dnes je 9.8.2020

Input:

Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2019

14.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2020.04.01
Roční zúčtování záloh a daňového zvýhodnění za rok 2019

Ing. Martin Děrgel

Zajisté nikomu nezůstalo utajeno, že příjem ze závislé činnosti alias mzdu neobdrží zaměstnanci v celé (hrubé) výši určené nebo dohodnuté se zaměstnavatelem. Vedle nemalého pojistného na sociální a zdravotní pojištění z nich totiž ukousne i daň z příjmů ze závislé činnosti, jíž se slangově a historicky říká „daň ze mzdy”. Zdaňovacím obdobím fyzických osob je sice celý kalendářní rok, ale již během roku sráží zaměstnavatel z každé měsíční mzdy „daň”, která je však jen zálohou na daň z příjmů za celý rok. Jako obecně každá záloha čeká i tato „záloha na daň” na konečné vyúčtování a započtení. Toto tzv. roční zúčtování záloh na daň je věcně obdobou daňového přiznání, které na žádost zaměstnance pro něj musí zdarma, rychle a správně zúřadovat zaměstnavatel.

TŘI ZPŮSOBY ZDANĚNÍ MEZD

Pro zdanění mzdy zaměstnance zaměstnavatelem (plátcem daně) je stěžejní, jestli na daný kalendářní rok u něj podepsal (učinil) „Prohlášení k dani” dle § 38k odst. 4 ZDP nebo ne. Obecně lze říci, že podepsání „Prohlášení k dani” je pro zaměstnance vždy výhodné a nemůže na něm nikdy prodělat. Jediným omezením je, že na stejné období kalendářního roku (zdaňovací období) jej lze podepsat nejvýše u jednoho zaměstnavatele.

Podepsané „Prohlášení k dani” zaměstnanci umožňuje, aby již během zdaňovacího období – a to právě při výpočtu měsíčních záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti - uplatňoval pro snížení daně (zálohy) většinu „osobních” slev na dani a daňové zvýhodnění na vyživované děti, pro které splňuje zákonné podmínky. Čistě pro odlišení se zaměstnavatel, u něhož zaměstnanec podepsal „Prohlášení k dani” označuje „hlavní zaměstnavatel” (lze jej během kalendářního roku změnit) a ten, u kterého jej nepodepsal (neučinil) – „vedlejší zaměstnavatel”.

Režim zdaňování příjmů ze závislé činnosti během kalendářního roku se může ubírat třemi cestami:

Zdanění závislé činnosti   Hlavní parametry určující zdanění   Režim zdanění  
Typ   Zaměstnavatel   Prohlášení k dani   Příjem za měsíc   Slevy na dani   Sazba   Zdanění  
1   „Hlavní”   Ano   Nepodstatná   Ano   15 % **   Zálohové  
2   „Vedlejší”   Ne   DPP 10 000 (3 000) *   Ne   15 %   Srážkové  
3   Vyšší *   Ne   15 % **   Zálohové  

Poznámky:

* Tomuto zdanění podléhají dva typy měsíčních příjmů. Zaprvé z dohody o provedení práce (dále „DPP”) do úhrnu 10 000 Kč. Zadruhé jiné příjmy (mzdy) v úhrnné výši nepřesahující 3 000 Kč. Tyto příjmy zpravidla nepodléhají povinnému veřejnoprávnímu pojistnému na sociální ani zdravotní pojištění, takže odpadá „superhrubé” navýšení základu daně. Což znamená nejen přímou úsporu na pojistném, ale návazně i nižší daň.

** Pokud hrubá mzda (příjem ze závislé činnosti) za měsíc přesáhne 4násobek průměrné mzdy, pro rok 2019 jde o částku 130 796 Kč, tak se záloha zvýší o „solidární zvýšení daně u zálohy” 7 % z nadlimitní částky.

Příklad č. 1 – Souběh zálohy na daň a srážkové daně u jednoho zaměstnance

Pan Petr pracuje na úřadě, kde podepsal pro celý rok 2019 „Prohlášení poplatníka k dani”. Současně působí v dozorčí radě ABC, a. s., za odměnu 10 000 Kč měsíčně, kde toto prohlášení již nemohl (podruhé) učinit. V prosinci 2019 pan Petr vypomohl ve firmě s inventarizací na dohodu o provedení práce za odměnu 10 000 Kč.

