Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Paušální výdaje, evidence závazků

13.2.2013, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Paušální výdaje, evidence závazků

Ing. Daniela Lampová

Ing. Jana Pilátová

1. Paušální výdaje

Úvod

Fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti nebo příjmy z pronájmu, mohou využít možnosti uplatnění tzv. paušálních výdajů, to znamená, že nebudou snižovat zdanitelné příjmy o skutečně vynaložené prokázané výdaje, ale sníží tyto příjmy o hodnotu výdajů stanovených procentem z příjmů.

Paušální výdaje však nelze použít u všech druhů zdanitelných příjmů, ale pouze u:

  • příjmů z podnikání, s výjimkou příjmů společníků veřejné obchodní společnosti nebo komplementářů komanditních společností z titulu podílu na zisku,

  • příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti,

  • příjmů ze zemědělské výroby v rámci tzv. ostatních příjmů,

  • příjmů z pronájmu majetku.

Právní úprava

  • zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), zejména § 7 odst. 7, § 9 odst. 4, § 10 odst. 4, § 23 odst. 8

  • zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), a to § 97

Paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti

Na úvod je nutno zdůraznit, že paušální výdaje lze v zásadě uplatnit u všech druhů příjmů z podnikání, ale výjimky zde přece jenom jsou. Paušální výdaje nelze uplatnit u:

  • příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d) ZDP, tj. u příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo komplementáře komanditní společnosti z titulu podílu na zisku,

  • příjmů fyzické osoby, která je účastníkem sdružení osob bez právní subjektivity a účastníci si nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem (např. na účastníka A se převádí 60 % příjmů a 40 % výdajů a na účastníka B se převádí 40 % příjmů a 60 % výdajů dosažených ze společné činnosti ve sdružení),

  • příjmů fyzické osoby, která má tyto příjmy ze spoluvlastnictví k věci nebo ze společných práv, přičemž spoluvlastníci si nerozdělují příjmy a výdaje podle spoluvlastnických podílů,

  • příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem daně pro zdanění zvláštní sazbou daně (§ 36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a) ZDP a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním měsíci 7 000 Kč.

Než se pustíme do problematiky výdajů, upozorněme na povinnost vést evidenci (záznamy) denních tržeb. Tyto povinnosti jsou stanovené poplatníkům v daňovém řádu.

  • Fyzická osoba, která v rámci své podnikatelské nebo jiné samostatně výdělečné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinna vést průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v jiné evidenci stanovené zákonem.

  • Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění a stanovení daně.

  • Záznamní povinnost ukládá správce daně rozhodnutím.

    Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je záznam veden.

    Správce daně rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu uložení.

    Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejich doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

  • Správce daně si může ověřovat již v průběhu zdaňovacího období řádné plnění záznamní povinnosti daňového subjektu, požadovat doklady, o nichž se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění závad.

    Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.

  • Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro stanovení daně, k níž se vztahují.

Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést:

  • - záznamy o příjmech a
  • - evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností.

Tato povinnost je zakotvena v § 7 odst. 8 ZDP.

Procenta paušálních výdajů uvádí následující tabulka.

