Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Osoby povinné k dani, obrat, registrace plátce, registrace identifikované osoby

13.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3 Osoby povinné k dani, obrat, registrace plátce, registrace identifikované osoby

Tento text se věnuje zejména podmínkám, za kterých může osobě povinné k dani vzniknout povinnost se registrovat k dani z přidané hodnoty jako plátce či identifikovaná osoba, a také situacím, kdy může být tato registrace ukončena.

Osoby povinné k dani

Zjednodušeně se dá říct, že osobou povinnou k dani je plátce, identifikovaná osoba nebo osoba, která se jimi může stát. Aby se nějaká osoba mohla stát plátcem či identifikovanou osobou, musí jít o osobu povinnou k dani, tj. osobu vykonávající ekonomickou činnost.

Právní úprava

§ 5 ZDPH

Za osobu povinnou k dani se při výkonu působností v oblasti veřejné správy nepovažují stát, kraje, obce, organizační složky státu, krajů a obcí, dobrovolné svazky obcí, právnické osoby založené nebo zřízené zvláštním právním předpisem apod.

Ekonomickou činností není činnost vykonávaná na základě pracovněprávního vztahu.

Příklad

Osobou povinnou k dani je i osoba, která nemá živnostenský list ani není zapsána v obchodním rejstříku. Z pohledu zákona o DPH není podstatné, zda je daná činnost vykonávána legálně či ne. Osobou povinnou k dani je tedy například i osoba, které nemá oprávnění k podnikání, a přesto soustavně prodává zboží.

Osobou povinnou k dani je i osoba, která soustavně využívá majetek, který nemá vložen do podnikání. Jedná se například o soustavný pronájem nemovité věci, který daná osoba zdaňuje dle § 9 ZDP.

Obrat z pohledu zákona o DPH

Právní úprava

§ 4a ZDPH

Příklad

Osoba povinná k dani ve sledovaném období:

  • uskutečnila dodání zboží s místem plnění v tuzemsku za 300 000 Kč

  • poskytla služby s místem plnění v tuzemsku za 95 000 Kč

  • poskytla stavební práce na nemovitých věcech na Slovensku za 110 000 Kč

  • přijala zálohu ve výši 400 000 Kč na stavební práce, které se uskuteční na nemovité věci v tuzemsku po ukončení sledovaného období

  • obdržela úrok z jednorázově poskytnuté půjčky ve výši 25 000 Kč

  • obdržela dotaci na provoz ve výši 750 000 Kč

  • poskytla pojišťovací služby za 12 000 Kč, tyto služby dělá soustavně

  • obdržela úplatu ve výši 80 000 Kč za dodávku zboží, které bylo dodáno před započetím sledovaného období

Ve sledovaném období do obratu vstoupí částky 300 000 Kč a 95 000 Kč za dodávky zboží a poskytnuté služby, bez ohledu na to, zda byla daná plnění v tomto období uhrazena či nikoli. Do obratu osoba povinná k dani rovněž zahrne částku 12 000 Kč. Jde sice o plnění osvobozené od daně dle § 55 ZDPH, ale nejedná se o doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně. Obrat tedy bude činit 407 000 Kč.

Do obratu se naopak nezahrnou poskytnuté služby s místem plnění mimo tuzemsko. Jedná se o stavební práce na nemovitých věcech na Slovensku, kde místem plnění u těchto služeb je místo, kde se dané nemovité věci nacházejí. Do obratu se nezahrnou ani zálohy na plnění, která se uskuteční až v následujících obdobích, a ani platby za plnění, která nastala dříve. Rovněž jednorázový úrok z půjčky, vzhledem k tomu, že se jedná o doplňkovou činnost uskutečněnou příležitostně, do obratu nevstoupí. Do obratu se nezahrne ani přijatá dotace.

Pozn.: Díky legislativní chybě se do obratu za období roku 2014 nezapočítává soustavný nájem nemovitých věcí osvobozený od daně

Registrace plátce

Právní úprava

§ 6 až § 6f, § 94 až § 96 a § 98 zákona o DPH, bod 4 a 6 přechodných ustanovení zákona č. 502/2012 Sb.

Registrace plátce při překročení obratu osobou povinnou k dani se sídlem v tuzemsku

Plátcem se ani při překročení hranice obratu pro povinnou registraci nestává osoba, která uskutečňuje pouze plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně.

Příklad

Osoba povinná k dani dosáhla za období duben 2016 až březen 2017 obrat 1 150 000 Kč, čímž překročila limit daný zákonem o DPH pro vznik povinné registrace. Tato osoba se ze zákona stává plátcem ke dni 1. května 2017. I v případě, že by nepodala včas přihlášku k registraci a překročení obratu by bylo zjištěno v pozdějším období, bude provedena zpětná registrace k 1. květnu 2017 a za veškerá zdaňovací období od května 2017 budou podána daňová přiznání. Plátce je povinen přiznat plnění uskutečněná od 1. května 2017 a má současně nárok na odpočet daně u přijatých zdanitelných plnění.

Pokud by daná osoba uskutečňovala např. pouze pojišťovací činnosti, které jsou osvobozeny od daně bez nároku na odpočet daně, k povinné registraci by nedošlo.

Příklad

Osoba povinná k dani dosáhla za období září 2011 až srpen 2012 obrat 1 200 000 Kč, čímž překročila limit daný zákonem o DPH pro vznik povinné registrace, měla se tedy stát plátcem daně od 1. listopadu 2012 (dle znění zákona o DPH účinného do 31. 12. 2012). Překročení obratu však zjistila až v březnu 2017 a oznámila tuto skutečnost správci daně. Plátcem se tato osoba stane ke dni 1. ledna 2013. Za zdaňovací období od ledna 2013 budou podána daňová přiznání (pouze zdaňovací období, která nebudou prekludována).

Registrace společníka společnosti dle § 2716 až § 2746 NOZ (do roku 2013 účastníka sdružení)

Pravidla platná dle znění zákona o DPH účinného do 30. 6. 2017:

a) překročení obratu

Při překročení obratu se postupuje stejným způsobem jako u osoby povinné k dani uskutečňující ekonomickou činnost samostatně, pouze posuzovaným obratem je obrat dosahovaný danou osobou samostatně mimo společnost v součtu s obratem dosahovaným společně celou společností.

Pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.

Příklad

Osoba povinná k dani podniká samostatně v oboru kadeřnictví a dále podniká s jinými osobami povinnými k dani ve společnosti (§ 2716 a další občanského zákoníku) v oboru stravovacích služeb. Při sledování obratu z pohledu povinnosti se registrovat do něj daná osoba zahrnuje obrat dosahovaný v oboru kadeřnictví a dále rovněž obrat dosahovaný v rámci celé společnosti v oboru stravovacích služeb všemi společníky dohromady. V případě, že takto stanovený obrat byl překročen k 31. lednu běžného roku, do 15. února je daná osoba povinna podat přihlášku k registraci a od 1. března se stává plátcem. Registrace prvního společníka vede k registraci ostatních společníků – viz dále.

b) registrace jiného společníka společnosti

Pokud se osoba povinná k dani, která je společníkem společnosti, stane plátcem, je o tom povinna informovat ostatní společníky do 15 dnů ode dne, ve kterém se stala plátcem.

Příklad

Osoba povinná k dani podniká společně s jinými osobami povinnými k dani ve společnosti dle § 2716 a dalších občanského zákoníku. Samostatně nevyvíjí žádnou ekonomickou činnost. Obrat dosažený všemi společníky nedosahuje 1 mil. Kč. Jeden ze společníků však kromě podnikání ve společnosti provozuje i vlastní ekonomickou činnost a jeho obrat z této činnosti v součtu s obratem celé společnosti přesáhne k 31. lednu daného roku 1 mil. Kč. Tento společník podá do 15. února přihlášku k registraci a k 1. březnu je zaregistrován. O podání přihlášky k registraci informuje ostatní společníky, kteří rovněž podají přihlášku k registraci a k 1. březnu se stanou plátci. Pokud by nesplnili registrační povinnost, správce daně by po zjištění dané skutečnosti (i kdyby toto zjistil se značným časovým odstupem) zbývající společníky zaregistroval k 1. březnu daného roku se zpětnou účinností.

