dnes je 29.3.2024

Input:

Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby

20.6.2014, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

3.119 Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby

Ing. Dagmar Fitříková


§ 4 odst. 1 písm. n) ZDPH, § 6g, § 6h, § 17, § 19, § 21 až 23, § 43, § 92a, § 108 zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění (dále jen ZDPH).

Povinnost přiznat daň

Povinnost přiznat daň při dodání zboží a poskytnutí služby je vázána na splnění zákonem stanovených podmínek. Okruh osob, které jsou povinny přiznat daň k určitému konkrétnímu dni, vymezuje § 108 ZDPH. Ve většině případů jde o tuzemské plátce, kteří v tuzemsku uskutečňují zdanitelná plnění. Povinnost přiznat daň se však v případě plátců vztahuje nejen na jimi uskutečněná zdanitelná plnění, ale i na případy, kdy plátce žádné plnění neuskutečňuje, ale naopak plnění přijímá (např. pořizuje zboží z jiného členského státu nebo zboží dováží z třetí země, popř. je mu poskytnuta vymezená služba osobou neusazenou v tuzemsku). Povinnost přiznat daň v tuzemsku má plátce i v případě přijetí zdanitelných plnění, která podléhají přenesení daňové povinnosti podle § 92a ZDPH. Povinnost přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty v tuzemsku se vztahuje nejen na plátce, ale i na další osoby, zejména identifikované osoby (§ 6g a § 6h ve vazbě na § 108 ZDPH).

Daň na výstupu

Podle § 4 odst. 1 písm. c) ZDPH se daní na výstupu rozumí daň uplatněná plátcem za zdanitelné plnění podle § 13 až 20 nebo daň z přijaté úplaty vtahující se k tomuto plnění.

V ustanovení § 108 odst. 1 ZDPH jsou určeny konkrétní osoby, které jsou v určitých případech povinny daň přiznat nebo zaplatit. Uvedené ustanovení tak jednoznačně určuje okruh osob a konkrétních případů, na které se vztahuje povinnost přiznat nebo zaplatit daň z přidané hodnoty v tuzemsku.

Okruh osob, které jsou povinny daň přiznat nebo zaplatit

V tuzemsku vzniká podle § 108 ZDPH při splnění zákonem vymezených podmínek povinnost přiznat daň:

• plátci registrovanému k DPH v tuzemsku,

• identifikované osobě,

• neplátci (osobě povinné k dani),

• osobě, která není plátcem (občanovi, který není osobou povinnou k dani),

• zahraniční osobě povinné k dani, která poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu a zvolila si jako stát identifikace tuzemsko,

• osobě, která vystaví doklad, na kterém uvede daň.

V následující části jsou jednotlivé situace, kdy dochází u konkrétní osoby ke vzniku povinnosti přiznat a zaplatit daň, uvedeny i s odkazem na příslušná ustanovení zákona o DPH.

Plátce

Nejvíce případů, kdy dochází ke vzniku povinnosti přiznat daň se týká plátců, tj. osob registrovaných k DPH v tuzemsku. Plátce je povinen podle § 108 ZDPH přiznat daň na výstupu v těchto případech:

• pokud uskuteční v tuzemsku zdanitelné plnění (tj. uskuteční dodání zbožínebo poskytnutí služby, přičemž jde o plnění, které podléhá snížené nebo základní sazbě daně) s výjimkou plnění, u kterých je povinna přiznat daň osoba, které jsou tato plnění poskytována,

• jsou mu poskytnuty služby osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku pokud se jedná o poskytnutí služby podle § 9 až § 10d a § 10k ZDPH,

• je mu dodáno zboží za podmínek stanovených v § 17 ZDPH (zjednodušený postup uvnitř území EU formou třístranného obchodu),

• je mu dodáno osobou neusazenou v tuzemsku zboží s instalací nebo montáží,

• je mu dodáno osobou neusazenou v tuzemsku zboží prostřednictvím soustav nebo sítí,

• uskutečňuje pořízení zboží z jiného členského státu včetně pořízení zboží, které je předmětem spotřební daně,

• pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu,

• je mu při dovozu zboží toto zboží propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost přiznat daň podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a § 23 odst. 5 ZDPH,

• jsou mu v tuzemsku poskytnuta plátcem plnění podle § 92a ZDPH spojená s přenesením daňové povinnosti na příjemce plnění.

