dnes je 14.12.2018
Input:

Přeměny obchodních korporací

16.4.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Přeměny obchodních korporací

Ing. Ivana Pilařová

1. Právní úprava

Právní úprava

  • Zákon č. 125/2008 Sb., o přeměnách obchodních společností a družstev (ZoPSD)

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (ZDP), řeší oblast ve speciálních ustanoveních §§ 23c a 23d, dále pak:

    • § 21a písm. c) – problematika zdaňovacího období při přeměnách,

    • § 23c odst. 2 – vymezení pojmu rozdělení, kterým se pro účely ZDP rozumí i odštěpení,

    • § 26 odst. 7 písm. d) – odpisy zanikající obchodní korporace,

    • § 28 odst. 1 – vlastnictví majetku při uplatňování odpisů,

    • § 30 odst. 10 písm. a) – pokračování v odpisech nástupnickou obchodní korporací,

    • § 38ma odst. 2 písm. a) – datum podání daňového přiznání v souvislosti s některými druhy přeměn.

V řešení daňových problémů přeměn obchodních korporací převažuje (stejně jako v právu) princip „kontinuity“, kdy právní nástupce zpravidla přebírá dosud neuplatněné daňové výhody zaniklé obchodní korporace. Tento princip však neplatí absolutně, což z této oblasti činí komplex složitých daňových problémů.

Zákon o přeměnách obchodních korporací spolu s novelizovanou úpravou zákona o daních z příjmů obsahuje již od roku 2012 následující základní úpravy:

  • komplexní právní úpravu přeshraničních přeměn,

  • nové pojetí rozhodného dne,

  • možnost nezpracovávat v definovaných případech mezitímní účetní závěrku,

  • omezení povinnosti oceňovat jmění zanikající obchodní korporace znalcem,

  • u daně z příjmů také:

    • úpravy u přeshraničních přeměn a

    • úpravy termínů pro podání daňového přiznání v závislosti na způsobu stanovení rozhodného dne přeměny.

Počínaje 1. 1. 2014 došlo k další novelizaci, a to zejména zákonným opatřením č. 344/2013 Sb., dochází však pouze k terminologickým změnám.

V dalším textu se budeme zabývat pouze vnitrostátními přeměnami.

Formy přeměn obchodních korporací

Obchodní korporace se sídlem v České republice mohou být přeměněny následujícími způsoby:

  • fúzí:

    • sloučením

    • splynutím

  • převodem jmění na člena obchodní korporace

  • rozdělením, a to:

    • rozdělení se vznikem nových obchodních korporací

    • rozdělení sloučením

    • kombinace předchozích dvou možností rozdělení

    • rozdělení odštěpením se vznikem jedné nebo více nových obchodních korporací

    • rozdělení odštěpením sloučením

    • kombinace předchozích dvou možností rozdělení odštěpením

  • změnou právní formy obchodní korporace

Hovoříme-li o obchodních korporacích, máme na mysli obchodní společnosti a družstva vzniklé podle tuzemského právního řádu (ZOK a NOZ), přičemž v některých případech může jít také o zahraniční subjekt, pokud zákon takovou přeměnu povoluje (např. u přeshraničních fúzí v rámci EU).

Přeměny lze provádět, i když je obchodní korporace v likvidaci. V tomto případě je však potřeba, aby před přeměnou obchodní korporace společníci zrušili rozhodnutí o vstupu do likvidace.

Fúzi a převod jmění na člena obchodní korporace lze provádět i v případě, když probíhá insolvenční řízení, v němž se řeší úpadek obchodní korporace, anebo obchodní korporace již v úpadku je, je na ni prohlášen konkurz nebo bylo povoleno vyrovnání.

Splynutí

Splynutí je jednou ze dvou forem fúze. Při splynutí přechází jmění obchodních korporací zaniklých bez likvidace na obchodní korporaci vzniklou splynutím. Při splynutí tedy dochází k zániku všech zúčastněných obchodních korporací a ke vzniku nové obchodní korporace, která bude právním nástupcem zaniklých obchodních korporací.

Schematicky lze situaci znázornit takto:

Sloučení

Sloučení je druhou formou fúze. Při sloučení dochází k zániku obchodní korporace zrušených bez likvidace kromě jedné - nástupnické obchodní korporace, se kterou se zaniklé obchodní korporace slučují. Tato přetrvávající obchodní korporace je právním nástupcem zaniklých subjektů. Na rozdíl od splynutí nedochází u sloučení ke vzniku nového subjektu.

