dnes je 25.3.2019
Input:

Položky snižující základ daně u FO

15.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Položky snižující základ daně u FO

Ing. Daniela Lampová

1. Úvod do problematiky

V praxi spíše než „položky snižující základ daně” slýcháme pojem „odčitatelné položky”. Jak je i z názvu patrno, jedná se o položky, které se odčítají od základu daně a mají významný vliv na daňovou povinnost fyzické osoby. Je však nezbytně nutné rozlišovat, zda jde o:

  • výdaj snižující příjmy,

  • nezdanitelné části základu daně (§ 15 ZDP),

  • odčitatelné položky (např. daňová ztráta, výdaje na výzkum a vývoj; § 34 ZDP) nebo

  • slevy na dani (§ 35 ZDP a další).

V tomto textu (zpracovaném především pro fyzické osoby) naleznete přehled všech těchto položek, ovšem detailněji se zde budeme zabývat pouze těmi, které nejsou řešeny v jiných textech. V opačném případě provedeme pouze odkaz na takový příslušný text, kde je problematika blíže rozvedena.

Nezdanitelné části ZD

Nezdanitelné části základu daně    Právní úprava: § 15 ZDP odstavec:    Odkaz na text, kde je problematika podrobně řešena   
Dary    1 a 2    viz dále  
Úroky z úvěru    3 a 4    Úroky    
Penzijní připojištění se státním příspěvkem    5    Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění    
Pojistné na soukromé životní pojištění    6    Soukromé životní pojištění    
Členské příspěvky – platí pro členy odborové organizace    7    Členské příspěvky právnickým osobám    
Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání    8    viz dále  

Položky odčitatelné od ZD

Položky odčitatelné od základu daně    Právní úprava v ZDP: § 34 ZDP odstavec:   
Daňová ztráta    1 a 2   
100 % výdajů (nákladů) vynaložených na výzkum a vývoj nebo odpočet na podporu odborného vzdělávání    4 a 5   

Slevy na dani

Slevy na dani    Právní úprava: § 35ba odst. 1 ZDP   
písm.    Kč/rok    Kč/měsíc       
a)    24 840    2 070    základní sleva na poplatníka pro rok   
b)    24 840    2 070    na manželku (manžela)  
49 680    4 140    na manželku (manžela), pokud ji (mu) byl přiznán nárok na průkaz ZTP/P   
c)    2 520    210    základní sleva na invaliditu u poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně   
d)    5 040    420    rozšířená sleva na invaliditu u poplatníka, kterému byl přiznán invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně nebo jiný důchod z důchodového pojištění  
e)    16 140    1 345    sleva na držitele průkazu ZTP/P, je-li poplatníkovi přiznán nárok na průkaz ZTP/P   
f)    4 020    335    sleva na studenta u poplatníka po dobu, po kterou se soustavně připravuje na budoucí povolání   
g)   max. do výše minimální mzdy     sleva na dani za umístění dítěte v zařízení péče o děti předškolního věku  
h)   5 000     sleva na evidenci tržeb  

Poplatník může uplatnit snížení daně podle § 35ba odst. 1 písm. b) až f) ZDP o částku ve výši jedné dvanáctiny za každý kalendářní měsíc, na jehož počátku byly podmínky pro uplatnění nároku na snížení daně splněny.

K prokázaným nezdanitelným částkám ze základu daně podle § 15 ZDP a ke slevě na dani na manželku (manžela) a slevu za umístění dítěte přihlédne plátce daně za podmínek stanovených v § 38k odst. 5 ZDP až při ročním zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za zdaňovací období. Pokud nemohou být nezdanitelné částky v daném zdaňovacím období uplatněny, např. z důvodu nízkého základu daně, tak propadají.

Další slevy na dani zaměstnavatelů zaměstnávajících zdravotně postižené osoby (dle § 35 ZDP):

  1. 18 000 Kč za každého zaměstnance se zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem poměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo,
  2. 60 000 Kč za každého zaměstnance s těžším zdravotním postižením a poměrnou část z této částky, je-li výsledkem průměrného ročního přepočteného počtu těchto zaměstnanců desetinné číslo.
Pozor!

