dnes je 28.3.2024

Input:

Účtová skupina 54 - Jiné provozní náklady

14.11.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 43 minut

8.3.2.5
Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Ing. Blanka Jindrová

Účtová skupina 54 – Jiné provozní náklady

Podle vyhlášky č. 500/2002 Sb., se v této skupině zachycuje zejména zůstatková cena při prodeji dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a zásob, poskytnuté dary, smluvní pokuty a úroky z prodlení, ostatní pokuty a penále, odpis pohledávek, pojistné vztahující se k provozní činnosti, inventarizační rozdíly a škody v provozní oblasti.

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Při vyřazování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku na rozvahových účtech musí být současně zachycena do nákladů zůstatková cena tohoto vyřazovaného majetku (pokud jde o dlouhodobý hmotný majetek, který se odpisuje a není plně odepsán).

Podle způsobu vyřazení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku se použije nákladový účet:

541 – Zůstatková cena prodaného dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při prodeji majetku),

543 – Dary (při darování majetku),

551 – Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku (při fyzické likvidaci majetku),

549 – Manka a škody (při vyřazení v důsledku poškození nebo odcizení),

582 – Škody (v mimořádných případech).

Podrobnější výklad k vyřazování dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je v textu Vyřazování dlouhodobého majetku.

Účtování o vyřazování DHM a DNM

Č.  Text  MD D
0. Vyřazení DNM a DHM v pořizovací ceně 07x, 08x 01x, 02x
1. ZC při vyřazení DM odpisovaného z důvodu opotřebení 551 08x
2. VC při vyřazení neodpisovaného DHM 551 031,032
3. ZC při prodeji DM 541 08x, 07x
4. VC při prodeji neodpisovaného DHM 541 031, 032
5. Prodej, vyřazení nedokončeného DM 551, 541 041,042
6. ZC při darování DM 543 07x, 08x
7. ZC při vyřazení poškozeného, ukradeného DM 549 07x, 08x
8. Faktura při prodeji 311 641

Daňově uznatelné náklady

Daňově uznatelným nákladem je daňová zůstatková cena hmotného majetku, a to u:

  • pěstitelských celků, trvalých porostů a zvířat,

  • prodaného nebo zlikvidovaného hmotného majetku, který lze podle ZDP odpisovat,

  • hmotného majetku předaného povinně bezúplatně podle zvláštních předpisů, snížená o přijaté dotace na jeho pořízení.

Při částečném prodeji nebo zlikvidování hmotného majetku je výdajem (nákladem) poměrná část zůstatkové ceny. Zůstatkovou cenu nebo její část nelze uplatnit v případě, kdy je stavební dílo (dům, budova, stavba) likvidováno zcela nebo zčásti v souvislosti s výstavbou nového stavebního díla nebo jeho technickým zhodnocením, potom se zůstatková cena stává součástí pořizovací ceny nového stavebního díla.

Obdobně se toto ustanovení vztahuje na zůstatkovou cenu hmotného a nehmotného majetku odpisovaného podle zákona o účetnictví, jehož účetní odpisy jsou nákladem (tzn. samostatné movité věci, popřípadě soubory movitých věcí se samostatným technicko-ekonomickým určením, jejichž vstupní cena není vyšší než 40.000 Kč a u nehmotného majetku není vyšší než 60.000 Kč a mají provozně-technické funkce delší než jeden rok), které se účetní jednotka rozhodla odpisovat.

U některých předmětů je daňově uznatelná při prodeji vstupní (zůstatková) cena jen do výše příjmů z prodeje. Jedná se o:

  • vstupní cenu hmotného majetku vyloučeného z odpisování,

  • pořizovací cenu, vlastní náklady nebo reprodukční pořizovací cenu nehmotného majetku určené podle právního předpisu upravujícího účetnictví, jehož účetní odpisy nejsou výdajem (nákladem),

  • část hodnoty vyvolané investice při jejím prodeji, která není součástí vstupní ceny hmotného majetku,

  • pořizovací cenu pozemku u poplatníka fyzické osoby,

  • zůstatkovou cenu technického zhodnocení odpisovaného nájemcem při ukončení nájmu nebo při zrušení souhlasu vlastníka s odpisováním do výše náhrady výdajů (nákladů) vynaložených na toto technické zhodnocení.

