Práce na movité věci ve vztahu k zahraničním osobám

Práce na movité věci ve vztahu k zahraničním osobám

Ing. Dagmar Fitříková, daňový poradce

Zákon o DPH používá obecný pojem „práce na movité věci“, který není pro účely DPH speciálně definován. Pod vymezení „práce na movité věci“ je proto možné zahrnout nejrůznější operace, resp. činnosti, prováděné na movité věci, jako je např. oprava, údržba, úprava, zpracování, montáž, instalace, leštění, broušení, lakování a jiné zušlechťovací práce. Z hlediska vymezení předmětu daně patří tyto činnosti do kategorie poskytování služeb (§ 14 odst. 1 ZDPH). Pro tento typ služeb je charakteristické, že jsou prováděny na movité věci, která je ve vlastnictví jiné osoby.

Český plátce může být v souvislosti s poskytnutím služby, která má charakter práce na movité věci, buď v pozici poskytovatele, nebo příjemce služby. Pro určení místa plnění je nutné s účinností od 1. 1. 2010 respektovat nová pravidla. Vzhledem k tomu, že služby, které mají charakter práce na movité věci, nejsou s účinností od 1. 1. 2010 uvedeny ve výjimkách, pokud je příjemcem služby osoba povinná k dani, je nutné při stanovení místa plnění v těchto případech respektovat základní pravidlo upravené v § 9 odst. 1 ZDPH. Podle cit. ustanovení je místem plnění sídlo, místo podnikání, popř. umístění provozovny příjemce služby.

Pokud je v pozici příjemce služby, která má charakter práce na movité věci, osoba nepovinná k dani, určí se místo plnění podle § 10g ZDPH ve vazbě na místo, kde jsou předmětné práce skutečně poskytnuty.

Zákon o DPH obsahuje i po 1. 1. 2010 speciální úpravu, pokud jsou práce na movité věci poskytnuty do třetí země osobě, která nemá v tuzemsku sídlo, místo podnikání ani provozovnu, a místo plnění u takto poskytnutých prací se určí v tuzemsku (§ 67 ZDPH).

Zahraniční osoba je pro účely DPH definována v § 4 odst. 1 písm. v) ZDPH jako osoba, která nemá na území Evropského společenství sídlo, místo podnikání ani místo pobytu. V případě, že určitá konkrétní osoba tuto podmínku splňuje a současně uskutečňuje (kdekoli) ekonomické činnosti ve smyslu § 5 odst. 2 ZDPH, považuje se za zahraniční osobu povinnou k dani.

Do kategorie osob povinných k dani neusazených v tuzemsku patří podle definice vymezené v § 108 odst. 2 ZDPH kromě osob registrovaných k dani v jiném členském státě i zahraniční osoby, ale pouze zahraniční osoby povinné k dani. Pouze přijetí služby od zahraniční osoby povinné k dani, pokud je místo plnění určeno v tuzemsku, podléhá v ČR povinnosti přiznat daň na výstupu.

Pravidlo pro určení místa plnění při poskytnutí služby, která má charakter práce na movité věci, je s účinností od 1. 1. 2010 vymezeno ve výjimkách, tj. v § 10g ZDPH, pouze pro případy, kdy je v pozici příjemce služby osoba nepovinná k dani. Pokud je v pozici příjemce služby, která má charakter práce na movité věci, zahraniční osoba povinná k dani, je místem plnění podle § 9 odst. 1 ZDPH místo, kde má sídlo nebo místo podnikání příjemce služby, popř. místo, kde je umístěna provozovna zahraniční osoby povinné k dani, pokud je tato provozovna umístěna v jiném místě, než ve kterém se nachází sídlo nebo místo podnikání osoby povinné k dani, a pokud je předmětná služba určena pro tuto provozovnu. To znamená, že v případě poskytnutí služby, která má charakter prací na movité věci a je poskytnuta zahraniční osobě povinné k dani se sídlem nebo místem podnikání v třetí zemi, která nemá v tuzemsku provozovnu, je místem plnění daná třetí země. Místo plnění se určí v těchto případech mimo tuzemsko. Pokud bude v pozici příjemce služby, která má charakter práce na movité věci, osoba nepovinná k dani, je místem plnění podle § 10g ZDPH místo, kde jsou práce skutečně poskytnuty. Pokud jsou práce poskytnuty v tuzemsku, vztahuje se na takto poskytnuté služby osvobození od daně podle § 67 ZDPH při splnění podmínek vymezených tímto ustanovením. Pokud budou práce na movité věci poskytnuty zahraniční osobě nepovinné k dani a k poskytnutí této služby dojde fakticky mimo tuzemsko, nepodléhá takto poskytnutá služba české DPH.