c) vstup do společnosti s plátcem daně

Příklad

Osoba povinná k dani podniká samostatně, nedosahuje obrat 1 mil. Kč, není registrována k dani ani dobrovolně. Rozhodne se vstoupit do společnosti s jinou osobou povinnou k dani, která je plátcem daně. Z důvodu vstupu do společnosti s plátcem daně je daná osoba povinna podat přihlášku k registraci a stává se dnem, kdy se stala společníkem, plátcem daně.

V případě, že by svou registrační povinnost daná osoba nesplnila, bude po zjištění této skutečnosti správcem daně registrována ke dni, kdy se stala společníkem, a to se zpětnou účinností.

Pravidla platná dle znění zákona o DPH účinného od 1. 7. 2017:

S účinností od 1. 7. 2017 byla ze zákona o DPH odstraněna veškerá speciální pravidla pro společníky společnosti, a to počínaje registrací, počítáním obratu až po vedení společné evidence a pravidel pro uplatňování nároku na odpočet daně. Nově již každý společník společnosti vykazuje v daňovém přiznání svoji část ekonomické činnosti a společníci společnosti již nemají provázanou registraci k DPH, ve společnosti se mohou vyskytovat současně plátci i neplátci.

Díky přechodným ustanovením mohou společníci společnosti do 31. 12. 2018 postupovat stále podle pravidel platných do 30. 6. 2017. Přechod na nový systém, který mohou učinit kdykoliv v této době, je pak třeba oznámit správci daně.

Registrace plátce při nabytí obchodního závodu

Registrace plátce při přeměně obchodní korporace

Právnická osoba, která při změně právní formy na jinou formu nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejich společníků, nepřestává být plátcem.

Registrace z titulu poskytnutí služby nebo zasílání zboží do tuzemska s místem plnění v tuzemsku prostřednictvím provozovny umístěné mimo tuzemsko

Výjimka

Registrační povinnost nevzniká při poskytnutí služby, která je v tuzemsku osvobozena od daně bez nároku na odpočet daně.

Příklad

Osoba povinná k dani, která není plátcem, se zabývá zpracováním reklamních prospektů. Kromě tuzemského místa podnikání svou ekonomickou činnost provozuje i prostřednictvím provozovny umístěné v Polsku, kde má i zaměstnance. Tato osoba je v Polsku registrována k dani z přidané hodnoty. V případě, že je prostřednictvím polské provozovny poskytnuta reklamní služba tuzemskému plátci, vzniká poskytovateli služby povinnost se v tuzemsku zaregistrovat k dani z přidané hodnoty. Obdobně by vznikla povinnost se zaregistrovat v tuzemsku, pokud by polská provozovna zaslala zboží tuzemské soukromé osobě.

Registrace plátce při pokračování v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém plátci

Příklad

Plátce podnikající v oboru maloobchodního prodeje zemře dne 2. února daného roku. Dne 8. srpna daného roku nabude právní moci rozhodnutí soudu o dědictví. Manželka pokračuje v uskutečňování ekonomických činností po zemřelém. Zemřelý plátce přestává být plátcem až dnem předcházejícím dni přechodu daňové povinnosti zůstavitele (tj. dnem předcházejícím dni nabytí právní moci rozhodnutí soudu o dědictví), tj. nastává právní fikce „prodloužení života”). Do rozhodnutí soudu o dědictví podává přiznání vlastním jménem na účet pozůstalosti osoba spravující pozůstalost. Manželka zemřelého se plátcem stává až ode dne přechodu daňové povinnosti zůstavitele, tj. od 8. srpna daného roku. Do 15 dnů je pak povinna podat přihlášku k registraci a k 8. srpnu se stává plátcem. V posledním zdaňovacím období registrace zemřelého plátce není povinnost snížit uplatněný nárok na odpočet daně u majetku, který je ke dni zrušení registrace obchodním majetkem a u kterého zemřelý dříve uplatnil nárok na odpočet daně v případě, že dědic pokračuje v uskutečňování ekonomických činností (§ 79b ZDPH).