Schematicky lze situaci znázornit takto:

Podmínky sloučení nebo splynutí

Sloučit se nebo splynout mohou pouze obchodní korporace, které mají stejnou právní formu, pokud ZoPSD nestanoví jinak. Např. družstva se mohou účastnit fúze jen s družstvem.

Fúze může být realizována na bázi vnitrostátní (tj. mezi obchodními společnostmi nebo družstvy se sídlem na území České republiky), anebo přeshraniční, kdy dochází k fúzi jedné nebo více obchodních společností nebo družstev s jednou nebo více zahraničními korporacemi.

Fúze vyžadují zpracování projektu (náležitosti upravuje § 70 ZoPSD), zákon řeší i další podmínky (ocenění znalcem apod.).

Změna právní formy obchodní korporace

Změnou právní formy právnická osoba nezaniká ani nepřechází její jmění na právního nástupce, pouze se mění její vnitřní právní poměry a právní postavení jejich společníků (§ 360 ZoPSD). Obchodní korporace může změnit svou právní formu na jinou formu obchodní společnosti nebo na družstvo, družstvo se může přeměnit na obchodní společnost. Změna právní formy vyžaduje také zpracování projektu přeměny a sestavení mezitímní účetní závěrky, a to ke dni:

  • vyhotovení projektu změny právní formy a dále též

  • ke dni předcházejícímu zápis změny právní formy do obchodního rejstříku, přičemž pokud jde o změnu právní formy v.o.s. nebo družstva, považuje se tato závěrka za konečnou a zároveň se zpracovává k tomuto dni daňové přiznání.

Při změně právní formy na kapitálovou společnost je zde povinnost nechat jmění daného subjektu ocenit znalcem, a to ke dni vyhotovení projektu změny právní formy.

Převod jmění na člena obchodní korporace

Tato přeměna je omezena pouze na obchodní společnosti, pro družstvo je výslovně zakázána. Jde o situaci, kdy jmění obchodní korporace (tzv. zanikající obchodní korporace) je převedeno na jejího hlavního člena obchodní korporace, který je povinen poskytnout ostatním společníkům zanikající obchodní společnosti přiměřené vypořádání v penězích.

Rozdělení obchodní korporace

Rozdělením rozdělovaná obchodní korporace zaniká. Jejímu zániku předchází rušení bez likvidace s tím, že její jmění včetně práv a povinností z pracovněprávních vztahů přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací a její členové obchodní korporace se stávají členy obchodní korporace jedné či více nástupnických obchodních korporací. Zákon může stanovit určité odlišnosti.

Schematicky lze situaci znázornit takto:

Rozdělení obchodní korporace odštěpením

Rozdělením odštěpením se rozdělovaná obchodní korporace neruší ani nezaniká, ale vyčleněná část jejího jmění přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací. Členové obchodní korporace rozdělované obchodní korporace se stávají členy obchodní korporace nástupnické obchodní korporace (nebo více obchodních korporací).

Odštěpení může být provedeno těmito formami:

  • odštěpení sloučením, kdy vyčleněná část jmění rozdělované obchodní korporace přechází na existující obchodní korporaci, nebo

  • odštěpení se založením nových obchodních korporací, kdy vyčleněná část jmění rozdělované obchodní korporace přechází na nově založenou nástupnickou obchodní korporaci (obchodní korporace).

Schematicky lze situaci znázornit takto:

Daňový pohled na rozdělení odštěpením

Ve všech typech přeměn obchodních korporací je právní a daňové pojetí přeměny shodné. Výjimkou je odštěpení, které je zákonem o daních z příjmů vnímáno jako specifický typ rozdělení. Zákon o daních z příjmů pro svoje vlastní účely definuje rozdělení obchodních korporací (§ 23c odst. 2 ZDP) jako postup, při kterém:

  • veškerý majetek a závazky zanikající obchodní korporace přecházejí na dvě nebo více existujících nebo nově vzniklých obchodních korporací (nástupnické obchodní korporace), přičemž členové obchodní korporace zanikající obchodní korporace nabudou podíl v nástupnických obchodních korporacích s případným doplatkem na dorovnání, nebo

  • vyčleněná část jmění obchodní korporace, která nezaniká (rozdělovaná obchodní korporace), přechází na jednu nebo více nástupnických obchodních korporací, přičemž členové obchodní korporace rozdělované obchodní korporace nabudou podíl v nástupnické obchodní korporaci s případným doplatkem na dorovnání.

