Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Sociální pojištění zaměstnanců

26.1.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Sociální pojištění zaměstnanců

Ing. Marta Ženíšková

Příjmy plynoucí zaměstnancům ze závislé činnosti podléhají mj. povinnosti odvodu pojistného na sociální zabezpečení. Taxativní výčet osob, které se považují za zaměstnance pro účely placení pojistného, je uveden v § 3 odst. 1 písm. b) ZPSZ.

„Zaměstnanec”

V tomto ustanovení je vyjmenováno více než 30 pracovních vztahů (pracovní poměr, dohoda o pracovní činnosti, dohoda o provedení práce aj.), které řadí osoby činné na jejich základě mezi zaměstnance za podmínky, že jsou účastni nemocenského pojištění podle zákona o nemocenském pojištění zaměstnanců.

Rada
Od 1. 1. 2014 patří mezi zaměstnance všechny osoby, které vykonávají činnost pro zaměstnavatele a jejichž příjmy z této činnosti podléhají zdanění daní ze závislé činnosti (jsou předmětem této daně a nejsou od daně osvobozené).

Za zaměstnance se považuje i osoba, které po skončení zaměstnání, které zakládalo účast na nemocenském pojištění, byly zúčtovány příjmy započitatelné do vyměřovacího základu; tato osoba není v době, v níž jí byl zúčtován započitatelný příjem, účastna nemocenského pojištění, přesto je poplatníkem pojistného jako zaměstnanec.

Pozor!
Trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání malého rozsahu, sčítají se příjmy ze všech těchto zaměstnání pro posouzení účasti na nemocenském pojištění v těchto zaměstnáních. To platí obdobně, trvá-li v kalendářním měsíci více zaměstnání vykonávaných na základě dohody o provedení práce. Příjmy zúčtované po skončení zaměstnání malého rozsahu nebo dohody o provedení práce se pro posouzení účasti na nemocenském pojištění považují za příjmy zúčtované do posledního měsíce trvání zaměstnání.

Příklad
Paní Nováková má se zaměstnavatelem od 1. ledna uzavřené dvě dohody o pracovní činnosti na dobu neurčitou. U jedné dohody má sjednanou měsíční odměnu 2 400 Kč (úklid), u druhé má sjednanou hodinovou odměnu 60 Kč (výpomoc při akcích zaměstnavatele). Začala uklízet 2. ledna. Do ledna byla zúčtována odměna 2 400 Kč. V únoru jí byla zúčtována odměna 2 400 Kč a z druhé dohody 720 Kč (pracovala 3. a 17. února).

V únoru činí úhrn započitatelných příjmů ze dvou zaměstnání malého rozsahu 3 120 Kč, proto je paní Nováková v tomto měsíci poprvé účastna z obou dohod nemocenského pojištění. Zaměstnavatel oznámí do 20. března na dvou tiskopisech nástup do zaměstnání u první dohody dnem 2. ledna a u druhé dohody dnem 3. února. Pojistné na sociální zabezpečení odvede zaměstnavatel do 20. března z 2 400 Kč a ze 720 Kč.

Příklad
S panem Novotným uzavřel zaměstnavatel dohodu o pracovní činnosti od 14. 10. do 30. 11., toto zaměstnání je zaměstnáním malého rozsahu. Odměna za práci v tomto období ve výši 5 000 Kč byla zúčtována do prosince.

Pan Novotný je v listopadu účasten nemocenského pojištění, protože u zaměstnání malého rozsahu se příjem zúčtovaný po skončení zaměstnání považuje pro účast na nemocenském pojištění za příjem zúčtovaný do posledního měsíce trvání pracovního vztahu. Odměna mu byla zúčtována až po skončení zaměstnání, částka 5 000 Kč založila účast na nemocenském pojištění v měsíci listopadu, protože odměna činila aspoň 2 500 Kč. Proto je poplatníkem pojistného, z částky 5 000 Kč bude placeno pojistné na sociální zabezpečení v lednu následujícího roku.

