Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku

23.2.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

20 Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku

Režim přenesení daňové povinnosti je založen na principu, že v případě poskytnutí plnění plátcem jinému plátci daň z přidané hodnoty nepřiznává osoba, která plnění poskytla, ale příjemce daného plnění. Funguje to obdobně jako při pořízení zboží z jiného členského státu, přijetí služby od osoby neusazené v tuzemsku s místem plnění v tuzemsku apod. Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku se vztahuje na dodání zákonem či vládním nařízením vymezených plnění.

Obecná pravidla platná pro režim přenesení daňové povinnosti

Právní úprava

§ 29, § 36 odst. 3 písm. c) a e), § 92a až 92i ZDPH

V režimu přenesení daňové povinnosti je povinen přiznat daň plátce, pro kterého bylo zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku uskutečněno. Příjemci kromě povinnosti přiznat daň může vzniknout za splnění podmínek daných zákonem o DPH současně nárok na odpočet daně v plné, popř. částečné výši. V případě, že plátci nárok na odpočet daně nevzniká (např. přijaté plnění použije k osvobozeným plněním bez nároku na odpočet daně), pouze u přijatého plnění přizná daň. Režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní při poskytnutí plnění plátcem neplátci či neplátcem plátci.

Příklad

Tuzemský plátce převede na jiného plátce 15 kusů povolenek na emise skleníkových plynů. Poskytovatel plnění neuplatní u převodu povolenek daň na výstupu, daň bude přiznána příjemcem plnění.

Příklad

Tuzemský plátce poskytne stavební práce – opravu střechy provozovny osobě povinné k dani v tuzemsku – neplátci. Poskytovatelem plnění bude u daného plnění uplatněna daň.

Příklad

Osoba povinná k dani – neplátce dodá odpad uvedený v příloze č. 5 zákona o DPH plátci. U daného plnění nevznikne povinnost přiznat daň ani poskytovateli ani příjemci plnění.

Den vzniku povinnosti přiznat daň

Při poskytnutí plnění v režimu přenesení daňové povinnosti nevzniká povinnost přiznat daň z úplaty poskytnuté přede dnem uskutečnění zdanitelného plnění.

Příklad

Plátce A provádí pro plátce B výkopové práce. Ujednali se (smlouva o dílo) na celkové ceně 100 000 Kč bez daně z přidané hodnoty. Plátce B uhradil 15. března plátci A zálohu ve výši 50 % z celkové sjednané úplaty ve výši 50 000 Kč. Dne 26. dubna je dílo předáno. Přijatá záloha nebude plátcem A ani plátcem B v daňovém přiznání vykázána. Až k datu uskutečnění plnění uvede plátce A do řádku 25 částku 100 000 Kč a plátce B přizná plnění na řádku 10 (100 000 Kč + 21 000 Kč) a vzhledem k tomu, že plnění použije k ekonomické činnosti (stavebním pracím), uplatní nárok na odpočet daně na řádku 43 přiznání (100 000 Kč + 21 000 Kč).

Pokud vznikla povinnost přiznat daň ze zálohy v době, kdy plnění nepodléhalo režimu přenesení daňové povinnosti, a k uskutečnění plnění dojde v době, kdy plnění režimu přenesení daňové povinnosti podléhá, záloha zůstane zdaněna na straně příjemce a rozdíl do celkového základu daně bude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti – daň přizná příjemce plnění.

Náležitosti daňového dokladu v režimu přenesení daňové povinnosti

Daňový doklad obsahuje běžné náležitosti uvedené v § 29 zákona o DPH, navíc je tam uveden údaj „daň odvede zákazník”, na daňovém dokladu není uvedena sazba a výše daně. Příjemce plnění nedoplňuje sazbu a daň na daňovém dokladu, výše daně se uvede až v evidenci pro účely daně z přidané hodnoty. Za správnost vypočtené daně odpovídá příjemce plnění.

Kdy se režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku nepoužije

Režim přenesení daňové povinnosti v tuzemsku se nepoužije do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci v případě, že plátce, který poskytnul či přijal zdanitelné plnění, nesplnil svou registrační povinnost ve stanovené lhůtě.

Příklad

Osoba povinná k dani A se měla stát plátcem daně k 1. květnu, ale nesplnila svou registrační povinnost. Skutečnost, že měla být k 1. květnu plátcem, zjistila až 5. července, zjištění oznámila správci daně. Správce daně osobu povinnou k dani A zaregistroval jako plátce se zpětnou účinností k 1. květnu, rozhodnutí o registraci nabylo právní moci 10. srpna. Osoba A poskytuje stavební práce, od počátku roku poskytovala průběžně stavební práce pro plátce B. Do dne 10. srpna se režim přenesení daňové povinnosti mezi osobou A a jejím zákazníkem B nepoužije. Plátce A u stavebních prací poskytnutých od 1. května do 10. srpna přizná daň (pokud se s plátcem B neujedná o navýšení ceny, dopočte daň metodou „shora” z úplat, které mu za daná plnění náleží). Obdobně by se postupovalo i v případě, kdyby svou registrační povinnost nesplnil odběratel. Plnění by do dne nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odběratele zůstalo zdaněno na straně dodavatele, který je plátcem.

