Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Nezdanitelná část základu daně

11.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1.4 Nezdanitelná část základu daně

Ing. Miloš Hovorka

Druhy nezdanitelných částí   Podmínky pro jejich uplatnění   Poznámka, tip, doporučení  
Dary   Odečíst lze od základu daně hodnotu bezúplatných plnění poskytnutých obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek podle zvláštního zákona, a to na ZDP vymezené účely.


Roční úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období musí přesáhnout 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1 000 Kč. V úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.  
Jako bezúplatná plnění na zdravotnické účely se hodnota jednoho odběru krve nebo jejích složek dárce, kterému nebyla poskytnuta finanční úhrada výdajů spojených s odběrem krve nebo jejích složek podle zákona upravujícího specifické zdravotní služby, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem oceňuje částkou 2 000 Kč a hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč.


Toto ustanovení se použije i pro bezúplatná plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie, nebo EHP, pokud příjemce bezúplatného plnění a účel bezúplatného plnění splňují podmínky stanovené tímto zákonem.

Poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí.
§ 15 odst. 1 a 2 ZDP  
Úroky z úvěrů na financování bytových potřeb   Od základu daně se odečte částka ve výši úroků zaplacených ve zdaňovacím období vymezených úvěrů použitých poplatníkem na financování bytových potřeb.


Bytovými potřebami se pro účely ZDP rozumí:

a) výstavba bytového domu, rodinného domu, jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, nebo změna stavby,

b) koupě pozemku za předpokladu, že na pozemku bude zahájena výstavba bytové potřeby podle písmene a) do 4 let od okamžiku uzavření úvěrové smlouvy nebo koupě pozemku v souvislosti s pořízením bytové potřeby uvedené v písmenu c),

c) koupě

1. bytového domu,

2. rodinného domu,

3. rozestavěné stavby bytového domu nebo rodinného domu,

4. jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

d) splacení vkladu právnické osobě jejím členem za účelem získání práva nájmu nebo jiného užívání bytu nebo rodinného domu,

e) údržbazměna stavby bytového domu, rodinného domu, bytu v nájmu nebo v užívání nebo jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru,

f) vypořádání společného jmění manželů nebo vypořádání spoludědiců v případě, že předmětem vypořádání je úhrada podílu spojeného se získáním jednotky, která nezahrnuje nebytový prostor jiný než garáž, sklep nebo komoru, rodinného domu nebo bytového domu,

g) úhrada za převod podílu v obchodní korporaci jejím členem uskutečněná v souvislosti s převodem práva nájmu nebo jiného užívání bytu,

h) splacení úvěru nebo zápůjčky použitých poplatníkem na financování bytových potřeb uvedených v písmenech a) až g), pokud jsou splněny podmínky pro tyto bytové potřeby.  
Maximální výše úroků ze všech úvěrů poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti, nesmí překročit 300 000 Kč ročně.
Při placení úroků jen po část roku nesmí uplatňovaná částka překročit jednu dvanáctinu této maximální částky za každý měsíc placení úroků. Je-li účastníkem smlouvy o úvěru více osob, uplatní odpočet buď jedna z nich, anebo každá z nich, a to rovným dílem.

Jde-li o předmět bytové potřeby uvedený v písm. a) až c) a e), může být základ daně snížen pouze ve zdaňovacím období, po jehož celou dobu poplatník předmět bytové potřeby uvedený v písm. a) až c) vlastnil a předmět bytové potřeby uvedený v písm. a), c) a e) užíval k vlastnímu trvalému bydlení nebo trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů a v případě výstavby, změny stavby nebo koupě rozestavěné stavby užíval předmět bytové potřeby k vlastnímu trvalému bydlení nebo k trvalému bydlení druhého z manželů, potomků, rodičů nebo prarodičů obou manželů po splnění povinností stanovených stavebním zákonem pro užívání staveb.

V roce nabytí vlastnictví však stačí, jestliže předmět bytové potřeby poplatník vlastnil ke konci zdaňovacího období.
ZDP nestanovuje, že ke konci zdaňovacího období musí být výše vymezená bytová potřeba také užívána k trvalému bydlení vymezených osob. Stačí, aby byla užívána k trvalému bydlení po celý rok až v dalším zdaňovacím období, což znamená, že v roce nabytí vlastnictví se podmínka užívání bytové potřeby k trvalému bydlení nezkoumá.
§ 15 odst. 3 a 4 ZDP  
Penzijní připojištění, penzijní pojištění a doplňkové penzijní spoření   Od základu daně lze od roku 2017 ročně odečíst celkovém úhrnu nejvýše 24 000 Kč zaplacených poplatníkem na jeho

a) penzijní připojištění se státním příspěvkem podle smlouvy uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; odečíst lze úhrn částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek,

b) penzijní pojištění podle smlouvy o penzijním pojištění uzavřené mezi poplatníkem a institucí penzijního pojištění nebo na základě jinak sjednané účasti poplatníka na penzijním pojištění u instituce penzijního pojištění, za podmínky, že byla sjednána výplata plnění z penzijního pojištění až po 60 kalendářních měsících a současně nejdříve v roce dosažení věku 60 let; odečíst lze úhrn příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní pojištění na zdaňovací období, nebo

c) doplňkové penzijní spoření podle smlouvy o doplňkovém penzijním spoření uzavřené mezi poplatníkem a penzijní společností; částka, kterou lze takto odečíst, se rovná úhrnu částí měsíčních příspěvků, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.

