8.8.2 Dodatečné daňové přiznání ve prospěch daňového subjektu
Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková
Na základě výsledků daňové kontroly bylo firmě ZZZ, s. r. o., doměřeno, v důsledku neuznání nákladové faktury za 100 000 Kč na dani z příjmů právnických osob, 19 000 Kč. Společnost s tím nesouhlasí, a obratem podává dodatečné daňové přiznání, ve kterém si spornou fakturu opět zohlední v nákladech, a sníží si tak správcem daně stanovený základ daně o stanovených 100 000 Kč, a daňovou povinnost o 19 000 Kč. Především tomuto postupu měla zabránit dikce zákona uvedená v DŘ.
Nepříliš ideální formulace předpisu pak způsobila zmíněné dohady. V praxi se však zdá, že finanční orgány se rozhodly neaplikovat původní přísnou variantu výkladu a dodatečná daňová přiznání akceptují. Novela DŘ tak od roku 2013 přináší vyšší jistotu pro daňové subjekty.
Společnost HHH, s. r. o., si v daňovém přiznání za rok 2011 opomněla uplatnit u přijatých dividend od mateřské společnosti osvobození od daně z příjmů v částce 500 000 Kč. V roce 2013 podala dodatečné daňové přiznání, které správce daně akceptoval.
Je nutno mít na paměti, že DŘ a jeho formulace nemají přednost před speciální úpravou uvedenou případně v jednotlivých konkrétních daňových zákonech.
Společnost AAA, a. s., vykázala v daňovém přiznání k dani z příjmů právnických osob za rok 2010 ztrátu ve výši 100 000 Kč. Z té si v daňovém přiznání k téže dani za rok 2011 uplatnila odečet pouze 60 000 Kč. V roce 2013 došla k názoru, že by chtěla podat dodatečné daňové přiznání na rok 2011, a namísto původního odečtu ztráty ve výši 60 000 Kč uplatnit odečet v plné výši 100 000 Kč. Jiné důvody k podání dodatečného přiznání neměla. Zde dodatečné daňové přiznání nešlo podat ani za podmínek ZSDP, ani DŘ. Přednost měl § 38p ZDP, který podání dodatečného daňového přiznání v tomto případě neumožňoval. (Jiná situace by byla v případě,…