dnes je 22.1.2019
Input:

Přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance

8.6.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.13.01
Přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance

Ing. Karel Janoušek

Zaměstnavatel je podle § 153 ZP povinen nejpozději před nástupem zaměstnance na pracovní cestu určit také podmínky jejího konání, tj. stanovit mj. její začátek, místo nástupu a místo ukončení, způsob dopravy a dobu trvání. Zaměstnanec je povinen podmínky stanovené zaměstnavatelem dodržet.

Mohou však nastat situace, kdy zaměstnanec bude ze soukromých důvodů (návštěva přátel, zhlédnutí koncertu, výstavy, sportovního utkání apod.) chtít odjet do místa, kam byl zaměstnavatelem vyslán vykonat práci (nebo do jeho okolí), o den, dva či více dní dříve, než určil zaměstnavatel v podmínkách konání příslušné pracovní cesty, anebo má úmysl v tomto místě po ukončení výkonu práce setrvat déle, než bylo zaměstnavatelem stanoveno. Zákoník práce na takové případy pamatuje a připouští možnost povolit přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance před výkonem práce anebo přerušení pracovní cesty, po kterém již nenásleduje výkon práce, tj. po ukončení výkonu práce. Možné je i přerušení pracovní cesty před i po výkonu práce. Přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance lze povolit nejen u tuzemské pracovní cesty, ale také při zahraniční pracovní cestě.

Protože uvedené možnosti jsou v praxi stále častěji využívány, připomeňme si, co k této oblasti zákoník práce uvádí a jak by tedy mělo být v těchto a podobných případech postupováno. Přitom je třeba vzít v úvahu zejména ustanovení § 160 ZP, § 162 odst. 2 ZP, § 163 odst. 5 ZP, § 164 ZP§ 170 odst. 6 ZP. Z těchto ustanovení je zřejmé, že zákoník práce bezprostředně řeší pouze případy dohodnutého přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance před začátkem výkonu práce a po ukončení výkonu práce, pro který byl zaměstnanec na pracovní cestu vyslán, nikoliv přerušení v průběhu pracovní cesty.

Přerušením pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance není doba čekání na dopravní prostředek, doba odpočinku, doba bezpečnostní přestávky řidiče, doba strávená na pracovní cestě v nepracovní den, ani případy, kdy výkon práce na pracovní cestě byl přerušen z důvodu nepříznivého počasí, kalamity či jiné nahodilé události anebo z důvodu špatné organizace práce, nedostatku materiálu apod. V těchto případech přísluší zaměstnanci cestovní náhrady po celou dobu trvání pracovní cesty v plné výši až do řádného ukončení pracovní cesty. Zaměstnavatel v takových a podobných případech může nařídit předčasné ukončení pracovní cesty s návratem zpět do stanoveného místa ukončení pracovní cesty.

Přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance zaměstnavatel může, anebo nemusí povolit. Pokud takové přerušení pracovní cesty povolí (proč ne?), měl by z praktických důvodů, zejména v zájmu jednoznačnosti nároků zaměstnance, k zamezení vzniku možných komplikací při určování výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady a řešení případných pozdějších nesrovnalostí, také co nejpřesněji dohodnout anebo určit nejen podmínky konání pracovní cesty, ale také podmínky jejího přerušení, zejména pak začátek a konec přerušení apod. Praxe neustále ukazuje, že je potřeba příslušné podmínky dohodnout nebo stanovit prokazatelně před pracovní cestou, např. v příkazu k pracovní cestě nebo jiným způsobem. To ale neznamená, že pracovní cesta začne dříve nebo skončí později, než bylo před povolením přerušení pracovní cesty určeno. Stanovený začátek a konec pracovní cesty uvedený v podmínkách jejího konání se nemění, jen je zaměstnanci z jeho soukromých důvodů povolen dřívější odjezd do určeného místa nebo pozdější návrat.

Při předem dohodnutém přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance přísluší zaměstnanci po dobu přerušení pouze náhrada jízdních výdajů (s určitým omezením). Podmínkou však je, že takové přerušení pracovní cesty bylo před nástupem zaměstnance na pracovní cestu zaměstnavatelem povoleno.