Omezení v uplatnění slev

Ustanovení § 35ca ZDP, které za daných podmínek zakazovalo poplatníkům aplikujícím paušální výdaje uplatnit slevu na dani na manželku či daňové zvýhodnění na děti, bylo novelou ZDP č. 170/2017 Sb. s účinností od 1. 1. 2018 zrušeno. Za rok 2017 mohli tito poplatníci tyto slevy využít, pokud se rozhodli uplatnit paušální výdaje s přísnějším limitem (nižším stropem) účinným od roku 2018.

Daňové zvýhodnění na vyživované dítě

Další položkou je daňové zvýhodnění na vyživované dítě (§ 35c ZDP). Tato položka může mít formu slevy nebo daňového bonusu. Pokud nestačí daňový základ k uplatnění slevy na dítě, může vzniknout nárok na daňový bonus.

Přehled výše částek daňového zvýhodnění:

 Daňové zvýhodnění   Od 1. 1. 2018  
na jedno vyživované dítě    15 204 Kč/rok   1 267 Kč/měsíc  
na druhé vyživované dítě   19 404 Kč/rok   1 617 Kč/měsíc  
na třetí a další vyživované dítě   24 204 Kč/rok   2 017 Kč/měsíc  
daňový bonus    minimálně 100 Kč maximálně 60 300 Kč  

Pro rok 2019 zůstávají tyto částky shodné jako v roce 2018. Více ke slevám na dani a  daňovému zvýhodnění – viz text dále.

2. Nezdanitelné částky základu daně za zdaňovací období

Jak již bylo uvedeno výše, mezi nezdanitelné částky základu daně patří dary, úroky z úvěru (blíže viz Úroky), příspěvek zaplacený poplatníkem na penzijní připojištění se státním příspěvkem (viz Penzijní připojištění, doplňkové penzijní spoření a penzijní pojištění), zaplacené pojistné na soukromé životní pojištění (viz Soukromé životní pojištění), členem odborové organizace zaplacené členské příspěvky odborové organizaci, úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání (zákon č. 179/2006 Sb.).

2.1 Dary

Při uplatnění bezúplatného plnění jako odčitatelné položky vychází fyzická osoba ze základu daně, kterým se rozumí součet dílčích základů daně zjištěných podle jednotlivých druhů příjmů podle § 6 až § 10 ZDP. Položkou odčitatelnou od základu daně je hodnota bezúplatného plnění poskytnutého na vymezené obecně prospěšné účely, pokud jsou splněny všechny zákonem stanovené podmínky. Těmito podmínkami jsou:

1. Příjemce a účel daru:

  1. Obdarovaným musí být obec, kraj, organizační složka státu nebo právnická osoba se sídlem na území ČR, jakož i právnická osoba, která je pořadatelem veřejných sbírek podle zákona č. 117/2001 Sb., o veřejných sbírkách.
  2. Dar musí být určen na vědu a vzdělání, výzkumné a vývojové účely, kulturu, školství, policii (Policii ČR nebo obecní policii), požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, ochranu zvířat, sociální účely, zdravotnictví, ekologické, humanitární, charitativní účely, náboženské účely (jen pro registrované církve a náboženské společnosti), tělovýchovu a sport nebo pro politické strany a politická hnutí na jejich činnost.
  3. O fyzickou osobu s bydlištěm na území ČR může jít pouze tehdy, jde-li o osobu provozující školské nebo zdravotnické zařízení či zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, a to výhradně na provozování takového zařízení.
  4. Dále též dary fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu anebo jsou nezletilými dětmi dlouhodobě těžce zdravotně postiženými vyžadujícími mimořádnou péči, a to na zdravotnické prostředky (dle zákona č. 268/2014 Sb., o zdravotnických prostředcích) nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami nebo na zvláštní pomůcky podle zákona upravujícího poskytování dávek osobám se zdravotním postižením nejvýše do částky nehrazené příspěvkem ze státního rozpočtu a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání.

Po záplavách v roce 2002 byla do této kategorie zařazena i skupina darů na financování odstraňování následků živelní pohromy.

Rozhodující přitom je určení, za jakým účelem má být podle vůle dárce dar použit. Není rozhodující např. právní statut příjemce daru (tj. zda jde o obecně prospěšnou společnost nebo obchodní společnost). Ani v případě, že obdarovaný použije v rozporu s darovací smlouvou předmětný dar na jiný než sjednaný účel, nezaniká dárci nárok na uplatnění daru jakožto odčitatelné položky.

Od roku 2010 byla rozšířena možnost uplatnit daňově i dary poskytnuté mimo Českou republiku, a to na dary poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor. Je-li příjemcem daru právnická nebo fyzická osoba se sídlem nebo bydlištěm na území těchto států, posuzuje se splnění podmínek, které se týkají účelu daru nebo příjemce daru, podle právních předpisů příslušného státu. Není-li takové úpravy, musejí být splněny podmínky stanovené právními předpisy ČR.

2. Výše daru:

Pro fyzické osoby platí:

  1. úhrnná hodnota všech bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně nebo činí alespoň 1 000 Kč (dar v hodnotě nižší než 1 000 Kč lze odečíst od základu daně nižšího než 50 000 Kč; v tomto případě však výše daru nesmí být nižší než 2 % základu daně),
  2. souhrnná výše bezúplatných plnění uplatňovaných jako odčitatelná položka činí za zdaňovací období maximálně 15 % ze základu daně, a to (na rozdíl od osob právnických) nesníženého o jiné odčitatelné položky nebo nezdanitelné části,
  3. poskytnou-li bezúplatné plnění manželé ze společného jmění manželů, může odpočet uplatnit jeden z nich nebo oba poměrnou částí,
  4. dále:
    • - je-li fyzická osoba bezpříspěvkovým dárcem krve, oceňuje se jeden odběr krve částkou 3 000 Kč,
    • - hodnota odběru orgánu od žijícího dárce se oceňuje částkou 20 000 Kč a
    • - hodnota jednoho odběru krvetvorných buněk, s výjimkou úhrady prokázaných cestovních nákladů spojených s odběrem, se oceňuje částkou 20 000 Kč.

3. Podmínky poskytování darů s možností uplatnění odčitatelných položek:

  1. Důležité je, co je podstatou darování a jak je darovací smlouva upravena v občanskoprávních předpisech (§§ 2055 až 2078 NOZ). Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá. O darování nemůže jít tehdy, nejde-li o akt zcela bezúplatný, poskytuje-li obdarovaný dárci nějaké protiplnění nebo mu vzniká závazek takové protiplnění poskytnout. To je významné hlavně pro rozlišení poskytnutí daru a poskytnutí úplaty za reklamní či obdobné služby různým nevýdělečným organizacím.
  2. Protože darovací smlouva je jako každá jiná smlouva dvoustranným právním aktem, musí obdarovaný vyjádřit vůli dar přijmout. Není-li smlouva uzavřena písemně, lze někdy tuto vůli obdarovaného odvodit z tzv. konkludentního jednání (obdarovaný ví, že mu byl poskytnut dar, a přitom jej neodmítá), ale někdy tato vůle vyjádřena není a existence darovací smlouvy je – bez ohledu na vůli dárce – zpochybnitelná.
  3. O daru jako odčitatelné položce lze uvažovat jen tehdy, došlo-li skutečně fyzicky k předání daru. Smluvní závazek něco v budoucnu darovat ještě není darem.
  4. Hodnotu poskytnutého daru lze odečíst v tom zdaňovacím období, ve kterém byl prokazatelně poskytnut (viz pokyn GFŘ D-22 k § 15 odst. 1 bod 1). Neuplatněnou hodnotu daru jako odčitatelné položky od základu daně v jednom zdaňovacím období nelze převést do dalšího zdaňovacího období.
Příklad

Podnikatel uzavřel v prosinci roku 201X darovací smlouvu s nemocnicí na poskytnutí peněžitého daru ve výši 40 000 Kč. Smlouva byla podepsána oběma stranami 30. prosince. Částku však fyzicky odeslal až v lednu následujícího roku 201X+1. Hodnotu daru si tedy podnikatel může odečíst až v roce 201X+1.

Dar může mít jak peněžní, tak i nepeněžní formu. Jde-li o darování nepeněžní, ocení se hodnota daru pro účely vyčíslení odčitatelné položky stejně, jako se oceňuje nepeněžní příjem, tj. cenou zjištěnou podle zákona o oceňování majetku. V případě poskytnutí bezúplatného plnění formou darování hmotného majetku zařazeného do obchodního majetku poplatníka je hodnotou daru nejvýše daňová zůstatková cena předmětného hmotného majetku. Při darování zásob je nutno o jejich hodnotu zvýšit základ daně ve zdaňovacím období, kdy byly zásoby darovány. Stejně je nutno upravit základ daně v případě poskytnutí bezúplatného plnění ve formě služby zahrnuté do daňových výdajů.

