Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Soukromé životní pojištění

22.9.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Soukromé životní pojištění

Ing. Martin Veselý

Úvod

Pojem „soukromé životní pojištění” je souhrnným označením zákona o daních z příjmů pro skupinu pojistných produktů, které mohou jejich uživatelům přinést, za předpokladu splnění určitých podmínek, jisté formy daňového zvýhodnění.

Životní pojištění představuje skupinu pojistných produktů, u kterých se pojistitel zavazuje poskytnout plnění v případě sjednaných nepředvídaných událostí, jako jsou poúrazové léčení, invalidita či smrt. V posledních letech se značné oblibě těší kapitálové životní pojištění, které spojuje pojistnou ochranu s dlouhodobým spořením. Nejčastěji se vyskytuje ve variantě důchodového pojištění, kdy je ve smlouvě sjednán roční důchod nebo pojistná částka při dožití určitého věku; základním cílem důchodového pojištění je pak zvýšení životního standardu po odchodu do důchodu. Od roku 2015 je však zapotřebí počítat s tím, že pro využití daňových úlev je zde podmínka, aby smlouva neumožňovala průběžné výběry peněz (viz dále).

Pozor!
Na rozdíl od doplňkového penzijního spoření, které je součástí třetího pilíře českého důchodového systému a na něž lze získat státní příspěvek, životní pojištění je ryze komerčním produktem uzavřeným s pojišťovnou, která je oprávněna k provozování pojišťovací činnosti na území České republiky podle zákona č. 363/1999 Sb., o pojišťovnictví, resp. s pojišťovnou usazenou na území jiného členského státu EU nebo EHP. Co mají oba produkty naopak společné, je jejich daňová podpora, jejímž cílem je zvýšit motivaci občanů na osobní zabezpečení v penzi.

Daňovou podporu zákon o daních z příjmů přiznává těmto třem formám soukromého životního pojištění:

a. pojištění pro případ dožití

U pojištění pro případ dožití vzniká pojistníkovi nárok na výplatu pojistného plnění v okamžiku, kdy se dožije určitého, v pojistné smlouvě sjednaného věku nebo určeného budoucího data.

b. pojištění pro případ smrti nebo dožití

V této formě vzniká kromě již uvedeného případu dožití nárok na pojistné plnění osobě uvedené ve smlouvě v případě smrti pojistníka.

c. důchodové pojištění

Tato forma pojištění rovněž kryje případ dožití, přičemž účastníkovi vznikne nárok nikoli na jednorázovou výplatu pojistné částky, nýbrž na roční důchod.

Zákon přitom „uznává” i možnost sjednání dřívějšího plnění při vzniku nároku na starobní důchod nebo plný invalidní důchod, příp. pokud se zaměstnanec stane plně invalidním podle zákona o důchodovém pojištění.

Spořicí (investiční) složka

Jelikož se jedná o dlouhodobé pojistné produkty, původně se u nich z důvodu vyšší atraktivity vyvinula kombinace s dlouhodobým spořením. Spořicí prvek pojištění se vyznačoval tím, že do pojistné smlouvy byla vnesena složka označovaná jako „spořicí” či „investiční”. Tato složka se kapitalizovala (úročila) a po určité sjednané době získal pojistník nárok na výplatu této složky, navýšenou o zhodnocení, tzv. kapitalizované úložky.

Pozor!
Počínaje rokem 2015 však tato spořicí složka pozbyla daňových výhod. Novela ZDP č. 267/2014 Sb. totiž od 1. ledna 2015 zakázala kombinaci mimořádných výběrů a daňových výhod, které uvádíme v dalším textu. Pojišťovny tehdy dostaly tři měsíce na úpravu stávajících smluv – v případě, že do tohoto data byly pojistné podmínky aktualizovány ve smyslu eliminace mimořádných výběrů, daňové výhody zůstaly zachovány a na takové smlouvy se i nadále hledělo jako na smlouvy vyhovující podmínkám ZDP od samého počátku.

Daňové výhody

Daňové výhody, které ZDP v oblasti soukromého životního pojištění přináší, jsou tři:

  • možnost odpočtu od základu daně poplatníka – fyzické osoby,

  • příspěvek zaměstnavatele na soukromé životní pojištění je daňovým výdajem,

  • příspěvek zaměstnavatele do určitého limitu je u zaměstnance osvobozen od daně ze závislé činnosti.

Odpočet od základu daně FO

Nejvýznamnější daňovou úlevou je odpočet zaplaceného pojistného od základu daně poplatníka – fyzické osoby, který je někdy také řazen mezi nezdanitelné části základu daně. Nárok na jeho uplatnění je vázán na tyto podmínky:

  • musí jít o pojistnou smlouvu obsahově spadající do výše vymezené kategorie „soukromé životní pojištění”,

  • výplata pojistného plnění je sjednána nejdříve po 60 měsících od uzavření smlouvy a současně nejdříve na rok, kdy pojištěný poplatník dosáhne 60 let věku (podmínka „2 x 60”),

  • je-li sjednána fixní jednorázová výplata pojistné částky pro případ dožití, je stanovena dodatková podmínka minimální pojistné částky ve výši 40 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění 5 až 15 let včetně, resp. 70 000 Kč pro pojistné smlouvy s dobou pojištění delší než 15 let,

  • maximální limit odpočtu je stanoven na 24 000 Kč (do r. 2016 platil nižší limit 12 000 Kč) za zdaňovací období. Tento limit platí i v případě, kdy má jeden poplatník uzavřených více smluv o životním pojištění.

Příklad
Pan Jaroslava má uzavřenou smlouvu o soukromém životním pojištění od roku 2010, přičemž výplata pojistné částky je sjednána na dožití 63 let.

Testovaná podmínka 2 x 60 je tak splněna a daňový odpočet může být uplatněn. Činí-li měsíční úložka např. 1 500 Kč, za rok 2017 lze uplatnit odpočet v plné výši 18 000 Kč (do r. 2016 bylo možné uplatnit nejvýše 12 000 Kč). Pojišťovna poplatníkovi po skončení roku vydá příslušné potvrzení pro daňové účely o úhradě pojistného.

Vracení odpočtu

Jestliže poplatník odpočet uplatní a následně vlivem okolností dojde k tomu, že podmínky stanovené pro nárok na odpočet nejsou splněny (např. dojde ke zrušení pojistné smlouvy a zániku pojištění nebo k dodatečné změně smluvních podmínek), má poplatník povinnost:

  • podat za zdaňovací období, v němž k takové skutečnosti došlo, daňové přiznání,

  • na tomto přiznání zdanit v dílčím základu daně § 10 – Ostatní příjmy úhrn částek, o něž si snížil svůj daňový základ za posledních 10 let.

Sankce se však neuplatní, splnil-li poplatník podmínku „2 x 60”. Dále se sankce neuplatní tehdy, vznikl-li poplatníkovi nárok na starobní důchod nebo invalidní důchod pro invaliditu třetího stupně.

Rada
Zrušení pojistné smlouvy v jejím průběhu je přitom pro klienty nevýhodné nejen daňově, ale také finančně. Pojišťovna sice vyplatí klientovi odkupné, jeho kalkulace je však poměrně nevýhodná, neboť od úhrnu zaplaceného pojistného se odečítá riziková složka a (nezanedbatelné) správní náklady. Z toho důvodu se obvykle volí jiná řešení, a sice buď snížení pojistného, nebo snížení pojistné částky.

Jmenovaná řešení jsou výhodnější i z daňového hlediska. Dojde-li totiž ke zrušení pojistné smlouvy s tím, že pojištěnci nebude vyplaceno odkupné a kapitálová hodnota pojištění bude převedena na novou smlouvu splňující podmínky nároku na daňový odpočet, povinnost dodanit dříve uplatněné nezdanitelné částky nevzniká.

Pozor!
Umožňuje-li smlouva čerpání kapitalizované sumy úložek nad rámec pojistného v průběhu doby trvání pojištění, není toto čerpání důvodem ke zdanění dříve uplatněných nezdanitelných částek, neboť nedošlo k porušení parametrů pojistné smlouvy ani ke zrušení pojistného vztahu.

Podmínka zaplacení

Při praktické realizaci odpočtu by poplatník měl mít na zřeteli, že pojistné musí být skutečně zaplaceno do konce příslušného roku. Je-li tomu tak, pojišťovny po skončení zdaňovacího období automaticky rozesílají potvrzení o výši úhrady pojistného splňujícího podmínky pro