Druh příjmu fyzické osoby (dle ZDP)  2010
až 2012
 
Od
2013
 
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního
hospodářství [§ 7 odst. 1 písm. a)
80 %   80 %  
Příjmy ze živností řemeslných [§ 7 odst. 1 písm. b) 80 %  80 % 
Příjmy ze živností s výjimkou příjmů ze živností řemeslných
[§ 7 odst. 1 písm. b)
60 %   60 %  
Příjmy z jiného podnikání podle zvláštních předpisů
[§ 7 odst. 1 písm. c)], od roku 2013 výdaje nejvýše do částky
800 000 Kč 
40 %  40 % 
Příjmy z užití nebo poskytnutí práv z průmyslového nebo
jiného duševního vlastnictví, autorských práv včetně práv
příbuzných právu autorskému, a to včetně příjmů z vydávání,
rozmnožování a rozšiřování literárních a jiných děl vlastním
nákladem [§ 7 odst. 2 písm. a) s výjimkou příjmů podle § 7 odst. 6],
od roku 2013 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč 
40 %   40 %  
Příjmy z výkonu nezávislého povolání, které není živností
ani podnikáním podle zvláštních předpisů [§ 7 odst. 2 písm. b)],
od roku 2013 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč 
40 %  40 % 
Příjmy znalce, tlumočníka, zprostředkovatele kolektivních
sporů, zprostředkovatele kolektivních a hromadných smluv
podle autorského zákona, rozhodce za činnost podle
zvláštních právních předpisů [§ 7 odst. 2 písm. c)], od roku
2013 výdaje nejvýše do částky 800 000 Kč 
40 %  40 % 
Příjmy z činnosti insolvenčního správce, včetně příjmů
z činnosti předběžného insolvenčního správce, zástupce
insolvenčního správce, odděleného insolvenčního správce
a zvláštního insolvenčního správce, které nejsou živností ani
podnikáním [§ 7 odst. 2 písm. d)], od roku 2013 výdaje
nejvýše do částky 800 000 Kč 
40 %   40 %  
Příjmy z pronájmu [§ 7 odst. 2 písm. e) a § 9], od roku 2013
výdaje nejvýše do částky 600 000 Kč 
30 %   30 %  
Příjmy ze zemědělské výroby [§ 10 odst. 1 písm. a) a odst. 4 80 %  80 % 
Pozor!

V případě, že poplatník (fyzická osoba) uplatní paušální výdaje, jsou v částkách těchto výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v souvislosti s dosahováním příjmů, tedy i odpisy hmotného majetku. Způsob uplatnění výdajů podle této tabulky nelze zpětně měnit.

Pro úplnost též dodejme, že není možné kombinovat u různých činností v rámci § 7 ZDP použití skutečných výdajů a výdajů paušálem. Při souběhu činností je nutno příjmy z každé činnosti evidovat odděleně, pokud u nich není stanovené procento výdajů shodné. Důvodem je nutnost použít stanovené procento výdajů podle jednotlivých druhů činnosti.

Příklad

Podnikatel pan Hrubý měl v jednom zdaňovacím období příjmy ze zemědělské výroby a příjmy z autorských honorářů. Přestože u autorských honorářů by bylo výhodné aplikovat paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů, nemůže je zohlednit, pokud ze zemědělské výroby uplatní skutečné výdaje. Podnikatel se musí rozhodnout, co je pro něho výhodnější celkově ze všech příjmů podle § 7, a při uplatňování výdajů postupovat jednotně. Buď může uplatnit paušální výdaje u zemědělské činnosti ve výši 80 % a u autorských honorářů ve výši 40 %, nebo použije druhou možnost uplatnění skutečných výdajů v prokázané výši na obě činnosti.

Sociální a zdravotní pojištění

S účinností od zdaňovacího období započatého v roce 2008 již nelze nad rámec paušálních výdajů uplatnit zaplacené sociální a zdravotní pojištění.

Paušální výdaje u příjmů z pronájmu

Paušální výdaje u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP lze uplatnit od roku 2005 ve výši 30 % z těchto příjmů, avšak od roku 2013 nejvýše do částky 600 000 Kč. Zde platí, obdobně jako u paušálních výdajů vztahujících se k příjmům podle § 7 ZDP, že paušální výdaje obsahují vše, tzn. i odpisy hmotného majetku (sociální a zdravotní pojištění zde nepřichází v úvahu, neboť se z tohoto druhu příjmů neplatí).

S účinností od roku 2001 byla do zákona o daních z příjmů doplněna povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s pronájmem.

Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku jsou od roku 2011 součástí příjmů podle § 7 ZDP a paušální výdaje jsou stanovené ve výši 30 % z dosažených příjmů, avšak od roku 2013 pouze do částky 600 000 Kč. Do konce roku 2010 bylo možné použít procento prakticky podle hlavní činnosti podnikatele, pokud tyto příjmy zdaňoval v § 7, a nikoliv v § 9 ZDP.

