Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

25.2.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

Ing. Růžena Klímová

Zákonem č. 205/2015 Sb. byl k 1. 10. 2015 zrušen zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. V souvislosti s touto právní úpravou byl změněn zákoník práce rovněž k 1. 10. 2015 s tím, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se nadále řídí ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla novelizována celá část jedenáct zákoníku práce (§ 248 a násl. ZP) – náhrada majetkové a nemajetkové újmy. Tzv. technická novela zákoníku práce v oblasti odškodňování pracovních úrazů se provádí bez podstatných změn a jen pouze s několika dílčími nezbytnými úpravami. O pracovních úrazech a nemocích z povolání pojednávají ustanovení § 269 až § 271u ZP).

Zaměstnavatel musí být nadále pojištěn pro případ odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění”). Přitom postupuje podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška”).

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Kdy se zaměstnavatel přihlašuje k zákonnému pojištění?   Jakmile začne zaměstnávat prvního zaměstnance.   Vyhláška stanoví splnit tuto povinnost bez odkladu.  
Kde se zaměstnavatel přihlašuje?   Kooperativa, a. s., podle sídla organizace.   Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni do 31. 12. 1992 u České pojišťovny, a. s., jsou nadále pojištěni u této pojišťovny.  

Lhůty pro odvod pojistného

Období   Lhůta pro odvod pojistného   Vyměřovací základ  
Pojistné na I. čtvrtletí roku   Do 31. 1. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za IV. /IV. předchozího roku  
Pojistné na II. čtvrtletí roku   Do 30. 4. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za I. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na III. čtvrtletí roku   Do 31. 7. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za II. /IV. kalendářního roku  
Pojistné na IV. čtvrtletí roku   Do 31. 10. kalendářního roku   Součet vyměřovacích základů za III. /IV. kalendářního roku  

Komentář:

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Příklad

Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. kalendářního roku. Vyměřovací základ za únor a březen činil 74 200 Kč. Jak má zaměstnavatel odvést zákonné pojistné?

Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. tohoto roku. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Vyměřovací základ

Pojem   Vysvětlení   Poznámka, tip, doporučení  
Vyměřovací základ pro odvod zákonného pojištění   Souhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. za uplynulé kalendářní čtvrtletí.   Zahrnují se vyměřovací základy zaměstnanců, kteří mají uzavřen základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr).  
Maximální vyměřovací základ (MVZ)   Pro účely zákonného pojištění se k MVZ nepřihlíží a pojistné se odvádí bez ohledu na jeho výši.   Stanovisko MFČR ze dne 16. 6. 2008.  
Které příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují?   Náhrada škody podle zákoníku práce.   Jde o náhradu za ztrátu na výdělku při dočasné pracovní neschopnosti nebo po ukončení pracovní neschopnosti.  
Odstupné, odchodné a odbytné, na které vzniklo zaměstnanci právo podle zvláštních právních předpisů.   Např. zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 234/2014 Sb., zákon č. 312/2002 Sb. a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., a 131/2000 Sb.  
Věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.    
Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události.   Za mimořádně závažnou událost se považuje úmrtí zaměstnance nebo nejbližšího rodinného příslušníka, který se zaměstnancem žil ve společné domácnosti.  
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu III. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.      
Příklad

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který již v kalendářním roce přesáhl částku 30 000 Kč?

Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 30 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 30 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Upozorňujeme, že od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek, které se týkají příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, aby se zabránilo zneužívání tohoto způsobu pojištění. Je proto nutné, aby smlouvy o soukromém životním pojištění byly od roku 2015 upraveny v souladu s novou právní úpravou, neboť v opačném případě nebude případný příspěvek od zaměstnavatele od daně osvobozen a bude nutné odvést i pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Okruh osob   Poznámka, tip, doporučení  
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Prokuristé.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Členové kolektivních orgánů právnické osoby.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Likvidátoři.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Vedoucí organizačních složek zahraničního zaměstnavatele, jestliže je místo výkonu práce trvale v České republice.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení.   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  
Fyzické osoby neuvedené výše, které mají příjmy ze závislé činnosti podléhající zdanění (např. člen okrskové volební komise).   Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.  

