Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Paušální výdaje

13.6.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Paušální výdaje

Ing. Jan Ambrož

Úvod

Poplatníci daně z příjmů fyzických osob (dále „poplatníci”) mají nespornou výhodu ve srovnání s poplatníky daně z příjmů právnických osob, neboť mají možnost výdaje („daňové náklady”) neprokazovat. V takovém případě se příjmy snižují o paušální výdaje.

Právní úprava

Právní úprava

Základní ustanovení pro použití paušálních výdajů nalezneme v § 7 odst. 7 a 8, § 9 odst. 4 ZDP.

V úvodní části (A) si postupně vysvětlíme: právo poplatníka a doplnění ke změně systému prokazování (A1), obecná pravidla platná pro rok 2016 s určitým omezením pro další období podle aktuální novely zákona o daních z příjmů (A2).

Ve druhé kapitole (B) si rozebereme detaily využití paušálních výdajů: procentní sazby (B1), maximální hodnoty a existující limity (B2), souběhy různých příjmů a dílčích daňových základů (B3), související podmínky, například vliv obchodního majetku, přerušení odpisování (B4), specifika pro spolupracující osoby, společnost (sdružení), spoluvlastníky, společníky v. o. s. (B5).

(A) SYSTÉM PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ

Na otázku, jak se vypořádat se stanovením dílčích daňových základů pro zjištění celkového základu daně poplatníků daně z příjmů fyzických osob, existuje z pohledu výdajové stránky jednoduchá odpověď. Záleží do určité míry na samotném poplatníkovi, jaký systém si vybere.

Pozor!
Zvolený způsob uplatnění výdajů nelze dodatečně změnit, jak je zdůrazněno v § 7 odst. 7 ZDP.

(A1) PRÁVO POPLATNÍKA

Jde skutečně o právo poplatníka a toto plus se netýká jen „podnikání”, varianta paušálních výdajů je nabídnuta zákonem o daních z příjmů pro dílčí daňové základy:

  • samostatnou činnost, § 7 ZDP,

  • příjmy z nájmu, § 9 ZDP (viz Nájem - daň z příjmů FO),

  • výjimečně také u ostatních příjmů podle § 10 ZDP.

Poplatník se rozhoduje, jestli bude v konkrétním zdaňovacím období (kalendářním roce) výdaje:

  • prokazovat, nebo

  • využije výdaje paušální.

Příklad
Příklad (1)

Pan Zelený podniká a jako každý rok zvažuje při zpracování daňového přiznání, která z variant stanovení dílčího daňového základu je pro něj výhodnější. Jak je vysvětleno v následujícím textu, systém lze měnit.

Rada
Zákon o daních z příjmů dává pravomoci poplatníkovi, aby si zvolil podlé svého uvážení, jaká režim je pro něj ideální. Proto není ani podstatné, resp. rozhodující, jestli poplatník daně z příjmů fyzických osob vede účetnictví. Tento logický závěr obsahuje také text v Pokynu D-22.

Příklad (2)

To znamená, že pan Zelený není při svém rozhodování limitován tím, že vede podvojné účetnictví. Žádný vliv nemá skutečnost, jestli pan Zelený je či není plátcem DPH.

Výše příjmů

Doplňme, si, že pokud pan Zelený vede účetnictví, využije-li paušální výdaje, musí správně stanovit výši příjmů. Jde o částku vypočtenou, jako kdyby nebyl účetní jednotkou, což potvrdilo i doplnění v novele ZDP v § 7 odst. 8.

Příklad
Pan Zelený účtuje, jeho výnosy jsou ve výši 500 000 Kč. Jestliže si vybere systém paušálních výdajů, určí příjmy, jako kdyby nebyl účetní jednotkou:

  • mohou být vyšší například o inkasované zálohy,

nebo

  • nižší, o „neinkasované” tržby.

Změna režimu a omezení

Poplatník musí při změně „režimu” kontrolovat, zda mu nevznikla povinnost úpravy dílčího daňového základu podle § 23 odst. 8 ZDP, která je podrobně rozebrána v článku Paušální výdaje změna prokazování. Provádí se korekce dílčího daňového základu (dále „úprava DDZ”) za kalendářní rok předcházející změně v kalendářním roce.

