Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Společnost - Sdružení bez právní subjektivity

16.12.2014, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společnost – Sdružení bez právní subjektivity

Ing. Jan Ambrož

Cílem tohoto článku je popsat základní charakteristiky sdružení, oblíbené formy podnikání fyzických osob, které byly dříve upraveny v §§ 829 až 841 ObčZ, od roku 2014 v ustanovení Nového občanského zákoníku („NOZ”). Podle § 2716 NOZ aj. je zajištěna kontinuita a osoby se mohou dohodnout, „sdružit” za společným cílem.

Rada
V dalším textu používáme pojmy, které jsou běžné, tj.

  • účastník Sdružení (nově se jedná o společníka Společnosti),

  • účast ve Sdružení (tj. členství ve Společnosti), a

  • Sdružení (jde o Společnost).

Účetnictví a daně

Obě základní daňové normy, zákon o daních z příjmů a zákon o dani z přidané hodnoty, obsahují specifická ustanovení týkající se sdružení. V účetních předpisech je zvláštností podstatně méně, i když také existují.

Postupně si rozebereme vlivy daňové a účetní. V samostatném článku Společnost - Sdružení bez právní subjektivity - DPH popisujeme specifika platná pro daň z přidané hodnoty.

Charakteristika

Sdružení není klasickou právnickou osobou (třeba obchodní korporací) a jejím účastníkem může být jak fyzická, tak i právnická osoba. Nadále nemá Sdružení – tedy Společnost – právní subjektivitu.

Pozor!
Jak vyplývá z dalšího výkladu, pro daňové účely je více než vhodné uzavírat tyto smlouvy písemně. Navíc podle NOZ, je-li sjednáno sdružení majetku, aby bylo platné, požaduje se podepsaný soupis takového majetku.

Doporučujeme proto ověřit s odborníky (právníky), zda jsou splněny všechny právní podmínky existence sdružení (společnosti) podle NOZ. Například je nyní zvýrazněn osobnostní prvek „činnosti” pro sdružení aj.

Na straně druhé je potřebná kontinuita zajištěna přechodnými ustanoveními Nového občanského zákoníku. Přesto se obecně doporučuje zpracování vhodného dodatku ke stávajícím smlouvám, aby bylo množné využít prostor daný NOZ.

V dalším textu se jen krátce zmiňujeme o některých právních aspektech fungování sdružení.

Jednání za sdružení

Veškeré právní úkony činí některý z účastníků sdružení, i když jedná v rámci činnosti sdružení, tedy de facto i jménem ostatních účastníků.

Rada
Používá se nově pojem „správce”, kterým může být i třetí strana. V praxi je třeba vždy důsledně označit, že daný právní úkon byl učiněn za celé sdružení (např. připojením dodatku „za sdružení X”, „jako účastník sdružení X” k podpisu apod.).

Povinnosti správce

Pověřený účastník sdružení – tj. správce společnosti – je povinen vést řádnou agendu, rozumí se tím mimo jiné vedení účtů, přehledu o majetku a samozřejmě všech údajů potřebných pro účetnictví a daně. Aby mohli ostatní účastníci splnit své daňové povinnosti, musí od správce včas získat údaje nutné pro jejich zpracování daňových přiznání.

Majetkoprávní vztahy

Zákon nechává účastníkům sdružení v mnoha majetkových otázkách poměrně volnou ruku. Uvedené platí nejen pro „vklady”, majetkové vztahy (spoluvlastnictví), ale též pro nárok na „podíl na zisku”.

„Vklad” do sdružení

Jednou z povinností každého účastníka sdružení je poskytnutí majetkových hodnot, s nimiž bude sdružení v rámci své činnosti nakládat. Může jít o peníze nebo jiné věci, tedy jakýkoli movitý a nemovitý majetek, zásoby apod.

Příklad
Pokud účastník sdružení „vloží” do sdružení věci tzv. jednotlivě určené (třeba osobní automobil) pro společnou činnost, je stále v jeho výlučném vlastnictví. Ostatní účastníci mají právo jeho bezplatného užívání.

Rada
Důležitá je skutečnost, že poskytnutí těchto majetkových hodnot není vkladem do společnosti ve smyslu složení základního kapitálu u obchodní společnosti. Může jít o majetek určený druhově nebo individuálně.

Nový majetek

Majetek, který je nabyt činností sdružení, je od okamžiku nabytí v podílovém spoluvlastnictví účastníků sdružení, přičemž podíly na tomto majetku jsou dány smlouvou; pokud smlouva neupravuje velikost podílů, všichni účastníci mají na takto nabytém majetku stejný podíl.

Daňové řízení

Absence právní subjektivity způsobuje, že účastníky daňového řízení jsou vždy jednotliví účastníci, ne samo sdružení. To je třeba mít napaměti při činění veškerých právních úkonů vůči správci daně, též například při zastupování v daňovém řízení.

Daň z příjmů FO

Poplatníky daně z příjmů jsou jednotliví účastníci sdružení. Zákon o daních z příjmů řeší zahrnutí „daňového výsledku” sdružení speciálním ustanovením v § 12 ZDP pouze pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob, a to pro kategorii zdanění příjmů z podnikání nebo jiné samostatné výdělečné činnosti.

Princip

Podíl na příjmech a výdajích dosažených v rámci sdružení se rozdělí mezi účastníky a zahrne se do jejich základu daně z příjmů fyzických osob na individuálně podávaném daňovém přiznání.

Příklad
Pánové Novák a Kolář uzavřeli sdružení „A plus B”. Vzhledem k různému rozsahu aktivit se dohodli, že pan Novák se podílí na příjmech a výdajích 80 %, pan Kolář ve výši 20 %.

Za zdaňovací období 2014 pověřený účastník sdružení, pan Novák, předložil „vyúčtování” za sdružení:

Položka  Celkem  Novák  Kolář  
Výdaje  600 000  480 000  120 000  
Příjmy  900 000  720 000  180 000  

Pan Novák vykazuje z podnikání sdružení plus 240 000 Kč, pan Kolář 60 000 Kč. Stejným způsobem se rozdělí také případná ztráta, společně pořízený majetek atd.

Připomínáme, že pověřený účastník sdružení má povinnost ostatním sdělit další údaje týkající se základu daně, například o výši odpisů, nedaňových nákladů aj.

Pozor!
Význam má skutečnost, jakým způsobem jsou příjmy/výdaje rozdělovány. Platí obecná zásada, že pokud není ve smlouvě o sdružení stanoveno jinak, příjmy a výdaje se mezi účastníky sdružení rozdělí rovným dílem. V pokynu D-6 daňový správce potvrzuje, že rozdělením „rovným dílem” se rozumí nikoli to, že podíl všech účastníků na příjmech a na výdajích bude stejný – stačí, že poměr rozdělení příjmů mezi účastníky je stejný jako poměr rozdělení výdajů.

Toto ustanovení je velmi důležité. V případě, že smlouva o sdružení stanovuje rozdělení příjmů a výdajů jinak, nelze pro účely daně z příjmů u žádného z účastníků sdružení uplatnit paušální výdaje.

„Evidence”

Skutečnost, jak jsou evidovány příjmy a výdaje ve sdružení, je velmi podstatná. Připomínáme, že v případech, kdy je rozdělováno „rovným dílem”, je možné podle § 12 ZDP uplatňovat paušální výdaje.

Příklad
Pánové Nováček, Novotný a Kovařík ve svém sdružení rozdělují příjmy a výdaje rovným dílem. Proto mohou všichni účastníci uplatňovat systém paušálních výdajů.

Daňová pozice účastníků

Jaký dílčí základ daně vykáže ve svém daňovém přiznání každý z účastníků, je velmi individuální záležitost, jak potvrzují další příklady.

Příklad
Pan Novák má další podnikatelské aktivity, ze kterých vykázal „ztrátu” 200 000 Kč. Jeho dílčí základ z podnikání podle § 7 ZDP tak bude činit jen plus 40 000 Kč. Eviduje daňové ztráty z předchozích let ve výši 50 000 Kč, proto je „konečný” základ daně bude nulový.

Příklad
Pan Kolář má ze sdružení plus („zisk”) jen 60 000 Kč, z vlastního podnikání plus 20 000 Kč. Dílčí základ daně tak činí 80 000 Kč.

Dar

Dohodnutým poměrem se rozdělují také jiné částky, například odčitatelné položky. Jako příklad lze uvést dar poskytnutý z prostředků sdružení.

Pozor!
Komplikovanější tak může být stanovení zisku/ztráty, resp. položky vstupující do dílčího základu daně u fyzické osoby. U právnických osob se výsledek sdružení přeúčtuje a následně se provedou standardní daňové úpravy. Samozřejmě i poplatníci daně z příjmů fyzických osob mohou vést účetnictví.

Daň z příjmů PO

Pro právnickou osobu bude nutné aplikovat obecná ustanovení vymezení předmětu daně z příjmů.

Účetnictví

Zobrazit věrně v účetnictví podmínky dohodnuté ve smlouvě o sdružení není snadné. V předchozích letech se jako částečný návod účetním jednotkám používalo sdělení MF publikované ve Finančním