Tři typy režimu přenesení daňové povinnosti

Trvalý režim přenesení daňové povinnosti

Dodání zlata

Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije při dodání výše uvedeného zlata České národní bance.

Dodání zboží uvedeného v příloze č. 5 zákona o DPH (odpady)

Přesné vymezení zboží, které podléhá režimu přenesení daňové povinnosti, je uvedeno v příloze č. 5 zákona o DPH. Je zde vždy uveden Kód nomenklatury celního sazebníku a slovní vymezení zboží.

Dodání nemovité věci

Příklad

Plátce dne 23. ledna 2018 dodá nemovitou věc – stavbu výrobní haly, u níž byl vydán první kolaudační souhlas dne 12. února 2016. Jelikož v době dodání nemovité věci neuplynulo 5 let od vydání prvního kolaudačního souhlasu, jde o zdanitelné plnění, plátce dodávající výrobní halu uplatní daň na výstupu.

Příklad

Plátce A dodá dne 17. června 2018 nemovitou věc plátci B. Jde o stavbu bytového domu, který byl zkolaudován v roce 2002 a u něhož nebyla provedena podstatná změna stavby, která by v letech 2016 až 2018 podléhala nové kolaudaci. Prodej je tedy osvobozen, avšak plátce A se po souhlasu plátce B rozhodl, že u dodání bude uplatněna daň. V tomto případě bude dané plnění podléhat režimu přenesení daňové povinnosti.

Poskytnutí stavebních nebo montážních prací a poskytnutí pracovníků pro stavební a montážní práce

Režim přenesení daňové povinnosti se nevztahuje na dodání stavebního materiálu, ale pouze stavebních prací. Pokud jsou však materiál, stroje či zařízení zabudovány či zamontovány stavebními či montážními pracemi podléhajícími režimu přenesení daňové povinnosti do stavby, zahrnou se do základu daně poskytnutých služeb a budou podléhat shodnému režimu. Obdobně tomu bude u vedlejších výdajů, jako je přeprava, pojištění apod.

Obdobně se postupuje u díla zahrnujícího více prací. Pokud dílo jako celek spadá do kódů CZ-CPA 41 až 43, uplatní se režim přenesení daňové povinnosti, přestože by některá zahrnutá plnění tomuto režimu, pokud by byla poskytnuta samostatně, nepodléhala.

Příklad

Plátce A dodá plátci B cihly. Dodání materiálu bez jeho zabudování do stavby nebude podléhat režimu přenesení daňové povinnosti a u dodávky bude plátcem A uplatněna daň na výstupu.

Příklad

Plátce A poskytne plátci B výkopové práce. Daň bude přiznána plátcem B, jelikož mu bylo poskytnuto plnění v režimu přenesení daňové povinnosti. Do stanoveného základu daně u výkopových prací plátce A zahrne i případný odvoz zeminy ze staveniště na skládku včetně poplatku za uložení na skládku apod.

Příklad

Plátce A v rámci rekonstrukce výrobní haly pro plátce B provede kompletní výměnu elektroinstalace. Daň bude přiznána plátcem B. Plátce A do základu daně zahrne i veškerý materiál použitý při poskytnutých pracích.

Příklad

Plátce A pronajme plátci B bagr za účelem provedení stavebních prací. U pronájmu bagru nebude uplatněn režim přenesení daňové povinnosti, neboť pronájem stavebních strojů bez obsluhy nespadá do kódů 41 až 43 klasifikace produkce. Pokud by byl bagr pronajat s obsluhou, plnění by již režimu přenesení daňové povinnosti podléhalo, neboť spadá do kódů 41 až 43.

Příklad

Plátce B staví bytové domy. Plátce A pro něj zajišťuje dodávky kuchyňských linek včetně montáže. Plátce A použije režim přenesení daňové povinnosti u kompletní dodávky, tj. kuchyňské linky, montážních prací, pomocného materiálu, přepravy na stavbu apod. Daň bude přiznána plátcem B.

Ve věci posouzení, zda stavební či montážní práce spadají do kódů 41 až 43 klasifikace produkce, je možné využít služeb konzultačních a poradenských pracovišť, která se specializují na zatřiďování služeb a zboží. Rovněž je možno využít přehledu odpovědí na nejčastější dotazy ve věci zatřídění kladených daňovou veřejností finanční správě, který je zveřejněn na webových stránkách finanční správy. Český statistický úřad neprovádí zatřiďování služeb pro daňové účely, ale pouze pro statistické účely, a proto není možné se na něj ve věci posouzení zatřídění stavebních prací obrátit.

Podrobné vysvětlivky ke klasifikaci produkce CZ-CPA však lze na webových stránkách Českého statistického úřadu - http://www.czso.cz/csu/klasifik.nsf/i/klasifikace_produkce_(cz_cpa) najít a plátce je v mnoha případech schopen poskytované plnění v klasifikaci nalézt sám, a podle kódu, kde je dané plnění uvedeno, režim přenesení daňové povinnosti uplatnit či ne.

K režimu přenesení daňové povinnosti ve stavebnictví byly rovněž zveřejněny další informace na webových stránkách finanční správy, včetně odpovědí na nejčetnější dotazy.

Příklad

Soukromá osoba si u plátce A objedná rekonstrukci topení včetně dodání nového plynového kotle v rodinném domě. Ujednána celková cena 149 500 Kč (základ daně 130 000 Kč a daň z přidané hodnoty 19 500 Kč). Plátce A nakoupí od plátce B radiátory, ventily, trubky a další pomocný materiál za 36 300 Kč (základ daně 30 000 Kč, daň 6 300 Kč), u neplátce C objedná projektovou dokumentaci za 4 000 Kč a provede výměnu radiátorů a rozvodů, zajistí likvidaci starých radiátorů a dalšího odpadu. Subdodavatelsky u plátce D zajistí dodání nového kotle včetně montáže a jeho zprovoznění – cena 60 000 Kč bez daně.

Režim přenesení daňové povinnosti bude uplatněn pouze mezi plátcem D a plátcem A, jelikož se jedná o poskytnutí stavebních a montážních prací mezi dvěmi plátci. U samotného dodání zboží se režim přenesení daňové povinnosti

neuplatní, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní ani u projektové dokumentace, jelikož je jednak dodána neplátcem a jednak ani nespadá do kódu 41 až 43 klasifikace CZ-CPA.

Níže je zobrazeno schéma tohoto případu včetně uvedení plnění na řádcích přiznání.

Finanční správa na svých webových stránkách uvedla informaci, podle které se režim přenesení daňové povinnosti neuplatní v případě, kdy stavební či montážní práce spadající pod kód klasifikace CZ-CPA 41 až 43 poskytne plátce jinému plátci, ale příjemce prací tyto použije např. k osobní spotřebě, k výkonu veřejné správy apod. Pokud tedy nebudou přijaté stavební práce využity k ekonomické činnosti, režim přenesení daňové povinnosti se neuplatní. Při poskytnutí stavebních prací pro smíšené účely (současně pro ekonomickou činnost a pro soukromé použití nebo současně pro ekonomickou činnost a veřejnou správu apod.) se naopak režim přenesení daňové povinnosti použije. Pokud příjemce, např. obec, poskytne poskytovateli stavebních prací své daňové identifikační číslo, deklaruje tím, že vystupuje jako osoba povinná k dani a režim přenesení daňové povinnosti má být použit. Naopak, pokud obec písemně prohlásí, že přijaté plnění použije výlučně pro účely, které nejsou předmětem daně, resp. příjemce ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani, u daného plnění uplatní poskytovatel daň.

Příklad

Plátce A objedná u plátce B výměnu podlah v bytě, který nevyužívá k ekonomické činnosti. Režim přenesení daňové povinnosti se nepoužije. Daň na výstupu uplatní plátce B, plátce A dané plnění přijme jako soukromá osoba, plátci B by při objednávce neměl poskytnout ani své daňové identifikační číslo.

Příklad

Plátce A pro plátce B provede zateplení a výměnu oken na jeho rodinném domě, kde plátce B současně provozuje ekonomickou činnost – ve sklepních prostorech má autodílnu. U celkových prací bude režim přenesení daňové povinnosti použit. Plátce A plnění nezatíží daní, plátce B přizná daň v rámci svého daňového přiznání. Plátce B si u tohoto plnění uplatní pouze poměrný nárok na odpočet daně odpovídající využití rodinného domu pro ekonomickou činnost. Jiný postup by nastal, pokud by dané plnění bylo součástí pořizovaného dlouhodobého majetku vytvořeného vlastní činností (viz část Dlouhodobý majetek vytvořený vlastní činností).

Příklad

Plátce A, obec, objedná u plátce B (stavební firma) výměnu elektroinstalace v kanceláři obecního úřadu. Vzhledem k tomu, že v kanceláři jsou pouze činěny úkony související s výkonem veřejné správy, obec vůči plátci B písemně prohlásí, že ve vztahu k danému plnění nevystupuje jako osoba povinná k dani a plátcem B pak bude uplatněna u daného plnění daň.

Příklad

Plátce A, obec, objedná u plátce B (stavební firma) výměnu střechy obecního úřadu. Vzhledem k tomu, že obec vykonává jak veřejnou správu, tak ekonomickou činnost (kopírování pro veřejnost, správa obecního lesa, vlastní vodárna), poskytne plátci B při objednání daných prací své daňové identifikační číslo, bude použit režim přenesení daňové povinnosti, daň bude přiznána obcí, která má nárok na odpočet