Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Spolupracující osoby

10.10.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Spolupracující osoby

Ing. Martin Veselý

Úvod

Poplatník – fyzická osoba, který dosahuje svých zdanitelných příjmů z podnikání nebo jiné samostatné (výdělečné) činnosti s využitím spolupráce buď manželky (manžela), nebo ostatních osob žijících s ním ve společně hospodařící domácnosti, může využít institut rozdělení příjmů a výdajů. Jedná se o legitimní možnost optimalizace daně z příjmů fyzických osob.

Právní úprava

Právní úprava

V zákoně o daních z příjmů se této problematice věnuje samostatný § 13 ZDP. Dále upozorňujeme na několik souvisejících ustanovení:

  • v § 7a odst. 1 nalezneme částečné omezení u paušální daně,

  • pracovní cesty řešíme podle § 24 odst. 2 písm. k).

Pokyn D-22

Dalším zdrojem, ze kterého dále v textu čerpáme, je odborný názor publikovaný finanční správouPokynu D-22.

Výklad

Postupně si probereme základní pravidla (1), varianty spolupráce (2), příklady na praktickou realizaci (3), zákonnému pojistnému je věnována kapitola čtvrtá a v závěrečné páté kapitole uvádíme rekapitulaci tipů pro optimalizaci.

1. ZÁKLADNÍ PRINCIPY

Tato forma spolupráce nabízí určité výhody, které rozebíráme v dalším textu. Jsou s ní ovšem spojeny také náklady, a proto při zvažování režimu spolupráce poplatníkovi nezbývá než si propočítat a vyhodnotit si všechny varianty optimalizace, jak uvádíme v závěru článku.

Typ příjmů

Je možné rozdělit příjmy dosažené při samostatné výdělečné činnosti podle § 7 ZDP s výjimkou podílů společníků v. o. s. nebo komplementářů k. s. na zisku.

Pozor!
Nelze rozdělit tímto způsobem příjmy z pronájmu podle § 9 nebo ostatní příjmy dle § 10 ZDP. U nich je možná optimalizace volbou poplatníka, jak je popsáno v článku manželé.

Rada
U manželů není zavedena podmínka společné domácnosti (společně hospodařící domácnost). A na roveň postavení manželů je podle § 21e odst. 3 ZDP dána pozice registrovaného partnera. Využití institutu spolupráce také není nutné předem finančnímu úřadu hlásit.

Parametry spolupráce

K režimu spolupráce je důležité doplnit několik dalších atributů, které s sebou tento režim přináší:

  • Spolupracující osoba nemusí mít žádné živnostenské oprávnění.

  • Spolupracující osoba podává vlastní daňové přiznání.

  • Spolupracující osoba je plátcem sociálního a zdravotního pojištění, plní tedy povinnosti s tím spojené.

  • Spolupráce musí ve zdaňovacím období reálně existovat, není však vazba mezi obdobím spolupráce a obdobím, kdy jsou rozdělované příjmy dosaženy. Zákon neobsahuje ani podmínku míry účasti na podnikání.

Rada
Z výše uvedeného vyplývá, že pojem „spolupráce” je dosti volný. Ačkoli správci daně její reálnou existenci v praxi nezpochybňují, pro případ potřeby by poplatník měl být připraven prokázat skutečnou spolupráci vhodnými důkazními prostředky.

Zákaz spolupráce

Režim spolupráce nelze využít:

  • na děti, které nemají ukončenou povinnou školní docházku,

  • v kombinaci se slevou na dani na druhého z manželů,

  • v kombinaci s daňovým zvýhodněním na vyživované dítě (vzhledem k tomu, že daňové zvýhodnění se uplatňuje za jednotlivé měsíce, je ovšem možné po část roku uplatnit režim spolupráce a po část roku daňové zvýhodnění).

Rada
Naopak režim spolupracujících osob není sám o sobě překážkou pro žádost o stanovení tzv. paušální daně (§ 7a odst. 2 ZDP), ale pouze u spolupráce mezi manžely!

Rada
Předmětem rozdělení nemohou být odčitatelné položky. Odpočet úroků, příspěvků na penzijní pojištění, životní pojištění a dary uplatní pouze ten, z jehož prostředků byly poskytnuty. Daňovou ztrátu z předchozích let uplatní vždy ten poplatník, jemuž byla vyměřena.

Dosahuje-li podnikatel příjmů z vícera druhů činností, předmětem rozdělení na spolupracující osobu mohou být pouze ty příjmy a výdaje, které jsou dosahovány činností společnou.

