dnes je 28.3.2024

Input:

Nález 66/1999 SbNU, sv.14, K právu na spravedlivý proces

Ústavní soud ČR: Sbírka nálezů a usnesení, svazek 14, nález č. 66

IV. ÚS 371/98

K právu na spravedlivý proces

Za stavu, kdy z postupu pozemkového úřadu v průběhu řízení o restituci majetku stěžovatelky je patrno, že tento úřad (který také o uplatněném restitučním nároku rozhodl věcně) neměl pochybnosti o tom, které konkrétní nemovitosti byly stěžovatelkou k vydání požadovány, nelze z hlediska práva na spravedlivý proces považovat za ústavně konformní, aby v řízení o opravném prostředku proti rozhodnutí pozemkového úřadu byly soudem právní důsledky absence údajů o konkrétních nemovitostech v původní písemné výzvě vyloženy bez dalšího k tíži stěžovatelky.

Nález

Ústavního soudu (IV. senátu) ze dne 3. května 1999 sp. zn. IV. ÚS 371/98 ve věci ústavní stížnosti J. J. proti rozsudku Krajského soudu v Praze z 16. 6. 1998 sp. zn. 44 Ca 71/98, jímž bylo potvrzeno rozhodnutí okresního pozemkového úřadu o tom, že stěžovatelka není vlastnicí nemovitostí.

I. Výrok

Rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 1998 č. j. 44 Ca 71/98-24 se zrušuje.

II. Odůvodnění

Ústavní stížností, doručenou Ústavnímu soudu dne 24. 8. 1998, doplněnou k výzvě Ústavního soudu dne 28. 12. 1998, a to ve smyslu požadavků stanovených zákonem č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů, směřující proti rozsudku Krajského soudu v Praze ze dne 16. 6. 1998 č. j. 44 Ca 71/98-24, kterým bylo potvrzeno rozhodnutí Okresního úřadu v Příbrami, okresního pozemkového úřadu, ze dne 25. 3. 1998 č. j. 5755/92, R XIII 43/98, jímž bylo rozhodnuto, že stěžovatelka není vlastníkem nemovitostí v k. ú. Z., ve výroku tohoto rozhodnutí blíže specifikovaných, stěžovatelka tvrdí, že tímto rozsudkem bylo ve vztahu k ní zasaženo do ústavně zaručeného práva vlastnit majetek, zakotveného v čl. 11 odst. 1, a práva na soudní a jinou právní ochranu, zakotveného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobod (dále jen „Listina“).

Po seznámení se s obsahem ústavní stížnosti, k ní připojených příloh, vyžádaného spisu Krajského soudu v Praze sp. zn. 44 Ca 71/98 a spisového materiálu Okresního úřadu v Příbrami, okresního pozemkového úřadu (dále jen „pozemkový úřad“), jehož součástí je rozhodnutí č. j. 5755/92 R XIII 43/98 ze dne 25. 3. 1998, Ústavní soud dospěl k závěru, že z otázek, které byly předmětem posuzování orgány veřejné moci v dosavadních řízeních, je třeba zaměřit pozornost na závěr Krajského soudu v Praze, vyslovený v odůvodnění ústavní stížností napadeného rozsudku, podle něhož stěžovatelka včas a řádně restituční nárok u pozemkového úřadu na vydání předmětných nemovitostí neuplatnila, a proto její nárok zanikl podle § 13 odst. 4 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění (dále jen „zákon o půdě“), neboť věcnou správností stěžovatelkou uplatněného nároku se soud v řízení o opravném prostředku proti výše označenému rozhodnutí pozemkového úřadu nezabýval, a to na rozdíl od pozemkového úřadu, který své rozhodnutí, kterým bylo určeno, že stěžovatelka není vlastníkem předmětných nemovitostí, odůvodnil nenaplněním žádného z restitučních titulů podle § 6 odst. 1 zákona o půdě, když nemovitosti přešly na čsl. stát na

Nahrávám...
Nahrávám...