Za situace, kdy český plátce provádí práce na movité věci ve prospěch zahraniční osoby, která není osobou povinnou k dani, je určení místa plnění ovlivněno jediným faktorem, a to místem, kde jsou tyto služby fakticky poskytnuty, resp. uskutečněny (§ 10g ZDPH). Pokud jsou práce na movité věci poskytovány ve prospěch zahraniční osoby povinné k dani, je pro určení místa plnění rozhodující sídlo nebo místo podnikání, popř. umístění provozovny příjemce služby, nikoli skutečnost, kde jsou tyto služby fakticky poskytnuty (§ 9 odst. 1 ZDPH). Z uvedeného vyplývá, že český plátce může poskytovat práce na movité věci pro zahraniční osoby buď s místem plnění v tuzemsku, nebo mimo tuzemsko, jiná možnost v návaznosti na určení místa plnění nemůže nastat. Z hlediska daňového zatížení se však plátce může dostat do různých situací. Pokud bude místo plnění u prací na movité věci určeno v tuzemsku a český plátce jako poskytovatel prací na movité věci splní podmínky vymezené v § 67 ZDPH, je oprávněn u těchto služeb, u kterých je místo plnění určeno v tuzemsku, uplatnit osvobození od daně. U služeb s místem plnění mimo tuzemsko česká daň nebude uplatněna, protože se jedná o poskytnutí služby, která není předmětem české DPH.

Podmínky pro uplatnění osvobození od daně s nárokem na odpočet daně při poskytnutí služby do třetí země jsou upraveny v § 67 ZDPH. Osvobození od daně může český plátce jako poskytovatel služby uplatnit při splnění všech níže uvedených podmínek:

• poskytnutá služba má charakter práce na movitém majetku,

• movitý majetek, na kterém jsou práce prováděny, je pořízen nebo dovezen za účelem provedení těchto prací v tuzemsku,

• po provedení prací je movitý majetek odeslán nebo přepraven do třetí země některou z osob vymezených v § 67 odst. 2 ZDPH.

Přepravu nebo odeslání movitého majetku, na kterém byly předmětné práce provedeny, může ve shodě s § 67 odst. 2 ZDPH zajistit poskytovatel nebo příjemce služby a nebo zmocněná třetí osoba.

V případech, kdy bude plátce při poskytnutí služby, která má charakter práce na movité věci s místem plnění v tuzemsku, uplatňovat osvobození od daně podle § 67 ZDPH, musí být schopen prokázat, že movitá věc byla odeslána nebo přepravena po provedení prací do třetí země. Přepravu nebo odeslání věci, na které byly práce provedeny, může provádět buď poskytovatel služby, nebo zahraniční osoba, pro kterou jsou služby provedeny, nebo zmocněná třetí osoba. Přepravu movité věci, na které byly práce provedeny, lze prokázat např. písemným prohlášením příjemce služby nebo jím zmocněné třetí osoby, že předmětná movitá věc byla přepravena do třetí země. Plátce pro účely prokázání této skutečnosti může zvolit i jiné důkazní prostředky, kterými lze přepravu nebo odeslání věci do třetí země prokázat. Tyto důkazní prostředky nejsou zákonem jednoznačně stanoveny a v jejich volbě není plátce omezován. Jejich absence však může dostat plátce do situace, že neprokáže jím tvrzené skutečnosti ohledně přepravy movité věci, na které byly práce provedeny, a v návaznosti na to není schopen prokázat oprávněnost uplatněného osvobození od daně u takto poskytnutých služeb.

Za situace, kdy zahraniční osoba povinná k dani provádí práce na movité věci ve prospěch českého plátce, je určení místa plnění, stejně jako v předchozí situaci, ovlivněno jediným faktorem, a…