Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 930

27.4.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.3.1.3
Komentář zákona 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 930

Mgr. Pavla Krejčí

[Výběr osoby poručníka]

K odst. 1

Pokud soud zjistí, že je zde dítě, vůči kterému rodiče nevykonávají rodičovskou odpovědnost v plném rozsahu (§ 928) a nemá jmenovaného poručníka, je povinen zahájit z úřední povinnosti řízení o jmenování poručníka (k důvodům, pro které musí být dítěti jmenován poručník, blíže výklad k § 928). Zákon uvádí, že ke jmenování poručníka by měl soud přistoupit neprodleně. Výraz „neprodleně” v tomto případě neznamená, že by soud neměl respektovat další zásady pro jmenování poručníka (zejména pokud se týká výběru osoby poručníka), ale znamená, že by tak soud měl učinit s maximálním urychlením. Jedná se totiž o řízení v oblasti, kde běh času může mít nenapravitelné následky. „Soud musí dbát nejen na to, aby nedocházelo k průtahům jeho vlastní nečinností, ale musí průběh řízení chránit též před obstrukčním jednáním některých účastníků.“1 Zároveň je však třeba zdůraznit, že do jmenování opatrovníka jsou práva dítěte dostatečně chráněna, jelikož funkci opatrovníka vykonává jako veřejný poručník podle § 929 orgán sociálně-právní ochrany dětí.

K odst. 2

Pokud poručník ztratí schopnost nebo způsobilost vykonávat funkci poručníka, neznamená to, že by došlo k zániku poručenství. V případě ztráty schopnosti nebo způsobilosti poručníka vykonávat funkci nesmí dítě zůstat bezprizorní – musí zde vždy být osoba, která bude oprávněna vykonávat vůči dítěti práva a povinnosti jako rodič. Touto náhradní osobou je OSPOD jako veřejný poručník. Je třeba říci, že pravidlo není příliš zdařile formulováno, neboť nestanoví ve všech případech přesný okamžik, od kdy bude OSPOD vykonávat vůči dítěti funkci veřejného poručníka. Navíc je třeba zdůraznit, že uvedené ustanovení platí pouze pro případ, kdy má dítě poručníka pouze jednoho. Pokud má dítě poručníky dva a dojde k zániku funkce jednoho poručníka, zůstává funkce zbývajícímu poručníkovi zachována.

Smrt poručníka; zproštění funkce a odvolání z funkce

Jednoznačná je situace ve chvíli, kdy poručník zemře, je své funkce zproštěn (viz výklad k § 936) nebo je z funkce odvolán (viz výklad k § 937). Zde je přesně definován okamžik zániku funkce poručníka. Pokud dojde k zániku funkce poručníka smrtí, pak zcela jistě nebude jmenována jiná osoba do funkce poručníka (pokud nemá dítě poručníky dva). Okamžikem smrti poručníka začne vykonávat ex lege funkci poručníka vůči dítěti OSPOD, a to v souladu s § 929. Naopak v případě, že bude soud rozhodovat o zproštění funkce poručníka nebo o jeho odvolání, může řízení zároveň spojit s řízením o jmenování poručníka nového. Dokud ovšem nový poručník jmenován není, vykonává funkci poručníka po nabytí právní moci rozsudku o odvolání z funkce poručníka nebo zproštění z funkce poručníka vůči dítěti OSPOD, a to jako veřejný poručník podle § 929.

Ztráta způsobilosti a schopnosti vykonávat poručenství

Problém ale nastává v mezidobí – poručník totiž může ztratit schopnost nebo způsobilost svou funkci vykonávat, ale ještě nemusí být ukončeno řízení o jeho odvolání z funkce nebo o zproštění funkce (dokonce ani nemusí být zahájeno). Takový stav je v rozporu se zájmy dítěte. Zákon ovšem nestanoví bližší podmínky pro to, v kterém okamžiku vzniká povinnost OSPODu zastávat funkci veřejného poručníka podle § 929, respektive zákonná definice je velmi neurčitá.

Ke vzniku veřejného poručenství není třeba žádné rozhodnutí soudu ani jiného orgánu2, „byť povinností OSPODu bude nepochybně poté, co se dozví, že zde nastaly skutečnosti, které zákon spojuje se vznikem veřejného poručenství, učinit deklaratorní záznam o vzniku tohoto poručenství do správního spisu, který je k dítěti veden”.3 Pokud zde tedy budou alespoň odůvodněné předpoklady pro to, že byly naplněny podmínky uvedené v § 930 odst. 2, tj. smrt poručníka, ztráta jeho schopnosti nebo