Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Společnost - Sdružení bez právní subjektivity

7.12.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Společnost – Sdružení bez právní subjektivity

Ing. Jan Ambrož

Cílem tohoto článku je popsat základní charakteristiky sdružení, oblíbené formy podnikání zejména fyzických osob, které byly dříve upraveny v §§ 829 až 841 ObčZ, od roku 2014 v ustanovení nového občanského zákoníku („NOZ”). Podle § 2716 a násl. NOZ aj. je zajištěna kontinuita a osoby se mohou dohodnout, „sdružit” za společným cílem.

Rada
V dalším textu používáme pojmy, které jsou nyní platné a nahradily původní:

  • společnost (dříve sdružení),

  • společník (dosud účastník sdružení),

Právní úprava

Právní úprava

V daňových a účetních předpisech nenalezneme mnoho specifických ustanovení týkajících se společnosti s výjimkou zákona o dani z přidané hodnoty.

V zákoně o daních z příjmů je zásadní § 12 ZDP pro fyzické osoby, který stanoví podmínky pro vyžití optimalizace formou paušálních výdajů.

Zákon o dani z přidané hodnoty obsahoval více než deset speciálních ustanovení, která však byla novelou s účinností od 1. 7. 2017 vypuštěna. Fungování původního a nového modelu je popsána v článku Společnost - Sdružení bez právní subjektivity DPH.

V účetnictví je zmíněna tato problematika v úvodním § 1 ZoÚ, zákona o účetnictví (povinnost všech společníků účtovat) a jen několik metodických návodů obsahuje Vyhláška a České účetní standardy.

Výklad

V úvodu si zdůrazníme několik právních předpokladů vzniku a fungování společnosti (A). Dále se budeme věnovat návaznostem na daň z příjmů (B) a účetnictví (C). Otázky související se změnami ve společnosti rozebíráme stručně v závěrečné kapitole (D).

Jak je uvedeno výše, složitou oblast fungování společnosti v DPH, resp. jejich společníků, je náplní samostatného článku.

(A) Charakteristika společnosti

Společnost nemá právní subjektivitu, není klasickou právnickou osobou (třeba obchodní korporací) a jejími společníky může být jak fyzická, tak i právnická osoba.

Pozor!
Jak vyplývá z dalšího výkladu, pro daňové účely je více než vhodné uzavírat při vzniku společnosti písemné smlouvy. Navíc podle NOZ, je-li sjednáno sdružení majetku, aby bylo platné, požaduje se podepsaný soupis takového majetku. Nový občanský zákoník, přestože není povinností při vzniku sepsání smlouvy jako takové, na několika místech používá výraz „společenská smlouva”. Tento pojem je zavádějící, neboť se tento dokument neukládá například do obchodního rejstříku.

Doporučujeme proto ověřit s odborníky (právníky), zda jsou splněny všechny právní podmínky existence společnosti podle NOZ.

Jednání za společnost

Veškeré právní úkony činí některý z účastníků společnosti, i když jedná v rámci činnosti společnosti, stává se příkazníkem. Vystupuje jménem ostatních účastníků.

Pozor!
Rozumné je zvolit si název společnosti, na který se při jednáních společník odvolává, aby bylo zřejmé, jestli jedná jménem svým „na sebe” nebo jménem společnosti.

Příklad
Pánové Adamec a Brabec založili společnost „A plus B”. Oba mají také své vlastní podnikatelské aktivity: jednají-li za společnost, používají její název. Zamezí se tím spekulacím a problémům s určením typu jednání ve vztahu k nově v NOZ popsanému zákazu konkurence.

Správce

Používá se podle NOZ pojem „správce”, kterým může být kterýkoliv ze společníků (lze pověřit též jiný subjekt).

Povinnosti správce

Pověřený společník – tj. správce společnosti – je povinen vést řádnou agendu, kterou je mimo jiné vedení účtů, přehledu o majetku a samozřejmě všech údajů potřebných pro účetnictví a daně. Aby mohli ostatní účastníci splnit své daňové povinnosti, musí od správce včas získat údaje nutné pro zpracování jejich daňových přiznání.

