Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Prodej obchodního závodu

4.10.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Prodej obchodního závodu

Ing. Martin Děrgel

V tomto článku rozebíráme problematiku prodeje obchodního závodu, a to z pohledu právního, účetního a daňového, a to především z pohledu prodávajícího.

Rada
Poznamenejme, že se zde nevěnujeme obdobně znějícímu pojmu „převod obchodního závodu” ve smyslu jeho speciálního daňového vymezení v § 23a ZDP, jelikož se věcně z právního hlediska nejedná o prodej, ale o vklad obchodního závodu.

Právní úprava

Právní úprava

Pro výklad se odvoláváme na příslušná ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále „NOZ”), viz další výklad. Z daňových norem jsou nejdůležitější § 23 a § 24 odst. 8 ZDP, dále § 6b ZDPH, ustanovení § 127 DŘ, daňového řádu. Z účetních předpisů je významný Český účetní standard č. 011.

Co je to obchodní závod?

Podle § 502 NOZ se pojmem obchodní závod (nebo jen „závod”) rozumí organizovaný soubor jmění, který podnikatel vytvořil a který z jeho vůle slouží k provozování jeho činnosti. Přičemž se má za to, že závod tvoří vše, co zpravidla slouží k jeho provozu.

K tomu je vhodné upřesnit, že jmění osoby tvoří souhrn jejího majetku a dluhů, a majetek obecně představuje souhrn všeho, co dotyčné osobě patří.

Z právnického hlediska představuje (obchodní) závod jednolitou tzv. hromadnou věc zahrnující provozní majetek dotyčné osoby (pozemky, stavby, výrobní linky, stroje, vozidla, materiál, zásoby zboží apod.), a také související obchodní, nájemní i pracovněprávní smlouvy, pohledávky a rovněž dluhy (závazky). Závod je definičně spojen s osobou podnikatele, ať už se jedná o osobu právnickou nebo fyzickou.

Právnická vs. fyzická osoba

Zatímco u právnické osoby tvoří závod prakticky veškeré její jmění, tak v případě fyzických osob je nutno zdůraznit, že se jedná pouze o majetek a dluhy, které zpravidla slouží k provozu jeho podnikatelské činnosti.

Rada
Proto součástí závodu živnostníka například není jeho rodinný dům nebo byt, který využívá pouze pro bydlení, stejně jako hypotéční úvěr využitý na pořízení tohoto objektu bydlení.

Co je prodej obchodního závodu?

Díky tomu, že (obchodní) závod právnicky představuje hromadnou věc, je umožněn vlastnický převod všech jeho složek najednou v rámci jednorázové dispozice s celým závodem – v našem případě prodej závodu.

Optimalizace úkonů

Odpadá tedy pracná, zdlouhavá a „mravenčí” práce s tradičním individuálním převáděním každé jednotlivé firemní budovy, resp. pozemku, na kterém stojí, každého vozidla, výrobního zařízení, zásob apod., jakož i „papírové” starosti s převodem bezpočtu souvisejících smluv obchodních, pracovněprávních, nájemních atd., přičemž současně se rovněž přímo převádějí na kupujícího související soukromoprávní dluhy (závazky).

Rada
Dodejme, že před rokem 2014 byl v obdobném významu používán pojem „podnik”, který ale tvůrci NOZ opustili pro jeho zaměňování se subjektem – podnikatelem – a také kvůli zdůraznění možnosti, že jej může vlastnit nepodnikatel (např. dědic), který jej pronajme, resp. propachtuje k provozování jiné osobě (podnikateli).

Zdůrazněme, že prodejem (obchodního) závodu rozhodně není prodej samotného podnikatelského subjektu, tím méně pak jeho likvidace nebo zánik. Prodej závodu patřícího obchodní korporaci není ani prodejem jejich podílů (např. akcií).

Cíl prodeje?

K čemu vlastně při prodeji závodu dochází?

Kupující, který závod přebírá, pořizuje za úplatu veškerá aktiva (budovy, stroje, zásoby, pohledávky) a k nim se vážící soukromoprávní dluhy (závazky). Tím kupující znásobuje či diverzifikuje své výrobní kapacity, posiluje své postavení na trhu, rozšiřuje své know-how apod.

Naproti tomu prodávající tato aktiva a dluhy pozbývá výměnou za sjednanou úplatu představující zpravidla peníze, které může libovolně využít pro další svou podnikatelskou činnost (vybudování nového závodu) nebo případně podnikání ukončit a tyto prostředky použít pro soukromé potřeby dotyčné osoby, resp. jejich společníků.