Příklad
Pan Nováček podniká a pro stanovení dílčího daňového základu si zvolil různé varianty – výdaje:

  • v roce 2015 prokazoval,

  • za rok 2016 pro něj jsou výhodnější paušální výdaje,

  • a do třetice, po novele zákona o daních z příjmů za rok 2017 zřejmě bude nejlepší alternativou opět prokazování výdajů.

Daňová přiznání podává vždy v prvním zákonném termínu (1. dubna), a tak mu mohou teoreticky vzniknout povinnosti zvýšit „dodatečně” základ daně a doplatit daň:

  • k 1. 4. 2017 za zdaňovací období 2015, a

  • k 1. 4. 2018 za zdaňovací období 2016.

Rada
Pokud bude tato daň zaplacena, byť s ročním zpožděním, žádnou sankci Finanční správa neuloží, neboť se postupuje podle poslední věty zmíněného ustanovení § 23 odst. 8 ZDP.

(A2) NOVELA ZÁKONA O DANÍCH Z PŘÍJMŮ

Úvodní text si vzhledem k novele zákona o daních z příjmů musíme rozdělit na testování uplatnění paušálních výdajů:

  • za kalendářní rok 2016 (dále „Paušál 2016”), protože se mohou podat daňová přiznání v prodlouženém termínu do 3. 7. 2017, a

  • aktuální rok 2017 („Paušál 2017”), tj. daňová přiznání zpracovaná v příštím roce.

Co je v novele nového?

Klíčové jsou dvě/tři novinky:

  • Je snížena na polovinu výše paušálních výdajů u § 7 a § 9 ZDP:

    1. a současně se ruší zablokování uplatnění daňové slevy na manžela/ku a daňového zvýhodnění uvedené v § 35ca ZDP (dále též „daňové úlevy”).
  • Na druhé straně si může poplatník zvolit variantu:

    1. „2016”, tj. podle původního znění, pokud mu vznikl nárok na výše uvedené daňové úlevy,

nebo

  1. „2017”, aktualizovaného textu zákona o daních z příjmů.

Pozor!
Snížení maximální částky paušálních výdajů v § 7 odst. 7 písm. a) pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, znamená omezení paušálu pro § 10 (viz B1.2).

Rada
Odhadnout, jaká varianta bude za letošní rok pro konkrétní fyzickou osobu optimální, je trochu obtížné, a tak si na následujících příkladech vysvětlíme uplatnění obou variant.

Poplatník 2016 2017/PRO 2017/P16 2017/P17 
Pan Bílý  Paušální výdaje  Prokázané  Paušál „2016”  Paušál „2017”  
Pan Černý  Prokázané  Prokázané  Paušál „2016”  Paušál „2017”  

Tak komplikovaná situace nastává v roce 2017! Poplatníci se rozhodnou pro výdaje prokázané („PRO”) nebo paušální výdaje podle roku 2016 („P16”), případně pravidel roku 2017 („P17”).

Přechodné ustanovení

Novela zákona o daních z příjmů byla publikována ve Sbírce zákonů až průběhu roku 2017, přesto se očekává, že pro fyzické osoby – které mají zdaňovací období kalendářní rok – se bude aplikovat pro letošní rok. Viz níže odkaz na přechodná ustanovení.

A tak předpokládáme existenci varianty „P16”, která snad přichází v úvahu podle bodu 13. přechodných ustanovení. Jde o velmi důležitý text, který citujeme:

  • „Jsou-li pro zdaňovací období roku 2017 u poplatníka splněny podmínky pro použití § 35ca zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, toto ustanovení se nepoužije, pokud poplatník postupuje pro toto zdaňovací období podle § 7 odst. 7 a § 9 odst. 4 zákona č. 586/1992 Sb., ve znění účinném ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona”

Pozor!
Nárok na model paušálních výdajů podle pravidel roku 2016 má jen ten poplatník, který:

  • teoreticky může využít výše uvedené daňové úlevy,

  • ale

    1. použitím této varianty o ně přichází,
    2. má dvojnásobný limit pro paušální výdaje ve srovnání s podmínkami režimu nového, tj. „P17”.

Příklad
Příklad (1)

Pan Bílý podniká a rozhoduje se, zda za kalendářní rok 2017 uplatní znovu výdaje „paušálem”, tj. procentem z příjmů (alternativy „P16” nebo „P17”). Zvolit může také prokazování výdajů („PRO”). Jak vyplývá z předchozího výkladu, rozhodnutí může bez sankce odložit až na příští rok (*).