Nelze zapomenout na to, že poskytnutí daru často není položkou, která by snižovala zdanitelný příjem v průběhu zdaňovacího období, ale jedná se o položku, se kterou pracujeme až při sestavení základu daně.

DPH u darů

Poskytnutí nepeněžního daru se z hlediska DPH považuje za zdanitelné plnění, protože se jedná o poskytnutí zboží či služeb pro účely nesouvisející s podnikáním. Dárci, který je plátcem DPH, tak vzniká povinnost odvést DPH na výstupu, přičemž základem daně bude cena daru nebo cena obdobného zboží, za kterou by bylo možné dar jako zboží pořídit ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, a pokud takovou cenu nelze určit, výše celkových nákladů vynaložených na dodání daru jako zboží.


Příklad

Pan Drobný je dárce krve a během roku čtyřikrát daroval krev. Jelikož dle ZDP je hodnota jednoho odběru stanovena částkou 3 000 Kč, může si pan Drobný odečíst od základu daně částku 12 000 Kč, avšak musí splňovat i další podmínky ZDP, tj. hodnota daru musí odpovídat intervalu min. 2 % a max. 15 % základu daně (nebo alespoň musí být hodnota daru 1 000 Kč).

Pan Drobný tedy musí mít základ daně před uplatněním všech nezdanitelných položek a před odpočtem daru minimálně 80 000 Kč, aby si mohl odečíst celou hodnotu. V případě, že by měl základ daně např. 23 000 Kč, mohl by jako hodnotu daru odečíst maximálně částku 15 %, tj. 3 450 Kč.

Povodně a záplavy

Podnikatelé, kteří nemají základ daně v takové výši, aby si mohli uplatnit dar na odstranění následků živelní pohromy jako položku snižující základ daně, mohou využít § 24 odst. 2 písm. zp) ZDP, který stanoví, že výdaje vynaložené v rámci pomoci poskytnuté formou nepeněžního plnění v souvislosti s odstraňováním následků živelních pohrom, ke kterým došlo na území České republiky nebo jiného členského státu EU nebo státu tvořícího Evropský hospodářský prostor, jsou uznávány jako výdaje daňově uznatelné. Tyto výdaje však nelze současně uplatnit jako položku snižující základ daně.

Dary do zahraničí

Obdobně se posuzují podmínky pro odpočet položky snižující základ daně z titulu bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí. Rozhodujícím kritériem pro aplikaci tohoto odpočtu v případě zahraničního příjemce daru je to, zda je subjekt, který tento dar přijímá, a účel, pro který je dar poskytnut, srovnatelný s darem, který lze daňově uplatnit, pokud příjemce daru má bydliště nebo sídlo v ČR. Podle ZDP je pro naplnění podmínky srovnatelnosti rozhodující naplnění materiálních podmínek českého zákona, tj. zákona státu, který daňovou úlevu poskytuje, nikoliv to, zda stát, kde má příjemce daru své sídlo nebo bydliště, podporuje určitou skupinu subjektů a určitou společensky prospěšnou aktivitu daňovými nástroji. Zároveň je potvrzeno, že při posuzování těchto darů je důraz kladen na věcné, nikoliv formální podmínky týkající se toho, kde má příjemce daru sídlo nebo bydliště a zákonem kterého státu je regulován.

Prokázání daru

Nezbytným předpokladem pro daňový odpočet hodnoty bezúplatného plnění poskytnutého do zahraničí je uspokojivé prokázání skutečností podle tohoto zákona. Správce daně přitom posoudí, zda potvrzení prokazující nárok považuje za dostatečné k prokázání tvrzených skutečností. Ukáže-li se kontrola údajů poskytnutých daňovým poplatníkem jako obtížná, zejména z důvodu výměny údajů stanovených v článku 8 směrnice 77/799 EHS, o vzájemné pomoci mezi příslušnými orgány členských států v oblasti přímých daní, některých spotřebních daní a daní z pojistného, nic nebrání dotčeným daňovým orgánům, aby odmítly požadovaný odpočet, pokud tyto důkazy, které považují za nezbytné k vyměření správné daně, nebyly dodány.