Kupní (prodejní) cenu za převedený závod kromě převáděných aktiv a dluhů samozřejmě v praxi významně ovlivní také renomé převáděného provozu, rozsah a kvalita zavedených dodavatelsko-odběratelských vztahů. V praxi přitom obvykle není nutné složitě hledat potenciálního kupce, na internetu nebo u bank lze totiž najít trvale otevřené nabídky poptávající prosperující nebo naopak problémové obchodní závody (nebo jejich části).

Příklad
Když firma Med, s.r.o., prodá svůj obchodní závod na výrobu medu podnikateli panu Včelaři; výsledkem takovéto transakce bude, že Med, s.r.o., přestane produkovat med a pan Včelař naopak začne s produkcí medu, respektive tuto svou činnost rozšíří. Prodávající zůstává i nadále podnikatelem a může se pustit kupříkladu do výroby vosku nebo čehokoli jiného. V rámci tohoto obchodu přitom k novému zaměstnavateli (panu Včelaři) automaticky přešli také příslušní zaměstnanci firmy Med, s.r.o., zabývající se výrobou medu. Stejně tak bylo převedeno související medařské technické vybavení, samozřejmě včelí roje a rovněž obchodní pohledávky za odběrateli i obchodní dluhy vůči dodavatelům firmy Med, s.r.o. Tyto okolnosti samozřejmě ovlivnily dohodnutou kupní (prodejní) cenu za převedený obchodní závod. I nadále prodávajícímu zůstává obchodní označení jeho firmy „Med, s.r.o.”

Změny ve struktuře aktiv a pasiv

Dochází tak „pouze” ke změně ve struktuře aktiv a pasiv prodávajícího, kdy namísto jednotlivých složek majetku a dluhů má „jen” peníze a zbytkově případně ještě další aktiva a pasiva, která prodejem obchodního závodu nepřešla na kupujícího.

Záleží pak čistě na rozhodnutí prodávajícího, jak s těmito prostředky naloží. Pokud již nehodlá nadále podnikat, může ukončit své podnikání, a je-li právnickou osobou, může se transformovat (přeměnit, splynout, sloučit, rozdělit) anebo vstoupit do likvidace a směřovat k zániku.

Právní úprava

Právní úpravu prodeje, resp. koupě (obchodního) závodu najdeme v § 2175 až 2183 NOZ. Přičemž smlouva o koupi závodu představuje speciální druh kupní smlouvy, proto je zařazena mezi „Závazky z právních jednání” v oddílu „Koupě”. Z této právní úpravy jsou pro většinovou praxi stěžejní následující pravidla:

  • Koupí závodu nabývá kupující vše, co k závodu jako celku náleží.

  • O koupi závodu se jedná i v případě, že strany z koupě jednotlivou položku vyloučí, aniž tím celek ztratí vlastnost závodu.

  • Koupě závodu se považuje za převod činnosti zaměstnavatele.

  • Koupí závodu se kupující stává věřitelem pohledávek a dlužníkem dluhů, které k závodu náleží; z dluhů však kupující přejímá jen ty, o jejichž existenci věděl nebo ji alespoň musel rozumně předpokládat.

  • Touto soukromoprávní smlouvou ale není možné převést na kupujícího veřejnoprávní pohledávky a dluhy prodávajícího – např. z titulu daní z příjmů, DPH a dalších daní, cel, veřejnoprávního pojištění, dotací z veřejných zdrojů apod. Tato práva a povinnosti jsou totiž bytostně spojena právě s tímto jedinečným právním subjektem. Podle § 241 DŘ, daňového řádu dohoda o přenosu daňové povinnosti není vůči správci daně účinná.

  • Prodávající oznámí bez zbytečného odkladu svým věřitelům a dlužníkům, jejichž pohledávky a dluhy kupující koupí závodu nabyl, že závod prodal a komu.

  • Je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin podle jiného právního předpisu. Tuto povinnost konkrétně ukládá § 66 písm. s) zákona č. 304/2013 Sb., o veřejných rejstřících osob právnických a fyzických, ve znění p.p.

  • Není-li kupující zapsán do veřejného rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku účinností smlouvy.

Valná hromada

Rozhodování o prodeji obchodního závodu s.r.o. spadá do kompetence valné hromady, jak vyplývá z § 190 odst. 2 písm. i) ZOK. Ke schválení přitom stačí prostá většina hlasů společníků s.r.o. přítomných na příslušné valné hromadě, ledaže společenská smlouva určí jinak. Přičemž využití této možnosti ke zpřísnění schvalovacích podmínek např. na 2/3 tzv. kvalifikovanou většinu všech hlasů společníků lze v tomto případě doporučit s ohledem na zcela zásadní dopad prodeje (části) závodu na provoz dané firmy.

Rada
Právní předpisy nepožadují znalecký posudek, resp. ani účast znalce při prodeji obchodního závodu. Konkrétní výše převodní (kupní) ceny je záležitostí volné dohody smluvních stran, která se samozřejmě odvíjí zejména od aktuální tržní hodnoty převáděných složek majetku, snížené o převáděné dluhy a další závazky. § 2176 NOZ k tomu uvádí, že se má za to (což je tzv. vyvratitelná právní domněnka), že je kupní cena ujednána na základě údajů o převáděném jmění v účetních záznamech o prodávaném závodu a ve smlouvě ke dni jejího uzavření.

Znalce ale lze obecně doporučit pro posouzení přiměřenosti kupní ceny pro omezení možných budoucích sporů ohledně případné námitky nevýhodnosti obchodu anebo při problematickém účetnictví prodávajícího. Prakticky nezbytný je znalecký posudek o hodnotě prodávaného závodu, když jsou smluvní strany v postavení tzv. spojených osob ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP, jinak hrozí riziko případné úpravy základu daně o nezdůvodněnou cenovou odchylku.

Převod vlastnictví nemovitých věcí

Stěžejní den „D” převodu vlastnického práva z titulu prodeje (části) závodu je tedy dán zveřejněním údaje o uložení kupní smlouvy do veřejného rejstříku, resp. nabytím účinnosti této smlouvy. Přičemž ale vznikly pochybnosti, zda tato účinnost platí rovněž ohledně vlastnického práva k nemovitým věcem zapisovaným do katastru nemovitostí, nebo se v jejich případě uplatní obecná právní úprava změny vlastnictví – dnem doručení návrhu na vklad tohoto práva katastrálnímu úřadu.

Pozor!
Toto dilema vyřešil poradní orgán Ministerstva spravedlnosti ČR – odborná Expertní skupina Komise pro aplikaci nové civilní legislativy – ve svém výkladovém stanovisku č. 24 ze dne 9. 4. 2014 – k nabytí vlastnictví obchodního závodu při jeho koupi nebo vkladu. Lze najít na http://obcanskyzakonik.justice.cz/vykladova-stanoviska/ ; uvádíme závěrečné stanovisko a krátce ze zdůvodnění.

  • V případě koupě obchodního závodu kupující nabývá vlastnické právo k nemovitostem, které tvoří obchodní závod, k okamžiku, kdy nabyl vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí náležejících ke kupovanému obchodnímu závodu má deklaratorní povahu.

  • V případě vkladu obchodního závodu do obchodní korporace při jejím založení nabývá obchodní korporace vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku okamžikem vzniku, v jiných případech okamžikem zveřejnění údaje o uložení smlouvy o vkladu do sbírky listin. Vklad vlastnického práva do katastru nemovitostí k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí náležejících ke vkládanému obchodnímu závodu má deklaratorní povahu.

Krátce z odůvodnění stanoviska:

  • Vlastnické právo k nemovitostem se zapisuje podle § 6 a § 11 odst. 1 písm. a) zákona č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona, do katastru nemovitostí vkladem. Nově se vklad vlastnického práva vyžaduje jak v případě převodu vlastnického práva, tak i v případě přechodu vlastnického práva.

  • Vklad má charakter buď konstitutivní anebo deklaratorní. Má-li vklad konstitutivní účinky, nabývá nabyvatel vlastnické právo k nemovitosti, jíž se vklad týká, k okamžiku podání návrhu na vklad. Má-li vklad deklaratorní účinky, nabývá nabyvatel vlastnické právo již dříve na základě jiné právní skutečnosti.

  • Obchodní závod ve smyslu § 501 a 502 NOZ se pokládá za celek a tvoří (jednu) tzv. hromadnou věc. Proto při jeho převodu dochází k převodu vlastnického práva k obchodnímu závodu jako celku k jednomu okamžiku. Nelze tudíž hovořit o samostatném převodu vlastnictví v případě věcí tvořících obchodní závod.

  • Pro koupi obchodního závodu stanoví NOZ vlastní úpravu nabývání vlastnického práva rozdílně od obecné úpravy. … je-li kupující zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k závodu jako celku zveřejněním údaje, že uložil doklad o koupi závodu do sbírky listin. Pokud kupující není zapsán ve veřejném rejstříku, nabývá vlastnické právo k obchodnímu závodu jako celku … účinností smlouvy. … tím nejsou dotčeny povinnosti zapsat – již pouze deklaratorně – práva k věcem podle jiných právních předpisů.

Prodej části závodu

Podle § 2183 NOZ se zvláštní ustanovení o koupi závodu obdobně použijí i na prodej části závodu tvořící samostatnou organizační složku. Ovšem výkladovým problémem je, že NOZ nedefinuje „organizační složku”, ale pouze věcně blízkou „pobočku” a „odštěpný závod”.

  • Pobočka je taková část závodu, která vykazuje hospodářskou a funkční samostatnost a o které podnikatel rozhodl, že bude pobočkou.

  • Je-li pobočka zapsána do obchodního rejstříku, jedná se o odštěpný závod; to platí i o jiné organizační složce, pokud o ní jiný právní předpis stanoví, že se zapíše do obchodního rejstříku.

Jde evidentně o přehlédnutí tvůrců tohoto zákona, kteří ohledně možnosti prodeje části závodu převzali dřívější terminologii týkající se části podniku, a neuvědomili si, že předmětnou část obchodního závodu již NOZ vymezuje poněkud jinak. Nicméně z logiky věci lze dovodit, že se pro tyto účely „samostatnou organizační složku” coby částí obchodního závodu rozumí „pobočka”, resp. „odštěpný závod”.

Metodika účtování

Pro podnikatele vedoucího účetnictví upravuje účetní postupy při prodeji obchodního závodu (jeho části) třetí část Českého účetního standardu pro podnikatele č. 011 – Operace s obchodním závodem. Prodávající účtuje o úbytku majetku a dluhů (závazků) ke dni uskutečnění účetního případu. Tímto dnem je den nabytí účinnosti smlouvy o koupi (prodeji) závodu, který – jak bylo uvedeno výše – platí rovněž pro převod vlastnického práva k nemovitým věcem tvořícím součást závodu.

Pozor!
S ohledem na zcela zásadní význam prodeje (části) obchodního závodu se účtuje na účtech mimořádných nákladů (převáděná aktiva na MD a dluhy na D) a výnosů (prodejní cena na D). Připomeňme, že s rokem 2015 skončila éra mimořádného výsledku hospodaření a tudíž také se změnila metodika účtování účtových skupin: 58 – Mimořádné náklady a 68 – Mimořádné výnosy.

Jejich věcná náplň byla od účetního období započatého v roce 2016 zařazena mezi provozní náklady a výnosy v rámci účtových skupin Směrné účtové osnovy: 54 – Jiné provozní náklady a 64 – Jiné provozní výnosy.

Rada
Volba konkrétních účtů „mimořádných” nákladů a výnosů je pak již záležitostí volby dotyčné účetní jednotky, jak vyplývá z § 14 ZoÚ. Zpravidla účtující firmy volí pro tyto účely (doposud volné) následující dva syntetické účty, čehož se pro konkretizaci účtování rovněž přidržíme v dalším výkladu:

  • 547 – Mimořádné provozní náklady

  • 649 – Mimořádné provozní výnosy

Návod

Uvádíme konkrétní návod, postup jednotlivých kroků, resp. účetních operací:

  1. Složky majetku převáděné na kupujícího účtujeme výsledkově, účetní zůstatková cena u odpisovaného majetku nebo účetní hodnota u jiných složek se zúčtuje na MD 547.
  2. Také složky dluhů (závazků) převáděné na kupujícího účtujeme výsledkově, například: MD 3xx, 461, 47x/D 547.
  3. Sjednaná prodejní cena za (část) obchodního závodu se účtuje zpravidla MD 371 „Pohledávky z prodeje obchodního závodu”/D 649.

Samozřejmostí je zúčtování souvisejících položek, které se již nevykazují jako „mimořádné”, ale účtuje se pro ně obvyklým způsobem, například:

  • zrušení rezerv týkajících se převáděných aktiv a pasiv závodu se účtuje ve prospěch „ne-mimořádných” nákladů účtů 552, 554, 574 (vyjma povinně vytvářených, např. podle zákona atomového, o odpadech, horního apod., které přebírá kupující pokračující v jejich povinné tvorbě, tyto se účtují do mimořádných nákladů Dal 547),

  • zrušení opravných položek, které se váží k prodávanému majetku, se účtuje rovněž ve prospěch „ne-mimořádných” nákladů účtů 558, 559, 579,

  • zrušení oceňovacího rozdílu k nabytému majetku a goodwillu z dřívějších transakcí,

  • vypořádání časového rozlišení souvisejícího s prodejem závodu. Přičemž pokud jeho povaha umožňuje převod na kupujícího (např. leasing), pak se účtuje jako u převodu pohledávek (a dluhů). V ostatních případech (např. komplexní náklady příštích období) se vyúčtuje zůstatek do provozního výsledku hospodaření,

  • vypořádání dohadných položek souvisejících s prodejem obchodního závodu.

Rozvaha prodávajícího

Jakkoli je prodej (části) obchodního závodu velkou až obvykle zcela zásadní hospodářskou událostí, která prodávajícímu pořádně „pročistí” rozvahu, přece jen mu nějaké nenulové účty zůstanou. Dvojnásob to samozřejmě platí u prodeje pouze části závodu.

Pozor!
Prodat nelze veřejnoprávní pohledávky a dluh (účty 336, 34x, clo na 379), zřizovací výdaje (pokud vznikly do konce roku 2015), „vnitropodnikové” účty (395), právně nezcizitelný majetek (např. nepřevoditelné licence), neubude ani žádná ze složek vlastního kapitálu (účtové skupiny 41, 42 a 43). Převést prodávající nemůže opravné položky, a ani účty vztahující se k vlastnímu kapitálu 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál a 354 - Pohledávky za společníky při úhradě ztráty, adekvátně tedy ani účet 364 – Dluhy ke společníkům obchodních korporací při rozdělování zisku.

Převod přechodných účtů

Pro časové rozlišení, jestliže je umožněn jejich přechod na kupujícího, bude postupováno jako u běžných pohledávek a dluhů (např. předem placené nájemné kanceláře, která je součástí převáděné části závodu, nebo časově rozlišené nerovnoměrné splátky u finančního leasingu, který rovněž přebírá kupující).

Není-li možné položky časového rozlišení převést na kupujícího, časové rozlišení se zaúčtují do výsledku hospodaření; samozřejmě pouze v případě, že souvisejí s převáděným jměním.

Převod peněz

V zásadě lze převést na kupujícího i účty peněz – pokladny a běžné účty, což je zejména u bankovních účtů praktické. Důvodem je, že obchodní partneři – bráno vzhledem k převáděnému obchodnímu závodu, resp. jeho části – jsou na tyto účty zvyklí a zpravidla jsou uvedeny také v platebních podmínkách příslušných obchodních smluv, které proto není třeba z tohoto důvodu měnit.

Inventarizaci ani mimořádnou či mezitímní účetní závěrku podle zákona o účetnictví sice nemusí prodávající provádět, v praxi však provedení inventarizace bývá nanejvýš účelné, a to zejména ze tří důvodů:

  • omezí se dodatečné dohledání, resp. nenalezení majetku a dluhů (závazků) souvisejících s prodávaným závodem, resp. jeho částí;

  • pouze zreálněné účetní stavy je možné vzít za základ pro stanovení převodní (kupní) ceny ve smyslu § 2176 NOZ, což omezí případné pozdější právní spory;

  • na inventarizaci bude snáze navazovat zápis o předání a převzetí věcí, práv a dluhů zahrnutých do prodeje (části) závodu podle § 2179 NOZ.

Pozor!
Nejedná se ale o účetní závěrku sestavenou ve smyslu § 19 odst. 1 a 3 ZoÚ.

Daňový řád

Je vhodné upozornit na základní a obecně platnou procesní daňovou povinnost, která platí pro každý daňový subjekt registrovaný k jakékoli české dani, nejčastěji jde přitom právě o poplatníky registrované k dani z příjmů. Podle § 127 odst. 3 písm. c) DŘ, daňového řádu, je totiž registrovaný daňový subjekt povinen předložit správci daně smlouvu o koupi obchodního závodu nebo jeho části, a to do 15 dnů od jejího uzavření.