2. Základní účetní pravidla vážící se k přeměnám obchodních korporací

Základními účetními změnami je nutné se zabývat ještě před rozborem daňových dopadů přeměn obchodních korporací. Důvod je prostý – základ daně se odvíjí od účetního výsledku hospodaření a právě změny v účetnictví často vedou i k odlišným daňovým postupům.

Rozhodný den přeměny

Rozhodný den je dnem, od něhož se jednání zanikající obchodní korporace považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní korporace. Od rozhodného dne se tedy účetnictví zúčastněných obchodních korporací chová, jako by již k přeměně došlo, naopak právní důsledky jsou spojeny až se zápisem přeměny do obchodního rejstříku. Institut rozhodného dne není aplikován v případě změny právní formy.

Rozhodný den lze určit jako:

  1. den předcházející vypracování projektu přeměny, ale i

  2. den následující, přičemž nejzazším rozhodným dnem pak může být den zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Limitem je nutnost stanovit rozhodný den tak, aby nepředcházel o více než 12 měsíců den, v němž bude podán návrh na zápis přeměny do obchodního rejstříku.

V § 5a ZoPSD je stanovena zásada posuzování výše ztráty nástupnické obchodní korporace, což může vést k povinnosti stanovit rozhodný den až po datu vyhotovení projektu přeměny.

Účetní závěrky

V důsledku poslední právní úpravy zákona o přeměnách je nutné rozlišovat mezi těmito typy závěrek:

  1. Účetní závěrka pro ocenění – jde o poslední řádnou nebo mimořádnou účetní závěrku sestavenou před vyhotovením projektu přeměny, na základě které znalec zpracuje ocenění jmění.

  2. Konečná účetní závěrka – představuje závěrku, která se sestavuje ve formě řádné nebo mimořádné ke dni, který předchází rozhodný den.

  3. Zahajovací rozvaha – sestavuje se vždy k rozhodnému dni přeměny, neboť odráží účetní a ekonomické důsledky rozhodného dne. Podle novely musí být k zahajovací rozvaze připojen komentář, ve kterém bude popsáno, do jakých položek zahajovací rozvahy byly převzaty položky vyplývající z konečné účetní závěrky té které osoby zúčastněné na přeměně, nebo jak jinak s nimi bylo naloženo. Popis struktury převáděných položek vlastního a cizího kapitálu naproti tomu nebude nadále součástí projektu přeměny.

Mezitímní závěrka se nevyžaduje, pokud k tomu všichni členové obchodní korporace i všech obchodních korporací zúčastněných na přeměně udělí souhlas. Mezitímní účetní závěrka taktéž není nutná, pokud zúčastněná obchodní korporace zveřejňuje zprávu podle zákona o podnikání na kapitálovém trhu. Povinnost ověření mezitímní závěrky auditorem nastane tehdy, pokud alespoň jedna se zúčastněných obchodních korporací má povinnost ověřit konečnou účetní závěrku nebo mezitímní účetní závěrku auditorem.

Ocenění znalcem

Úkolem znalce je ocenit jmění obchodních korporací v zákonem stanovených případech a přezkoumat projekt přeměny. Znalec musí být nezávislý a jmenovaný soudem. Soud však není návrhem navrhovatele na jmenování znalce vázán a v případě pochybností o vhodnosti navrhované osoby může jmenovat znalce podle svého uvážení.

Účetní řešení přeměn

Pro zaúčtování přecenění se předpokládá využití techniky goodwillu nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku [§ 54 odst. 2 PVZÚ s odkazem na § 24 odst. 3 písm. a) bod 1 a 2 ZÚ].

Ustanovení § 14a PVZÚ upravuje některé položky ve vlastním kapitálu, které se při účtování přeměn použijí:

  • Položka „A.II.4. Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje rozdíly mezi oceněním majetku a závazků v účetnictví zanikající účetní jednotky nebo části účetní jednotky rozdělované odštěpením a oceněním jmění při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění.

  • Položka „A.II.5. Rozdíly z přeměn obchodních korporací“ obsahuje například rozdíly z vyloučení vzájemných pohledávek a závazků, nejsou-li evidovány v totožné výši, nebo rozdíly plynoucí z příhraničních přeměn.