Příklad
Bytové družstvo poskytuje předsedovi představenstva odměnu, například:

  • ve výši 7 000 Kč měsíčně; předseda představenstva je povinně nemocensky a tím i důchodově pojištěn, poněvadž sjednaný měsíční příjem činí alespoň 2 500 Kč;

  • ve výši, kterou za uplynulé období schválí členská schůze. Zaměstnání předsedy představenstva je zaměstnáním malého rozsahu, je účasten nemocenského pojištění jen v těch kalendářních měsících, do nichž je mu zúčtován příjem alespoň 2 500 Kč.

Příklad
Zaměstnanec uzavřel dohodu o provedení práce na dobu od 1. 1. do 31. 12. téhož roku a s týmž zaměstnavatelem další dohodu o provedení práce od 1. do 24. 12. Z první dohody bylo zúčtováváno každý měsíc 10 000 Kč, z druhé dohody bylo zúčtováno 8 000 Kč až do ledna následujícího roku.

Dvě dohody trvaly v prosinci, 8 000 Kč bylo zúčtováno po skončení zaměstnání. Zaměstnanec je účasten nemocenského pojištění v prosinci, neboť 8 000 Kč musí být „přesunuto” do prosince, tj. do posledního měsíce trvání dohody. Poněvadž v prosinci trvaly dvě dohody, sčítá se odměna 10 000 Kč a 8 000 Kč pro účast na nemocenském pojištění. Úhrn příjmů činí více než 10 000 Kč, z 10 000 Kč a 8 000 Kč musí být odvedeno pojistné do 20. 2. Do 20. 2. musí být také oznámen nástup zaměstnance do zaměstnání u obou dohod.

Placení pojistného

Pojistné na sociální zabezpečení platí zaměstnanec a zaměstnavatel. Zaměstnavatel je povinen srazit pojistné zaměstnanci z jeho příjmu a odvést je na účet OSSZ.

Pozor!
Nemá-li zaměstnanec příjem, z něhož by mu bylo možno pojistné srazit (například příjem je pouze v nepeněžní formě), je zaměstnavatel povinen pojistné za zaměstnance uhradit. Zaměstnanec je povinen toto pojistné zaměstnavateli zaplatit.

Zaměstnanec platí pojistné pouze na důchodové pojištění ve výši 6,5 % ze svého vyměřovacího základu; pojistné, které platí zaměstnavatel, činí 25 % z úhrnu vyměřovacích základů jeho zaměstnanců.

Rada
Od 1. 1. 2016 se ruší zákon o důchodovém spoření. Za leden 2016 a následující měsíce činí proto sazba pojistného pro všechny zaměstnance 6,5 %; sazba 3,5 % je zrušena. Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru u jednotlivých zaměstnanců a u zaměstnavatele.

Splatnost pojistného

Pojistné je splatné v období od 1. do 20. dne kalendářního měsíce bezprostředně následujícího po měsíci, za který se pojistné platí. Nejpozději 20. dne následujícího měsíce musí být připsáno na účet ČNB, u níž má OSSZ účet. Připadne-li 20. den na sobotu, neděli nebo svátek, je pojistné splatné ještě v nejbližším pracovním dnu.

Pojistné lze zaplatit i v hotovosti v pokladně OSSZ ve výši nepřesahující 10 000 Kč v kalendářním dnu.

Pozor!
Zaměstnavatel je povinen nejpozději v posledním dni splatnosti pojistného předložit OSSZ předepsaný tiskopis „Přehled o výši pojistného”, který obsahuje údaj o výši pojistného, jež je zaměstnavatel povinen uhradit. Za nepředložení tohoto tiskopisu včas nebo za jeho nesprávné vyplnění může být uložena pokuta do 20 000 Kč.

Zaměstnavatel

Zaměstnavatelem je právnická nebo fyzická osoba, která zaměstnává aspoň jednoho zaměstnance.

Příklad
Pan Novotný uzavřel pracovní poměr se supermarketem, který má sídlo v ČR. Supermarket je dceřinou společností zahraniční firmy se sídlem v Belgii. „Mateřská” firma vyplatila panu Novotnému prémii 50 000 Kč. Tato společnost není zaměstnavatelem pana Novotného, proto se z částky 50 000 Kč pojistné neplatí.

V případě, že by „mateřská” firma zaslala 50 000 Kč na účet supermarketu, aby tuto částku vyplatil panu Novotnému a ten by mu ji jako jeho zaměstnavatel zúčtoval nebo by mateřská organizace