2.2 Úroky

Od základu daně lze odečíst i úroky z úvěru ze stavebního spoření či hypotečního úvěru použitého poplatníkem na bytové potřeby. Celková částka, kterou lze odečíst, je limitována pouze částkou 300 000 Kč ročně u poplatníků v téže společně hospodařící domácnosti (blíže viz text Úroky).


Příklad

Pan Drobný si z hypotečního úvěru postavil rodinný dům, do kterého se stěhovala celá rodina Drobných týden před koncem roku. V průběhu roku zaplatil pan Drobný na úrocích částku 23 900 Kč (dle potvrzení banky). Jelikož on sám měl základ daně po uplatnění nezdanitelných částek 20 700, odečetl si pouze částku 20 700 a měl nulový základ daně. Studující a podnikající syn Petr uplatnil částku 3 200 Kč.

2.3 Úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání

Od základu daně je možno ve zdaňovacím období odečíst úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání podle zákona č. 179/2006 Sb., o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, pokud nebyly hrazeny zaměstnavatelem, ani nebyly uplatněny jako daňové výdaje podle § 24 ZDP poplatníkem s příjmy podle § 7 ZDP, nejvýše však 10 000 Kč.

U poplatníka, který je osobou se zdravotním postižením, lze za zdaňovací období odečíst až 13 000 Kč a u poplatníka, který je osobou s těžším zdravotním postižením, až 15 000 Kč.

Poplatník fyzická osoba s příjmy podle § 7 ZDP, tj. ze samostatné činnosti, má dvě možnosti, jak tuto daňovou úlevu uplatní. Buď si může:

  • příslušnou částku odečíst od základu daně podle § 15 ZDP, nebo

  • ji uplatnit jako daňový výdaj podle § 24 odst. 2 písm. zo) ZDP, pokud toto další vzdělávání souvisí s jeho činností, ze které plynou příjmy ze samostatné činnosti.

3. Odčitatelné položky od základu daně

3.1 Daňová ztráta

Mezi odčitatelné položky patří daňová ztráta minulých let, která je vzhledem ke svému specifickému způsobu uplatnění v daňovém přiznání začleněna mezi „položky upravující základ daně”. Daňovou ztrátu, která vznikla a byla vyměřena za předchozí zdaňovací období, lze odečíst nejdéle v pěti zdaňovacích obdobích následujících bezprostředně po období, za které se ztráta vyměřuje.

Pro mnohé poplatníky je daňová ztráta vyměřená v některém z předcházejících zdaňovacích období nejvýznamnější odčitatelnou položkou. Daňová ztráta je vlastně jakýmsi „záporným základem daně” a základní pravidla pro její uplatnění jsou poměrně jednoduchá:

  1. Daňovou ztrátu lze uplatnit celou nebo její část. Není vyloučeno uplatnění daňové ztráty za více předcházejících období v témže roce (např. v roce 2018 lze snížit základ daně jak o daňovou ztrátu z roku 2013, tak i např. z roku 2017).
  2. Daňová ztráta, stejně jako daňová povinnost podléhá vyměření správcem daně. Pro uplatnění ztráty jako odčitatelné položky není proto rozhodující, v jaké výši byla uvedena na daňovém tvrzení, ale důležité je, v jaké výši byla správcem daně vyměřena. Správce daně však nemá povinnost oznamovat výši vyměřené daně či daňové ztráty, pokud se neodchyluje od výše uvedené v daňovém tvrzení. Z toho plyne, že neobdržíme-li rozhodnutí správce daně o vyměření ztráty, můžeme uplatnit odčitatelnou položku do výše ztráty uvedené na přiznání za příslušné zdaňovací období, v opačném případě je pro nás směrodatné rozhodnutí správce daně.
  3. S předcházejícím bodem souvisí i to, že máme povinnost podat dodatečné daňové tvrzení v případě zjištění, že výše dosažené daňové ztráty je ve skutečnosti nižší, než jsme původně uvedli v řádném daňovém tvrzení. Při podání dodatečného tvrzení na změnu výše daňové ztráty (směrem nahoru či dolů) vycházíme při uplatnění odčitatelné položky z údaje na dodatečném, nikoli původním řádném tvrzení.
  4. Fyzické osoby musejí dát pozor na to, že:
    • daňová ztráta může vzniknout jen z dílčích základů daně ze samostatné činnosti (§ 7 ZDP) nebo z nájmu (§ 9 ZDP),