Je-li pozemek prodáván obchodní korporací, je pořizovací cena pozemku při jeho prodeji daňovým nákladem bez ohledu na výši dosaženého příjmu z jeho prodeje [viz § 24 odst. 2 písm. t) ZDP ]. Byl-li však pozemek získán vkladem jejího člena, je při stanovení daňově uplatnitelné hodnoty pozemku nutno přihlédnout i ke způsobu jeho ocenění. Pokud tento společník neměl pozemek zahrnut v obchodním majetku a vklad uskutečnil do 5 let od nabytí pozemku, jedná se o pořizovací cenu, která byla zjištěna u člena obchodní korporace, pokud jej nabyl úplatně nebo cena podle právního předpisu upravujícího oceňování majetku ke dni nabytí pozemku členem obchodní korporace, pokud jej nabyl bezúplatně.

Den prodeje

Den prodeje se posuzuje podle dne nabytí kupujícím, kterým se rozumí:

  1. u nemovitých věcí den přechodu vlastnických práv k nemovitým věcem a u nemovitých věcí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí,
  2. u movitých věcí koupených den převzetí zakoupené věci, není-li právním předpisem stanoveno nebo účastníky dohodnuto jinak, a u movitostí nabytých rozhodnutím státního orgánu den v něm určený a není-li určen, den právní moci rozhodnutí.

542 – Prodaný materiál

Pořizovací cena při prodeji materiálu je při jeho vyřazení sledována na samostatném nákladovém účtu proto, aby bylo možné zjistit účetní výsledek hospodaření z prodeje zásob materiálu. Toho dosáhneme porovnáním výnosů z prodeje zásob materiálu na účtu 642 – Tržby z prodeje materiálu (prodejní cena) a účtu 542 – Prodaný materiál (pořizovací cena).

Podrobnější výklad k prodeji materiálu naleznete v Účtování zásob.

Pořizovací cena materiálu je při prodeji daňově uznatelná v plné výši bez ohledu na cenu prodejní.

543 – Dary

Podle obecného rozdělení darů (nepeněžních plnění) musíme i při účtování vycházet z účelu, na který byl dar poskytnut a co je předmětem darování.

Na účet 543 patří pouze dary poskytované podle §§ 2055 – 2078 NOZ. Darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

Zda je dar daňově uznatelný, tj. splňuje-li podmínky pro uplatnění daru jako položky snižující základ daně podle ZDP (§ 15 odst. 1 ZDP a § 20 odst. 8 ZDP), ověří účetní jednotka až výpočtem v daňovém přiznání. Při sestavování daňového přiznání je nutné nejprve hodnotu všech darů vyloučit ze základu daně z příjmů, a teprve po výpočtu základu daně lze základ daně z příjmů o ně snížit, pokud jsou splněny podmínky ZDP. Dary se účtují podle charakteru daru jako úbytek majetku v účtové třídě 0, 1 a 2, nebo jako poskytnutí vlastních služeb. Z „vlastního majetku“ znamená, že výkony byly nakoupeny pro vlastní spotřebu (částečně spotřebovány nebo opotřebovány) nebo k dalšímu prodeji (zboží) a pak darovány. Současně se může jednat o výrobky vyrobené, ale dosud účetní jednotkou nerealizované.

Za dar se nepovažuje reklamní nebo propagační předmět, který je opatřen jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto předmětu nebo názvem propagovaného zboží nebo služby, jehož hodnota bez daně z přidané hodnoty nepřesahuje 500 Kč, a který není s výjimkou tichého vína předmětem spotřební daně [ § 25 odst. 1 písm. t) ZDP ].

Podmínky pro odpočet ze základu daně u fyzických osob (§ 15 odst. 1 ZDP)

Od základu daně lze odečíst hodnotu bezúplatného plnění:

  • poskytnutého obcím, krajům, organizačním složkám státu, právnickým osobám se sídlem na území České republiky, jakož i právnickým osobám, které jsou pořadateli veřejných sbírek,

  • na financování vědy a vzdělání, výzkumných a vývojových účelů, kultury, školství, na policii, na požární ochranu, na podporu a ochranu mládeže, na ochranu zvířat a jejich zdraví, na účely sociální, zdravotnické a ekologické, humanitární, charitativní, náboženské pro registrované církve a náboženské společnosti, tělovýchovné a sportovní, a politickým stranám a politickým hnutím na jejich činnost,

  • dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poskytovateli zdravotních služeb nebo provozují školy a školská zařízení a zařízení pro péči o toulavá nebo opuštěná zvířata nebo pro péči o jedince ohrožených druhů živočichů, na financování těchto zařízení,

  • dále fyzickým osobám s bydlištěm na území České republiky, které jsou poživateli invalidního důchodu nebo byly poživateli invalidního důchodu ke dni přiznání starobního důchodu nebo jsou nezletilými dětmi závislými na péči jiné osoby podle zvláštního právního předpisu, na zdravotnické prostředky nejvýše do částky nehrazené zdravotními pojišťovnami a na majetek usnadňující těmto osobám vzdělání a zařazení do zaměstnání,

  • pokud úhrnná hodnota bezúplatných plnění ve zdaňovacím období přesáhne 2 % ze základu daně anebo činí alespoň 1.000 Kč.

  • v úhrnu lze odečíst nejvýše 15 % ze základu daně.

Osvobození se použije za stejných podmínek i pro bezúplatné plnění poskytnuté právnickým nebo fyzickým osobám se sídlem nebo bydlištěm na území jiného členského státu Evropské unie než České republiky, na území Norska nebo Islandu.

Podmínky pro odpočet ze základu daně u právnických osob (§ 20 odst. 8 ZDP)

Od základu daně sníženého podle § 34 ZDP lze u poplatníků – právnických osob – odečíst hodnotu bezúplatných plnění za stejných podmínek jako u fyzických osob pokud hodnota bezúplatného plnění činí alespoň 2.000 Kč.

V úhrnu lze odečíst nejvýše 10 % ze základu daně sníženého podle § 34 ZDP. Do limitů pro tento odpočet se nezapočítávají bezúplatná plnění, která odpovídají uplatněným slevám na dílčím odvodu z loterií a jiných podobných her.

Tento odpočet nemohou uplatnit poplatníci, kteří nejsou založeni nebo zřízeni za účelem podnikání.

Od základu daně nelze odečíst hodnotu bezúplatného plnění, na základě kterého plyne poskytovateli bezúplatného plnění nebo osobě s ním spojené prospěch bez poskytnutí odpovídajícího protiplnění.

Účtování o daru u dárce

Č. op. Text MD D
1. Darování dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku ~ odpisovaného
zůstatková cena 543 07x, 08x
pořizovací cena 07x,08x 01x,02x
DPH z obvyklé ceny 543 343
2. Darování neodpisovaného DHM v pořizovací ceně 543 03x
3. Darování materiálu, zboží
účtování podle způsobu A 543 112, 132
účtování podle způsobu B 543 501, 504
DPH z ceny obvyklé 543 343
spotřební daň 543 345
4. Darování vlastních výrobků, služeb 543 61x, 62x
DPH z ceny obvyklé 543 343
spotřební daň 543 345
5. Darování cenných papírů:
krátkodobých 543 25x
Dlouhodobých 543 06x

544 – Smluvní pokuty a úroky z prodlení

Mezi smluvní pokuty a úroky z prodlení patří:

  • smluvní pokuty, úroky a poplatky z prodlení, penále, ve smyslu příslušných ustanovení § 2005 NOZ, § 2010 NOZ, §§ 2048–2052 NOZ (s výjimkou úroků z prodlení podle smlouvy o úvěru, které se účtují na účet 562 – Úroky),

  • postižní částky ve smyslu příslušných ustanovení zákona směnečného a šekového,

  • odstupné podle § 1992 NOZ.

Při porušení smluvené povinnosti si mohou strany ujednat smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. Ustanovení o smluvní pokutě se použijí i na pokutu stanovenou pro porušení smluvní povinnosti právním předpisem (penále).

Věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, může také požadovat po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení (§ 1970 NOZ). Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením, pokud si strany výši úroku z prodlení neujednají. Podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

Podle § 1992 NOZ si mohou strany ujednat odstupné. Jedna ze stran může svůj závazek zrušit zaplacením odstupného, čímž se závazek zruší obdobně jako při odstoupení od smlouvy. Právo zrušit závazek zaplacením odstupného však nemá strana, která již, byť i jen zčásti, plnění druhé strany přijala nebo druhé straně sama plnila. Toto se týká i odškodnění zaměstnance při ztrátě zaměstnání.

Podle § 67 ZP přísluší zaměstnanci, u něhož dochází k rozvázání pracovního poměru výpovědí danou zaměstnavatelem z důvodů uvedených v § 52 písm. a) až c) ZP nebo dohodou z týchž důvodů, při skončení pracovního poměru odstupné – podrobněji v Účtové skupině 52 Osobní náklady.

Na tomto účtu se účtuje předpisem, tzn., že na účet závazků souvztažně s účtem 544 se účtuje bez ohledu na to, kdy budou účtované částky zaplaceny. Podle § 24 odst. 2 písm. zi) ZDP jsou však tyto smluvní sankce daňově uznatelné až v okamžiku jejich zaplacení.

Z pohledu ZDP se tedy postupuje tak, že se výsledek hospodaření v daňovém přiznání pro účely výpočtu základu daně z příjmů zvyšuje o rozdíl, o který uvedené smluvní sankce zúčtované na stranu MD nákladů podle účetních předpisů převyšují skutečně zaplacené částky v tomto zdaňovacím období nebo jeho části a snížuje o rozdíl, o který budou zúčtované závazky na účtu 544 nižší než smluvní sankce skutečně zaplacené (jedná se o uplatnění daňově uznatelného nákladu, který není v daném období nákladem zachyceným v účetnictví, protože byl tento náklad uplatněn již dříve).

545 – Ostatní pokuty a penále

Na účtu 545 se zachycují předpisy sankční povahy, které nemají charakter smluvních sankcí – penále, úroky z prodlení a pokuty, přirážky k pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a k pojistnému na veřejné zdravotní pojištění, regulační a sankční opatření ve mzdové oblasti, přirážky k základním sazbám poplatků za znečišťování ovzduší, přirážky k základním úplatám za vypouštění odpadních vod, náklady spojené s trestem uveřejnění rozsudku podle § 23 zákona č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim, apod. bez ohledu na to, zda byly zaplaceny či nikoliv.

Podle § 25 odst. 1 písm. f) ZDP jsou tyto penále a pokuty daňově neuznatelné, s výjimkou uvedenou u účtu 544.

Sankce, jejichž existence je účetní jednotce známa, ale které nebyly k okamžiku závěrky ještě vyměřeny, uloženy, předepsány či sděleny, lze na vrub nákladů promítnout prostřednictvím dohadné položky (zejména úroky z prodlení vznikající ze zákona) nebo ve formě vytvořené rezervy (např. penále či úroky z prodlení podle DŘ, pokuty).

V případě prodlení s úhradou splatné daně vzniká daňovému dlužníkovi povinnost uhradit úrok z prodlení za každý den prodlení, počínaje pátým pracovním dnem následujícím po dni splatnosti až do data platby včetně. Výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB zvýšené o 14 procentních bodů platné pro první den příslušného kalendářního pololetí. Otázku splatnosti, předpisu úroku z prodlení a maximální doby jeho uplatnění upravují §§ 252 a 253 DŘ.

Je-li daň dodatečně vyměřena správcem daně na základě jeho vlastních zjištění (tj. nikoli na podkladě dodatečného daňového přiznání podaného daňovým subjektem), vzniká vedle úroku z prodlení i povinnost úhrady penále z částky daně dodatečně vyměřené, a to ve výši 20 %, je-li zvyšována daň či snižován odpočet daně nebo nárok na vrácení daně. Obdobně je postupováno i při dodatečném snížení daňové ztráty, kdy výše penále činí 1 % daňové ztráty snížené dodatečně správcem daně (tj. 1 % z částky, o níž je ztráta snížena). V případě prostého snížení daňové ztráty však logicky úrok z prodlení nevzniká a zmíněné penále je tedy jediným postihem (na rozdíl od případů dodatečného vyměření daně či snížení odpočtu daně či nároku na vrácení daně, kdy úrok z prodlení i penále vznikají vedle sebe) – viz § 251 DŘ.

546 – Odpis pohledávky

Na účtu se zachycuje postoupení a odpis pohledávek. Současně při odpisu pohledávky musí být doložen důvod a způsob odpisu pro daňové účely.

Pro všechna účetní řešení odpisu pohledávek je společné, že se i nadále sledují podle jejich splácení dlužníkem, protože právní existence nároku věřitele vůči dlužníkovi trvá a dlužník má stále povinnost svůj závazek uhradit. Do nákladů se vždy promítá rozvahová hodnota postoupené nebo odepsané pohledávky. U postupníka (nabyvatele) je pohledávka oceněna pořizovací cenou. Postoupením pohledávky přitom původní věřitel (postupitel) postupuje svou pohledávku jiné osobě (postupníkovi), který se tak vůči dlužníkovi stává věřitelem novým namísto věřitele původního. Postoupení pohledávky je upraveno pouze v §§ 1879 až 1887 NOZ.

Z hlediska daňové uznatelnosti nebo neuznatelnosti nákladů při postoupení pohledávky je nutné vést analytickou evidenci a sledovat dále, zda byla pohledávka postoupena před či po její splatnosti, zda k pohledávce jsou či nejsou tvořeny zákonné opravné položky, titul postoupené pohledávky a výši výnosu z postoupení pohledávky.

Úplatným postoupením jsou i pohledávky postoupené další osobě (postupníkovi), aby touto pohledávkou postupitel splnil svůj závazek, který vůči postupníkovi má – postoupení za účelem splnění dluhu.

Daňově uznatelný a neuznatelný náklad při postoupení pohledávky

Náklad je daňově uznatelný [ § 24 odst. 2 písm. s) ZDP ] ve výši jmenovité hodnoty pohledávky (v případě pohledávky vlastní) či pořizovací ceny pohledávky (byla-li tato postoupením již nabyta), a to do výše limitované ZDP, což je závislé především na datu splatnosti pohledávky a možnosti tvorby zákonných opravných položek podle ZoR.

Daňově uznatelná je jmenovitá hodnota pohledávky do výše příjmu (výnosu) plynoucího z jejího postoupení, popř. pořizovací cena pohledávky [ § 24 odst. 2 písm. s) ZDP ].

U pohledávek po splatnosti, ke kterým byla vytvořena opravná položka je daňově uznatelná jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky, a to do výše výnosu plynoucího z jejího postoupení zvýšeného o vytvořenou zákonnou opravnou položku.

U pohledávek před lhůtou splatnosti je daňově uznatelná jmenovitá hodnota pohledávky nebo pořizovací cena pohledávky, a to do výše výnosu plynoucího z jejího postoupení zvýšeného o diskont, který připadá na zbývající dobu do lhůty splatnosti. Výše diskontu se posuzuje podle úrokové sazby obvyklé při poskytování finančních prostředků s odpovídající dobou splatnosti.

Všechna výše uvedená ustanovení se týkají pouze jednotlivých pohledávek. Zisky a ztráty z jednotlivých pohledávek nelze vzájemně kompenzovat.

Soubor pohledávek

U souboru pohledávek u poplatníků, u kterých výnosy plynoucí v souvislosti s nákupem, prodejem, držbou a vymáháním nakoupených pohledávek představují alespoň 80 % jejich veškerých výnosů, se postupuje odlišně. Podle § 24 odst. 14 ZDP je možná vzájemná kompenzace zisků a ztrát při jejich prodeji ale pouze v rámci jednoho a téhož souboru pohledávek. Nelze tedy vzájemně sčítat pohledávky nabyté sice od jednoho poplatníka v jednom období, ale na základě různých smluv.

Daňově uznatelný odpis pohledávek

Daňově uznatelným nákladem je pouze odpis pohledávek (ve jmenovité hodnotě nebo pořizovací ceně u pohledávek nabytých postoupením, vkladem a přeměnou společnosti), které jsou vymezeny v § 24 odst. 2 písm. y) ZDP, a to pouze do výše vytvořené zákonné opravné položky, kterou je nutno současně zúčtovat jako snížení nákladů.

Další podmínkou je, že:

  • o této pohledávce bylo při jejím vzniku účtováno ve výnosech,

  • vzniklý zdanitelný příjem nebyl od daně osvobozen,

  • k této pohledávce lze uplatňovat zákonné opravné položky, nebo se jedná o pohledávku, ke které sice nelze tvořit opravnou položku, avšak tato tvorba je nepřípustná pouze proto, že:

    • - od data splatnosti pohledávky uplynulo méně než 6 měsíců, nebo
    • - se jedná o pohledávku se jmenovitou hodnotou (vztaženo k okamžiku vzniku pohledávky) vyšší než 200.000 Kč, ohledně které nebylo zahájeno rozhodčí řízení, soudní řízení nebo správní řízení.

Pro pohledávky nabyté postoupením po 1. 1. 2014 je nutné doložit správci daně, že byla pohledávka v minulosti u svého držitele účtována do výnosů a ty byly zahrnuty do základu daně.

Pohledávky, které lze odepsat do daňově uznatelných nákladů podle § 24 odst. 2 písm. y) ZDP musí být pouze a jenom za dlužníkem:

  • u něhož soud zrušil konkurs proto, že majetek dlužníka je zcela nepostačující, pohledávka byla poplatníkem přihlášena u insolvenčního soudu a měla být vypořádána z majetkové podstaty,

  • který je v úpadku nebo jemuž úpadek hrozí, a to na základě výsledků insolvenčního řízení (podmínkou je řádné a včasné přihlášení pohledávek u insolvenčního soudu, což je 2 měsíce, v případě oddlužení pak 30 dnů),

  • který zemřel a pohledávka nemohla být uspokojena ani vymáháním na dědicích dlužníka; tuto skutečnost je nutno správci daně při případné kontrole prokázat,

  • který byl právnickou osobou a zanikl bez právního nástupce a věřitel nebyl s původním dlužníkem spojenou osobou ve smyslu § 23 odst. 7 ZDP,

  • na jehož majetek, ke kterému se daná pohledávka váže, je uplatňována veřejná dražba, a to na základě výsledků této dražby,

  • jehož majetek, ke kterému se pohledávka váže, je postižen exekucí, a to na základě výsledků provedení této exekuce.

Daňově neuznatelný odpis pohledávek

Účetní odpis pohledávek je možný i na základě rozhodnutí účetní jednotky a její vnitřní směrnice. Odpis se sleduje na analytických účtech k účtu 546, a jedná se o neuznatelný náklad z hlediska ZDP. V případě budoucího inkasa odepsané pohledávky bude úhrada zachycena na účtu 646 – Výnosy z odepsaných pohledávek, ale opět se jedná o výnos vylučovaný z daňového základu.

Podle § 629 NOZ je promlčecí lhůta nově tři roky (dříve podle ObchZ bylo trvání promlčecí lhůty 4 roky).

Č. op. Text MD D
a) Pohledávky postoupené úplatně
1. Rozvahová hodnota nebo pořizovací cena pohledávky 546.1 311, 315, 378
• výnos z postoupení 211, 315, 378 646.1
b) Pohledávky postoupené za účelem splnění dluhu
Buď
1. Zúčtování pohledávky do nákladů 546.2 311
2. Odpis závazku do výnosů 321 648
nebo  
3. Úhrada závazku zápočtem s pohledávkou vůči třetí osobě 321 311
c) Daňově uznatelný odpis pohledávek    
1. Pohledávky z obchodních vztahů § 24 odst. 2 písm. y) ZDP (daňově neuznatelný náklad) 546.3 311, 315
pokud byly k pohledávce již vytvořeny opravné položky, jsou současně rozpuštěny:
2. Zákonné opravné položky 391.1 558
3. Účetní opravné položky 391.2 559
d) Daňově neuznatelný odpis pohledávek – účetní    
1. Nad rámec § 24 odst. 2 písm. y) ZDP (daňově neuznatelný náklad) 546.4   –
• z obchodních vztahů   – 311, 315
• za členem obchodní korporace   – 355
• za zaměstnancem   – 335
• ostatní   – 378

Účet 547 – Mimořádné provozní náklady

547 – Mimořádné provozní náklady

Na tomto účtu se účtují náklady provozního charakteru neúčtované na ostatních účtech účtové skupiny 54, mající povahu nákladu mimořádného.

Ukončení hospodářské činnosti

1/ Ukončení hospodářské činnosti

Obchodní společnost se může dostat do úpadku (konkurs, reorganizace, oddlužení a zvláštní způsoby řešení úpadku), anebo je likvidována z důvodu dobrovolného ukončení své činnosti. O hrozící úpadek jde tehdy, lze-li se zřetelem ke všem okolnostem důvodně předpokládat, že dlužník nebude schopen řádně a včas splnit podstatnou část svých peněžitých závazků.

Jestliže je dlužník v úpadku, lze u soudu zahájit za podmínek stanovených zákonem o úpadku soudní řízení, jehož předmětem je dlužníkův úpadek nebo hrozící úpadek a způsob jeho řešení.

Zániku společnosti předchází její zrušení s likvidací nebo bez likvidace, přechází-li její jmění na právního nástupce. Společnost zaniká ke dni výmazu z obchodního rejstříku. Všechny zůstatky účtů časového rozlišení, dohadných položek a rezerv musí být zúčtovány.

Rozpuštění a převod účtů časového rozlišení a dohadných položek při likvidaci společnosti

Č. Text MD D
1. Převod zůstatků nákladů příštích období a výnosů příštích období
a) do nákladů 547 381, 384
b) přiřazení k pohledávkám na základě smluv 3xx 381, 384
2. Převod zůstatků výdajů a příjmů příštích období
a) do výnosů 383, 385 649
b) přiřazení k závazkům na základě smluv 383, 385 3xx
3. Převod dohadných účtů aktivních a pasivních
a) přiřazení k pohledávkám na základě smluv 3xx 388
b) do nákladů 547 388
c) do výnosů 389 649
4. Rozpuštění rezerv
a) zákonných 451 552
b) ostatních 459 554

Použité účty:

547 – Mimořádné provozní náklady

649 – Mimořádné provozní výnosy

Prodej obchodního závodu nebo jeho části

2/ Prodej obchodního závodu nebo jeho části

Na tomto účtu se zachycují náklady z prodeje obchodního závodu, z titulu postoupení, popřípadě ukončení hospodářské činnosti, či složky hospodářské činnosti účetní jednotky.

Při prodeji obchodního závodu nebo jeho části se prodávající zavazuje odevzdat kupujícímu obchodní závod a převést na něj vlastnické právo k obchodnímu závodu a kupující se zavazuje převzít závazky prodávajícího související s obchodním závodem a zaplatit kupní cenu.

Prodávající účtuje o pohledávce z prodeje obchodního závodu nebo jeho části a dále musí:

  • rozpustit rezervy,

  • opravné položky, které se váží k prodávanému majetku,

  • zrušit oceňovací rozdíl k nabytému majetku nebo goodwillu (z předešlých transakcí či vkladů),

  • převést časové rozlišení související s prodejem obchodního závodu nebo jeho části na kupujícího – účtuje se jako prodej pohledávky nebo jako převod závazku,

  • převést dohadné položky aktivní jako pohledávky na kupujícího,

  • dohadné položky pasivní jako závazek, který přebírá kupující,

  • zaúčtovat prodávaný majetek na účet 547 – Mimořádné provozní náklady a

  • tržbu z prodeje jako mimořádný provozní výnos (649 – Mimořádné provozní výnosy).

Účtování prodeje obchodního závodu nebo jeho části u prodávajícího

Č.  Text MD 
AKTIVA
1. Doúčtování zůstatkových (pořizovacích) cen prodávaného dlouhodobého majetku 547 07x, 08x, 03x, 06x
2. Vyřazení dlouhodobého majetku v pořizovacích cenách 07x, 08x 01x, 02x
3. Převod prodávaných zásob 547 1xx
4. Převod krátkodobého finančního majetku 547 2xx
5. Převod pohledávek 547 3xx
6. Rozpuštění časového rozlišení a dohadných položek aktivních 547 38x
PASIVA
7. Převod krátkodobých závazků 3xx 547
8. Převod dlouhodobých závazků 45x 547
9. Rozpuštění rezerv 45x 547
10. Rozpuštění časového rozlišení a dohadných položek pasivních 38x 649
11. Zrušení oprávek k oceňovacímu rozdílu k nabytému majetku
a) aktivní 557 087
b) pasivní 087 648
12. Vyřazení oceňovacího rozdílu
a) aktivní 027 087
b) pasivní 087 027
13. Zrušení oprávek ke goodwillu
a) aktivní 557 075
b) pasivní 075 648
14. Vyřazení goodwillu
a) aktivní 015 075
b) pasivní 075 015
15. Pohledávka z prodeje obchodního závodu 371 649

Restrukturalizace

3/ Restrukturalizace

Restrukturalizací se rozumí program, kterým se významně mění předmět činnosti účetní jednotky nebo způsob, jakým je činnost účetní jednotky prováděna. Restrukturalizace může zahrnovat zejména přemístění podnikatelských aktivit do jiné oblasti, uzavření provozu, utlumení nebo ukončení podnikatelských aktivit. K nákladům na restrukturalizaci nepatří náklady na přeškolení nebo přemístění zaměstnanců, kteří zůstanou nadále v zaměstnaneckém poměru, náklady na marketing apod.

Jiné mimořádné provozní náklady

4/ Jiné mimořádné provozní náklady

Na tomto účtu se zachycují jen škody, které vznikají z příčin pro účetní jednotku zcela mimořádných (zejména škody v důsledku živelních pohrom apod.). Některé účetní jednotky je mohou zachycovat na účet 549 – Manka a škody.

Operace zachycené na tomto účtu mají mimořádnou povahu a způsobují účetní jednotce úbytek majetku, který v případě, že je účetní jednotka pojištěna, může být kompenzován náhradou od pojišťovny nebo může být vymáhán na zodpovědných osobách.

548 – Ostatní provozní náklady

Na tomto účtu mohou účetní jednotky zachycovat ostatní provozní náklady, pokud pro ně nemají vytvořen samostatný syntetický účet ve skupinách 50 až 54.

K ostatním provozním nákladům patří:

a) Pojistné. Záleží na rozhodnutí účetní jednotky a její vnitřní směrnici, zda se rozhodla pojistné časově rozlišovat nebo je bude posuzovat jako pravidelně se opakující, popř. nevýznamnou položku (postup při časovém rozlišení se nesmí každoročně měnit). Pokud je pojistné časově rozlišováno, jedná se o náklady až v následujícím účetním období – 381 – Náklady příštích období, které jsou teprve následně zúčtovány do nákladů. Pojištění musí souviset s příjmem, který je předmětem daně, ale není od daně osvobozen. Pak je pojištění daňově uznatelné.

b) Příspěvky právnickým osobám jsou daňově uznatelné, pokud povinnost členství vyplývá ze zvláštního právního předpisu (např. komora daňových poradců, komora auditorů apod.), členství je nutnou podmínkou k provozování předmětu podnikání nebo výkonu činnosti (např. autorizovaní inženýři a architekti, lékaři) nebo pokud se jedná o členský příspěvek poplatníka organizaci zaměstnavatelů, o členský příspěvek Hospodářské komoře České republiky nebo o členský příspěvek Agrární komoře České republiky.

Daňově neuznatelné jsou příspěvky podle § 25 odst. 1 písm. zo) ZDP hrazené jejich příjemcům, u nichž jsou tyto členské příspěvky od daně u příjmů osvobozeny podle § 19 odst. 1 písm. a) ZDP (např. zájmovým sdružením právnických osob, u nichž členství není nutnou podmínkou, odborové organizaci, politické straně apod.).

c) Zmařená investice. Pokud dojde k trvalému zastavení pořizování DHM nebo DNM, ve kterém se nebude pokračovat, odepíše se vynaložená částka při likvidaci jako daňově uznatelný náklad. Poplatník musí prokázat, že k zastavení došlo z objektivních příčin.

d) Odvody do státního rozpočtu z titulu nesplnění povinného podílu zaměstnanců se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců podle § 81 až 83 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. Odvod nemusí zaměstnavatel platit, pokud zaměstná osoby se zdravotním postižením v pracovním poměru nebo odebírá výrobků nebo služeb od zaměstnavatelů zaměstnávajících více než 50 % zaměstnanců.

e) Úhrada zaměstnancům při pracovních úrazech a nemocech z povolání podle zákoníku práce.

f) Paušální částky nebo i skutečné částky hrazené zaměstnancům na základě smlouvy na údržbu a čištění pracovního oblečení, za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce podle zákoníku práce, avšak pouze do výše, v jaké by zaměstnavatel uplatňoval odpisy srovnatelného hmotného majetku při rovnoměrném odpisování v dalších letech odpisování.

g) Výdaje na dokončené stavební úpravy, nástavby, přístavby, rekonstrukce a modernizace majetku, pokud nepřesáhnou za účetní období limit stanovený účetní jednotkou v souladu s ustanovením § 47 odst. 3 PVZÚtechnické zhodnocení pro účely účetnictví (platí od 1. 1. 2014).

Technické zhodnocení podle ZDP je upraveno stále v § 33 ZDP a u hmotného majetku se jedná o částku 40.000 Kč v úhrnu za zdaňovací období nebo jeho část, za kterou se podává daňové přiznání. O hodnotu technického zhodnocení se zvýší vstupní cenu či zůstatkovou cenu majetku. Nebude-li překročena částka 40.000 Kč, může se poplatník rozhodnout, zda se jedná o náklady nebo technické zhodnocení.

h) Dále např. náklady spojené s držením služebních psů, rozdíly ze zaokrouhlování DPH, náklady vynaložené nájemcem na uvedení pronajatého majetku do původního stavu, ceny do veřejných soutěží, odstupné za uvolnění bytu a další.

549 – Manka a škody

549 – Manka a škody

Za manko je v souladu s § 30 odst. 10 ZoÚ považován inventarizační rozdíl mezi skutečným stavem majetku a jeho stavem v účetnictví, kdy skutečný stav je nižší než stav evidovaný, přičemž rozdíl

Nahrávám...
Nahrávám...