Příklad
Příklad (2)

Pan Černý zvažuje, která z výše uvedených variant bude pro něj výhodnější – není limitován skutečností, že za rok 2016 výdaje prokazoval. Teoreticky též může počkat do příštího roku (*).

(*) „Úprava DDZ”

Zdůrazňujeme výše uvedenou benevolenci zákona o daních z příjmů. Ani jeden z poplatníků, pan Bílý a pan Černý, nemá nyní k dispozici pro své rozhodnutí relevantní informace.

Rozhodující je pro praxi a zejména klidné zpracování a podání daňového přiznání za kalendářní rok 2017, že úprava:

  • vyplyne ze zvoleného způsobu za rok 2017,

  • o kterém bude rozhodnuto na začátku roku 2018,

  • přestože se týká (může ovlivnit) povinnost za zdaňovací období 2016,

není problémem, vznikne-li doplatek na dani za rok 2016, uhradí se v roce 2018 na základě podaného dodatečného daňového přiznání a žádná sankce poplatníkovi nehrozí!

Příklad
Příklad (3)

Z důvodů změn prokazování podle § 23 odst. 8 bude mít pan Bílý nedoplatek na dani za rok 2016 (!). Bude-li včas uhrazen, tj. do termínu podání daňového přiznání za kalendářní rok 2017, není v prodlení s placením daní.

Prokázané výdaje vs. paušální výdaje varianta 2017

Podmínkou pro volbu mezi variantou paušálních výdajů „2016”/„2017” je nárok na daňové úlevy. Jak potvrzuje příklad pana Modrého v kapitole B2.1, analýzu alternativ stanovení dílčího daňového základu je v takových případech vhodné provést co nejdříve.

(B) PRAVIDLA PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ

Postupně se seznámíme se základními pravidly s tím, že znovu upozorníme na novinky platné od letošního roku.

(B1) PROCENTNÍ SAZBY)

(B1.1) Sazby paušálních výdajů v § 7 ZDP

Poplatník s příjmy podle § 7 ZDP, tj. ze samostatné činnosti, aplikuje různé sazby podle konkrétního typu příjmu.

Druh příjmů v § 7 ZDP Sazba  Limit 2016/2017 
Příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství   80 %   1 600 000/800 000  
Příjmy z řemeslné živnosti   80 %   1 600 000/800 000  
Příjmy ze živnosti, která není řemeslná   60 %   1 200 000/600 000  
Příjmy z převodu a využití průmyslových a jiných duševních práv   40 %   800 000/400 000  
Příjmy z jiného podnikání a z výkonu nezávislého povolání   40 %   800 000/400 000  
Příjmy z nájmu   30 %   600 000/300 000  

Pozor!
K tabulce si doplníme, že opravdu je zaveden 30% paušál na příjmy z nájemného, jde o stejnou výši jako v § 9 ZDP. Zde se jedná o majetek zařazený do obchodního majetku.

Na druhé straně neexistuje žádný paušální výdaj u příjmů společníka v. o. s. Výjimka se týká § 7 odst. 12 ZDP, ve kterém se řeší účtování v hospodářském roce.

Rada
Paušální výdaje může využít poplatník u dalších dvou dílčích daňových základů:

  • v § 9 ZDP, nájmů, 30% paušální sazba (B1.2),

  • v § 10 ZDP, ostatní příjmy – resp. příležitostná zemědělská činnost, 80% sazba (B1.3).

Limit „příjmů” a výše paušálních výdajů

Doplňme si, že se často v médiích objevuje nepochopení výše uvedeného limitu. Nejde o maximální hranici „příjmů”, ale výdajů. Neplatí proto politiky proklamované: „Jsou-li vyšší příjmy než 2 000 000 Kč (nyní 1 000 000 Kč), musí poplatník vést účetnictví…” – což je další omyl: záměna prokazování výdajů jen a jen na účetnictví.

Pravda je jiná, k částkám příjmů nad stanovenou hranici nelze již zohlednit žádné další výdaje.

(B1.2) Pronájem a paušál

Limity a omezení jsou shodné jako u § 7, viz další výklad. Existuje zde jedno specifikum – není více druhů příjmů, proto se 30% paušální sazba uplatní na celý dílčí základ daně.

Příklad
Pan Malý vlastní několik nemovitých věcí, které pronajímá. Nemůže uplatnit výdaje z nájmu jednoho domu paušálem z příjmů a u dalšího najímaného domu uplatnit výdaje ve skutečně vynaložené výši.