    • o daňovou ztrátu nelze snížit dílčí základ daně ze závislé činnosti (§ 6 ZDP), a to ani v období vzniku ztráty, ani v obdobích následujících (tj. započtení daňové ztráty jako odčitatelné položky proti dílčímu základu daně ze závislé činnosti je vyloučeno).

  5. Od roku 2014 je v § 16a ZDP umožněna úprava konstrukce základu pro výpočet solidárního zvýšení daně, a to tak, že je umožněna kompenzace ztráty ze samostatné činnosti se základem daně ze závislé činnosti.
  6. V zásadě není přípustný přenos daňové ztráty mezi dvěma různými daňovými subjekty.

Daňová optimalizace

Připomeňme ještě, že z taktického hlediska je daleko vhodnější uplatnit daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku jen do té výše, aby byl zároveň ponechán i prostor pro uplatnění nezdanitelných částí základu daně či slevy na dani.

Příklad

Podnikatel vykázal v minulých zdaňovacích obdobích následující daňové ztráty:

  • Rok 201X  140 000 Kč 

  • Rok 201X+1  20 000 Kč 

  • Rok 201X+2  35 000 Kč 

V roce 201X+3 byla zjištěna chyba ve zpracování přiznání za rok 201X+1, namísto ztráty 20 000 Kč měl být správně vykázán základ daně ve výši 6 000 Kč. Podnikatel proto podal dodatečné daňové tvrzení s vykázaným kladným základem daně sníženým o část daňové ztráty z roku 201X ve výši 6 000 Kč. Podnikatel neobdržel od správce daně žádné rozhodnutí ani platební výměr ohledně dodatečného vyměření daně za rok 201X+1, proto vychází z hodnot daňových ztrát za jednotlivé roky, tak jak vyplývá z podaných tvrzení (včetně dodatečného). Ve zdaňovacím období 201X+5 vznikl základ daně, který činí 155 000 Kč.

Při těchto úvahách je však nutné mít na paměti také možnost uplatnění nezdanitelných částí základu daně a slev na dani.

Je-li záměrem podnikatele za rok 201X+5 mít nulovou daňovou povinnost, odečte od základu daně následující částky daňových ztrát za minulá období:

  • Za rok 201X:  134 000 Kč (6 000 Kč bylo uplatněno v roce 201X+1)

  • Za rok 201X+1: nic, podle dodatečného přiznání byl základ daně kladný, a to 6 000 Kč 

  • Za rok 201X+2: nic, aby mohl uplatnit alespoň částečně slevu na dani 

Základ daně po snížení bude činit 155 000 – 134 000, tj. 21 000 Kč a daň ve výši 15 % 3 150 Kč. Po uplatnění slevy na poplatníka bude daň ve výši 0 Kč. Rok 201X je posledním rokem, za který lze v roce 201X+5 uplatnit daňovou ztrátu, proto je použita celá zbývající ztráta z tohoto roku. Pro následující období zbývá k uplatnění celá daňová ztráta za rok 201X+2 ve výši 35 000 Kč.

V případě, že uplatňujeme daňovou ztrátu, máme povinnost k daňovému tvrzení přiložit přílohu, ve které uvedeme jak vznik daňové ztráty (daňových ztrát), tak i jejich postupné uplatňování.

Prodloužení lhůty pro vyměření daně

V souvislosti s daňovou ztrátou jako položkou odčitatelnou od základu daně je namístě připomenout ustanovení § 38r ZDP, kde je určena lhůta, po kterou může finanční úřad stanovit daň z příjmů u těch poplatníků, kteří daňovou ztrátu v některém zdaňovacím období skutečně vykázali.

Lze-li uplatnit daňovou ztrátu nebo její část ve zdaňovacích obdobích následujících po zdaňovacím období, v němž daňová ztráta vznikla, jako položku odčitatelnou od základu daně, lhůta pro stanovení daně