4.8
Souběžné příjmy z pohledu zdravotního pojištění
Ing. Antonín Daněk
Komentář:
Souběžné příjmy a minimální vyměřovací základ
Jak zaměstnavatel postupuje v případě, když hrubý příjem zaměstnance nedosahuje ani v jednom ze zaměstnání minimální mzdy, avšak úhrn příjmů tuto výši přesahuje? Na zaměstnance se vztahuje povinnost odvodu pojistného alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
V této souvislosti je zapotřebí konstatovat, že při takových příjmech je v příslušném kalendářním měsíci zajištěn odvod pojistného ze zákonného minima. Vyměřovacím základem pro placení pojistného je v tomto případě u každého zaměstnavatele skutečně dosažený příjem, minimální vyměřovací základ zde nemusí být respektován. Pro kontrolu ze strany zdravotní pojišťovny je však nutné mít k dispozici veškeré materiály, dokladující příjmy v daném rozhodném období, tj. zejména doklad o zúčtované hrubé mzdě u jiného zaměstnavatele. Takový postup musí při odvodu pojistného uplatnit oba (všichni) zaměstnavatelé. Za dané situace je tedy nutností průběžná spolupráce obou (všech) zaměstnavatelů, neboť u žádného zaměstnavatele nelze vystavit výše popisované potvrzení o tom, že by za zaměstnance odváděl pojistné alespoň z minimálního vyměřovacího základu.
Význam vystavovaného potvrzení
Potvrzení o výši příjmu u jiného zaměstnavatele vyžaduje ten zaměstnavatel, u něhož zúčtovaný příjem zaměstnance nedosahuje zákonného minima. Pokud zaměstnanec předloží zaměstnavateli, u kterého je jeho příjem nižší než minimální vyměřovací základ (minimální mzda), potvrzení…