Mzdová účetní firmy bude u dotyčného poplatníka řešit výjimečný souběh srážkové daně – z odměny za DPP do limitu 10 000 Kč a zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti – z odměny člena orgánu právnické osoby. Ačkoli oba způsoby zdanění „mzdy” se obecně počítají ze superhrubého základu, tak reálně promluví povinné pojistné zaměstnavatele do výpočtu pouze v druhém případě, jelikož odměny z DPP do limitu 10 000 Kč měsíčně povinnému pojistnému nepodléhají. Jak tedy bude vypadat zdanění pana Petra v ABC, a. s. za prosinec 2019:

Záloha na daň z pravidelné odměny člena dozorčí rady:

  • Základ pro výpočet zálohy = Hrubá mzda + Povinné pojistné = 10 000 Kč + 3 380 Kč = po zaokr. 13 400 Kč

  • Vypočtená záloha ke sražení z příjmu = 15 % ze 13 400 Kč = 2 010 Kč (nelze uplatnit slevy na dani)

Srážková daň z odměny za DPP:

  • Základ pro výpočet srážkové daně = Hrubá mzda + Povinné pojistné = 10 000 Kč + 0 Kč = 10 000 Kč

  • Srážková daň = 15 % z 10 000 Kč = 1 500 Kč (nelze uplatnit žádné slevy na dani)

TŘI DOHRY MĚSÍČNÍCH ZÁLOH NA DAŇ ZE MZDY

Pokud zaměstnanec nemusí podávat daňové přiznání, pak se o zdanění příjmů ze závislé činnosti prakticky nemusí starat. To byl hlavní důvod přenesení těžiště břemene zdanění mezd na zaměstnavatele, jak jsme již uvedli výše. Po skončení zdaňovacího období (kalendářního roku) má takovýto poplatník tři možnosti:

1. Nebude dělat nic:

  • Pak je v souladu s § 38h odst. 9 ZDP, resp. § 38d odst. 4 ZDP sraženými zálohami na daň ze mzdy, resp. provedením srážky tzv. srážkové daně jeho daňová povinnost za uplynulý kalendářní rok splněna.

  • Pasivita se zde však poplatníkovi zpravidla nevyplatí, protože i když měl u zaměstnavatele pro celý rok podepsáno „Prohlášení k dani”, nemohl uplatnit všechny potenciální daňové úlevy, neboť některé z nich lze nárokovat teprve po skončení kalendářního roku v daňovém přiznání nebo při ročním zúčtování.

  • Tato „líná” varianta je ovšem podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání.

2. Podá daňové přiznání:

  • Není podstatné, zda se jedná o jeho povinnost nebo dobrovolné rozhodnutí, které může učinit vždy.

  • Do přiznání musí uvést příjmy ze závislé činnosti (mzdy) zdaněné zálohou na dani. Naproti tomu u příjmů zdaněných tzv. srážkovou daní má na výběr:

a) buď je do přiznání nezahrne, takže u nich půjde o definitivní zdanění, nebo

b) je do přiznání zahrne všechny, pak sice na straně jedné zvýší základ daně, ale na straně druhé se z nich sražená „srážková daň” započte na celkovou „roční” daň z příjmů.

  • Odměnou za tuto práci navíc je možnost uplatnit čtyři typy daňových úlev. Nezdanitelné části základu daně podle § 15 ZDP (např. za poskytnuté dary nebo pojistné na soukromé životní pojištění), položky odčitatelné od základu daně dle § 34 ZDP (ztráta z minulých let, výdaje za projekty výzkumu a vývoje, a podpora odborného vzdělávání, které se však týkají pouze „podnikatelů” a pronajímatelů, což je mimo oblast našeho zájmu), „osobní” slevy na dani dle § 35ba ZDP (v širším rozsahu než bylo možno využít během roku, o slevu za „vyživovanou” manželku/manžela s vlastními příjmy do 68 000 Kč a slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení; a u podnikatelů případně také slevu na elektronickou evidenci tržeb při jejím zahájení) a daňové zvýhodnění na vyživované děti (oproti měsíčnímu daňovému zvýhodnění lze nárokovat i za kalendářní měsíce uplynulého roku, kdy poplatník nebyl zaměstnancem).

3. Požádá zaměstnavatele o roční zúčtování:

  • Tuto možnost mají přirozeně pouze zaměstnanci a je podmíněna tím, že poplatník není povinen podat daňové přiznání, ani jej nepodává dobrovolně; nicméně po ročním zúčtování jej přesto podat může.

  • Tímto se poplatník jednoduše vyhne práci s daňovým přiznáním, přičemž ale má zachován nárok na stejné daňové úlevy, jako by jej podával (se zmíněnou výjimkou odčitatelných položek dle § 34 ZDP, a od roku 2016 také nové slevy na evidenci tržeb, které se týkají jen „podnikatelů” a pronajímatelů). Vše za něj propočítá zaměstnavatel, který mu případný přeplatek na dani vyplatí spolu se mzdou za březen.