V případě převodu prostředků účastníka z transformovaného fondu do účastnických fondů, lze odečíst částku, která se rovná součtu částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem na část zdaňovacího období a částí měsíčních příspěvků zaplacených poplatníkem na jeho doplňkové penzijní spoření na navazující část zdaňovacího období, které v jednotlivých kalendářních měsících zdaňovacího období přesáhly výši, od které náleží maximální státní příspěvek.  
Pokud poplatníkovi jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem, penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření zaniklo bez nároku na penzi, jednorázové vyrovnání nebo jednorázové plnění z penzijního pojištění a současně bylo poplatníkovi vyplaceno odbytné nebo jiné plnění související se zánikem penzijního pojištění, nárok na uplatnění odpočtu zaniká a příjmem podle § 10 ZDP ve zdaňovacím období, ve kterém k tomuto zániku došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplacených příspěvků na jeho penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo penzijní pojištění nebo doplňkové penzijní spoření základ daně snížen.

§ 15 odst. 5 ZDP  
Soukromé životní pojištění   Od základu daně lze od roku 2017 ročně odečíst maximálně v úhrnu (i v případě uzavření více smluv s více pojišťovnami) 24 000 Kč zaplacených poplatníkem na jeho soukromé životní pojištění podle pojistné smlouvy uzavřené mezi poplatníkem jako pojistníkem a pojištěným v jedné osobě a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky nebo jinou pojišťovnou usazenou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru za předpokladu, že:

  • výplata pojistného plnění (důchodu nebo jednorázového plnění) je ve smlouvě sjednána až po 60 kalendářních měsících od uzavření smlouvy a

  • současně nejdříve v kalendářním roce, v jehož průběhu dosáhne poplatník věku 60 let, a

  • není umožněna výplata jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy,

  • u pojistné smlouvy s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití navíc za předpokladu, že pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou od 5 do 15 let včetně má sjednanou pojistnou částku alespoň na 40 000 Kč a pojistná smlouva s pevně sjednanou pojistnou částkou pro případ dožití s pojistnou dobou nad 15 let má sjednanou pojistnou částku alespoň na 70 000 Kč.

 
Dojde-li před skončením doby 60 kalendářních měsíců od uzavření smlouvy nebo před rokem, ve kterém pojištěný dosáhne 60 let k výplatě pojistného plnění ze soukromého životního pojištění, jiného příjmu, který není pojistným plněním a nezakládá zánik pojistné smlouvy, nebo k předčasnému ukončení pojistné smlouvy, nárok na nezdanitelnou část základu daně zaniká a příjmem podle § 10 ve zdaňovacím období, ve kterém k této skutečnosti došlo, jsou částky, o které byl poplatníkovi v uplynulých 10 letech z důvodu zaplaceného pojistného základ daně snížen; toto se neuplatní v případě plnění, kdy došlo ke vzniku nároku na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo v případě, stane-li se pojištěný invalidním ve třetím stupni podle zákona o důchodovém pojištění nebo v případě smrti a s výjimkou pojistných smluv, u nichž nebude vyplaceno pojistné plnění nebo odkupné a zároveň rezerva, kapitálová hodnota nebo odkupné bude přímo převedeno na jinou smlouvu soukromého životního pojištění splňující podmínky pro uplatnění nezdanitelné části základu daně.
§ 15 odst. 6 ZDP  
Členské příspěvky odborové organizaci   Od základu daně lze odečíst členské příspěvky zaplacené ve zdaňovacím období členem odborové organizace odborové organizaci, která podle svých stanov obhajuje hospodářské a sociální zájmy zaměstnanců v rozsahu vymezeném zvláštním právním předpisem.

Takto lze odečíst částku do výše 1,5 % zdanitelných příjmů podle § 6 ZDP, s výjimkou příjmů podle § 6 zdaněných srážkou podle zvláštní sazby daně.

Maximálně lze odečíst 3 000 Kč za rok.  
§ 15 odst. 7 ZDP  
Zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání   Od základu daně lze odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle ZDP vymezeného zákona, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem ani nebyly uplatněny jako výdaj podle § 24 poplatníkem s příjmy podle § 7, nejvýše však:

  • 10 000 Kč,

  • 13 000 Kč u poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením,

  • 15 000 Kč u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

 
§ 15 odst. 8 ZDP  

Komentář:

Bezúplatná plnění musí být určena pro tyto ZDP vymezené účely:

  • na vědu a vzdělání,

  • na výzkumné a vývojové účely,

  • na kulturu,

  • na školství,

  • na policii,

  • na požární ochranu,

  • na podporu a ochranu mládeže,

  • na ochranu zvířat a jejich zdraví,

  • na účely sociální, zdravotnické a ekologické,

  • na účely humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní,

  • politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost.

Hodnotu bezúplatných plnění podle § 15 odst. 1 ZDP je možno odečíst od základu daně, jsou-li také poskytnuty fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou:

  • poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: