dnes je 29.3.2024

Input:

Osoby spojené - převodní ceny (transferové ceny)

25.1.2013, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Osoby spojené - převodní ceny (transferové ceny)

Ing. Ondřej Burian, Ing. Jan Zábrodský

Úvod

V obecném textu Osoby spojené uvádíme přehled vybraných daňových a účetních norem, u kterých různým způsobem pro daňové účely testujeme vztahy mezi spřízněnými osobami.

"Cena obvyklá"

Pro obchodní vztahy mezi spojenými osobami je v mnoha případech stanovena podmínka ceny obvyklé. V dalším textu krátce popisujeme základní kritéria pro určení těchto cenových hladin pro běžné obchodní vztahy.

Ve všech případech těchto transakcí a operací je třeba z daňového pohledu dbát především na dva aspekty, které by případně mohly být předmětem bližšího zkoumání ze strany správců daně:

  • zachování tzv. principu tržního odstupu, resp. dodržení obvyklých cenových podmínek v realizovaných transakcích,

  • soulad obsahu a formy právního úkonu z pohledu zásady materiální pravdy, resp. prokazatelnost uskutečnění dané transakce a zachycení její reálné podstaty pro daňové účely.

Test obvyklé ceny

Testu obvyklých cen ("transfer pricing") podléhají nejen úroky z úvěrů a půjček, ale veškeré ceny u všech transakcí mezi spojenými osobami - včetně transakcí mezi mateřskou a dceřinou společností, a to oběma směry.

Princip

Daňové orgány ve snaze předejít či zamezit riziku nedovolených cenových konstrukcí:

  • kdy dochází k nežádoucímu přenosu zdanitelného zisku v rámci holdingových struktur na subjekty podléhající nižšímu zatížení daní z příjmů (např. sídlící v daňově příznivých destinacích, disponující významnými uplatnitelnými daňovými ztrátami apod.),

mohou cenové podmínky kontraktu mezi jakýmikoli spojenými osobami podrobit velmi detailnímu zkoumání z hlediska přiměřenosti, resp. obvyklosti cenových podmínek, a to i na mezinárodní úrovni, resp. v koordinaci s daňovými správami jiných států.

ZDP

Tuzemský zákon o daních z příjmů řeší tuto problematiku poměrně stručně v § 23 odst. 7 ZDP.

Proto platí, že z hlediska metodiky má jak daňová správa, tak i samotní poplatníci ve věci problematiky převodních cen k dispozici velmi detailně rozpracované instrukce a postupy, které vycházejí především ze Směrnice OECD o převodních cenách pro nadnárodní podniky a daňové správy (70/1997 FZ) a návazných dokumentů a které mnohé státy (včetně ČR) postupně implementují do praxe.

Pravidla OECD

Modelová dokumentace OECD jednak definuje tzv. princip tržního odstupu a návazně i různé metody stanovení převodních cen (resp. požadavek ohledně toho, jakým způsobem mají být konstruovány cenové podmínky u transakcí mezi spojenými osobami), jednak stanoví obsah a rozsah příslušné podnikové dokumentace, jež je vhodné zpracovat v zájmu prokazatelnosti dodržení zákonných podmínek ve věci transferových cen.

Směrnice stanoví typový koncept této dokumentace (tzv. EU "TP Dokumentation"). Standardní součástí této dokumentace má být jednak tzv. Masterfile (společná pro celou holdingovou strukturu), specifická část dokumentace přihlížející k situaci konkrétního poplatníka a respektující zákonné požadavky příslušného státu jeho daňové rezidence.

Realizace

Zmíněný model OECD v zásadě směřuje k procesnímu postupu, kdy poplatník, který pomocí zmíněné dokumentace zmapuje svou situaci v oblasti tranferových cen (včetně popisu použité metodiky tvorby cen), tento dokument předloží daňovému orgánu s tím, že po jeho projednání jsou nastavené parametry transferových cen pro daňové účely de facto akceptované, neshledá-li daňový orgán důvody, pro které by je rozporoval.

Postup v ČR

V tuzemské daňové praxi jsou předmětné principy vyjádřeny především v:

  • metodickém pokynu D-332, k uplatňování mezinárodních standardů při zdaňování transakcí mezi sdruženými podniky,

  • metodickém pokynu D-334 - Sdělení Ministerstva financí k rozsahu dokumentace způsobu tvorby cen mezi spojenými osobami,

  • a v § 38nc ZDP, který zavádí institut tzv. závazného posouzení do oblasti transferových cen, resp. v pokynu D-333 - Sdělení Ministerstva financí k závaznému posouzení způsobu, jakým byla vytvořena cena sjednávaná mezi spojenými osobami.

Metodické pokyny fakticky přejímají principy obsažené v materiálech OECD. Nejsou ale přitom součástí právního řádu, a je proto namístě je vnímat jako doporučující materiály. Rozsah dokumentace k problematice transferových cen, kterou předpokládají, je velmi podrobný a dokumentace v takovém rozsahu se smysluplně uplatní zřejmě jen u velkých nadnárodních struktur, kde aspekt transferových cen a rizika s tím

Nahrávám...
Nahrávám...