2015.22.5
Posuzování projektů výzkumu a vývoje správcem daně pro účely uplatnění odčitatelné položky – judikát
Ing. Jiří Šperl
Předmětem sporu bylo, zda u uplatněného odpočtu na podporu výzkumu a vývoje byly splněny zákonné podmínky, kdy správce daně dospěl k závěru, že činnosti, na něž byl odpočet uplatňován, neobsahují ocenitelný prvek novosti. Základní námitkou bylo, že správce daně není vybaven dostatečnými odbornými znalostmi, aby mohl posoudit předkládané důkazní prostředky a řádně je vyhodnotit. Měl tedy provést důkaz znaleckým posudkem, což správce daně nepovažoval za potřebné.
Podle rozsudku Nejvyššího správního soudu č.j. 10 Afs 24/2014 - 120, ze dne 11. června 2015, publikovaného na www.nssoud.cz
NahoruZ předcházejícího řízení
Správce daně přezkoumal projekty výzkumu a vývoje, za které stěžovatel odpočet uplatnil. Ze zprávy o daňové kontrole vyplývá, že stěžovatel v rámci těchto projektů vyráběl formy a nástroje nezbytné k navazující výrobě dílů, z nichž pak zákazníci stěžovatele vyráběli finální výrobky. Stěžovatel tak vyráběl formy na vstřikování plastů a nástroje sloužící k následné sériové výrobě například plastového krytu svítilny, krytu filtru, krytu střešního nosiče automobilu, držáku zástrčky, krytu helmy na svařování, různých úchytek, šroubů a dalších.
Na základě zjištěných skutečností správce daně konstatoval, že činnosti prováděné stěžovatelem v rámci předmětných projektů neobsahují ocenitelný prvek novosti.
Stěžovatel namítal, že pro řádné právní posouzení, zda se jedná skutečně o projekty výzkumu a vývoje, potřeboval správce daně odborné znalosti z oboru strojírenství, kterými úřední osoby nedisponovaly. Za tímto účelem měl provést důkaz znaleckým posudkem, vyslechnout odborné osoby navržené stěžovatelem a jejich výpovědi a znalecké posudky náležitě zhodnotit.
Žalovaný svými rozhodnutími odvolání stěžovatele zamítl a dodatečné platební výměry potvrdil, Krajský soud se ztotožnil s vypořádáním věci žalovaným a zamítl žalobu stěžovatele jako nedůvodnou.
NahoruRozhodnutí Nejvyššího správního soudu
Nejvyšší správní soud napadený rozsudek zrušil z důvodu nesprávného posouzení právní otázky a současně zrušil i rozhodnutí o odvolání a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení.
NahoruZ odůvodnění rozsudku Nejvyššího správního soudu
Jádro sporu tkví v tom, zda správcem daně zpochybněné projekty stěžovatele lze zahrnout pod pojmy výzkumu a vývoje dle ustanovení § 34 odst. 4 ZDP.
Nejprve je třeba podotknout, že finální zhodnocení, zda projekty stěžovatele lze považovat za projekty výzkumu a vývoje ve smyslu § 34 odst. 4 ZDP, náleží správním orgánům. Jedná se o otázku právní. Povinností správních orgánů však v takovém případě bylo náležitě zjistit veškeré skutkové okolnosti a náležitě posoudit veškeré aspekty zpochybněných projektů stěžovatele. Stěžovatel od počátku nesouhlasil s právním hodnocením předmětných projektů. Jak vyplývá ze správního spisu, v daňovém řízení předložil značné množství důkazů, jimiž zpochybňoval výše uvedené závěry správce daně. Jednalo se o listiny s technickými daty (tabulky, výkresy, dokumentace), vyjádření odborných osob.
Stěžovatel též navrhoval výslech několika svědků i provedení znaleckých posudků. Snažil se jimi prokázat, že formy a nástroje zadané jeho zákazníky skutečně vyvíjel a nikoli pouze vyráběl na základě jejich specifikací a požadavků. U každého konkrétního projektu stěžovatel v daňovém řízení předložil tvrzení, v čem spočívá vyjasnění technické nejistoty, i na to, co u každého projektu představuje ocenitelný prvek novosti ve smyslu bodu 2. pokynu D-288, ke každému tvrzení předložil důkazy.
Řádné hodnocení projektů stěžovatele ve smyslu jejich podřazení pod ustanovení § 34 odst. 4 ZDP nelze provést bez odborného hodnocení stěžovatelem předkládanými a namítanými technickými hledisky předmětných projektů. Pouze skutečnost, že stěžovatel dokázal ve všech případech požadované zakázky vyrobit, nevylučuje,…