dnes je 29.3.2024

Input:

Velká novela zákona o obchodních korporacích I. část

10.3.2020, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 17 minut

1.2.1 Velká novela zákona o obchodních korporacích I. část

Mgr. Mgr. Radana Burešová

Dne 13. února 2020 byl ve Sbírce zákonů vyhlášen zákon č. 33/2020 Sb. ze dne 21. ledna 2020, kterým se mění zákon č. 90/2012 Sb., o obchodních společnostech a družstvech (zákon o obchodních korporacích), ve znění zákona č. 458/2016 Sb., a další související zákony. Jedná se o dlouho očekávanou revizi zákona o obchodních korporacích, která je pro svůj rozsah (na šest set novelizačních bodů) nazývána „velkou novelou ZOK”.

Novela měla původně nabýt účinnosti k 1. lednu 2020, nicméně podle znění vyhlášeného ve Sbírce zákonů nabude účinnosti k 1. lednu 2021, přičemž novela zákona o základních registrech, která je v ní rovněž zahrnuta, nabude účinnosti až 1. července 2021.

Vzhledem k tomu, že v polovině prosince 2020 má nabýt účinnosti i dosud neschválený zákon o evidenci skutečných majitelů, přinese rok 2021 – pokud nedojde k dalšímu odložení účinnosti těchto předpisů – v oblasti obchodních korporací celou řadu změn.

Obsah velké novely ZOK lze rozdělit do několika hlavních skupin:

  • první skupinou jsou ustanovení, jejichž cílem je odstranit legislativně-technické nedostatky a změny zajišťující implementaci evropského práva,

  • druhou skupinou – z hlediska praxe mnohem významnější – jsou ustanovení, jejichž účelem je odstranění praktických problémů vznikajících při aplikaci ZOK,

  • a konečně třetí skupinou je nová úprava, která má identifikovat neaktivní společnosti a vést k jejich zániku.

Odstranění legislativně-technických nedostatků

Jak je uvedeno výše, představuje tato velká novela první větší revizi zákona o obchodních korporacích. Mimo jiné tedy odstraňuje různé „chyby”, které nepředstavují věcný zásah do právní úpravy. Jedná se především o odstranění terminologických nepřesností nebo duplicitních ustanovení.

V řadě takových případů nebude právní úprava po vypuštění ustanovení považovaných za nadbytečná napříště tak explicitní jako doposud, fakticky se však nic nezmění [viz např. vypuštění § 37 odst. 3 ZOK].

Příkladem sjednocení terminologie je důsledné užívání výrazu „název druhu” akcií, který se nově zavádí v celé řadě ustanovení ZOK nebo pojem „člen voleného orgánu”.

Implementace evropského práva

Novela má odstranit dosavadní nedostatky v implementaci evropských směrnic a nově provádí směrnice, které dosud provedeny nebyly.

V rámci velké novely ZOK se rovněž provádí novela notářského řádu (část třetí novelizačního zákona), jejíž potřeba vznikla v důsledku rozhodnutí rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne 15. března 2018, C-575/16, Komise v. Česká republika, podle kterého není možné, aby notářem mohl být pouze občan České republiky, a nikoli státní příslušníci ostatních členských států EU a EHP.

Odstranění problémů, které aplikace ZOK vyvolává v praxi

V souvislosti s velkou novelou je často zmiňováno zmírnění regulatorní zátěže podnikatelů, čímž je míněno zejména snížení finančních nákladů spojených s aplikací příslušných ustanovení ZOK.

Jedná se např. o změnu ve splácení peněžitých vkladů při založení společnosti s ručením omezeným podle § 23 ZOK nebo možnost vypustit některé údaje ze společenské smlouvy společnosti s ručením omezením, aniž by bylo třeba vyhotovovat notářský zápis - § 146 ZOK. V případě akciové společnosti se zase jedná o změnu způsobu zveřejňování účetní závěrky.

Pozor!
Nejzávažnější dopad však v praxi budou mít ty změny zákona, které při jeho aplikaci v praxi způsobovaly značné výkladové obtíže a s tím související nejistotu v právních vztazích.

Níže jsou uvedeny nejdůležitější změny týkající se „obecné části”, tj. části první hlavy I ZOK, která upravuje otázky, jež jsou společné pro všechny obchodní korporace, nebo alespoň některé z nich (zejména kapitálové společnosti). Zásadní změny v úpravě jednotlivých obchodních společností budou uvedeny v samostatném přehledu.