  • Položka „A.II.6. Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací“ obsahuje u majetku a závazků, které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, kumulované oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům tohoto majetku a závazků v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

3. Základní daňová pravidla vážící se k přeměnám obchodních korporací

Základní daňová pravidla přeměn obchodních korporací

Základní daňová pravidla související s přeměnami obchodních korporací jsou následkem implementace směrnice EU o společném systému zdanění při fúzích, rozděleních, převodech majetku a výměnách podílů do tuzemského zákona o daních z příjmů. Základními rysy této speciální úpravy jsou tyto body:

  • možnost převodu opravných položek, rezerv, daňové ztráty (vzniklé po přistoupení ČR do EU) a dalších odčitatelných položek podle § 34 ZDP na nástupnickou organizaci,

  • nezdaňování výnosů nástupnické obchodní korporace z titulu přecenění majetku a závazků pro účely fúze,

  • to vše za podmínky, že k přeměně dochází z důvodu restrukturalizace, zvyšování efektivity (ekonomicky zdůvodnitelná přeměna),

  • za ekonomicky nezdůvodněnou přeměnu se považuje:

    • fúze nebo rozdělení, jíž se účastní obchodní korporace, která již 12 měsíců neprovozuje žádnou činnost, neprokáže-li se opak,

    • fúze nebo rozdělení prováděné z důvodu, kdy zjevně dochází k obcházení daňových zákonů,

  • přecenění majetku a závazků nemá vliv na základ daně nástupnické organizace, a to ani v případě zásob a cenných papírů,

  • přeceněný pozemek z titulu přeměny se při prodeji v nástupnické organizaci zahrnuje do nákladů jen do výše původního ocenění (a do výše tržby),

  • zálohy na daň z příjmů nástupnické organizace stanoví správce daně svým rozhodnutím.

Daňové výhody přeměn obchodních korporací u nástupnické obchodní korporace:

  • pokračuje v započatém odpisování,

  • přebírá zákonné opravné položky a rezervy a pokračuje v jejich tvorbě za stejných podmínek jako zanikající obchodní korporace,

  • přebírá daňovou ztrátu nebo její část zanikající obchodní korporace, a to za přesně vymezených podmínek § 38na ZDP,

  • přebírá možnost uplatnění odpočtu podle § 34 odst. 4 a 34a a násl. ZDP, ale má také povinnost ho vracet, pokud nejsou dodrženy následné podmínky pro jeho uplatnění.

Podmínky uplatnění daňových výhod v případě přeshraničních přeměn

ZDP v § 23c odst. 9 stanoví podmínky, které musejí být splněny pro uplatnění daňových výhod, které vyplývají z principu „daňové kontinuity“ v případě přeshraničních přeměn.

Dva okruhy daňových problémů

Při přeměně obchodních korporací v praxi řešíme zpravidla dva okruhy problémů:

  • daňové problémy zanikajícího subjektu,

  • daňové problémy právního nástupce.

Výjimkou je změna právní formy, kde z důvodu právní kontinuity nedochází k žádným daňovým problémům, protože se stále jedná o jednu a tutéž obchodní korporaci. Další daňové souvislosti viz dále.

Vymezení období pro podání daňového přiznání

Lhůty podání daňového přiznání k dani z příjmů v souvislosti s přeměnami nalezneme v § 38ma ZDP. Přiznání se podává v závislosti na způsobu stanovení rozhodného dne, a to do tří měsíců od konce měsíce, do něhož spadá:

  • den rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace (např. valné hromady nebo členské schůze družstva) o přeměně obchodní korporace nebo převodu jmění na společníka, pokud:

    • rozhodný den předchází dni rozhodnutí nejvyššího orgánu obchodní korporace a

    • rozhodný den přeměny nebo převodu jmění není prvním dnem kalendářního nebo hospodářského roku;

  • den, který je posledním dnem období, za které se daňové přiznání podává, v ostatních případech.

Příklad
Rozhodný den má být datum 1. 1. 201X, tj. první den kalendářního roku. Daňové přiznání za období do 31. 12. 201X–1 se podá ve lhůtě tří měsíců od 31. 12. 201X–1, tedy do 1. 4. 201X, a to bez ohledu na den přijetí rozhodnutí o přeměně či převodu jmění.

Příklad
Rozhodným dnem má být datum 1. 4. 201X a jde o první den hospodářského roku. Daňové přiznání za období do 31. 3. 201X se podá ve lhůtě tří měsíců od 31. 3. 201X, tedy do 1. 7. 201X, opět bez ohledu na den přijetí rozhodnutí o přeměně či převodu jmění.

Příklad
Rozhodným dnem má být datum 1. 4. 201X, ale nejedná se o první den hospodářského roku. Daňové přiznání za období do 31. 3. 201X se podá:

  • pokud bylo o přeměně či převodu jmění rozhodnuto do 1. 4. 201X (tj. nikoliv po rozhodném dni), ve lhůtě tří měsíců od 31. 3. 201X, tedy do 1. 7. 201X,

  • pokud bylo o přeměně či převodu jmění rozhodnuto např. 7. 6. 201X (tj. po rozhodném dni), ve lhůtě tří měsíců od 30. 6. 201X, tedy do 1. 10. 201X.

Jde o úpravu novou od roku 2014. Do 31. 12. 2013 platila lhůta „do konce třetího měsíce následujícího …“, jinými slovy od roku 2014 došlo k prodloužení o jeden den a ke sjednocení počítání s tříměsíční lhůtou pro podání „běžných“ přiznání k dani z příjmů.

Účetní a zdaňovací období nástupnické obchodní korporace začíná rozhodným dnem a končí posledním dnem účetního období, ve kterém došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku. Pokud by rozhodný den ležel v období tří měsíců před koncem kalendářního či hospodářského roku a zároveň by v tomto období došlo k zápisu přeměny do obchodního rejstříku, může být účetní období delší než 12 měsíců.

Nástupnická obchodní korporace, rozdělovaná obchodní korporace nebo přejímající člen obchodní korporace může do 30 dnů ode dne zápisu přeměny do obchodního rejstříku uplatnit hospodářský rok, pokud tento svůj úmysl oznámí správci daně ve lhůtě 30 dnů od svého vzniku.

Příklad
Účetní období zanikající i nástupnické obchodní korporace je shodné s kalendářním rokem. Rozhodný den fúze je stanoven na 1. 5. 201X a byl takto stanoven na valné hromadě konané 15. 7. 201X (tj. později). Obchodní rejstřík fúzi zapíše do obchodního rejstříku:

  1. dne 9. 11. 201X,

  2. dne 8. 2. 201X+1.

Daňové přiznání zanikající i nástupnické obchodní korporace bude podáno za období od 1. 1. 201X do 30. 4. 201X (tento den je rozvahovým dnem), a to do termínu 1. 11. 201X (tj. do tří měsíců po měsíci červenci, do něhož spadá den rozhodnutí valné hromady). Toto období je obdobím účetním, není však obdobím zdaňovacím, proto se při určení termínu vychází z § 38ma ZDP, konkrétně z odst. 2 písm. a).

Daňové přiznání nástupnické obchodní korporace bude podáno po skončení účetního a zároveň zdaňovacího období, které bude trvat:

  1. od 1. 5. 201X do 31. 12. 201X,

  2. od 1. 5. 201X do 31. 12. 201X+1.

Termín pro podání bude určen obvyklým způsobem (tři nebo šest měsíců od skončení), neboť se jedná o období zdaňovací.

Příklad
Účetní období zanikající i nástupnické obchodní korporace je shodné s kalendářním rokem. Rozhodný den fúze je stanoven na 1. 8. 201X a byl takto stanoven na valné hromadě konané 15. 5. 201X (tedy před rozhodným dnem). Obchodní rejstřík fúzi zapíše do obchodního rejstříku:

  1. dne 9. 11. 201X,

  2. dne 8. 2. 201X+1.

Daňové přiznání zanikající a nástupnické obchodní korporace bude podáno za období od 1. 1. 201X do 31. 7. 201X (tento den je rozvahovým dnem), a to do termínu 1. 11. 201X (tj. do tří měsíců po měsíci, do něhož spadá poslední den období, tj. 31. 7. 201X). Toto období je obdobím účetním, není však obdobím zdaňovacím, proto se při určení termínu vychází z § 38ma ZDP, konkrétně z odst. 2 písm. b).

Daňové přiznání nástupnické obchodní korporace bude podáno po skončení účetního a zároveň zdaňovacího období, které bude trvat:

  1. od 1. 8. 201X do 31. 12. 201X,

  2. od 1. 8. 201X do 31. 12. 201X+1.

Termín pro podání bude určen obvyklým způsobem (tři nebo šest měsíců od skončení), neboť jde o období zdaňovací.

V předchozích příkladech uvádíme datum podávání přiznání za účetní období do dne předcházejícího rozhodný den přeměny podle znění § 38ma odst. 2 ZDP. Je však třeba připomenout, že toto ustanovení bylo v posledním období několikrát změněno (co se týče počtu měsíců lhůty):

  • do 14. 7. 2011 a v období 1. 1. až 11. 7. 2012 byla lhůta „do konce následujícího měsíce“,

  • v období 15. 7. až 31. 12. 2011 a od 12. 7. 2012 do 31. 12. 2013 byla lhůta „do konce třetího následujícího měsíce“.

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz