dnes je 29.3.2024

Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 921

27.4.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 8 minut

2.2.2.3.4.7.1
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 921

Mgr. Pavla Krejčí

[Splatnost výživného, úrok z prodlení]

K odst. 1

Ustanovení se týká způsobu plnění výživného. Pravidla uvedená v komentovaném ustanovení jsou ustanoveními obecná a aplikovatelná na všechny druhy výživného.

Komentované ustanovení pro způsob plnění výživného uvádí, že se výživné platí:

  1. v pravidelných dávkách a
  2. je splatné vždy měsíc dopředu.

Tato úprava vychází z myšlenky, že:

−výživné je většinou poskytováno dlouhodobě a opakovaně a

−vyživovaný musí mít možnost z výživného saturovat své osobní potřeby, tudíž musí výživné zinkasovat dříve, než mu vzniknou náklady, které mají být z výživného hrazeny.

Finanční a nefinanční plnění

Obecně výživné nemusí být poskytováno pouze finančním plněním, ale může být plněno "různými formami, např. naturálně, poskytováním bydlení, výkonem osobní péče o osobu oprávněného, výkonem péče o společnou rodinnou domácnost (viz komentář k § 913 odst. 2). Pokud však o vyživovací povinnosti rozhoduje soud, stanoví výživné v podobě finančního plnění, zásadně v českých korunách (k tomu viz R NS 3/1992)".1 Výživné však nemusí být stanoveno v českých korunách, ale podle ustálené judikatury (občanskoprávní kolegium Nejvyššího soudu ČSSR ze 7. 8. 1980, Cpjf 108/79) může být soudem stanoveno i v cizí měně, a to pokud:

−osoba povinná k plnění výživného má bydliště mimo území České republiky,

−osoba oprávněná má bydliště na území České republiky a je jejím občanem (pravděpodobně bude postačovat i trvalý pobyt).

Výživné jako jediné plnění; mimořádné výdaje

Dříve platilo, že osoba povinná výživou byla povinna hradit osobě oprávněné pouze jediné plnění – nemusela tedy poskytovat další příspěvky na výdaje nahodilé, neplánované či jednorázové. Obecně i nyní platí, že náklady na úhradu těchto výdajů jsou již zahrnuty v dávkách výživného a při stanovování výše výživného by s těmito nahodilými náklady mělo být počítáno. V zásadě však nelze vyloučit, že v průběhu poskytování výživného bude mít osoba oprávněná různé odůvodněné potřeby – při stanování výše výživného by soud měl počítat s odůvodněnými potřebami osoby oprávněné v delším časovém horizontu (např. zvažovat náklady na prázdninových pobyt, zakoupení sportovního vybavení apod.) – k tomu Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 28. 2. 1989, sp. zn. 5 Cz 42/88. Na druhou stranu však mohou nastat i události naprosto nečekané (např. zdravotní komplikace, kdy bude osoba oprávněná nucena uhradit nečekané výdaje za zdravotní operaci či jiné zdravotní pomůcky), se kterými soud ani při nejlepší vůli nemohl počítat. Komentované ustanovení nyní patrně umožňuje prolomit zásadu jediného plnění a uložit osobě výživou povinné přispět na tyto mimořádné výdaje. Bude se však jednat o případy opravdu mimořádné, protože jinak je vyživovaný povinen s prostředky výživného hospodařit tak, aby byl schopen z nich uspokojovat své osobní potřeby. Vždy však bude třeba rozlišovat mezi tím, zda se jedná opravdu o mimořádný výdaj nebo zda došlo k trvalé změně poměrů, která odůvodňuje změnu výše výživného (§ 923).

Náležitosti rozsudku o výživném

V rozsudku o přiznání výživného musí být stanovena:

  1. výše výživného, respektive výše splátek výživného, kterou má hradit konkrétní osoba povinná výživnou. Pokud je osob povinných výživnou více a je o jejich povinnosti rozhodováno jedním rozsudkem, musí být pro každou povinnou osobu stanoveno výživné samostatně. Stejně tak musí být samostatně stanoveno výživné pro každou osobu oprávněnou,
  2. splatnost výživného poskytovaného do budoucna, tedy splatnost jednotlivých pravidelných splátek,

c) výše nedoplatku na výživném, pokud vznikl, a jeho splatnost. Soud může v souladu s § 160 odst. 1 OSŘ určit, že nedoplatek na výživném bude hrazen ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí (např. bude stanoveno, že jsou splátky povoleny, ovšem pod ztrátou výhody splátek, pokud se povinný dostane do prodlení s hrazením kterékoliv splátky). "Takovéto rozhodnutí musí být odrazem individuálních zvláštností souzeného případu. K takovému postupu však musejí existovat důvody, z kterých vyplývá, že ke dni vyhlášení rozhodnutí soudu nemá povinný, který má poskytnout plnění, schopnost toto plnění splatit v zákonné třídenní lhůtě pro své osobní, majetkové či jiné opodstatněné důvody, ale ve lhůtě delší, než je zákonná třídenní, anebo ve splátkách, které jsou přiměřené k výši plnění, bude schopen své povinnosti dostát."2

Zákonné výjimky

V případech některých typů výživného zákon stanoví výjimky z obecného pravidla stanoveného komentovaným ustanovením. Těmito výjimkami jsou:

  1. výživné pro rozvedeného manžela, kdy výživné může být nahrazeno jednorázovým odbytným (§ 761 odst. 1),
  2. výživně pro dítě, kdy v souladu s § 918 může soud v případech hodných zvláštního zřetele uložit osobě výživou povinné, aby složila zálohu na výživné splatné v budoucnu; poskytnuté výživné přechází do vlastnictví dítěte postupně k jednotlivým dnům splatnosti výživného. Na složenou zálohu se hledí jako na majetek povinného,
  3. výživné na neprovdanou matku a na dítě podle § 920, kdy soud může na návrh těhotné ženy uložit muži, jehož otcovství je pravděpodobné, aby částku potřebnou na výživu neprovdané matky a dítěte poskytl předem, a to za podmínek stanovených v § 920 odst. 2 a 3,
  4. výživné mezi bývalými registrovanými partnery podle § 11 zákona č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství a o změně souvisejících předpisů, kdy výživné může být nahrazeno odbytným.

Dohoda oprávněného a povinného

NOZ preferuje dohodu oprávněného a povinného o způsobu hrazení výživného. Dohodou mohou oprávněný i povinný změnit i předchozí rozhodnutí soudu.

Nahrávám...
Nahrávám...