Paušální výdaje, evidence závazků
Ing. Daniela Lampová
Ing. Jana Pilátová
Fyzické osoby, které mají příjmy z podnikání a jiné samostatné
výdělečné činnosti nebo příjmy z pronájmu, mohou využít možnosti uplatnění tzv.
paušálních výdajů, to znamená, že nebudou snižovat zdanitelné příjmy o skutečně
vynaložené prokázané výdaje, ale sníží tyto příjmy o hodnotu výdajů stanovených
procentem z příjmů.
Paušální výdaje však nelze použít u všech druhů zdanitelných příjmů,
ale pouze u:
-
příjmů z podnikání, s výjimkou příjmů společníků veřejné obchodní
společnosti nebo komplementářů komanditních společností z titulu podílu na
zisku,
-
příjmů z jiné samostatné výdělečné činnosti,
-
příjmů ze zemědělské výroby v rámci tzv. ostatních příjmů,
-
příjmů z pronájmu majetku.
-
zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), zejména § 7 odst. 7, § 9 odst. 4, § 10 odst. 4, § 23 odst. 8
-
zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (DŘ), a to § 97
Paušální výdaje u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné
činnosti
Na úvod je nutno zdůraznit, že paušální výdaje lze v zásadě uplatnit u
všech druhů příjmů z podnikání, ale výjimky zde přece jenom jsou. Paušální
výdaje nelze uplatnit u:
-
příjmů podle § 7 odst. 1 písm. d)
ZDP, tj. u příjmů společníka veřejné obchodní společnosti nebo
komplementáře komanditní společnosti z titulu podílu na zisku,
-
příjmů fyzické osoby, která je účastníkem sdružení osob bez právní
subjektivity a účastníci si nerozdělují příjmy a výdaje rovným dílem (např. na
účastníka A se převádí 60 % příjmů a 40 % výdajů a na účastníka B se převádí 40
% příjmů a 60 % výdajů dosažených ze společné činnosti ve sdružení),
-
příjmů fyzické osoby, která má tyto příjmy ze spoluvlastnictví k
věci nebo ze společných práv, přičemž spoluvlastníci si nerozdělují příjmy a
výdaje podle spoluvlastnických podílů,
-
příjmů autorů za příspěvky do novin, časopisů, rozhlasu nebo
televize plynoucí ze zdrojů na území ČR, které jsou samostatným základem daně
pro zdanění zvláštní sazbou daně (§
36) za předpokladu, že jde o příjmy uvedené v § 7 odst. 2 písm. a)
ZDP a úhrn těchto příjmů od téhož plátce nepřesáhne v kalendářním
měsíci 7 000 Kč.
Než se pustíme do problematiky výdajů, upozorněme na povinnost vést
evidenci (záznamy) denních tržeb. Tyto povinnosti jsou stanovené
poplatníkům v daňovém řádu.
-
Fyzická osoba, která v rámci své podnikatelské nebo jiné
samostatně výdělečné činnosti uskutečňuje platby v hotovosti, je povinna vést
průběžně evidenci těchto plateb, pokud nezaznamenává údaje o těchto platbách v
jiné evidenci stanovené zákonem.
-
Správce daně může uložit daňovému subjektu, aby kromě evidence
stanovené právním předpisem vedl zvláštní záznamy potřebné pro správné zjištění
a stanovení daně.
-
Záznamní povinnost ukládá správce daně rozhodnutím.
Součástí rozhodnutí musí být přesné stanovení zaznamenávaných
údajů, jejich členění a uspořádání, popřípadě návaznost na doklady, z nichž je
záznam veden.
Správce daně rozhodnutí o uložení záznamní povinnosti změní nebo
zruší, jestliže se změnily nebo odpadly důvody, které vedly k jejímu
uložení.
Proti těmto rozhodnutím se lze odvolat do 15 dnů ode dne jejich
doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.
-
Správce daně si může ověřovat již v průběhu zdaňovacího období
řádné plnění záznamní povinnosti daňového subjektu, požadovat doklady, o nichž
se vede průběžná evidence, a ukládat rozhodnutím povinnosti k odstranění
závad.
Proti tomuto rozhodnutí se lze odvolat do 15 dnů ode dne jeho
doručení; včas podané odvolání má odkladný účinek.
-
Záznamy, evidence a doklady, na které se vztahuje záznamní
povinnost, je daňový subjekt povinen uchovávat až do uplynutí lhůty pro
stanovení daně, k níž se vztahují.
Poplatník, který uplatňuje paušální výdaje, je povinen vždy vést:
- -
záznamy o příjmech a
- -
evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti s podnikatelskou nebo
jinou samostatnou výdělečnou činností.
Tato povinnost je zakotvena v § 7 odst. 8 ZDP.
Procenta paušálních výdajů uvádí následující tabulka.
V případě, že poplatník (fyzická osoba) uplatní paušální výdaje,
jsou v částkách těchto výdajů zahrnuty veškeré výdaje poplatníka vynaložené v
souvislosti s dosahováním příjmů, tedy i odpisy hmotného majetku. Způsob
uplatnění výdajů podle této tabulky nelze zpětně měnit.
Pro úplnost též dodejme, že není možné kombinovat u různých
činností v rámci § 7 ZDP použití skutečných výdajů a výdajů
paušálem. Při souběhu činností je nutno příjmy z každé činnosti evidovat
odděleně, pokud u nich není stanovené procento výdajů shodné. Důvodem je
nutnost použít stanovené procento výdajů podle jednotlivých druhů činnosti.
Podnikatel pan Hrubý měl v jednom zdaňovacím období příjmy ze
zemědělské výroby a příjmy z autorských honorářů. Přestože u autorských
honorářů by bylo výhodné aplikovat paušální výdaje ve výši 40 % z příjmů,
nemůže je zohlednit, pokud ze zemědělské výroby uplatní skutečné výdaje.
Podnikatel se musí rozhodnout, co je pro něho výhodnější celkově ze všech
příjmů podle § 7, a při uplatňování výdajů postupovat jednotně. Buď může
uplatnit paušální výdaje u zemědělské činnosti ve výši 80 % a u autorských
honorářů ve výši 40 %, nebo použije druhou možnost uplatnění skutečných výdajů
v prokázané výši na obě činnosti.
Nahoru Sociální a zdravotní pojištění
S účinností od zdaňovacího období započatého v roce 2008 již nelze nad
rámec paušálních výdajů uplatnit zaplacené sociální a zdravotní pojištění.
Nahoru Paušální výdaje u příjmů z pronájmu
Paušální výdaje u příjmů z pronájmu podle § 9 ZDP lze uplatnit od roku 2005 ve výši
30 % z těchto příjmů, avšak od roku 2013 nejvýše do částky 600 000 Kč. Zde
platí, obdobně jako u paušálních výdajů vztahujících se k příjmům podle § 7 ZDP, že paušální výdaje obsahují vše,
tzn. i odpisy hmotného majetku (sociální a zdravotní pojištění zde nepřichází v
úvahu, neboť se z tohoto druhu příjmů neplatí).
S účinností od roku 2001 byla do zákona o daních z příjmů doplněna
povinnost vést záznamy o příjmech a evidenci pohledávek vzniklých v souvislosti
s pronájmem.
Příjmy z pronájmu majetku zařazeného v obchodním majetku jsou od roku
2011 součástí příjmů podle § 7 ZDP a paušální výdaje jsou stanovené
ve výši 30 % z dosažených příjmů, avšak od roku 2013 pouze do částky 600 000
Kč. Do konce roku 2010 bylo možné použít procento prakticky podle hlavní
činnosti podnikatele, pokud tyto příjmy zdaňoval v § 7, a nikoliv v § 9 ZDP.
Nahoru Paušální výdaje u příjmů ze zemědělské výroby
Pokud má fyzická osoba příjmy ze zemědělské výroby a nejedná se o
zemědělského podnikatele, pak takovéto příjmy patří do tzv. ostatních příjmů
podle § 10. U tohoto druhu příjmů lze uplatnit
od roku 2005 paušální výdaje ve výši 80 % těchto příjmů.
Fyzická osoba, která má příjmy ze zemědělské výroby podle § 10 ZDP a která uplatňuje paušální
výdaje, má vždy povinnost vést záznamy o příjmech.
U zemědělců je nutné rozlišovat, zda mají příjmy:
-
na základě živnostenského oprávnění – v tomto případě jde o
příjmy podle § 7 odst. 1 písm. b)
ZDP (paušální výdaje podle živnostenského oprávnění);
-
na základě zápisu do evidence podle zákona č. 252/1997 Sb., o
zemědělství – v tomto případě jde o příjmy podle § 7 odst. 1 písm. a)
ZDP (paušální výdaje ve výši 80 % z příjmů);
-
ze zemědělské výroby, která není provozována zemědělským
podnikatelem (dříve samostatně hospodařícím rolníkem) – v tomto případě jde o
příjmy podle § 10 odst. 1 písm. a) ZDP (paušální
výdaje ve výši 80 % z příjmů).
Stejně jako u příjmů z podnikání a jiné samostatné výdělečné činnosti
a příjmů z pronájmu byla i u příjmů ze zemědělské výroby, která není
provozována zemědělským podnikatelem (zákon č. 85/2004 Sb.), zavedena od roku
2001 povinnost vést vždy evidenci těchto příjmů.
Pan Vonásek má v průběhu roku 201X různé druhy zdanitelných
příjmů jako fyzická osoba. Za rok 201X–1 uplatňoval u těchto příjmů paušální
výdaje. Jelikož si nebyl jistý, jakou hodnotu výdajů bude muset v roce 201X
vynaložit k dosažení, zajištění a udržení těchto příjmů, vedl si evidenci
skutečně vynaložených výdajů (vztahujících se k těmto příjmům) pro případ, že
by je chtěl uplatnit jako výdaje snižující zdanitelné příjmy. Předpokládejme,
že výsledek byl následující:
Vzhledem k tomu, že paušální výdaje k příjmům ze živnosti jsou
vyšší než skutečně vynaložené výdaje, je pro pana Vonáska výhodnější použít i
pro rok 201X výdaje ve výši paušálu, tj. 60 % z hodnoty příjmů. V hodnotě
skutečně vynaložených výdajů vykázaných v tabulce není zaplacené zákonné
pojistné (sociální i zdravotní, neboť od roku 2008 je sociální a zdravotní
pojištění zařazeno mezi daňově neuznatelné výdaje). Při pohledu na dosažené
ostatní příjmy podle § 10 je zřejmé, že i zde je pro pana
Vonáska výhodnější použití paušálních výdajů.
Odpisování hmotného majetku v roce uplatnění paušálních
výdajů
Odpisy pro účely zákona o daních z příjmů není poplatník povinen
uplatnit.
Odpisování lze i přerušit, ale při dalším odpisování je nutné
pokračovat způsobem, jako by odpisování přerušeno nebylo. Platí zde podmínka,
že v době přerušení neuplatní poplatník (vlastník, popř. nájemce) výdaje
paušální částkou.
Pokud poplatník uplatní výdaje paušální částkou, nelze za toto
zdaňovací období uplatnit odpisy v prokázané výši, ani o tuto dobu prodloužit
odpisování pro daňové účely. Po dobu uplatňování výdajů paušální částkou vede
poplatník odpisy pouze evidenčně (má se za to, že odpisy jsou součástí
paušálních výdajů).
Podnikatel pan Voves si pořídil užitkový automobil do obchodního
majetku. Toto auto patří od roku 2008 do odpisové skupiny 2 podle přílohy k
zákonu o daních z příjmů. Doba odpisování tedy činí 5 let. Jaký průběh by měly
odpisy v případě, že v 2. roce by se pan Voves rozhodl přerušit odpisování? Za
předpokladu, že ve 4. roce by uplatnil paušální výdaje, by průběh odpisování
byl následující: