Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Právo stavby

3.5.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

3.3.3.2
Právo stavby

Ing. Blanka Jindrová

V případě, že v rámci pořízeného práva stavby oceněného jednou částkou již stavba existuje („existující stavba cizí” zřízená jinou účetní jednotkou nebo osobou), rozdělí nabyvatel práva stavby ocenění práva stavby na část odpovídající právu stavby bez dotčené stavby a zbývající část, např. poměrným rozúčtováním podle § 24 odst. 3 písm. b) ZoÚ a § 61a PVZÚ, a to při respektování principu významnosti a věrného a poctivého zobrazení obou částí práva stavby. V § 61a odst. 3 PVZÚ je zpřesněno, že znalecké posudky nebo kvalifikované odhady všech složek majetku musí být stanoveny pro všechny složky majetku. Doplnění odstavce 4 umožňuje stávající metodu ocenění při nabytí více než jedné složky majetku převodem či přechodem podle § 24 odst. 3 písm. b) ZoÚ obdobně použít i pro nabytí více než jedné části majetku.

Byla-li ujednána úplata v několika částkách (stavební plat), stavebník ocení právo stavby částkou ve výši součinu stavebního platu a doby jeho poskytování. Změny stavebního platu v závislosti na míře zhodnocování a znehodnocování peněz (indexace) jsou součástí nákladů běžného účetního období.

Náhrada za stavbu, kterou poskytne vlastník pozemku stavebníkovi po zániku práva stavby, se při odpisování zohlední prostřednictvím zbytkové hodnoty, tzn., že odpisovanou hodnotu stavby stavebník o tuto částku sníží.

Právo stavby má nehmotnou povahu a je klasifikováno jako nehmotná věc a současně jako nemovitá věc, proto se s ním jako s nemovitou věcí nakládá. Je tedy předmětem vlastnictví, takže ho lze smlouvou převést na jiného, dědit či zatížit například zástavním právem.

Je speciálním věcným právem k cizí věci, které osobu, jíž toto právo přísluší (stavebníka), opravňuje mít na cizím pozemku stavbu (na jeho povrchu nebo pod povrchem) a užívat ji. Zahrnuje jednak možnost vybudovat stavbu novou, může ale spočívat i v oprávnění převzít již existující stavbu, což je užitečné zejména za účelem její opravy či modernizace.

Stavba, kterou stavebník postaví (nebo v souvislosti se zřízením práva stavby převezme od vlastníka pozemku), je součástí práva stavby, a proto s ní nelze samostatně nakládat (nelze ji samostatně prodat, darovat, zřídit k ní zástavní právo apod.) Převádět lze pouze právo stavby a vlastní stavba přechází s ním jako jeho součást. Ke stavbě jako takové stavebníkovi vlastnické právo nevznikne, přestože má stejná práva, jako kdyby stavbu vlastnil.

Nemusí jít pouze o právo na cizím pozemku vybudovat novou stavbu, ale právo stavby lze zřídit i ke stavbě již existující, např. z důvodu rekonstrukce či modernizace a následného užívání této stavby. Právo stavby je možné zřídit i k pozemku, na kterém sice přímo stavba nestojí, ale který slouží k lepšímu užívání stavby (například sousední pozemek tvořící zahradu).

Právo stavby:

  • může být sjednáno bezúplatně či za úplatu, a to

    • - jednorázovou nebo
    • - v podobě stavebního platu (opakující se plnění),
  • je časově omezené, tedy dočasné,

  • zapisuje se do katastru nemovitostí a z výpisu z katastru nemovitostí je tak zřejmé, zda je určitý pozemek (resp. která konkrétní parcela) zatížen právem stavby, případně která stavba je součástí práva stavby a komu toto právo svědčí.

Se stavbou, která je součástí práva stavby, nelze samostatně nakládat, tzn. nelze ji samostatně prodat, darovat, zřídit k ní zástavní právo apod. Převádět lze tedy pouze právo stavby a vlastní stavba přechází s ním jako jeho součást. V případě, že právo stavby zanikne, stavba jako taková se nestává vlastnictvím vlastníka pozemku, ale zároveň se zánikem práva stavby se stane součástí pozemku, takže zhodnocuje tento pozemek.

DPH

Z hlediska DPH patří právo stavby do kategorie zboží (§ 2 odst. 1 ZDPH) a současně se považuje za vybranou nemovitou věc (§ 56 odst. 1 ZDPH).

a) Pokud právo stavby obsahuje pouze věcné právo postavit na pozemku jiného vlastníka stavbu, jedná se o zdanitelné plnění podléhající základní sazbě daně 21 %. Za den uskutečnění zdanitelného plnění se považuje den předání nemovité věci nabyvateli do užívání nebo den doručení vyrozumění, ve kterém je uveden den zápisu změny vlastnického práva, a to dnem, který nastane dříve. V případě, že před uskutečněním