  • Roční zúčtování má oproti daňovému přiznání určité výhody převážně procesního charakteru, a navíc nechá v kapse poplatníka vyplacené měsíční daňové bonusy, i když nemá nárok na roční daňový bonus.

Příklad č. 2 – Zaměstnanec s postupnými zaměstnavateli může požádat o roční zúčtování záloh

Paní Nováková měla v roce 2019 dva postupné zaměstnavatele, přičemž u obou řádně podepsala na tento rok „Prohlášení k dani” dle § 38k odst. 4 ZDP. U prvního zaměstnavatele pracovala do konce května, pak si dala chvíli pauzu – případně byla evidována jako uchazečka o zaměstnání na Úřadu práce, přičemž podpora od něj je plně osvobozena od daně, načež druhou práci zahájila od září 2019. Jiné zdanitelné příjmy neměla.

Protože u obou zaměstnavatelů měla podepsáno „Prohlášení k dani”, tak její mzda podléhala zálohám na dani z příjmů ze závislé činnosti, a to i kdyby měsíční příjmy nepřesáhly 3 000 Kč nebo by šlo o dohody o provedení práce do 10 000 Kč. Jelikož neměla souběh zaměstnavatelů, nemusí podávat za rok 2019 daňové přiznání k dani z příjmů fyzických osob, a ani jej nechce podat dobrovolně. To znamená, že může druhého ze zaměstnavatelů - posledního v daném roce - požádat o roční zúčtování záloh na daň. Díky tomu bude moci nárokovat více daňových výhod, než mohla během roku při výpočtu záloh na daň. Zejména bude moci uplatnit poměrnou část základní „osobní” slevy na dani a případně i daňového zvýhodnění za červen až srpen 2019, kdy nepracovala, a tedy tyto daňové úlevy nemohla standardně využít při výpočtu měsíčních záloh na daň za dané měsíce. Případně může nárokovat prokázané nezdanitelné částky a další „roční” úlevy na dani uvedené výše.

VÝHODY ROČNÍHO ZÚČTOVÁNÍ PRO ZAMĚSTNANCE

Roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti a daňového zvýhodnění má pro zaměstnance tři hlavní výhody, které navíc získá „bez práce”, neboť vše za něj odpracuje zaměstnavatel. Stěžejní výhodou je možnost nárokovat daleko širší paletu daňových úlev, než mohl během roku při výpočtu měsíčních záloh na daň; a to bez ohledu na dobu pobírání příjmů. Nyní uvedeme stručný výčet úlev, jejich využití ukážeme v závěrečném příkladu.

Nezdanitelné částky (§ 15 ZDP):

  • dary poskytnuté na zákonem vymezené účely (minimálně 1 000 Kč, maximálně 15 % základu daně),

  • úroky zaplacené bance z úvěru na financování bytové potřeby (nejvýše 300 000 Kč na domácnost),

  • poplatníkem zaplacené příspěvky na penzijní připojištění nebo na doplňkové penzijní spoření, snížené v obou případech o 1 000 Kč/měsíc, a dále případně na penzijní pojištění (celkem nejvýše 24 000 Kč),

  • poplatníkem zaplacené pojistné na jeho soukromé životní pojištění (maximálně 24 000 Kč),

  • poplatníkem zaplacené členské příspěvky „odborům” (max. 1,5 % úhrnu jeho „mezd”, resp. 3 000 Kč),

  • poplatníkem zaplacené úhrady za zkoušky ověřující další vzdělávání (obvykle nejvýše 10 000 Kč).

„Osobní” slevy na dani (§ 35ba ZDP):

  • 24 840 Kč na poplatníka (bez jakýchkoli podmínek, krácení a omezení),

  • 24 840 Kč na manželku/la s vlastními příjmy do 68 000 Kč za rok (49 680 Kč, má-li průkaz ZTP/P),

  • 2 520 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu prvního nebo druhého stupně,

  • 5 040 Kč, pobírá-li poplatník invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně,

  • 16 140 Kč, je-li poplatník držitelem průkazu ZTP/P (zvlášť těžce postižený vyžadující průvodce),

  • 4 020 Kč, pokud se poplatník soustavně připravuje na budoucí povolání studiem do 26, příp. 28 let,

  • slevu za umístění dítěte v předškolním zařízení ve výši prokázaných výdajů, nejvýše 13 350 Kč/dítě.

Daňové zvýhodnění na vyživované děti (§ 35c ZDP):

  • 15 204 Kč na jedno, resp. první dítě ve společně hospodařící domácnosti, 19 404 Kč na druhé dítě, 24 204 Kč na třetí a každé další dítě (je-li dítě držitelem průkazu ZTP/P, je částka dvojnásobná), a to:

    • - nejprve jako sleva na dani až do výše daně snížené o výše uvedené osobní slevy dle § 35ba ZDP,
    • - poté jako daňový bonus, kde je podmínkou, aby úhrn příjmů z mezd od všech zaměstnavatelů, z nichž se provádí roční zúčtování, byl alespoň 80 100 Kč (6násobek minimální mzdy 13 350 Kč).

Daňoví nerezidenti ČR mohou uplatnit prostřednictvím zaměstnavatele jen dvě slevy na dani: základní a za vlastní studium. Ostatní daňové odpočty, slevy a zvýhodnění mohou nárokovat jedině v daňovém přiznání.

Avizovanou druhou velkou výhodou ročního zúčtování je možnost dodatečné změny režimu zdanění tzv. srážkovou daní (§ 36 ZDP) na zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti (§ 38h ZDP). Připomeňme, že původní srážkové zdanění se mohlo týkat pouze příjmů z DPP do 10 000 Kč a úhrnu jiných příjmů do 3 000 Kč od dotyčného plátce daně – v době, kdy u něj ještě neměl „Prohlášení k dani”. Toto kouzlo je možné jen v rámci jediného zaměstnavatele – k velké nelibosti jeho mzdové účetní – při ročním zúčtování.

Příklad č. 3 - Srážková daň změněna na zálohu na daň

Slečna Jitka je studentkou vysoké školy a během léta u různých firem pracuje na dohody o provedení práce. V roce 2019 si takto přivydělala v červenci u firmy A, s.r.o., 10 000 Kč a v srpnu u firmy B, a.s., rovněž 10 000 Kč. Ani v jednom případě nepodepsala „Prohlášení k dani”, proto jí každý z plátců odměnu za dohodu o provedení práce zdanil „konečnou” srážkovou daní 15 %, tj. á 1 500 Kč, takže Jitce firmy vyplatili 2 x 8 500 Kč.

Toto zpravidla konečné zdanění ale může Jitka dodatečně zvrátit dvěma způsoby:

  1. zcela - zahrnutím obou příjmů do daňového přiznání,
  2. částečně, a to požádáním druhého zaměstnavatele o roční zúčtování.

První cesta se zdá slečně Jitce příliš náročná, a tak na doporučení své známé využila alespoň možnosti b). Pročež do 17. 2. 2020 požádala zaměstnavatele o roční zúčtování záloh na daň z příjmů ze závislé činnosti, třebaže jí žádné zálohy sraženy nebyly. S touto žádostí se však podle § 38ch odst. 1 ZDP mohla obrátit pouze na svého posledního zaměstnavatele v daném roce (2019), tj. na firmu B, a.s. Přičemž v souladu s § 38k odst. 7 ZDP u tohoto plátce daně (zaměstnavatele) mohla studentka nejpozději v rámci žádosti o roční zúčtování dodatečně podepsat (učinit) Prohlášení k dani za srpen 2019, přesto, že tehdy byla po právu odměna z dohody o provedení práce nepřesahující limit 10 000 Kč zaměstnanci bez Prohlášení k dani zdaněna „konečnou” srážkovou daní.

Zaměstnavatel B, a.s., potom zahrne do ročního zúčtování dodatečně zálohově zdaněný srpnový příjem Jitky 10 000 Kč, který bude představovat její celoroční základ daně. K příjmu z obdobné dohody o provedení práce za červenec od firmy A, s.r.o., ovšem nebude moci přihlížet, takže zůstává u varianty b) definitivně zdaněn srážkovou daní. S ohledem na velmi malý základ daně a tomu odpovídající nízkou „roční” daň z příjmů ve výši 15 % z 10 000 Kč = 1 500 Kč nemusí ani Jitka nárokovat speciální „osobní” slevu na dani za studium (4 020 Kč ročně), jelikož nebude ani zdaleka využita ani její základní „osobní” sleva na dani 24 840 Kč/rok, kterou nemusí nijak prokazovat. „Osobní” slevy na dani totiž mohou daň snížit minimálně na nulu, na rozdíl od daňového zvýhodnění na děti, které při splnění zákonných podmínek může jít formou daňového bonusu jakoby do minusu.

Takže Jitce nakonec z titulu příjmů od firmy B, a.s., nevznikne žádná daňová povinnost a přeplatek na dani 1 500 Kč vzešlý ze změny srážkové daně na zálohu na daň jí zaměstnavatel vyplatí. Nepůjde ale samozřejmě o náklad této firmy, v souladu s § 38ch odst. 5 ZDP o tuto částku sníží odvod záloh na daň z mezd správci daně.

A třetí významnou předností ročního zúčtování – dokonce exkluzivní a nedosažitelnou v  daňovém přiznání – je zachování nároku na vyplacené měsíční daňové bonusy i v případě, že