Příklad
Správcem společnosti A plus B je pan Adamec. Musí například nejpozději do konce února předat panu Brabcovi podklady o výsledcích společnosti za předchozí kalendářní rok. Tento termín je přímo stanoven novým občanským zákoníkem.

Majetkoprávní vztahy

NOZ nechává společníkům v mnoha majetkových otázkách poměrně volnou ruku. Uvedené platí nejen pro „vklady” (příspěvky), majetkové vztahy (spoluvlastnictví), ale též pro nárok na „podíl” na zisku nebo ztrátě.

Příklad
Ve smlouvě se pánové Adamec a Brabec dohodli, že se na zisku/ztrátě a nově nabytém majetku podílejí: 60 % pan Adamec a 40 % pan Brabec.

Rada
Kdyby smlouva neobsahovala stanovení poměrů, má se za to, že jsou shodné.

„Vklad” do sdružení

Jednou z povinností každého účastníka sdružení je podílet se na činnosti společnosti. Nemusí se jednat jen o vklad majetkový (individuálně nebo druhově určený). Přispívat může společník také „jen” svou činností.

Příklad
Pokud společník „vloží” do společnosti tzv. individuálně jednotlivě určené (třeba osobní automobil), je stále v jeho výlučném vlastnictví. Ostatní účastníci mají právo jeho bezplatného užívání („požívání”).

Příklad
Společníci pánové Adamec a Brabec vložili do své nové společnosti věci druhově určené, finanční prostředky a zásoby, a to ve stejném poměru, v jakém se podílejí na výsledcích společnosti.

Nový majetek

Majetek, který je nabyt činností sdružení, je od okamžiku nabytí ve spoluvlastnictví společníků, podíly na tomto majetku jsou dány smlouvou. Jestliže smlouva neupravuje velikost podílů, všichni účastníci mají na takto nabytém majetku stejný podíl.

Daňové řízení aj.

Absence právní subjektivity způsobuje, že účastníky daňového řízení jsou vždy jednotliví společníci. To je třeba mít na paměti při činění veškerých právních úkonů vůči správci daně, například při zastupování v daňovém řízení.

Příklad
Správcem je panem Adamec, bude-li mít Finanční úřad připomínky k některé položce týkající se společnosti v daňovém přiznání k DPH, obrátí se na něj. On uvedl jakožto správce tyto údaje ve svém daňovém přiznání.

(B) Daň z příjmů

Poplatníky daně z příjmů jsou jednotliví společníci. Zákon o daních z příjmů řeší zahrnutí „daňového výsledku” společnosti speciálním ustanovením v § 12 ZDP pouze pro poplatníky daně z příjmů fyzických osob. Právnická osoba, je-li společníkem společnosti, zařadí výsledek společnosti do svého základu daně.

Rada
Komplikované je určení daňové povinnosti pouze u fyzické osoby, které se budeme věnovat v dalším výkladu.

Princip

Podíl na příjmech a výdajích dosažených v rámci společnosti se rozdělí mezi společníky a převede se do jejich dílčích základu daně z příjmů fyzických osob na jimi individuálně podávaném daňovém přiznání.

Příklad
Správce pan Adamec připravil vyúčtování za kalendářní rok 2016. Pro zjednodušení uvádíme jen základní údaje o příjmech a výdajích.

Položka  Celkem  Adamec Brabec  
Příjmy  900 000  540 000  360 000  
Výdaje  600 000  360 000  240 000  

Pozor!
Připomínáme, že pověřený správce má povinnost ostatním společníkům sdělit další údaje týkající se základu daně „společnosti”, který ale neexistuje a převádí se mezi společníky. Může se jedna o nedaňové náklady, odpisy, nezdanitelné části základu daně, odčitatelné položky, slevy na dani aj.

Příklad
Společnost A plus B dala ze společných prostředků