Pozor!
Značnými změnami po novele projdou ustanovení týkající se členů orgánů obchodních korporací a jejich postavení.

Určité změny velká novela ZOK provádí v úpravě členství v orgánech obchodních korporací obsažené v § 46 ZOK. Jejich cílem je především zvýšení transparentnosti kapitálových společností.

Velká novela ZOK nově po vzoru občanského zákoníku zavádí legislativní zkratku „člen voleného orgánu”, v důsledku čehož je zřejmé, že se požadavky bezúhonnosti a neexistence překážky bránící živnostenskému podnikání nevztahují na členy nejvyšších orgánů korporací (valných hromad), kteří nejsou voleni, o čemž však v praxi neexistovaly pochybnosti ani doposud a případná diskuze se v zásadě omezovala na teoretickou rovinu. Novela měla původně jít ještě dále a vyloučit z působnosti tohoto ustanovení i společníky-statutární orgány osobních společností, k čemuž nakonec nedošlo.

Na některé, v praxi zejména offshorové společnosti, dopadne nově zavedený § 46 odst. 3 ZOK, který má zabránit řetězení právnických osob v orgánech kapitálových společností a družstev a zvýšit tak transparentnost těchto společností. Tato úprava navazuje na § 154 NOZ a upřesňuje, že v případě, že členem voleného orgánu shora uvedených společností je právnická osoba, musí tato právnická osoba-člen voleného orgánu bez zbytečného odkladu zmocnit jedinou fyzickou osobu, která splňuje požadavky a předpoklady pro výkon funkce stanovené zákonem pro samotného člena voleného orgánu, aby ji v orgánu zastupovala.

Napříště tedy nepostačí fikce upravená v občanském zákoníku, že nedojde-li k zmocnění nějaké fyzické osoby, bude danou právnickou osobu jako člena orgánu společnosti zastupovat její vlastní statutární orgán, což také může být právnická osoba. ZOK rovněž nově výslovně stanoví, že zmocněná fyzická osoba se zapisuje do obchodního rejstříku a že bez jejího zápisu nelze právnickou osobu do obchodního rejstříku zapsat jako člena voleného orgánu.

Aby toto ustanovení nebylo obcházeno tím, že společnosti nebudou členy svých volených orgánů-právnické osoby navrhovat k zápisu do obchodního rejstříku, stanoví novela, že nezmocní-li právnická osoba zástupce a nebude-li zapsán do obchodního rejstříku ve lhůtě tří měsíců ode dne, kdy jí vznikla funkce, tato její funkce zaniká. Toto ustanovení bude v praxi společnosti alespoň v případě, že členy jejich volených orgánů jsou právnické osoby, nutit k tomu, aby příliš neotálely s jejich zápisem do obchodního rejstříku, což rovněž přispěje k jejich transparentnosti.

Novela však jde ještě dále, když nový § 46 odst. 8 ZOK stanoví, že pokud zmocnění příslušné fyzické osoby zanikne, musí právnická osoba-člen voleného orgánu bez zbytečného odkladu zmocnit jinou fyzickou osobu, aby ji v orgánu zastupovala; nebude-li však tato zapsána do obchodního rejstříku ve lhůtě tří měsíců ode dne zániku zmocnění předešlého zástupce, zaniká právnické osobě funkce člena voleného orgánu.

Uplatňování tohoto ustanovení může v praxi způsobit řadu problémů: může se totiž stát, že ani společnost, o jejíž volený orgán (typicky statutární) se jedná, se (včas) nedozví, že zmocnění zaniklo. Pokud pak bude návrh na zápis nového zmocněnce do obchodního rejstříku podán například až po půl roce, rejstříkový soud nejenže nebude moci tohoto zmocněnce zapsat, nýbrž bude muset společnost buď vyzvat, aby navrhla výmaz právnické osoby-člena voleného orgánu, nebo tento výmaz bude muset provést ex offo, a to zpětně, se dnem zániku funkce ke dni, ke kterému uplynuly tři měsíce od zániku zmocnění (např. odvolání zmocnění atd.). Pokud např. bývalý nebo nový zmocněnec ještě nezapsaný v obchodním rejstříku v mezidobí jménem společnosti provedl nějaká právní jednání (např. uzavřel smlouvu), povede to ještě ke zpochybnění jejich platnosti.

Společnosti, jichž se dotčená ustanovení budou po novele týkat, tedy budou muset postupovat obzvláště obezřetně, a navrhovat zápis zmocněných osob do obchodního rejstříku s dostatečným předstihem, aby měly jistotu, že k zápisu ve stanovené lhůtě tří měsíců skutečně dojde.