Registrace

Daňový subjekt, který začne vykonávat činnost, jejíž výsledky jsou předmětem daně z příjmů, nebo pobírat příjmy, které jsou předmětem této daně, je povinen do 30 dnů podat přihlášku k registraci u příslušného správce daně. Místní příslušnost se řídí místem trvalého pobytu občana ČR nebo adresou hlášeného místa pobytu cizince.

2. VARIANTY SPOLUPRÁCE

V úvahu přicházejí modely spolupráce mezi manžely (2.1), s rodinným příslušníkem, resp. ostatními osobami (2.2) a forma rodinného závodu (2.3).

2.1 Spolupráce s manželem

Jestliže je spolupracující osobou pouze manžel (manželka, ale též registrovaný partner), lze na něj převést až 50 % příjmů a 50 % výdajů. Toto procento může být i libovolně nižší, vždy však musí být shodné procento příjmů a výdajů. Horní limit je přitom stanoven také absolutně, a sice na 540 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 45 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.

Příklad
Pan Jiří podniká jako automechanik a v roce 2018 vykázal příjmy 2 250 000 Kč a daňové výdaje 1 360 000 Kč. Na manželku, která mu v živnosti příležitostně pomáhá (fakturace, platby dodavatelům), může rozdělit až 1 125 000 Kč příjmů (50 %) a 680 000 Kč výdajů (50 %). Kontrolní rozdíl činí 445 000 Kč, což je méně než zákonný limit 540 000 Kč.

2.2 Spolupráce s ostatními osobami

Jestliže je spolupracující osobou kdokoli jiný (těchto osob může být i více), lze převést v úhrnu nejvýše 30 % příjmů a 30 % výdajů. Také zde platí pravidlo procentní shody příjmů a výdajů. Horní limit je nastaven na 180 000 Kč rozdílu mezi příjmy a výdaji ročně, resp. 15 000 Kč za každý i započatý měsíc spolupráce.

Pozor!
Zákon u těchto osob stanoví podmínku společně hospodařící domácnosti s poplatníkem.

Rada
Společně hospodařící domácnost tvoří osoby, které spolu trvale žijí a společně uhrazují náklady na své potřeby. Přitom se vychází ze skutečného stavu, není tedy rozhodující např. místo trvalého pobytu jednotlivých osob podle občanského průkazu. Na posouzení společné domácnosti nemá vliv dočasné odloučení např. z důvodu studia na VŠ. Podle výkladu soudů je každá fyzická osoba členem právě jedné domácnosti.

Příklad
Pan Petr by rád využil režim spolupráce s dcerou Janou, která je studentkou vysoké školy, a rozdělil na ni 30 % příjmů a výdajů (s dodržením měsíčního limitu 15 000 Kč). Neví ale, zda to lze provést vzhledem k tomu, že Jana mu pomáhala pouze v období září až prosinec.

Pan Petr může režim spolupráce klidně využít: spolupráce reálně existovala, žádnou další podmínku ve vazbě na příjmy zákon neklade. Je však třeba si uvědomit zákaz souběhu režimu spolupráce a daňového zvýhodnění (viz dále).

2.3 Rodinný závod

Výjimku z účasti na společně hospodařící domácnosti přináší ZDP pro člena rodiny zúčastněného na provozu rodinného závodu.

Rodinný závod je pojem zavedený novým občanským zákoníkem a jde o takový závod (podnik), ve kterém společně pracují manželé nebo alespoň s jedním z manželů i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně a který je ve vlastnictví některé z těchto osob. Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu.

Příklad
Pan Zdeněk vybudoval rodinný restaurační minipivovar, ve kterém je sládkem jeho bratr a jako servírka pracuje bratrova dcera. Na obě tyto osoby lze nově režim spolupráce vztáhnout; po nezbytném propočtu pan Zdeněk konstatoval, že se vyplatí tak učinit ve vztahu k neteři. Rozvrhne tak na ni až 30 % příjmů a 30 % výdajů do limitu 180 000 Kč.

3. VZOROVÉ PŘÍKLADY

V této kapitole si vysvětlíme na konkrétních příkladech a upozorníme na další souvislosti využití institutu spolupracujících osob. Jedná se o vliv daňové ztráty (3.1), paušálních výdajů (3.2), úprav základu daně (3.3) a pracovní cesty (3.4).

3.1 Daňová ztráta

Na spolupracující osobu lze převést rovněž daňovou ztrátu, u které není stanoven absolutní horní limit”.

Příklad
Příklad (1)

Pan Adam dosáhl za zdaňovací