Spolupracující osoby
Ing. Martin Špád
Poplatník – fyzická osoba, který dosahuje svých zdanitelných příjmů z podnikání nebo jiné samostatné (výdělečné) činnosti s využitím spolupráce buď manželky (manžela), nebo ostatních osob žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, může využít institut rozdělení příjmů a výdajů podle § 13 ZDP.
U manželů není zavedena podmínka společné domácnosti. A na roveň postavení manželů je podle ZDP dána pozice registrovaného partnera.
Je možné rozdělit příjmy dosažené při samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP s výjimkou podílů společníků v.o.s. nebo komplementářů k.s. na zisku.
Nelze rozdělit tímto způsobem příjmy z pronájmu podle § 9 nebo ostatní příjmy dle § 10 ZDP. U nich je možná optimalizace volbou poplatníka, jak je popsáno v článku manželé.
Tato forma spolupráce nabízí celou řadu výhod, které rozebíráme v dalším textu. Navíc bylo v roce 2013 zavedeno solidární zvýšení daně, tj. prvek progresívního zdanění.
Dále v textu uvádíme novinky platné pro rok 2015 týkající se možnosti spolupráce pro člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu.
Před použitím režimu spolupráce tak poplatníkovi nezbývá než si propočítat a vyhodnotit si všechny varianty optimalizace, jak uvádíme v závěru článku.
Nahoru Spolupráce s manželem
Jestliže je spolupracující osobou pouze manžel (manželka, ale též registrovaný partner), lze na něj převést až 50 % příjmů a 50 % výdajů. Toto procento může být i libovolně nižší, vždy však musí být shodné procento příjmů a výdajů. Horní limit je přitom stanoven také absolutně, a sice na 540 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.
Pan Jiří podniká jako automechanik a v roce 2014 vykázal příjmy 2 250 000 Kč a daňové výdaje 1 360 000 Kč. Na manželku, která mu v živnosti příležitostně pomáhá (fakturace, platby dodavatelům), může rozdělit až 1 125 000 Kč příjmů (50 %) a 680 000 Kč výdajů (50 %). Kontrolní rozdíl činí 445 000 Kč, což je méně než zákonný limit 540 000 Kč.
Nahoru Spolupráce s ostatními osobami
Jestliže je spolupracující osobou kdokoli jiný (těchto osob může být i více), lze převést v úhrnu nejvýše 30 % příjmů a 30 % výdajů. Také zde platí pravidlo procentní shody příjmů a výdajů. Horní limit je nastaven na 180 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce. Zákon u těchto osob stanoví podmínku společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.
Společně hospodařící domácnost tvoří osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Přitom se vychází ze skutečného stavu, není tedy rozhodující např. místo trvalého pobytu jednotlivých osob podle občanského průkazu. Na posouzení společné domácnosti nemá vliv dočasné odloučení např. z důvodu studia na VŠ. Podle výkladu soudů je každá fyzická osoba členem právě jedné domácnosti.
Výjimku z účasti na společně hospodařící domácnosti přináší ZDP od roku 2015, a sice pro člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu.
Rodinný závod je pojem zavedený novým občanským zákoníkem a jde o takový závod (podnik), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.
Pan Zdeněk vybudoval rodinný restaurační minipivovar, ve kterém je sládkem jeho bratr a jako servírka pracuje bratrova dcera. Na obě tyto osoby lze nově režim spolupráce vztáhnout; po nezbytném propočtu pan Zdeněk konstatoval, že se vyplatí tak učinit ve vztahu k neteři. Rozvrhne tak na ni až 30 % příjmů a 30 % výdajů do limitu 180 000 Kč.
Na spolupracující osobu lze převést rovněž daňovou ztrátu, u které není stanoven „absolutní horní limit”.
Pan Adam dosáhl za zdaňovací období 2014 daňové ztráty z podnikání ve výši 70 000 Kč. Jeho manželka podniká jako účetní, dosáhla základu daně 650 000 Kč a současně vede manželovi daňovou evidenci související s jeho podnikáním. Manželé vyživují dceru ve společné domácnosti. Převod poloviny ztráty manželce snižuje daňový základ, jak ukazuje tabulka:
Představme si nyní situaci, kdy pan Adam manželce občas v jejím podnikání vypomůže – zařídí třeba pojištění, nákup nového počítače a instalaci potřebných softwarů. V takovém případě je možné současně využít spolupráce opačným směrem, tj. rozdělit i příslušnou část příjmů a výdajů na manžela. Doplňme si tuto situaci číselně:
Jednoznačně se ukázalo, že vzájemná spolupráce je v tomto případě velmi výhodná – jednak pan Jiránek neztratil nárok na slevu na dani na poplatníka, jednak převedenou část manželčiných příjmů ponížil o svoji část ztráty.
Nelze však obecně tvrdit, že vzájemná spolupráce manželů platí za nejvýhodnější. Ostatně v tomto příkladu by shodného úhrnného daňového zatížení bylo dosaženo i při rozdělení pouze manželčiných příjmů a výdajů, jak ukazuje třetí tabulka:
Nahoru Další atributy spolupráce
K režimu spolupráce je důležité doplnit několik dalších atributů, které s sebou tento režim přináší:
-
Spolupracující osoba nemusí mít žádné živnostenské oprávnění.
-
Spolupracující osoba podává vlastní daňové přiznání.
-
Spolupracující osoba je plátcem sociálního a zdravotního pojištění, plní tedy povinnosti s tím spojené.
-
Spolupráce musí ve zdaňovacím období reálně existovat, není však vazba mezi obdobím spolupráce a obdobím, kdy jsou rozdělované příjmy dosaženy. Zákon neobsahuje ani podmínku míry účasti na podnikání.
Pan Petr by rád využil režim spolupráce s dcerou Janou, která je studentkou vysoké školy, a rozdělil na ni 30 % příjmů a výdajů (s dodržením měsíčního limitu 15 000 Kč). Neví ale, zda to lze provést vzhledem k tomu, že Jana mu pomáhala pouze v období září až prosinec.
Pan Petr může režim spolupráce klidně využít: spolupráce reálně existovala, žádnou další podmínku ve vazbě na příjmy zákon neklade. Je však třeba si uvědomit zákaz souběhu režimu spolupráce a daňového zvýhodnění (viz dále).
Z výše…
