dnes je 21.9.2021

Input:

Srážková daň v otázkách a odpovědích

15.9.2021, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2021.19.1
Srážková daň v otázkách a odpovědích

Jaroslava Pfeilerová

VYŠLO V ČÍSLE 19/2021

Institut srážkové daně je využíván při zdaňování celé řady příjmů fyzických i právnických osob, např. příjmů ze závislé činnosti, podílů na zisku, úroků a také některých příjmů daňových nerezidentů. Jedná se o poměrně snadný způsob zdaňování, kdy plátcem daně je osoba (právnická nebo fyzická), která příjem vyplácí a poplatník obdrží již zdaněné příjmy. Odpovědnost za související zdanění tedy nemá poplatník (příjemce příjmu), kterému odpadá povinnost příjem podléhající srážkové dani zahrnout do daňového přiznání. Případné sankce za nesprávné sražení a odvod daně jsou správcem daně předepsány plátci příjmů. Tento článek je tvořen odpověďmi na dotazy, které souvisejí se sražením a odvodem srážkové daně.


Související právní předpisy:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů (dále též „ZDP” nebo „zákon o daních z příjmů”):

    • § 36 zvláštní sazba daně

    • § 38d daň vybíraná srážkou podle zvláštní sazby daně

    • § 38c odst. 1 písm. b) plátce daně z příjmů, ze kterého je daň vybírána srážkou podle zvláštní sazby daně

    • § 22 zdroj příjmů

    • § 7 odst. 6 autorské honoráře do 10 000 Kč od jednoho plátce měsíčně

  • Zákon č. 280/2009 Sb., daňový řád (dále též „DŘ” nebo „daňový řád”)

    • § 233 – 237 obecně upravuje procesní aspekty srážkové daně

  • Smlouvy o zamezení dvojího zdanění (nebo zde: https://www.mfcr.cz/cs/legislativa/dvoji-zdaneni/prehled-platnych-smluv )

Dotaz č. 1

Jaký je stanoven termín pro odvod srážkové daně finančnímu úřadu při výplatě podílu na zisku fyzické osobě?

Odpověď

Dříve, než budeme řešit termín odvodu daně správci daně, připomeneme si termín, ve kterém je nutné daň z příjmů poplatníka srazit (od tohoto data se odvíjí den odvodu daně). V ust. § 38d odst. 2 ZDP je stanoven termín pro sražení daně při výplatě podílu, nejpozději však do konce třetího měsíce následujícího po měsíci, v němž byla schválena účetní závěrka a bylo rozhodnuto o rozdělení zisku. Sraženou daň je plátce povinen správci daně odvést do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém provedl srážku.

Například:

Výplata podílu na zisku → 7. dubna

Srážka daně (tj. snížení závazku příjemce podílu na zisku a zaúčtování závazku vůči správci daně)→ 7. dubna

Odvod sražené daně správci daně → do 31. května

Dotaz č. 2

Začal jsem přispívat do odborných časopisů a pobírám autorské honoráře. Domnívám se, že za mě tyto honoráře zdaňuje nakladatelství a z toho důvodu nemám povinnost zahrnout honoráře do daňového přiznání. Je můj názor správný?

Odpověď

Postup při zdaňování autorských honorářů se odvíjí od výše příjmů. Pokud příjem od jednoho plátce za jeden měsíc nepřevýší 10 000 Kč, podléhá tento honorář srážkové dani a daň je povinen srazit a odvést plátce (§ 7 odst. 6 ZDP a § 36 odst. 2 písm. p) ZDP)]. Pokud je ovšem příjem vyšší než 10 000 Kč, je příjmy povinen zdanit autor po uplynutí zdaňovacího období v přiznání k dani z příjmů fyzických osob. Jedná se o příjmy podle ust. § 7 odst. 2 písm. a) ZDP, které lze snížit o skutečné (prokázané) výdaje nebo o výdaje podle ust. § 7 odst. 7 písm. d) ZDP procentem z příjmů (40 %).

Dotaz č. 3

Vyplácíme odměny zaměstnancům, kteří u nás pracují na základě dohod o pracích mimo pracovní poměr. Pokud tito zaměstnanci nepodepíší prohlášení k dani, budeme jejich příjem vždy zdaňovat srážkovou daní?

Odpověď

V první řadě musíme dohody pracích konaných mimo pracovní poměr rozdělit na dohody o provedení práce a na dohody o pracovní činnosti a také zohlednit výši měsíční odměny.

