Příklad č. 1 (§
212 odst. 2)
Jako den nástupu do zaměstnání byl v pracovní smlouvě
sjednán den 2. 5. 2010. U zaměstnavatele odpracoval zaměstnanec v měsíci květnu
všechny své plánované směny. V případě, že splní podmínku odpracování 60 dnů v
kalendářním roce, přísluší mu dovolená i za měsíc květen?
Protože pracovní poměr netrval po celý měsíc květen, nepřísluší
zaměstnanci za tento měsíc nárok na poměrnou část dovolené za kalendářní
rok.
Příklad č. 2 (§
212 odst. 3)
Zaměstnanec ukončil pracovní poměr u jednoho zaměstnavatele
dne 25. června 2010 (pátek) a v pondělí dne 28. června 2010 nastoupil do
pracovního poměru k jinému zaměstnavateli. Na jak dlouhou dovolenou má nárok u
nového zaměstnavatele?
Protože u nového zaměstnavatele odpracuje do konce roku alespoň
60 dnů, vznikne mu nárok na dovolenou za kalendářní rok. Vzhledem k tomu, že
pracovní poměry na sebe bezprostředně navazují, použije se ust.
§ 212 odst. 3 ZP, podle
kterého poměrná část dovolené za kalendářní rok přísluší v délce jedné
dvanáctiny též za kalendářní měsíc, v němž zaměstnanec změnil zaměstnání, od
druhého zaměstnavatele. U druhého zaměstnavatele vznikne nárok na 7/12 roční
výměry. Bude-li u druhého zaměstnavatele činit roční výměra dovolené 4 týdny,
vznikne nárok ve výši: (20 : 12) x 7 = 11,67 dne, po zaokrouhlení 12
dnů.
Příklad č. 3 (§
216 odst. 5)
Jak správně máme zaokrouhlovat dovolenou?
Jestliže poměrná část dovolené činí necelý den, zaokrouhlí se
na půlden. Tento postup vychází ze skutečnosti, že půlden + půlden = celý den,
nebo-li1 /2+1 /2=
1. V praxi to znamená, že čísla od 0,1 do 0,49 se zaokrouhlí na 0,5, čísla od
0,51 do 0,99 se zaokrouhlí na 1. V některých výkladech se objevuje i jiný
způsob zaokrouhlení, např. tak, aby odchylka od poloviny dne nebyla větší než
0,25 dne, tedy: čísla od 0,01 do 0,25 se zaokrouhlí dolů na 0, čísla od 0,26 do
0,75 se zaokrouhlí na 0,5, čísla od 0,76 do 1,25 se zaokrouhlí na 1.
Poznamenáváme, že v příkladech je uplatněno zaokrouhlování podle prvního
způsobu, protože pro druhý způsob není opora v zákoně.
Příklad č. 4 (§ 214 a §
348)
Zaměstnanec nastoupil do pracovního poměru 1. listopadu a do
konce roku odpracoval celkem 40 dnů a tři dny v důsledku svátků v měsíci
prosinci nepracoval. Jaký bude jeho nárok na dovolenou za tento
rok?
Pro účely nároku na dovolenou se budou započítávat i dny
svátků, které připadly na jinak obvyklé pracovní dny zaměstnance. Znamená to,
že celkem „ odpracoval“ 43 dnů, a tudíž má nárok na dovolenou za odpracované
dny v rozsahu 2/12 z roční výměry dovolené. Jestliže činí dovolená 4 týdny,
nárok bude: (20 : 12) x 2 = 3,33 dne, po zaokrouhlení 3,5 dne.
Příklad č. 5 (§ 214,
§ 212 a § 348)
Zaměstnanec nastoupil do zaměstnání 3. prosince 2009 a jeho
pracovní poměr trval do konce března letošního roku. Zaměstnanec pracuje v
rámci rovnoměrně rozvržené pracovní doby od pondělí do pátku. V prosinci (2 dny
svátků) odpracoval všechny směny (19 směn), v lednu nepracoval vůbec z důvodu
nemoci. V dalších měsících odpracoval všechny směny. Jaký je nárok na
dovolenou, jestliže zaměstnavatel poskytuje 5 týdnů dovolené?
Nárok na dovolenou se posuzuje za každý kalendářní rok
samostatně. Zaměstnanec v loňském roce neodpracoval 60 dnů, a proto mu
vznikl pouze nárok na dovolenou za odpracované dny, a to ve výši 1/12, protože
do odpracovaných dnů se zahrnou i svátky. Tím bude splněna podmínka
„odpracování 21 dnů“. V letošním roce též neodpracoval 60 dnů, a proto mu
vznikl pouze nárok na dovolenou za odpracované dny. Je-li v únoru nominální
fond 20 dnů, v březnu 23 dnů, pak odpracoval 43 dnů a má nárok na 2/12 z roční
výměry. Při roční dovolené v rozsahu 25 dnů to je: (25 : 12) x 2 = 4,17 dne, po
zaokrouhlení 4,5 dne. Za loňský rok: (25 : 12) x 1 = 2,08 dne, po zaokrouhlení
2,5 dne.
Příklad č. 6 (§
215)
Zaměstnanec nastoupil k zaměstnavateli jako horník dne 1. 4.
2010. Bude nějak zvýhodněn, pokud vykonává práci pod zemí?
Zaměstnanec bude mít kromě nároku na poměrnou část roční
dovolené též nárok na dodatkovou dovolenou. Ta se v daném případě stanoví tak,
že za každých 21 odpracovaných dnů přísluší 1/12 z dodatkové dovolené.
Dodatková dovolená za kalendářní rok činí 1 týden. Výše dodatkové dovolené
bude: (9 : 12) x 5 = 3,75 dne, po zaokrouhlení 4 dny.
Příklad č. 7 (§
213 odst. 1)
Jsme podnikatelská organizace. Náš zákonný nárok na
dovolenou je 4 týdny. S ohledem na omezené finanční prostředky chce vedení
organizace prodloužit dovolenou pouze o dva dny jen pro zaměstnance pracující
ve třísměnném provozu. Je to možné?
Podle
§ 213 ZP lze dovolenou v podnikatelské
sféře prodlužovat o dny nebo o týdny. Pokud zaměstnavatel prodloužil dovolenou
jen určité skupině zaměstnanců z důvodu výkonu práce ve třísměnném provozu,
nedošlo k porušení rovného zacházení, neboť výhoda byla…
