Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

1.9.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

Ing. Růžena Klímová

Účinnost zákona č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců, byla posunuta na 1. leden 2017. Do této doby bude zaměstnavatel nadále poskytovat náhrady v souladu s § 369 a násl. ZP. Novela zákoníku práce v oblasti odškodňování pracovních úrazů se provádí bez podstatných změn a jen pouze s několika dílčími nezbytnými úpravami.

Zaměstnavatel musí být nadále pojištěn pro případ odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění”). Přitom postupuje podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška”).

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Kdy se zaměstnavatel přihlašuje k zákonnému pojištění?   Jakmile začne zaměstnávat prvního zaměstnance.   Vyhláška stanoví splnit tuto povinnost bez odkladu.  
Kde se zaměstnavatel přihlašuje?   Kooperativa, a. s., podle sídla organizace.   Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni do 31. 12. 1992 u České pojišťovny, a. s., jsou nadále pojištěni u této pojišťovny.  

Lhůty pro odvod pojistného

Období   Lhůta pro odvod pojistného   Vyměřovací základ  
Pojistné na I. čtvrtletí roku   Do 31. 1. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základu za IV. /IV. předchozího roku  
Pojistné na II. čtvrtletí roku   Do 30. 4. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základu za I. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na III. čtvrtletí roku   Do 31. 7. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základu za II. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na IV. čtvrtletí roku   Do 31. 10. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základu za III. /IV. kalendářního roku  
Komentář

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí.

Příklad

Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. kalendářního roku. Vyměřovací základ za únor a březen činil 74 200 Kč. Jak má zaměstnavatel odvést zákonné pojistné?

Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. tohoto roku. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Vyměřovací základ

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Vyměřovací základ pro odvod zákonného pojištění   Souhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. za uplynulé kalendářní čtvrtletí.   Zahrnují se vyměřovací základy zaměstnanců, kteří mají uzavřen základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr).  
Maximální vyměřovací základ (MVZ)   Pro účely zákonného pojištění se k MVZ nepřihlíží a pojistné se odvádí bez ohledu na jeho výši.   Stanovisko MFČR ze dne 16. 6. 2008.  
Které příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují?   Náhrada škody podle zákoníku práce.   Jde o náhradu za ztrátu na výdělku při dočasné pracovní neschopnosti nebo po ukončení pracovní neschopnosti.  
Odstupné, odchodné a odbytné na základě zvláštních právních předpisů.   Např. zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 218/2002 Sb., zákon č. 312/2002 Sb.) a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., a 131/2000 Sb.  
Věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.    
Odměny vyplácené podle zákona č. 527/1990 Sb., o vynálezech a zlepšovacích návrzích, pokud vytvoření a uplatnění vynálezu nebo zlepšovacího návrhu nemělo souvislost s výkonem zaměstnání.    
Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.   Za mimořádně závažnou událost se považuje úmrtí zaměstnance nebo nejbližšího rodinného příslušníka, který se zaměstnancem žil ve společné domácnosti.  
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu III. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.    
Pojistné zaplacené zaměstnavatelem za zaměstnance v měsíci, kdy má zaměstnanec započitatelný příjem, avšak nelze z něho srazit pojistné z důvodu, že tento příjem není v peněžní formě.   Například situace, kdy má zaměstnanec dlouhodobou dočasnou neschopnost a zdanitelný příjem činí 1 % pořizovací ceny motorového vozidla.  
Příklad

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 30 000 Kč?

Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 30 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní pojištění a životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 30 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Okruh osob   Poznámka, tip doporučení  
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění  
Prokuristé.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Členové kolektivních orgánů právnické osoby.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Likvidátoři.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Vedoucí organizačních složek zahraničního zaměstnavatele, jestliže je místo výkonu práce trvale v České republice.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Fyzické osoby neuvedené výše, které mají příjmy ze závislé činnosti podléhající zdanění (např. člen okrskové volební komise).   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Komentář

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

Příklad

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby?

Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem „zaměstnanec”, nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. kalendářního roku a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance?

Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že, osoba již není zaměstnancem.

Výpočet zákonného pojištění

Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti.
Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.
Minimální pojistné činí 100 Kč.  

Sazby pojistného

OKEČ kód   Ekonomická činnost (OKEČ – název)   Z vyměřovacího základu v ‰  
10.1   Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket   50,4  
12   Dobývání a úprava uranových a thoriových rud    
13   Dobývání rud    
15.1   Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)   9,8  
15.2   Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování)    
15.4   Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků    
20.1   Výroba pilařská a impregnace dřeva    
24.11   Výroba technických plynů    
26.11   Výroba plochého skla    
26.7   Zpracování přírodního kamene    
27.5   Odlévání kovů (slévárenství)    
37.1   Zpracování kovového odpadu a šrotu    
45   Stavebnictví    
75.25   Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce    
02   Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby   8,4  
10.2   Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket    
11   Dobývání ropy a zemního plynu a související služby    
14.1   Dobývání a úprava kameniva    
15.5   Úprava a zpracování mléka    
15.83   Výroba cukru    
15.9   Výroba nápojů    
17.14   Úprava a spřádání lnářských vláken    
17.25.4   Tkaní jutařských tkanin    
17.53   Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů)    
20.2   Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků    
20.3   Výroba stavebně truhlářská a tesařská    
20.4   Výroba dřevěných obalů    
21.1   Výroba vlákniny, papíru a lepenky    
24.3   Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů    
24.64   Výroba chemických výrobků pro fotografické účely    
24.7   Výroba chemických vláken    
24.11   Výroba pryžových pneumatik    
24.12   Protektorování a opravy pryžových pneumatik    
26.13   Výroba dutého skla    
26.26   Výroba žáruvzdorných keramických výrobků    
26.3   Výroba keramických obkládaček a dlaždic    
26.5   Výroba cementu, vápna a sádry    
26.6   Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry    
26.81   Výroba brusiv    
27.1-27.4   Výroba kovů (kromě slévárenství)    
28   Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí    
29   Výroba strojů a přístrojů    
31.3   Výroba kabelů a vodičů    
35.1   Stavba lodí a člunů (vč. oprav)    
36.1   Výroba nábytku    
37.2   Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu    
60.2   Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD    
85.2   Veterinární činnosti    
90   Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod    
01   Zemědělství   7  
16   Zpracování tabáku   4,2  
17.23   Tkaní česaných vlnařských tkanin    
17.24   Tkaní hedvábnických tkanin    
17.25.3   Tkaní lnářských tkanin    
17.25.5   Tkaní vigoňových tkanin    
17.4   Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) – koberce, ložní prádlo aj.    
17.52.1   Výroba provaznická    
17.54.1   Výroba stuh a prýmků    
17.54.2   Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek