Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Podíly na zisku

31.5.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Podíly na zisku

Ing. Ivana Pilařová

I. PODÍL NA ZISKU

Podíl na zisku je příjem člena obchodní korporace a to jak s.r.o., tak i a.s. Pojem dividenda, který užíval jako název pro výnos z akcie obchodní zákoník, se již počínaje 1. 1. 2014 nepoužívá. Výnosy z akcií i obchodních podílů na s.r.o jsou nazývány „podíly na zisku”. Novinkou rekodifikovaného práva je také možnost vyplácet podíly na zisku i nespolečníkům, pokud se jedná o společnost, která se podřídila ZOK (§ 777 odst. 5 ZOK) a pokud je tato možnost výslovně připuštěna ve společenské smlouvě dotyčné obchodní společnosti.

Právní podstata

V obchodních korporacích je možné rozhodovat o rozdělení zisků ať již dosud neschválených či uložených z minulých let pouze na jedné valné hromadě v roce, a to té, která schvaluje účetní závěrku. Vzhledem k tomu, že tato valná hromada musí být ve všech kapitálových obchodních korporacích konána nejpozději do 6 měsíců po rozvahovém dni, vzniká situace, že ve druhé polovině roku není možné ze zisků obchodní korporace vyplatit jejím členům podíly na zisku. Tuto skutečnost do jisté míry „napravuje” rekodifikované právo připuštěním výplaty zálohy na podíly na zisku.

V první části si přiblížíme podmínky výplaty podílu na zisku včetně daňových dopadů na společníky i nespolečníky a ve druhé části se budeme věnovat zálohám na podíly na zisku.

Podmínky ZOK pro výplaty podílu na zisku

Podmínky, které budou obchodními korporacemi v souvislosti s podíly na zisku ověřovány, vycházejí ze zákona o obchodních korporacích a počínaje 1. 1. 2016 také ze zákona o účetnictví.

1. Podmínka první (§ 40 odst. 1 ZOK, platný pro všechny obchodní korporace)

Obchodní korporace nesmí vyplatit zisk nebo prostředky z jiných vlastních zdrojů, ani na ně vyplácet zálohy, pokud by si tím přivodila úpadek. Jedná se o tzv. „protiinsolvenční” pravidlo.

2. Podmínka druhá (§ 161 odst. 4 ZOK pro s. r. o. a § 350 odst. 2 pro a. s.)

Částka k rozdělení mezi společníky nesmí překročit souhrn těchto položek:

  • hospodářský výsledek posledního skončeného účetního období

  • nerozdělený zisk z předchozích období

  • po odpočtu ztráty z předchozích období a o příděly do rezervních a jiných fondů v souladu se zákonem a společenskou smlouvou (pro s. r. o.) či stanovami (pro a. s.)

3. Podmínka třetí – jen pro a. s. (§ 350 odst. 1 ZOK)

Vlastní kapitál musí být vyšší než součet následujících částí vlastních zdrojů:

  1. upsaný základní kapitál
  2. fondy, které nelze podle ZOK nebo stanov rozdělit mezi akcionáře

Tato třetí podmínka musí zůstat zachována i po výplatě podílů na zisku.

Splnění druhé a třetí podmínky se ověřuje z rozvahy sestavené z řádné nebo mimořádné účetní závěrky. Např. chce-li valná hromada v roce 2015 rozhodovat o výplatě podílů na zisku, bude výše stanovené podmínky posuzovat z rozvahy k 31. 12. 2014 (je-li účetním obdobím společnosti kalendářní rok), pokud v následujícím období nebylo nutné podle zákona (nikoliv dobrovolně) sestavit mimořádnou či mezitímní účetní závěrku. Není přitom podstatné, zda budou vypláceny podíly na zisku, který byl vytvořen v roce 2014, 2013, nebo jde o zisk jiného účetního období.

Novinka v podobě omezení přístupu k podílům na zisku vyplývající ze zákona o účetnictví

Pozor!
Zákon o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 v ustanovení § 28 odst. 7 ZoÚ výslovně zakazuje výplaty podílů na zisku účetním jednotkám, které mají v aktivech rozvahy vykázané náklady na vývoj, pokud disponibilní zdroje ve vlastním kapitálu budou nižší než neodepsaná část nákladů na vývoj (nikoliv výzkum). V aktivech rozvahy – dlouhodobém majetku účetní jednotka eviduje náklady na vývoj, pokud je nakoupila nebo vytvořila za účelem obchodování s nimi. Tyto náklady mohou být vykazovány také jako náklady příštích období, nebo komplexní náklady příštích období, a to se stejnými dopady. Toto omezení se netýká nákladů na výzkum a jakékoliv jejich podobě.

Splatnost podílů na zisku

Podíl na zisku v kapitálových společnostech je podle § 34 odst. 2 ZOK splatný do 3 měsíců ode dne, kdy bylo přijato rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace (v případě s. r. o. a a. s. je jím valná hromada) o jeho rozdělení, ledaže společenská smlouva nebo nejvyšší orgán (opět valná hromada) určí jinak. Podíl na zisku v osobních společnostech (v. o. s. a k. s.) je splatný do 6 měsíců od konce účetního období, ledaže společenská smlouva určí jinak.