Paušální výdaje u příjmů ze zemědělské výroby

Pokud má fyzická osoba příjmy ze zemědělské výroby a nejedná se o zemědělského podnikatele, pak takovéto příjmy patří do tzv. ostatních příjmů podle § 10. U tohoto druhu příjmů lze uplatnit od roku 2005 paušální výdaje ve výši 80 % těchto příjmů.

Fyzická osoba, která má příjmy ze zemědělské výroby podle § 10 ZDP a která uplatňuje paušální výdaje, má vždy povinnost vést záznamy o příjmech.

Pozor!

U zemědělců je nutné rozlišovat, zda mají příjmy:

  • na základě živnostenského oprávnění – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b) ZDP (paušální výdaje podle živnostenského oprávnění);

  • na základě zápisu do evidence podle zákona č. 252/1997 Sb., o zemědělství – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů);

  • ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (dříve samostatně hospodařícím rolníkem) – v tomto případě jde o příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů).

Stejně jako u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti a příjmů z pronájmu byla i u příjmů ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským podnikatelem (zákon č. 85/2004 Sb.), zavedena od roku 2001 povinnost vést vždy evidenci těchto příjmů.

Příklad

Pan Vonásek má v průběhu roku 201X různé druhy zdanitelných příjmů jako fyzická osoba. Za rok 201X–1 uplatňoval u těchto příjmů paušální výdaje. Jelikož si nebyl jistý, jakou hodnotu výdajů bude muset v roce 201X vynaložit k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, vedl si evidenci skutečně vynaložených výdajů (vztahujících se k těmto příjmům) pro případ, že by je chtěl uplatnit jako výdaje snižující zdanitelné příjmy. Předpokládejme, že výsledek byl následující:

Druh příjmů  Dosažené
příjmy (Kč)
 
Výdaje
skutečně
vynaložené
(Kč)
 
Paušální
výdaje (Kč)
 
§ 7 příjmy ze živnosti
(nejedná se o živnost řemeslnou)
 
1 519 900  590 826  911 940 
§ 10 příjmy ze zemědělské výroby
(pan Vonásek není registrován jako zemědělský podnikatel)
 
720 365  420 863  576 292 

Vzhledem k tomu, že paušální výdaje k příjmům ze živnosti jsou vyšší než skutečně vynaložené výdaje, je pro pana Vonáska výhodnější použít i pro rok 201X výdaje ve výši paušálu, tj. 60 % z hodnoty příjmů. V hodnotě skutečně vynaložených výdajů vykázaných v tabulce není zaplacené zákonné pojistné (sociální i zdravotní, neboť od roku 2008 je sociální a zdravotní pojištění zařazeno mezi daňově neuznatelné výdaje). Při pohledu na dosažené ostatní příjmy podle § 10 je zřejmé, že i zde je pro pana Vonáska výhodnější použití paušálních výdajů.

Základ daně pana Vonáska

Druh příjmů  Výše příjmů (Kč)  Výdaje (Kč)  Dílčí základ daně (Kč) 
§ 7  1 519 900  911 940  607 960 
§ 10  720 365  576 292  144 073 
Základ daně  2 240 265  1 488 232  752 033 

Odpisování hmotného majetku v roce uplatnění paušálních výdajů

Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů není poplatník povinen uplatnit.

Odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. Platí zde podmínka, že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník, popř. nájemce) výdaje paušální částkou.

Pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede poplatník odpisy pouze evidenčně (má se za to, že odpisy jsou součástí paušálních výdajů).

Příklad

Podnikatel pan Voves si pořídil užitkový automobil do obchodního majetku. Toto auto patří od roku 2008 do odpisové skupiny 2 podle přílohy k zákonu o daních z příjmů. Doba odpisování tedy činí 5 let. Jaký průběh by měly odpisy v případě, že v 2. roce by se pan Voves rozhodl přerušit odpisování? Za předpokladu, že ve 4. roce by uplatnil paušální výdaje, by průběh odpisování byl následující:

Vstupní cena (pořizovací cena) = 500 000 Kč
Způsob odpisování: rovnoměrný
 
Rok  Poznámka  Odpis (Kč)  Zůstatková cena (Kč) 
1. rok  (500 000 x 11) /100  55 000  445 000 
2. rok  Přerušení odpisování  xxx  445 000