Daň z příjmů

Pro zjištění základu daně z příjmů se u účtujícího prodávajícího vychází z účetnictví, ve smyslu obecných ustanovení § 23 odst. 1, 2 a 10 ZDP, z nichž stěžejní je posledně zmíněné:

„Pro zjištění základu daně se vychází z účetnictví vedeného podle zvláštního předpisu,20) pokud zvláštní předpis nebo tento zákon nestanoví jinak anebo pokud nedochází ke krácení daňové povinnosti jiným způsobem.”

Přičemž „jinak” stanoví jedno speciální ustanovení § 24 odst. 8 ZDP:

„Při prodeji podniku nebo části podniku se nepoužijí ustanovení odstavce 2, která omezují uplatnění výdajů (nákladů) výší souvisejících příjmů u jednotlivě prodávaných majetků.”

Rada
Zvláštním předpisem se rozumí zákon o účetnictví.

Pozor!
Důvodem vyloučení těchto individuálních daňových testů prodejních cen jednotlivých věcí zahrnutých do prodeje (části) obchodního závodu je, že se jedná o prodej jedné „hromadné věci”.

Tudíž celková prodejní cena není a priori součtem dílčích prodejních cen jednotlivých složek majetku snížených o převáděné dluhy, ale s ohledem na jednolitý funkční celek ovlivňuje celkovou prodejní cenu řada dalších faktorů (např. dobrá pověst převáděného závodu, resp. jeho produktů, dobrá adresa kanceláří a provozoven, obchodní kontakty atd.). Proto dost dobře není možné nějakým poměrem vyčíslit část prodejní ceny odpovídající konkrétní jedné převáděné věci zahrnuté do převodu (části) obchodního závodu a tuto standardním daňovým postupem poměřovat s jeho aktuální účetní nebo daňovou hodnotou apod.

Rada
Prakticky jde zejména o problematiku pohledávek, při jejichž individuálním prodeji (postoupení) je v souladu s § 24 odst. 2 písm. s) ZDP daňovým výdajem (nákladem) jejich jmenovitá, resp. pořizovací cena do výše příjmu z postoupení nebo z úhrady dlužníkem, který lze zvýšit o vytvořenou zákonnou opravnou položku. Jestliže je ale pohledávka součástí prodávaného závodu, resp. prodávané části závodu, pak se tento daňový test neprovádí, jelikož by ani reálně nebylo možno z celkové prodejní ceny za jednu „hromadnou věc” (závod nebo jeho část) izolovat pro daňové účely dílčí převodní cenu jen za předmětnou pohledávku.

Na rozdíl od pohledávek, ale zcela běžným způsobem budeme daňově pracovat s rozdílem účetních a daňových zůstatkových cen dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, který bude prodáván jako součást obchodního závodu.

Praxe

S ohledem na četné dotazy dodejme, že prodej části ani celého obchodního závodu není sám o sobě důvodem pro podání daňového přiznání k dani z příjmů, ani tímto okamžikem nekončí účetní, natožpak zdaňovací období. Daňové dopady této transakce se standardně promítnou do základu daně prodávajícího v příslušném zdaňovacím období nabytí účinnosti smlouvy o prodeji (části) závodu – což je obvykle kalendářní, případně hospodářský rok – za které pak bude v obvyklých lhůtách do tří, respektive šesti měsíců podáno řádné daňové přiznání.

Prodej vs. přeměny společností

Poznamenejme, že prodej (části) obchodního závodu nepředstavuje „převod obchodního závodu na obchodní korporaci” ve smyslu společného systému zdanění podle § 23a ZDP. Tato speciální daňová problematika – po vzoru příslušných unijních právních předpisů – se týká pouze vkladu obchodního závodu.

Pozor!
Proto je poněkud matoucí, že zákonodárci zvolili obecnější pojem „převod” a nikoli přiléhavější „vklad” obchodního závodu. Vyloučení možnosti uplatnit daňová pravidla „převodu obchodního závodu na obchodní korporaci” na námi probíranou problematiku prodeje (části) obchodního závodu konkrétně znamená:

  • prodávající nemůže na kupujícího převést nevyužitou daňovou ztrátu (její část) související s převedeným obchodním závodem (jeho částí),

  • kupující nemůže pokračovat v tvorbě zákonných opravných položek a rezerv (s již zmíněnou výjimkou týkající se rezerv povinně tvořených podle zvláštních zákonů),

  • kupující nemůže převzít nevyužitou část položek odčitatelných od základu daně vztahující se k převáděnému závodu (odpočet na podporu výzkumu a vývoje nebo odborného vzdělávání).

Stanovení „daňového základu”

Spojíme-li si