Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

1.2.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2.1
Pojištění odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání

Ing. Růžena Klímová

Zákonem č. 205/2015 Sb. byl k 1. 10. 2015 zrušen zákon č. 266/2006 Sb., o úrazovém pojištění zaměstnanců. V souvislosti s touto právní úpravou byl změněn zákoník práce rovněž k 1. 10. 2015 s tím, že zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se nadále řídí ustanovením § 205d zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, a vyhláškou č. 125/1993 Sb. kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů. Dále byla novelizována celá část jedenáct zákoníku práce (§ 248 a násl. ZP) – náhrada majetkové a nemajetkové újmy. O pracovních úrazech a nemocích z povolání pojednávají ustanovení § 269 až § 271u ZP).

Každý zaměstnavatel s výjimkou orgánů státní správy musí být nadále pojištěn pro případ odpovědnosti za vznik pracovního úrazu a nemoci z povolání (dále jen „zákonné pojištění”). Přitom postupuje podle vyhlášky č. 125/1993 Sb., kterou se stanoví podmínky a sazby zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu a nemoci z povolání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška”).

Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Kdy se zaměstnavatel přihlašuje k zákonnému pojištění? Jakmile začne zaměstnávat prvního zaměstnance. Vyhláška stanoví splnit tuto povinnost bez odkladu.
Kde se zaměstnavatel přihlašuje? Kooperativa, a. s., podle sídla organizace. Zaměstnavatelé, kteří byli pojištěni do 31. 12. 1992 u České pojišťovny, a. s., jsou nadále pojištěni u této pojišťovny.

Lhůty pro odvod pojistného

Období Lhůta pro odvod pojistného Vyměřovací základ
Pojistné na I. čtvrtletí roku Do 31. 1. kalendářního roku Součet vyměřovacích základů za IV. /IV. předchozího roku
Pojistné na II. čtvrtletí roku Do 30. 4. kalendářního roku Součet vyměřovacích základů za I. /IV. kalendářního roku
Pojistné na III. čtvrtletí roku Do 31. 7. kalendářního roku Součet vyměřovacích základů za II. /IV. kalendářního roku
Pojistné na IV. čtvrtletí roku Do 31. 10. kalendářního roku Součet vyměřovacích základů za III. /IV. kalendářního roku

Komentář:

Vznikne-li zaměstnavateli, který v předcházejícím čtvrtletí nezaměstnával žádného zaměstnance, povinnost platit pojistné, zaplatí první pojistné vypočítané z vyměřovacího základu za čtvrtletí, kdy již zaměstnance zaměstnával, avšak zpětně, nejpozději do konce prvního měsíce následujícího čtvrtletí. Zaplatí tedy pojistné ve stejné výši dvakrát, aby se dostal do režimu lhůt splatnosti odvodu pojistného.

Zaměstnavatel přijal prvního zaměstnance dne 1. 2. kalendářního roku. Vyměřovací základ za únor a březen činil 74 200 Kč. Jak má zaměstnavatel odvést zákonné pojistné?

Zákonné pojistné odvede zaměstnavatel za I. a II. čtvrtletí současně nejpozději do 30. 4. tohoto roku. Vyměřovací základ bude ve výši 2 × 74 200 = 148 400 Kč.

Vyměřovací základ

 
Pojem Vysvětlení Poznámka, tip, doporučení
Vyměřovací základ pro odvod zákonného pojištění Souhrn vyměřovacích základů pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti dle § 5 zákona č. 589/1992 Sb. za uplynulé kalendářní čtvrtletí. Zahrnují se vyměřovací základy zaměstnanců, kteří mají uzavřen základní pracovněprávní vztah (pracovní poměr, dohody o pracích konaných mimo pracovní poměr).
Maximální vyměřovací základ (MVZ) Pro účely zákonného pojištění se k MVZ nepřihlíží a pojistné se odvádí bez ohledu na jeho výši. Stanovisko MFČR ze dne 16. 6. 2008.
Které příjmy se do vyměřovacího základu nezahrnují? Náhrada škody podle zákoníku práce. Jde o náhradu za ztrátu na výdělku při dočasné pracovní neschopnosti nebo po ukončení pracovní neschopnosti.
Odstupné, odchodné a odbytné, na které vzniklo zaměstnanci právo podle zvláštních právních předpisů. Např. zákoník práce, zákon č. 236/1995 Sb., zákon č. 234/2014 Sb., zákon č. 312/2002 Sb. a odměna při skončení funkčního období náležející podle zákonů č. 128/2000 Sb., 129/2000 Sb., a 131/2000 Sb.
Věrnostní přídavek horníků podle zákona č. 62/1983 Sb.
Jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události. Za mimořádně závažnou událost se považuje úmrtí zaměstnance nebo nejbližšího rodinného příslušníka, který se zaměstnancem žil ve společné domácnosti.
Plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního nebo invalidního důchodu III. stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání.  

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro výpočet zákonného pojištění zaměstnavatele příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění, který v kalendářním roce přesáhl částku 50 000 Kč?

Podle § 6 odst. 9 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, je příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem poukázaný na účet zaměstnance u penzijního fondu, na doplňkové penzijní spoření a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel pojišťovně za zaměstnance na pojištění pro případ dožití nebo pro případ smrti nebo dožití nebo důchodové pojištění, nebo v případě smrti na základě pojistné smlouvy uzavřené mezi zaměstnancem jako pojistníkem a pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území ČR, nebo jinou pojišťovnou na území členského státu Evropské unie nebo Evropského hospodářského prostoru, za podmínky, že ve smlouvě byla sjednána výplata pojistného plnění až po 60 kalendářních měsících a současně v roce dosažení věku 60 let, osvobozen od daně v úhrnu maximálně do výše 50 000 Kč ročně (poprvé za rok 2017) od téhož zaměstnavatele.

Z výše uvedeného vyplývá, že pokud příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem nebo na doplňkové penzijní spoření nebo na soukromé životní pojištění přesáhne od jednoho zaměstnavatele v kalendářním roce částku 50 000 Kč, bude se jednat o zdanitelný příjem, který bude podléhat odvodu zdravotního pojištění a sociálního zabezpečení a pro účely odvodu zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání se tento příjem též zahrne do vyměřovacího základu.

Upozorňujeme, že od roku 2015 došlo ke zpřísnění podmínek, které se týkají příspěvků zaměstnavatele na soukromé životní pojištění, aby se zabránilo zneužívání tohoto způsobu pojištění. Je proto nutné, aby smlouvy o soukromém životním pojištění byly od roku 2015 upraveny v souladu s novou právní úpravou, neboť v opačném případě nebude případný příspěvek od zaměstnavatele od daně osvobozen a bude nutné odvést i pojistné na zdravotní a sociální pojištění.

Okruh osob, z jejichž příjmů se zákonné pojištění neodvádí

Okruh osob Poznámka, tip, doporučení
Společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, a ředitelé obecně prospěšné společnosti, jestliže mimo pracovněprávní vztah vykonávají pro ni práci. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Prokuristé. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Členové kolektivních orgánů právnické osoby. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Likvidátoři. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Vedoucí organizačních složek zahraničního zaměstnavatele, jestliže je místo výkonu práce trvale v České republice. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Osoby pověřené obchodním vedením na základě smluvního zastoupení. Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.
Fyzické osoby neuvedené výše, které mají příjmy ze závislé činnosti podléhající zdanění (např. člen okrskové volební komise). Pojistné na sociální zabezpečení se odvádí, pokud jejich příjem založí účast na nemocenském pojištění.

Komentář:

Výše uvedené osoby nejsou pro účely pracovněprávní považovány za zaměstnance, protože nemají uzavřen základní pracovněprávní vztah se zaměstnavatelem a nemají ani nárok na odškodnění v případě vzniku úrazu.

Zahrnuje se do vyměřovacího základu pro odvod zákonného pojištění odměna člena kolektivního orgánu právnické osoby?

Zde je potřeba si uvědomit, kterým osobám vzniká nárok na odškodnění pracovního úrazu a nemoci z povolání. Jedná se jen o zaměstnance, kteří mají uzavřen pracovněprávní vztah, tedy pracovní poměr nebo dohodu o pracích konaných mimo pracovní poměr. Jiné osoby, ačkoliv pro účely pojistného na sociální zabezpečení jsou zahrnuti pod pojem „zaměstnanec”, nemají nárok na odškodnění, a proto se také z jejich příjmů neodvádí zákonné pojištění.

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem konkurenční doložku, že se po ukončení pracovního poměru zaměstnanec zdrží výkonu činnosti, která by měla soutěžní povahu vůči zaměstnavateli, po dobu jednoho roku. K ukončení zaměstnání došlo k 30. 6. kalendářního roku a poté mu bývalý zaměstnavatel vyplácel peněžité plnění ve výši ½ průměrného výdělku. Musí se odvést zákonné pojištění za tohoto zaměstnance?

Ačkoliv je tento příjem příjmem podle § 6 zákona č. 586/1992 Sb. a bude se z něho odvádět pojistné, zákonné pojištění odvedeno nebude. Důvodem je to, že osoba již není zaměstnancem.

Výpočet zákonného pojištění

Vyměřovací základ se násobí sazbou podle ekonomické činnosti.Zaměstnavatel zvolí sazbu podle převažující činnosti tvořící předmět podnikání zaměstnavatele.Minimální pojistné činí 100 Kč.

Sazby pojistného

OKEČ kód Ekonomická činnost (OKEČ – název) Z vyměřovacího základu v ‰
10.1 Dobývání černého uhlí včetně výroby černouhelných briket 50,4
12 Dobývání a úprava uranových a thoriových rud  
13 Dobývání rud  
15.1 Výroba masa a masných výrobků (vč. drůbeže) 9,8
15.2 Zpracování ryb a rybích výrobků (vč. konzervování)  
15.4 Výroba rostlinných a živočišných olejů a tuků  
20.1 Výroba pilařská a impregnace dřeva  
24.11 Výroba technických plynů  
26.11 Výroba plochého skla  
26.7 Zpracování přírodního kamene  
27.5 Odlévání kovů (slévárenství)  
37.1 Zpracování kovového odpadu a šrotu  
45 Stavebnictví  
75.25 Protipožární ochrana a ostatní záchranné práce  
02 Lesnictví, těžba dřeva a přidružené služby 8,4
10.2 Dobývání hnědého uhlí včetně výroby hnědouhelných briket  
11 Dobývání ropy a zemního plynu a související služby  
14.1 Dobývání a úprava kameniva  
15.5 Úprava a zpracování mléka  
15.83 Výroba cukru  
15.9 Výroba nápojů  
17.14 Úprava a spřádání lnářských vláken  
17.25.4 Tkaní jutařských tkanin  
17.53 Výroba netkaných textilií a výrobků z nich (kromě oděvů)  
20.2 Výroba dýh, překližkových výrobků a aglomerovaných dřevařských výrobků  
20.3 Výroba stavebně truhlářská a tesařská  
20.4 Výroba dřevěných obalů  
21.1 Výroba vlákniny, papíru a lepenky  
24.3 Výroba nátěrových hmot, laků a podobných ochranných vrstev, tiskařských černí a tmelů  
24.64 Výroba chemických výrobků pro fotografické účely  
24.7 Výroba chemických vláken  
24.11 Výroba pryžových pneumatik  
24.12 Protektorování a opravy pryžových pneumatik  
26.13 Výroba dutého skla  
26.26 Výroba žáruvzdorných keramických výrobků  
26.3 Výroba keramických obkládaček a dlaždic  
26.5 Výroba cementu, vápna a sádry  
26.6 Výroba výrobků z betonu, cementu a sádry  
26.81 Výroba brusiv  
27.1-27.4 Výroba kovů (kromě slévárenství)  
28 Výroba kovových konstrukcí a kovodělných výrobků kromě výroby strojů a nářadí  
29 Výroba strojů a přístrojů  
31.3 Výroba kabelů a vodičů  
35.1 Stavba lodí a člunů (vč. oprav)  
36.1 Výroba nábytku  
37.2 Zpracování nekovového starého materiálu a zbytkového materiálu  
60.2 Pozemní doprava (mimo potrubní a železniční) vč. MHD  
85.2 Veterinární činnosti