Komentář:

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

Příklad

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby?

Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem „zaměstnanec”, nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Příklad

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. kalendářního roku a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance?

Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že osoba již není zaměstnancem.

Výpočet zákonného pojištění

Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti.Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.Minimální pojistné činí 100 Kč.  

Sazby pojistného

OKEČ kód   Ekonomická činnost (OKEČ – název)   Z vyměřovacího základu v ‰  
10.1   Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket   50,4  
12   Dobývání a úprava uranových a thoriových rud      
13   Dobývání rud      
15.1   Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže)   9,8  
15.2   Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování)      
15.4   Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků      
20.1   Výroba pilařská a impregnace dřeva      
24.11   Výroba technických plynů      
26.11   Výroba plochého skla      
26.7   Zpracování přírodního kamene      
27.5   Odlévání kovů (slévárenství)      
37.1   Zpracování kovového odpadu a šrotu      
45   Stavebnictví      
75.25   Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce      
02   Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby   8,4  
10.2   Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket      
11   Dobývání ropy a zemního plynu a související služby      
14.1   Dobývání a úprava kameniva      
15.5   Úprava a zpracování mléka      
15.83   Výroba cukru      
15.9   Výroba nápojů      
17.14   Úprava a spřádání lnářských vláken      
17.25.4   Tkaní jutařských tkanin      
17.53   Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů)      
20.2   Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků      
20.3   Výroba stavebně truhlářská a tesařská      
20.4   Výroba dřevěných obalů      
21.1   Výroba vlákniny, papíru a lepenky      
24.3   Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů      
24.64   Výroba chemických výrobků pro fotografické účely      
24.7   Výroba chemických vláken      
24.11   Výroba pryžových pneumatik      
24.12   Protektorování a opravy pryžových pneumatik      
26.13   Výroba dutého skla      
26.26   Výroba žáruvzdorných keramických výrobků      
26.3   Výroba keramických obkládaček a dlaždic      
26.5   Výroba cementu, vápna a sádry      
26.6   Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry      
26.81   Výroba brusiv      
27.1-27.4   Výroba kovů (kromě slévárenství)      
28   Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí      
29   Výroba strojů a přístrojů      
31.3   Výroba kabelů a vodičů      
35.1   Stavba lodí a člunů (vč. oprav)      
36.1   Výroba nábytku      
37.2   Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu      
60.2   Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD      
85.2   Veterinární činnosti      
90   Odstraňování odpadu a odvod odpadních vod      
01   Zemědělství   7  
16   Zpracování tabáku   4,2  
17.23   Tkaní česaných vlnařských tkanin      
17.24   Tkaní hedvábnických tkanin      
17.25.3   Tkaní lnářských tkanin      
17.25.5   Tkaní vigoňových tkanin      
17.4   Výroba konfekčního textilního zboží (kromě oděvů) – koberce, ložní prádlo aj.      
17.52.1   Výroba provaznická      
17.54.1   Výroba stuh a prýmků      
17.54.2   Výroba tylů, krajek, záclon a výšivek      
17.6   Výroba pletených materiálů      
17.7   Výroba pleteného zboží      
18   Oděvní průmysl, zpracování a barvení kožešin      
19   Výroba usní a úprava kůží; Výroba brašnářského a sedlářského zboží a obuvi      
26.21   Výroba keramických a porcelánových výrobků pro domácnost a ozdobných předmětů      
26.22   Výroba keramických výrobků pro sanitární účely      
30.02   Výroba počítačů aj. přístrojů a zařízení na zpracování dat      
32   Výroba rádiových, televizních a spojovacích zařízení a přístrojů      
33   Výroba zdravotnických, přesných a optických přístrojů a hodin      
35.3   Výroba letadel a kosmických lodí      
36.2   Výroba zlatnických a šperkařských předmětů      
41   Výroba a rozvod vody      
55   Pohostinství a ubytování      
60.3   Potrubní doprava      
61.11   Námořní doprava