Jiné příjmy – služby

Pokud chce poplatník u příjmů z nájmu uplatňovat paušální výdaje, má zajímavou možnost optimalizace daňové povinnosti. Z „příjmů” lze vyloučit inkasa od nájemníků za služby související s nájmem, a to podle Pokynu D-22.

Příklad
Paní Malečková má příjmy z pronájmu ve výši 360 000 Kč, za služby „přeúčtovávané” 60 000 Kč. Prokázané běžné provozní výdaje činí 100 000 Kč. Má k dispozici několik variant stanovení dílčího daňového základu:

  • Prokázané – celkem: 260 000 (420 000 – 160 000),

  • Prokázané – bez služeb:260 000 (360 000 – 100 000),

  • Paušální – celkem:294 000 (420 000 – 126 000),

  • Paušální – bez služeb: 252 000 (360 000 – 108 000).

Rada
Závěr – kterou variantu si paní Malečková zvolí – je na první pohled jasný. Ale nesmí zapomenout, pokud v roce 2015 výdaje prokazovala, na teoretické úpravy DDZ podle § 23 odst. 8 ZDP.

(B1.3) Ostatní příjmy a paušální výdaje

Jedná se o výjimku platnou pro Ostatní příjmy, když lze uplatnit 80% paušální výdaje pro příjmy ze zemědělské výroby, lesního a vodního hospodářství, které nejsou podnikáním, a to podle § 10 odst. 4 ZDP.

Příklad
Pan Načeradec je zapáleným ekologem, a tak není divu, že se ve volných chvílích věnujte lesu, který si přikoupil u své chaty. Nepodniká, přesto může využít 80% paušální výdaje – podle § 7 odst. 7 písm. a) ZDP.

Příklad
Paní Malátná vykázala v dílčím základu daně ostatní příjmy za prodej vlastních zemědělských výrobků příjem ve výši 70 000 Kč. Byla výrazně překročena třicetitisícová hranice pro osvobození. Zdanění nebude vysoké, protože se též uplatní 80% paušální výdaje. Není pro paní Malátnou žádným omezením, že v § 10 eviduje další příjmy a k nim výdaje prokázané.

Rada
V § 10 Ostatní příjmy, jak vyplývá z výše uvedených příkladů, může docházet ke kombinaci výdajů – paušál vs. prokázané – třeba u jiných příjmů paní Malátné.

(B2) LIMITY PAUŠÁLNÍCH VÝDAJŮ A OMEZENÍ DAŇOVÝCH ÚLEV

Zákon o daních z příjmů nedovoluje automaticky uplatnit výše uvedené procento paušálních výdajů (B2.1) a výrazně omezuje některé poplatníky při uplatnění obecných daňových výhod (B2.2).

(B2.1) Maximální částka paušálních výdajů

Existuje následující finanční limit.

  • u všech druhů příjmů zařazených do § 7 nebo § 9 ZDP je v systému „2016” stanovena absolutní hranice výše paušálních výdajů – lze je snížit „jen” z hodnoty příjmů ve výši 2 000 000 Kč.

Příklad
Příklad (1)

Pan Modrý vykázal za rok 2016 příjmy: 2 200 000 Kč ze zemědělské činnosti a 1 500 000 Kč z převodu práv. Proto může uplatnit následující paušální výdaje:

  • částku 1 600 000 Kč vztahující se k zemědělské činnosti, a

  • dále 600 000 Kč k autorským příjmům.

Dílčí daňový základ § 7 ZDP pana Modrého je ve výši 1 500 000 Kč: (2 200 000 – 1 600 000) plus (1 500 000 – 600 000).

Novela 2017

Jak vyplývá z kapitoly A2, může být pro pana Modrého novela ZDP kritická, neboť maximální výše paušálních výdajů je snížena na polovinu.

Příklad
Příklad (2)

Pokud pan Modrý nemá v roce 2017 nárok na žádnou úlevu, nemůže si za zdaňovací období 2017 zvolit variantu „P16”. Kdyby dosáhl stejných příjmů jako v roce předchozím, jeho dílčí daňový základ bude dramaticky vyšší, bude činit 2 500 000 Kč (2 200 000 – 800 000) plus (1 500 000 – 400 000).

Rada
Pro rozhodnutí je jakoby dost