Dobrovolná registrace plátce

Příklad

Osoba povinná k dani, která není plátcem, zemědělec, jehož obrat činí 400 000 Kč, se rozhodne dobrovolně zaregistrovat k dani, jelikož nakupuje převážně od plátců daně a rovněž jeho odběrateli jsou zejména plátci daně. Po podání žádosti o registraci ji správce daně zaregistruje, plátcem se daná osoba stane ode dne následujícího po dni doručení rozhodnutí o registraci. Nelze požádat o registraci se zpětným datem účinnosti.

Příklad

Osoba povinná k dani, která není plátcem, pojišťovací agent, požádá o registraci k dani. Pokud pojišťovací agent vykonává pouze pojišťovací služby osvobozené od daně a ani nehodlá uskutečňovat plnění s nárokem na odpočet daně, není oprávněn se registrovat, i kdyby jeho obrat dosahoval 3 mil. Kč. Pokud však v budoucnu hodlá uskutečňovat například prodej zboží, je oprávněn se zaregistrovat k dani.

Registrace identifikované osoby

Právní úprava

§ 2, § 2a, § 2b, § 6g až § 6l, § 97, § 97a, § 98, § 106d odst. 4 zákona o DPH

Registrace identifikované osoby z titulu pořízení zboží z jiného členského státu

Při pořízení zboží z jiného členského státu se osoba pořizující zboží může rozhodnout, že i pořízení zboží do hodnoty 326 000 Kč je v tuzemsku předmětem daně.

Příklad

Osoba povinná k dani, která se dosud neregistrovala k dani jako plátce, jelikož nedosáhla obratu pro povinnou registraci, pořídí nový dopravní prostředek z jiného členského státu (např. osobní automobil, který má najeto méně než 6 000 km). Ode dne pořízení tohoto automobilu se stává identifikovanou osobou a daň bude přiznána již z takto pořízeného automobilu.

Příklad

Výše uvedený postup se uplatní, i pokud osoba povinná k dani pořídí z jiného členského státu zboží podléhající spotřební dani. Např. osoba, která není plátcem, provozovatel bufetu, pořídí z Polska od osoby registrované k dani cigarety či alkohol. Bez ohledu na výši hodnoty pořízeného zboží se dnem prvního pořízení tohoto zboží stává identifikovanou osobou.

Registrace identifikované osoby z titulu přijetí zdanitelného plnění s místem plnění v tuzemsku od osoby neusazené v tuzemsku

Příklad

Osoba povinná k dani, která není plátcem, zabývající se prodejem speciálních zdravotnických přístrojů, si nechá poradit od švýcarského právníka na obchodní cestě ve Švýcarsku (popř. je právní služba poskytnuta prostřednictvím elektronické pošty). Osoba povinná k dani – příjemce služby se stává ode dne přijetí služby identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, opravář obuvi, nakoupí na Slovensku materiál určený pro opravu obuvi v hodnotě 800 EUR. Tento materiál pro něj přepraví slovenský přepravce, osoba povinná k dani na Slovensku. Ode dne přijetí přepravní služby se její příjemce stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, majitel restaurace, si nechá polskou osobou povinnou k dani opravit fasádu restaurace. Ode dne přijetí stavebních prací se stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, majitel stavební firmy, potřebuje své zaměstnance přepravit na vzdálenou stavbu nacházející se v České republice. Využije služeb německého přepravce. Ode dne přijetí přepravní služby se příjemce stává identifikovanou osobou.

Osoba povinná k dani, která není plátcem, účetní, si od rakouské osoby povinné k dani koupí počítačové vybavení včetně jeho instalace v kanceláři,