dnes je 21.4.2019
Input:

Opravné položky k majetku

22.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Opravné položky k majetku

Ing. Dagmar Procházková

Jednou z všeobecně uznávaných zásad účetnictví je zásada opatrnosti. Zásada opatrnosti se uplatňuje mimo jiné i při oceňování majetku v účetnictví. Podle § 25 odst. 3 ZoÚ:

„Účetní jednotky při oceňování ke konci rozvahového dne zahrnují jen zisky, které byly k rozvahovému dni dosaženy, a berou v úvahu všechna předvídatelná rizika a možné ztráty, které se týkají majetku a závazků a jsou jim známy do okamžiku sestavení účetní závěrky, jakož i všechna snížení hodnoty bez ohledu na to, zda je výsledkem hospodaření účetního období zisk nebo ztráta.”

Jedním z nástrojů, kterým upravujeme ocenění majetku v účetní závěrce v souladu s uvedeným paragrafem, jsou opravné položky. Podstatou opravných položek je vyjádření přechodného snížení hodnoty majetku na rozdíl od odpisů, které představují snížení hodnoty trvalého charakteru. Předvídatelná rizika a možné ztráty vykazujeme v účetnictví pomocí rezerv.

Opravné položky opravují ocenění v účetnictví u všech majetkových složek. Opravná položka nesnižuje přímo majetkové účty, ale je účtována samostatným účetním zápisem na vrub nákladů při tvorbě, a ve prospěch nákladů při zrušení. Každá účtová skupina aktiv má účtovou skupinu končící 9, pro vykázání opravných položek:

  • 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku

  • 19 – Opravné položky k zásobám

  • 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku

  • 39 – Opravná položka k zúčtovacím vztahům a vnitřní zúčtování

Tvorba opravných položek snižuje výsledek hospodaření běžného období. Pokud pominou důvody, pro které byly opravné položky vytvořeny, zruší se ve prospěch nákladů. V účetní závěrce se opravné položky vykazují v rozvaze ve sloupci korekce, snižují vstupní hodnotu zaúčtovaných aktiv. Ve výkazu zisku a ztráty jsou opravné položky vykazovány jako dočasné úpravy hodnot dlouhodobého majetku, zásob a pohledávek.

U dlouhodobého majetku se opravné položky použijí v případě, kdy se při inventuře zjistí, že jeho užitná hodnota je výrazně nižší než vykazovaná účetní zůstatková cena a toto snížení není trvalé.

U finančního majetku krátkodobého (akcie – pokud nejsou oceněny reálnou hodnotou) i dlouhodobého (podíly v jiných účetních jednotkách – pokud nedochází k přecenění ekvivalencí), posuzujeme k okamžiku sestavení účetní závěrky, zda nedošlo k přechodnému snížení jejich hodnoty. Zejména u podílů, pokud účetní jednotka rozhodla, že nebude přeceňovat podíly ekvivalencí, je namístě k rozvahovému dni zkoumat, zda nedošlo ke snížení hodnoty vlastního kapitálu společnosti, kde je podíl umístěn, pod hladinu pořizovací ceny investice.

U zásob porovnáváme ocenění v účetnictví s jejich prodejní cenou sníženou o náklady spojené s prodejem. V závěrce se zásoby ocení nižší cenou. Pokud se jedná o snížení dočasného charakteru, použijeme pro přecenění opravných položek.

V případě opravných položek k zúčtovacím vztahům, se pak jedná výlučně o opravné položky k pohledávkám. Zde vytvořené opravné položky vyjadřují míru nejistoty spojenou s tím, že pohledávka nebyla ve lhůtě splatnosti v dohodnuté výši uhrazena, přičemž je stále reálné, že k úhradě či dohodě s dlužníkem dojde. Opravná položka se tvoří a zúčtovává individuálně ke každé konkrétní pohledávce.

Výše tvorby opravných položek, způsob jejich výpočtu, za jakých podmínek dochází k dočasnému snížení účetního ocenění, stanoví účetní jednotka vnitřním předpisem, neboť se jedná o „účetní” opravné položky (jejich tvorba a zúčtování neovlivňuje základ daně z příjmů). Jedinou výjimkou z tohoto pravidla jsou opravné položky k pohledávkám, kde jsou pravidla stanovena zákonem o rezervách a tvorba a zúčtování opravných položek k pohledávkám, které