Daňové dopady aneb možnosti, jak naložit s podíly na zisku z hlediska ZDP

1. Daňové následky podílů na zisku vyplacených společníkům z hlediska ZDP

Podíly na zisku ve vztahu ke společníkům budou z hlediska daně z příjmů řešeny následovně:

  • uplatnění osvobození podílů na zisku podle ustanovení § 19 odst. 1 písm. ze) a zi) ZDP – týká se plátců i příjemců podílů na zisku,

  • uplatnění osvobození podílů na zisku podle § 19 odst. 9 ZDP – týká se jen příjemců podílů na zisku,

  • zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP,

  • zdanění podílů na zisku zvláštní sazbou daně podle smluv o zamezení dvojímu zdanění.

Společníci (osoby fyzické i právnické) přijímající podíly na zisku mají následující možnosti:

  • podíly na zisku nezahrnout do základu daně v daňovém přiznání. Tato možnost se týká fyzických osob – rezidentů, kterým jsou podíly na zisku zdaňovány srážkovou daní. Tyto příjmy se do daňového přiznání nezahrnují, ani se jeho prostřednictví nezdaňují.

  • podíly na zisku vyloučit ze základu daně, neboť v případě splnění zákonem stanovených podmínek jde o příjmy od daně osvobozené. Tato možnost se týká právnických osob, které při splnění podmínek § 19 odst. 1 písm. ze)odst. 1 ZDP vylučují takto vzniklý výnos v daňovém přiznání na řádku 110,

  • podíly na zisku nezahrnout, případně vyloučit ze základu daně, neboť jsou zdaněny zvláštní sazbou daně podle § 36 ZDP. Tato možnost se týká zejména právnických osob, které nesplnily podmínky § 19 odst. 1 písm. ze) bod 1 a takto vzniklý výnos vylučují v daňovém přiznání na řádku 120,

  • podíly na zisku plynoucí ze zdrojů v zahraničí zdanit sazbou 15 % v samostatném základu daně z příjmů právnických osob, neboť jde o podíly na zisku plynoucí ze zahraničí (§ 20b ZDP). Samostatný základ daně může být využit jen právnickými osobami. Fyzické osoby samostatný základ daně nemají, případné zdanění přijatých podílů na zisku od nerezidentních korporací probíhá v daňovém přiznání (jedná o příjmy podle § 8 ZDP).

2. Daňové následky podílů na zisku vyplacených nespolečníkům z hlediska ZDP

Možnost výplaty podílů na zisku nespolečníkům obchodních korporací není v současné době příliš využívána. Daňové souvislosti tohoto kroku se liší podle příjemců podílů na zisku. V úvahu připadají tyto možnosti:

  1. příjemcem je fyzická osoba, nespolečník, nikoliv však zaměstnanec obchodní korporace, jejíž zisk se mezi nespolečníky rozděluje – daňové následky jsou stejné jako v případě společníků – fyzických osob (§ 36 odst. 2 písm. d) ZDP),
  2. příjemcem je fyzická osoba, nespolečník, která je zaměstnancem obchodní korporace – příjmy jsou považovány za příjmy ze závislé činnosti včetně povinnosti zahrnutí do vyměřovacích základů pro sociální a zdravotní pojištění. Zde je třeba si uvědomit, že z hlediska obchodní korporace se nejedná o mzdový náklad, ale o rozdělení zisku. Navíc se tato varianta prodraží také o výši povinného pojistného placeného zaměstnavatelem.
  3. příjemcem je právnická osoba, nespolečník – daňové následky jsou aktuálně řešeny novelou zákona č. 125/2016 Sb. s tím, že byly sjednoceny daňové dopady u nespolečníků fyzických a právnických osob (§ 36 odst. 2 písm. d) ZDP, ve znění zákona 125/2016 Sb.). Z pohledu příjemce, právnické osoby nespolečníka obchodní korporace se tedy jedná o výnos zdaněný srážkovou daní a vylučovaný ze základu daně, stejně jako se tak děje u nespolečníka fyzické osoby, která není zaměstnance obchodní korporace.

3. Sražení a odvedení daně

Podíly na zisku, pokud nejsou osvobozeny dle výše uvedených pravidel, jsou zdaňovány u zdroje (u plátce), a to zvláštní sazbou daně, která je běžně v praxi označována termínem srážková daň (§ 36 ZDP). Společnost, jejíž zisk je určen k rozdělení, je plátcem srážkové daně, je tedy její povinností správně daň vypočítat, srazit a odvést správci daně, a to vše v zákonem stanovených termínech.

Sazba srážkové daně z podílů na zisku pro rok 2016 plynoucích ze zdrojů na území ČR činí 15 %. Důležitý je přesný způsob výpočtu, zejména zaokrouhlování. Výsledná daň se zaokrouhluje na celé koruny dolů, a to podle § 36 odst. 3 ZDP.

Velkou pozornost je třeba věnovat také sražení a odvodu této daně. Nejprve je třeba varovat před záměnou termínů sražení a odvod daně. Sražení je účetní operací – předpisem závazku vůči správci daně, odvedení je pak zaplacení tohoto závazku. Plátce daně je povinen daň