Identifikovaná osoba

Okruh identifikovaných osob, kterým vzniká podle § 108 ZDPH povinnost přiznat daň vymezuje § 6g a § 6h ZDPH. Identifikovaná osoba je povinna podle § 108 odst. 1 písm. b) a c) ZDPH přiznat daň v těchto případech:

• je jí poskytnuta služba osobou neusazenou v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku pokud se jedná o poskytnutí služby podle § 9 až § 10d a § 10k ZDPH,

• je jí dodáno osobou neusazenou v tuzemsku zboží s instalací nebo montáží,

• je jí dodáno osobou neusazenou v tuzemsku zboží prostřednictvím soustav nebo sítí.

Osoba, která není plátcem

Osoba, která není plátcem, má podle § 108 ZDPH povinnost přiznat nebo zaplatit daň, a to v případě, že:

• pořizuje nový dopravní prostředek z jiného členského státu podle § 19 odst. 6 ZDPH,

• vystaví doklad, na kterém uvede daň,

• je jí na její účet zboží při dovozu propuštěno do celního režimu, u kterého vzniká povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. a) až c) a podle § 23 odst. 6 ZDPH,

• vzniká jí povinnost zaplatit daň podle § 23 odst. 1 písm. d) až h) ZDPH.

Zahraniční osoba

Zahraniční osoba povinná k dani je povinna přiznat a zaplatit daň v tuzemsku podle § 108 odst. 1 písm. f) ZDPH v případě, že:

• poskytuje elektronické služby podle zvláštního režimu a zvolila si tuzemsko jako stát identifikace

Uvedení daně na daňovém dokladu a povinnost ji přiznat

Podle § 108 odst. 1 písm. i) ZDPH vzniká povinnost přiznat daň osobě, která vystaví doklad, na kterém uvede daň. Podle tohoto ustanovení vzniká povinnost přiznat daň osobě, která uvede daň na daňovém dokladu, i když není registrovaným plátcem.


Postihy za vystavení daňového dokladu neplátcem

Podle současně platné právní úpravy má osoba, která vystaví doklad, na kterém uvede daň, povinnost tuto daň přiznat místně příslušnému správci daně. Příjemce takového dokladu, plátce, není oprávněn na základě tohoto dokladu uplatnit nárok na odpočet daně, protože přijal plnění od neplátce. S ohledem na vznik povinnosti přiznat daň v souvislosti s uvedením daně na daňovém dokladu (§ 108 odst. 1 písm. i) ZDPH) lze pouze doporučit, aby i neplátci věnovali zvýšenou pozornost dokladům, které vystavují, a údajům, které na těchto dokladech uvádějí.

Vznik povinnosti přiznat daň

U tuzemských zdanitelných plnění je vznik povinnosti přiznat daň vázán na den uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty bez ohledu na skutečnost, zda se jedná o plátce, který vede účetnictví nebo o plátce, který pro účely daně z příjmů vede tzv. daňovou evidenci (§ 21 odst. 1 ZDPH). Den uskutečnění zdanitelného plnění pro různé situace, kdy dochází k dodání zboží nebo poskytnutí služby, je vymezen v § 21 odst. 2 až 9 ZDPH.

Povinnost přiznat daň při přijetí úplaty před uskutečněním zdanitelného plnění

Povinnost přiznat daň při dodání zboží a při poskytnutí služby je podle § 21 odst. 1 ZDPH vázána na den přijetí úplaty, pokud se jedná o úplatu za zdanitelné plnění přijatou před uskutečněním zdanitelného plnění nebo ke dni uskutečnění zdanitelného plnění, podle toho, který den nastane dříve.

Povinnost přiznat daň ke dni přijetí úplaty se u plátců, kteří vedou účetnictví, vztahuje na veškeré úplaty za zdanitelná plnění, které tito plátci přijmou před uskutečněním zdanitelného plnění, s výjimkou případů, kdy je ve shodě s § 92a ZDPH povinnost přiznat daň přenesena na příjemce plnění.

Pokud plátce přijme úplatu vztahující se ke zdanitelnému plnění, a to před jeho uskutečněním a pokud mu z takto přijaté úplaty vznikne povinnost přiznat daň, je povinen přiznat daň na výstupu vypočtenou z přijaté úplaty a uvést ji v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém příslušnou částku přijal (hotově, nepeněžně, převodem na účet). V daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém dojde k uskutečnění zdanitelného plnění, uvádí

Nahrávám...
Nahrávám...