Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 697 - Výživné mezi manžely

Ustanovení rozvíjí obecné zásady práv a povinností mezi manželi, a to zejména zásadu rovnosti mezi mužem a ženou v manželství a povinnost vzájemně se podporovat, pomáhat si a být si oporou, pokud je jeden z manželů v jakékoliv nouzi.

Základním významem ustanovení o vyživovací povinnosti mezi manželi je zajistit zásadně stejná hmotná a kulturní úroveň oběma manželům. Může se jednat o situace, kdy jeden z manželů není buď přechodně nebo dlouhodobě schopen zajišťovat své potřeby nebo také o situace, kdy tak sice schopen je, ale v rozdílné míře. Může jít o jakékoliv důvody, zejména ztráta zaměstnání, mateřská dovolená nebo dlouhodobější či trvalá nemoc apod.

Oproti předchozí právní úpravě je současná úprava zákonné vyživovací povinnosti dosti stručná a obecná. Předchozí úprava v § 91 zákona o rodině uváděla možnost soudního určení rozsahu této povinnosti, pokud ji neplní jeden z manželů dobrovolně. Výklady k této problematice hovoří tedy tak, že je možno dovodit, že soud může výši výživného pro manžela stanovit.

Zákon sice nerozlišuje, zda manželé spolu bydlí či nikoliv, ale oddělené soužití bude zřejmě problematické při stanovení konkrétní výše výživného, jelikož soud musí posoudit jejich hmotnou a kulturní úroveň, která má být zásadně stejná.

Pro případ odděleného bydliště (např. manžel dlouhodobě pracuje v zahraničí) nebo odluky, kdy manželé spolu nebydlí ani nežijí, bude posouzení této záležitosti ještě komplikovanější. Zákonný požadavek stejné hmotné a kulturní úrovně bude muset soud posoudit zcela odlišně a podle konkrétní situace. Manžel, který bydlí mimo rodinnou domácnost, z důvodu uvedeného jako příklad výše (práce v zahraničí) může mít značně vyšší náklady na zajištění své životní úrovně než druhý manžel. Soud tedy bude nucen…