  • Dohody o provedení práce – z hrubé odměny z dohody o provedení práce se odvádí měsíční 15% srážková daň, pokud hrubá měsíční odměna činí 10 000 Kč a méně (tato částka je také limitem pro placení povinného pojistného). Z příjmů nad 10 000 Kč je plátce povinen odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob.

  • Dohody o pracovní činnosti – z hrubé odměny z dohody o pracovní činnosti se odvádí měsíční 15% srážková daň, pokud hrubá měsíční odměna činí 3 500 Kč a méně (tato částka je také limitem pro placení povinného pojistného). Z příjmů nad 3 500 Kč je plátce povinen odvést zálohu na daň z příjmů fyzických osob.

Dotaz č. 4

Jakým způsobem se při odvodu srážkové daně z dohod o pracích mimo pracovní poměr zaokrouhluje základ daně a daň?

Odpověď

Základ daně i daň podle zvláštní sazby se zaokrouhlují na celé koruny dolů (§ 36 odst. 3 ZDP).

Dotaz č. 5

Není nám jasné, kdy máme z příjmů nerezidentů v ČR srazit a odvést srážkovou daň. Můžete tuto problematiku vysvětlit?

Odpověď

Zdaňování daňových nerezidentů v ČR je poměrně rozsáhlá problematika. V první řadě je potřebné vycházet z toho, že zahraniční osoby (daňoví nerezidenti) podléhají v ČR zdanění pouze z příjmů, které jsou taxativně vymezeny v § 22 zákona o daních z příjmů. Některé z těchto příjmů zdaňuje nerezident v daňovém přiznání a některé podléhají srážkové dani. Příjmy nerezidenta, které nejsou v ust. § 22 ZDP vyjmenovány, nepodléhají v ČR zdanění.

Pokud je příjem nerezidenta vymezen v § 22 ZDP a současně je uveden v § 36 ZDP, podléhá dani podle zvláštní sazby (srážkové dani), viz následující tabulka:

Zákon o daních z příjmů   Druh zdanitelného příjmu    Sazby daně
z příjmů nerezidenta
 
§ 22 odst. 1 písm. c)    Příjmy ze služeb (mimo stavebně montážních projektů), obchodního, technického a jiného poradenství a zprostředkování poskytovaných na území ČR    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. f) bod 1    Příjmy z nezávislé činnosti architekta, lékaře, vědce, inženýra, daňového či účetního poradce, právníka a učitele    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. f) bod 2    Příjmy z osobně vykonávané činnosti umělců, sportovců, artistů a spoluúčinkujících osob    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 1    Náhrady za poskytnutí práva na užití nebo za užití předmětu průmyslového vlastnictví, software, know-how    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 2    Náhrady za poskytnutá práva na užití, autorská práva (a to i když příjem od jednoho plátce přesáhne v kalendářním měsíci částku 10 000 Kč)    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 3    Podíly na zisku, vypořádací podíly, podíly na likvidačním zůstatku obchodních společností, daňově neuznatelné finanční výdaje z úvěrů a půjček    § 36 odst. 1 písm. b) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 4    Úroky a jiné výnosy z poskytnutých úvěrů a půjček    § 36 odst. 1 písm. b) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 5    Příjmy z užívání movité věci umístěné na území ČR:
- operativní pronájem [§ 36 odst. 1 písm. a) bod 2 ZDP]

- finanční pronájem [§ 36 odst. 1 písm. d) ZDP]   

§ 36 odst. 1 písm. a) bod 2
sazba daně – 15 %

§ 36 odst. 1 písm. d)
sazba daně – 5 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 6    Odměny členů statutárních orgánů a dalších orgánů právnických osob    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 8    Výhry z hazardních her, výhry fyzických osob v loteriích, sázkách, z reklamních, sportovních a veřejných soutěží    § 36 odst. 2 písm. i) ZDP
sazba daně – 15 %   
§ 22 odst. 1 písm. g) bod 12    Sankce ze závazkových vztahů    § 36 odst. 1 písm. a) bod 1
sazba daně – 15 %   
§22 odst.1 písm.g) bod 13   Příjmy ze svěřenského fondu a rodinné fundace   § 36 odst. 1 písm. a)
sazba daně – 15 %  
§ 22 odst.1 písm. g.)bod 14   Bezúplatné příjmy   § 36 odst. 1 písm. a)
sazba daně – 15 %  

Povinnost srazit a odvést daň českému správci daně mají pod vlastní majetkovou odpovědností plátci tohoto příjmu podle ust. § 38d ZDP.

Současně je potřebné vycházet z toho, že pokud ČR uzavřela se státem nerezidenta smlouvu o zamezení dvojího zdanění, je nutné porovnat postup zdaňování podle českých zákonů a podle příslušné smlouvy. Pro zdanění se použije postup, který je pro nerezidenta výhodnější. Sazby daně uvedené ve smlouvách jsou ve většině případu nižší, než jaké stanoví tuzemský daňový zákon. Plátce proto musí správci daně prokázat oprávněnost sražení daně nižší sazbou, protože smlouvy o zamezení dvojího zdanění se vztahují pouze na rezidenty smluvních států. Z toho důvodu plátcům doporučuji, aby si od svého zahraničního partnera vyžádali doklad o jeho daňové rezidenci v příslušném smluvním státě a měli k dispozici i další důkazní prostředky, aby mohli správci daně při případné kontrole prokázat, že jejich zahraniční partner je skutečným vlastníkem předmětného příjmu a že daný příjem je podle daňového práva příslušného smluvního státu považován za příjem tohoto zahraničního partnera. Na základě takových důkazních prostředků může plátce bez obav srazit daň nižší sazbou uvedenou ve smlouvě.

Příklad

Příklad č. 1:

Tuzemská společnost si pronajala výrobní linku od svého obchodního partnera, který je daňovým rezidentem Slovenska. Zákon o daních z příjmů v ust. § 22 odst. 1 písm. g) bod 5 stanoví, že příjmy daňového nerezidenta plynoucí z užívání movité věci umístěné na území ČR, zde podléhají zdanění. Z ust. § 36 odst. 1 písm. a) bod 3 ZDP vyplývá, že tento příjem podléhá srážkové dani ve výši 15 %. Smlouva o zmezení dvojího zdanění č. 100/2003 Sb.m.s. však v článku 12 stanoví, že tento příjem bude ve státě zdroje (v ČR) zdaněn pouze sazbou daně ve výši 10 %. Vzhledem k tomu, že zahraniční osoba předložila české společnosti doklad prokazující její daňové rezidentství na Slovensku, srazil tuzemský plátce daň výhodnější sazbou sjednanou v mezinárodní smlouvě (10 %).

Dotaz č. 6

Hradíme finanční leasing slovenské společnosti. Z této platby odvádíme v ČR srážkovou daň ve výši 10 %. Vycházíme z toho, že se jedná o příjem nerezidenta, který v ČR podléhá zdanění podle ust. § 22 odst. 1 písm. g) ZDP bod 5. Ve smlouvě o zamezení dvojího zdanění uzavřené mezi ČR a SR č. 100/2003 Sb.m.s. je v článku 12 stanoveno, že z tohoto příjmů bude v ČR sražena daň ve výši 10 %. Postupujeme správně?

Odpověď

Většina skutečností, které jsou uvedeny ve Vašem dotazu, je správná, jedná se o zdanitelné příjmy nerezidenta ze zdrojů v ČR a mezinárodní smlouva stanoví sazbu daně na 10 %. Pokud by se jednalo o běžný pronájem (užívání movitých věcí umístěných na území ČR), podléhal by tento příjem v souladu se smlouvou o zamezení dvojího zdanění sazbě daně 10 %. V případě finančního leasingu však tuzemský zákon o daních z příjmů v ust. § 36 odst. 1 písm. d) stanoví sazbu daně 5 %. Jedná se tedy o nižší daň, než stanoví mezinárodní smlouva (ta stanoví 10 %). Mezinárodní smlouva má sice při zdaňování příjmů nerezidentů přednost, ale pouze v případech, kdy je to pro poplatníka výhodnější. To znamená, že úplaty u finančního leasingu ve prospěch slovenské obchodní společnosti podléhají v ČR srážkové dani ve výši 5 % [§ 36 odst. 1 písm. d) ZDP].

Dotaz č. 7

Ve kterých případech musí český plátce odvádět z příjmů nerezidentů srážkovou daň ve výši 35 %?

Odpověď

Česká republika se snaží zamezit daňovým únikům mimo jiné také tím, že řeší zdaňování příjmů, které od nás plynou do tzv. daňových rájů. Z toho důvodu byla od roku 2013 pro zdanění některých příjmů nerezidentů ze zdrojů v ČR zavedena sazba daně 35 % (ust. § 36 odst. 3 ZDP). Tato daňová sazba však bude aplikována pouze na příjmy podléhající srážkové dani (§ 36 odst. 1 a odst. 2 ZDP) vyplácené

Nahrávám...
Nahrávám...