Ostatní cestovní náhrady, tj. náhrada výdajů za ubytování, náhrada nutných vedlejších výdajů ani stravné, zahraniční stravné a kapesné zaměstnanci po dobu přerušení pracovní cesty v zásadě nepřísluší. To se týká i doby cestování. Za dobu cesty do místa, kde má zaměstnanec vykonávat práci, tj., kam byl na pracovní cestu vyslán, příp. za dobu cesty zpět, podle toho, zda bylo povoleno přerušení pracovní cesty před nebo po výkonu práce, zaměstnanci žádné cestovní náhrady, tj. ani stravné, prakticky nepřísluší (výjimkou je uvedená náhrada jízdních výdajů). Doba cestování je totiž v tomto případě součástí doby přerušení pracovní cesty, tj. soukromé doby strávené na cestě.

Cestovní náhrady tak zaměstnanci při povoleném přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance prakticky příslušíod začátku výkonu práce, příp. do ukončení výkonu práce podle toho, zda bylo přerušení pracovní cesty povoleno před nebo po ukončení výkonu práce. Neposkytují se tedy od okamžiku, kdy měl zaměstnanec podle příkazu k pracovní cestě na pracovní cestu nastoupit, ani od odjezdu dopravního prostředku, ale až od okamžiku skutečného začátku výkonu práce (do skutečného okamžiku ukončení výkonu práce), kterou byl na pracovní cestu vyslán vykonat. Podrobnosti jsou uvedeny níže.

Náhradu jízdních výdajů vynaložených zaměstnancem v době dohodnutého přerušení pracovní cesty je zaměstnavatel povinen podle § 160 ZP zaměstnanci proplatit pouze do výše, která by mu náležela v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo. Dokladem o vynaložených jízdních výdajích je tedy v tomto případě jízdenka ze dne, který není součástí pracovní cesty, tj. ze dne, kdy zaměstnanec do určeného místa výkonu práce na základě souhlasu zaměstnavatele s přerušením pracovní cesty před začátkem výkonu práce, přede dnem určeným zaměstnavatelem jako den nástupu na pracovní cestu, odjel. V případě povoleného přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce pak jízdenka ze dne, kdy se v souladu s určenými podmínkami přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce (po pracovní cestě) do určeného místa ukončení pracovní cesty vrátil. Neprokáže-li zaměstnanec výši vynaložených jízdních výdajů z uvedených dnů dokladem (jízdenkou, letenkou apod.), může zaměstnavatel použít postup podle § 185 ZP a  náhradu jízdních výdajů za tuto cestu poskytnout v jím uznané výši, i v tomto případě však maximálně do výše, která by zaměstnanci náležela v případě, že by k přerušení pracovní cesty nedošlo. Horním limitem náhrady jízdních výdajů je tedy částka, která by zaměstnanci podle § 157 ZP příslušela za cestu určeným dopravním prostředkem ze stanoveného místa nástupu na pracovní cestu do místa, kam byl vyslán vykonat příslušnou práci, a to v den, kdy měl podle předem stanovených podmínek na pracovní cestu nastoupit, příp. za cestu do určeného místa ukončení pracovní cesty v den, kdy měl pracovní cestu ukončit (podle toho, zda jde o přerušení pracovní cesty před nástupem výkonu práce nebo po ukončení výkonu práce).

Náhradu výdajů za ubytování není podle § 162 odst. 2 ZP zaměstnavatel po dobu uvedeného přerušení pracovní cesty povinen zaměstnanci poskytnout, a to ani v případě, že ubytování musel zaměstnanec, s ohledem na podmínky konání pracovní cesty a ubytovacích služeb, případně i po tuto dobu hradit. Náhrada výdajů za ubytování tak zaměstnanci přísluší při přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance před nástupem výkonu práce až ode dne začátku výkonu práce a v případě přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce pouze do posledního dne výkonu práce.

Náhrada nutných vedlejších výdajů přísluší podle § 164 ZP zaměstnanci pouze v případě, že mu takové výdaje vznikly v přímé souvislosti s pracovní cestou. Náhrada výdajů, které zaměstnanci vznikly v souvislosti s přerušením pracovní cesty ze soukromých důvodů, zaměstnanci nepřísluší. Pokud tedy např. zaměstnanec použil s vědomím zaměstnavatele jako dopravní prostředek soukromé vozidlo, pak mu náhrada výdajů za parkování v době povoleného přerušení pracovní cesty nepřísluší.

Stravné zaměstnanci podle § 163 odst. 5 ZP po dobu přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance nepřísluší. Ve smyslu tohoto ustanovení se stravné zaměstnanci při pracovní cestě s dohodnutým přerušením pracovní cesty před nástupem výkonu práce poskytuje až od okamžiku začátku výkonu práce a při dohodnutém přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce pouze do okamžiku ukončení výkonu práce. Tyto doby lze sice dohodnout i jinak, nicméně je při tom nezbytné postupovat tak, aby nedošlo k obcházení zákona. Za dobu jízdy v dopravním prostředku v době povoleného přerušení pracovní cesty, tj. v soukromé době zaměstnance, se tak stravné neposkytuje.

V době od povoleného dřívějšího odjezdu do doby zahájení výkonu práce ani v době od ukončení výkonu práce do povoleného pozdějšího návratu nelze cestovní náhrady (stravné, nutné vedlejší výdaje, ubytování) poskytnout.

Jak je uvedeno výše, lze podle § 163 odst. 5 ZP pro stanovení výše stravného dohodnout i jinou dobu než okamžik zahájení či ukončení výkonu práce. Stravné tak lze i při povoleném přerušení pracovní cesty, a tedy povoleném dřívějším odjezdu do určeného místa výkonu práce, poskytnout nejen až od skutečného začátku výkonu práce, ale např. od začátku pracovní doby zaměstnance v den zahájení výkonu práce nebo od odchodu z místa ubytování v den zahájení výkonu práce do místa, kde má zaměstnanec práci vykonat. Při povoleném přerušení pracovní cesty po ukončení výkonu práce pak stravné nemusí být poskytnuto pouze do doby skutečného ukončení výkonu práce, ale může být dohodnuto nebo určeno, že tak bude učiněno např. do konce pracovní doby zaměstnance v den ukončení výkonu práce nebo doby příchodu do místa, kde je zaměstnanec ubytován apod. Nedoporučuji však jako rozhodnou dobu pro stravné zvolit např. půlnoc či podobnou dobu, protože pak nastávají praktické problémy např. s určováním, odkdy přísluší náhrada výdajů za ubytování, jak to bude se snížením stravného v případě, kdy snídaně je součástí ceny ubytování apod.

Základní zásadou je, že po dobu přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance zaměstnanci cestovní náhrady nepřísluší. Je tedy skutečně velmi důležité, zda zaměstnavatel takové přerušení pracovní cesty povolí a jaké podmínky tohoto přerušení předem prokazatelně dohodne nebo stanoví. Pokud přerušení pracovní cesty ze soukromých důvodů zaměstnance bylo povoleno, ale nebyly předem prokazatelně dohodnuty nebo stanoveny žádné podmínky takového přerušení, přísluší zaměstnanci stravné až od skutečného začátku výkonu práce. Obdobně se postupuje při povoleném přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance po ukončení výkonu práce. Vzhledem k uvedenému musí zaměstnanec při vyúčtování cestovních náhrad v souvislosti s povoleným přerušením pracovní cesty ze soukromých důvodů uvést také skutečnou dobu začátku, případně ukončení výkonu práce.

Obdobně jako u tuzemské pracovní cesty může zaměstnavatel povolit přerušení zahraniční pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance, a to před nástupem k výkonu práce anebo po jeho ukončení, příp. před i po výkonu práce. Při poskytování náhrady jízdních výdajů, náhrady výdajů za ubytování, náhrady nutných vedlejších výdajů a zahraničního stravného se postupuje obdobně jako u povoleného přerušení tuzemské pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance (viz § 167 ZP, § 169 ZP, § 170 odst. 6 ZP a § 171 ZP). Kapesné, pokud ho zaměstnavatel zaměstnanci při zahraniční pracovní cestě poskytuje, se stanoví podle § 180 ZP. Protože po dobu uvedeného přerušení pracovní cesty zaměstnanci zahraniční stravné nepřísluší, nelze mu za tuto dobu poskytnout ani kapesné.

Požádá-li zaměstnanec o povolení přerušení tuzemské nebo zahraniční pracovní cesty ze soukromých důvodů, může mu zaměstnavatel vyhovět. Z praktického důvodu a k zamezení vzniku případných možných komplikací při určování výše nároku zaměstnance na cestovní náhrady je však nezbytné dohodnout nebo určit co nejpřesněji nejen podmínky konání pracovní cesty, ale také podmínky jejího přerušení. Snad samozřejmě prokazatelně a vždy předem, tj. před nástupem zaměstnance na pracovní cestu. Po dobu přerušení pracovní cesty z důvodů na straně zaměstnance totiž zaměstnanci cestovní náhrady v zásadě nepřísluší.

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz