dnes je 30.5.2020

Input:

Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

23.2.2020, , Zdroj: Verlag Dashöfer

5.3.6.2 Rozsah a výpočet exekučních srážek ze mzdy

Ing. Růžena Klímová

Srážky ze mzdy je možné provádět jen do výše pohledávky s příslušenstvím. Příslušenstvím se rozumí úroky, úroky z prodlení, poplatky z prodlení, náklady spojené s uplatněním pohledávky u soudu, znalečné, odměna soudnímu exekutorovi apod. Způsob provádění srážek stanoví § 276 až 302 OSŘ a nařízení vlády č. 595/2006 Sb. a vztahuje se na všechny srážky ze mzdy prováděné na základě vykonatelného rozhodnutí, srážky ze mzdy prováděné na základě dohody o srážce ze mzdy a též na srážky odborových příspěvků.

Čistá mzda

Srážky ze mzdy se provádějí z čisté mzdy a též z příjmů, s nimiž se zachází jako se mzdou. Jedná se o odměny za pracovní nebo služební pohotovost, odměny členů zastupitelstva územních samosprávných celků a dávky státní sociální podpory a pěstounské péče, které nejsou vyplaceny jednorázově. Dále se jedná o odměny z dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce, o nemocenské a peněžitou pomoc v mateřství, odstupné, odbytné, odchodné, důchody, stipendium, podporu v nezaměstnanosti a při rekvalifikaci, vrácenou daň vyplývající z ročního zúčtování zálohy daně, popřípadě další příjmy, které mají charakter mzdy nebo platu (viz Srážky ze mzdy). Srážky ze mzdy nelze provádět z náhrad cestovních výdajů nebo obdobných náhrad (náhrada za opotřebení vlastního nářadí). Též se srážky ze mzdy neprovádějí ze sociálních výpomocí.

Daňový bonus a přeplatek z ročního zúčtování

Čistou mzdou rozumíme hrubou mzdu sníženou o daň a pojistné na sociální a zdravotní pojištění. Dle judikátu číslo jednací 3 VSOL 852/2011-A-10 vydaného Vrchním soudem v Olomouci dne 11. 5. 2012 není daňový bonus součástí zálohy na daň z příjmů ze závislé činnosti. Je zvláštním plněním poskytovaným poplatníkovi státem a výpočet čisté mzdy (pro srážky ze mzdy) neovlivňuje.

S ohledem na rozhodnutí Vrchního soudu v Praze ze dne 18. 3. 2013 č. j. 1 VSPH 241/2013 jej lze postihnout jako jinou peněžitou pohledávku ve smyslu ust. § 312 a násl. OSŘ ve spojení s ust. § 58 zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu. Pokud své právo soudní exekutor nevyužije, nelze v rámci exekuce na mzdu do čisté mzdy daňový bonus započítat.

Obdobný závěr, že daňový bonus nelze postihnout exekucí na mzdu, ale že je mimořádným příjmem v rámci insolvence, přijal i Vrchní soud v Olomouci, sp. zn. 1 VSOL 288/2015 – A16.

Vzhledem ke skutečnosti, že na provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky se nevztahují ustanovení o nezabavitelné částce, srazí se daňový bonus na základě exekučního příkazu k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ celý. Poznamenáváme, že na exekuční příkaz přikázáním jiné peněžité pohledávky dle § 312 OSŘ se nevztahuje pořadí, které platí pro pohledávky při srážkách ze mzdy (§ 276 až 302 OSŘ). Exekuce dle § 312 OSŘ na daňový bonus bude tedy provedena ihned po doručení takového exekučního příkazu.

Daňový bonus je zapotřebí odlišit od přeplatku na dani z ročního zúčtování záloh, který je považován za jiný příjem povinného (viz rozhodnutí Vrchního soudu v Praze č.j. 1 VSPH 241/2013-B-50) a je tedy nutné s přeplatkem z ročního zúčtování nakládat jako se mzdou, neboť soud dospěl k závěru, že kladný rozdíl poskytnutých záloh na daň z příjmu a skutečné částky daně z příjmu lze srážet v rámci exekuce, a tedy i v rámci oddlužení.

Příklad

Příklad:

Roční zúčtování zálohy daně činí 12 500 Kč. Roční zúčtování daňového bonusu činí 2 500 Kč. Kompenzace vzniklých rozdílů = 15 000 Kč.

V rámci exekuce na mzdu se do čisté mzdy započte jen 12 500 Kč a k daňovému bonusu se nepřihlédne.

Příklad

Příklad:

Roční zúčtování zálohy činí 12 500 Kč. Roční zúčtování daňového bonusu činí – 2 500 Kč. Kompenzace vzniklých rozdílů = 10 000 Kč.

V rámci exekuce na mzdu se do čisté mzdy započte 10 000 Kč. Zaměstnanci nelze započítat do čisté mzdy více, než mu je plátcem zúčtováno. Nelze tudíž započítat do srážky ze mzdy 12 500 Kč, ale jen 10 000 Kč.

Příklad

Příklad:

Soudní exekutor vydal exekuci dle § 312 OSŘ na daňový bonus. Zaměstnanec má v jednotlivých měsících daňový bonus cca ve výši 100 až 900 Kč. V rámci ročního zúčtování daně činí roční zúčtování zálohy daně 800 Kč a roční zúčtování daňového bonusu 2 500 Kč.

Zaměstnavatel použije přeplatek zálohy daně ve výši 800 Kč jako mzdu a o tuto částku bude příslušná exekuce na mzdu, která je první v pořadí, zvýšena (upravena). Roční zúčtování daňového bonusu ve výši 2 500 Kč se srazí ve prospěch exekuce dle § 312 OSŘ přikázáním jiné peněžité pohledávky na daňový bonus. Není totiž rozhodující, jedná-li se o daňový bonus měsíční či roční, pokud soudní exekutor v rozhodnutí přímo nespecifikoval, že se jedná pouze o měsíční nebo pouze o roční daňový bonus.

Nezabavitelná částka

Z čisté mzdy se odečte nezabavitelná částka podle nařízení vlády č. 595/2006 Sb., která se vyplácí povinnému.

Nezabavitelná částka, která musí být dlužníkovi vždy vyplacena, je odvozena

  • ze životního minima jednotlivce, které je určeno v § 2 zákona č. 110/2006 Sb., o životním a existenčním minimu, a činí 3 410 Kč,

  • z normativních nákladů na bydlení jednotlivce v bytech užívaných na základě nájemní smlouvy a stanovených pro obec, která má 50 000 až 99 999 obyvatel.

Nařízením vlády č. 349/2019 Sb., kterým se pro účely příspěvku na bydlení ze státní sociální podpory pro rok 2020 stanoví výše nákladů srovnatelných s nájemným, částek, které se započítávají za pevná paliva, a částek normativních nákladů na bydlení, se zvyšuje částka na bydlení z částky 6 233 Kč na 6 502 Kč.

Částka, nad kterou se mzda zabavuje bez omezení = dvojnásobek součtu částky životního minima + nákladů na bydlení   2 x (3 410 + 6 502) = 19 824 Kč   
Nejvyšší výše třetin se stanoví z částky 19 824 Kč  19 824 : 3 = 6 608 Kč  
Nezabavitelná částka na osobu povinného činí 2/3 ze součtu částky životního minima a nákladů na bydlení  2/3 x (3 410 + 6 502) = 6 608 Kč  
Nezabavitelná částka na každou osobu, které je dlužník povinen poskytovat výživné (dále jen dílčí nezabavitelná částka), činí ¼ z částky 6 608 Kč  1 652 Kč  

Vyživovací povinnost

Při výpočtu nezabavitelné částky se započte dílčí nezabavitelná částka tolikrát, kolika osobám je dlužník povinen poskytovat výživné. Vyživovací povinnost upravuje § 910 a násl. NOZ. Vyživovací povinnost vůči dětem se týká pouze dětí vlastních, osvojených, adoptovaných a úředním rozhodnutím svěřených do péče. Vyživovací povinnost dětí není omezena věkem 26 let, jak tomu je u daňového zvýhodnění na dítě v oblasti daní a jak tomu je u studentů – pojištěnců státu v oblasti zdravotního pojištění.

Započtení nezabavitelné částky na vyživované osoby

Nařízení vlády č. 595/2006 Sb. stanoví, na které osoby se dílčí nezabavitelná částka započte. Podle ustanovení § 1 odst. 2 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se na manžela (nebo registrovaného partnera) dlužníka započte dílčí nezabavitelná částka, i když má samostatný příjem. Na dítě, které manželé společně vyživují, se započítává nezabavitelná částka každému manželovi zvlášť, jsou-li srážky prováděny ze mzdy obou manželů. Nezabavitelná částka se nezapočte na žádného z těch, v jejichž prospěch byl nařízen výkon rozhodnutí pro pohledávky výživného, jestliže výkon rozhodnutí dosud trvá. Jinak je tomu v případě, je-li uzavřena dohoda o úhradě výživného podle § 2045 NOZ a zaměstnavatel souhlasí s prováděním takové srážky nebo je výživné uhrazováno dobrovolně samotným dlužníkem nebo se jedná o dohodu mezi rodiči uzavřenou před rokem 2014 podle § 551 zákona č. 40/1964 Sb. (ObčZ). V takovém případě se nezabavitelná částka na tyto vyživované osoby započte. Nezabavitelná částka na dítě se započte i v případě, že soud pouze určil výši výživného, které pak rodič uhrazuje dobrovolně. Zaměstnavatel není oprávněn zkoumat, zda rodič výživné skutečně uhrazuje.

Zokrouhlení nezabavitelné částky

Součet všech dílčích nezabavitelných částek a nezabavitelná částka na dlužníka činí nezabavitelnou částku, která se zaokrouhluje na celou korunu nahoru. Nezaokrouhlují se tedy jednotlivé dílčí částky, ale až jejich konečný součet. Jedná-li se o povinného, který má jen nezabavitelnou částku na svou osobu, zaokrouhluje se tato nezabavitelná částka na povinného nahoru.

Podle § 4 nařízení vlády č. 595/2006 Sb. se uplatní nová nezabavitelná částka poprvé za zúčtovací období, do něhož připadne den, od něhož se tato částka upravuje. Protože k úpravě normativních nákladů na bydlení dochází k 1. 1. 2020, použije se nová výše nezabavitelné částky poprvé při zúčtování mezd za leden 2020, tedy ve výplatním termínu v únoru