V praxi se určitě projeví nová úprava odstoupení z funkce člena voleného orgánu, po novele obsažená v § 58 ZOK. Poté, co byla právní úprava obsažená v bývalém obchodním zákoníku opuštěna proto, že dostatečně nechránila členy orgánů před nečinností společností, resp. jejich orgánů, se k této úpravě velká novela ZOK v zásadě vrací s tím, že dosavadní pravidla obsažená v ZOK zase nechránila společnosti před odstoupením členů jejich orgánů „ze dne na den”.

Nejdůležitější je v tomto ohledu určení přesného data zániku funkce, což má značný význam nejen z hlediska zániku oprávnění zastupovat společnost, ale např. i při výmazu bývalých členů orgánů z obchodního rejstříku, do kterého je třeba zapsat správné datum zániku funkce, jinak dojde k prodloužení řízení o zápisu výmazu, popř. dokonce k jeho zamítnutí.

Nově tedy bude výkon funkce končit dnem, kdy odstoupení člena voleného orgánu projednal nebo měl projednat orgán, který ho zvolil (nejčastěji valná hromada), nestanoví-li společenská smlouva, že postačí, projednal-li je nebo měl projednat orgán, jehož je členem (např. představenstvo v případě člena představenstva). Příslušný orgán je povinen projednat odstoupení bez zbytečného odkladu, nejpozději však na nejbližším zasedání poté, co bylo odstoupení obchodní korporaci doručeno.

Pouze v případě členů volených orgánů družstva výkon funkce končí nejpozději tři měsíce od doručení odstoupení, takže v tomto případě odstupující člen ví najisto, kdy nejpozději jeho funkce zanikne. Určitou jistotu mají i členové orgánů společností, které mají jediného společníka (akcionáře). Pak končí výkon funkce uplynutím dvou měsíců ode dne doručení oznámení odstoupení jedinému společníkovi, neschválí-li na žádost odstupujícího člena jiný okamžik zániku funkce.

V každém případě je v případě písemného odstoupení vhodné, aby si obě strany zajistily doklad o doručení oznámení o odstoupení.

S členstvím ve volených orgánech souvisí rovněž upřesnění ustanovení o střetu zájmu (§ 54 a násl. ZOK). Zaprvé se staví najisto, že se tato ustanovení vztahují pouze na členy volených orgánů společnosti, nikoli např. na společníky (pokud zároveň nejsou členy např. statutárního orgánu, neboť pak se na ně vztahují z titulu členství v tomto orgánu). Dále se precizují pravomoci a postup jednotlivých orgánů v případě, že ke střetu zájmu dojde. K obdobným změnám pak dochází i u oznamovací povinnosti u uzavírání smluv s vlastní společností, tj. se společností, členem jejíhož orgánu je osoba, která je rovněž stranou smlouvy. Nově se tato povinnost bude vztahovat i na smlouvy uzavírané s osobou vlivnou nebo ovládající anebo s osobou, jež je ovládána stejnou ovládající osobou.

Novela rovněž odstraňuje některé problémy související se smlouvou o výkonu funkce (§ 59 ZOK). Jedná se zejména o změnu v pojetí následků neschválení smlouvy o výkonu funkce valnou hromadou. Dosud se má na základě obecných ustanovení NOZ za to, že pokud není smlouva o výkonu funkce schválena valnou hromadou, je relativně neplatná, tj. že je platná, pokud a dokud se jedna z jejích stran nedovolá její neplatnosti. Nově bude § 59 odst. 2 ZOK výslovně stanovit, že bez tohoto schválení nenabude smlouva vůbec účinnosti. Pokud valná hromada nerozhodne jinak, bude schválená smlouva účinná ode dne jejího uzavření, nebo ode dne vzniku funkce, podle toho, který z těchto dnů nastane později.

I nadále bude platit, pokud není odměňování ve smlouvě o výkonu funkce sjednáno v souladu s tímto zákonem, platí, že výkon funkce je bezplatný, ledaže se tak stane z důvodů na straně společnosti (v takovém případě bude za výkon funkce náležet obvyklá odměna), nově se však tato ustanovení budou vztahovat pouze na kapitálové společnosti (s. r. o. a a. s.).

Za účelem vyloučení pochybností také ZOK po novele stanoví, že v případě rozporu mezi smlouvou o výkonu funkce a společenskou smlouvou se použijí ujednání společenské smlouvy; byla-li však

Nahrávám...
Nahrávám...