dnes je 19.3.2024

Input:

Účtová třída 1

10.5.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 14 minut

Účtová třída 1

Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

I. Charakteristika

Účtová třída 1 je vyhrazena pro zásoby, což je majetek s vysokou likviditou, který se skladuje a až při spotřebě, výdeji do výroby, prodeji apod. se účtuje do nákladů (pozor na rozdíly v účtování způsobem A a B – viz text dále).

Členění zásob:

a) nakupované

materiál:

  • suroviny, což je základní materiál, který při výrobním procesu přechází zcela nebo zčásti do výrobku a tvoří jeho podstatu,

  • pomocné látky, které přecházejí také přímo do výrobku, netvoří však jeho podstatu (např. lak na výrobky),

  • látky, kterých je zapotřebí pro zajištění provozu účetní jednotky (např. mazadla, palivo, čisticí prostředky),

  • náhradní díly včetně náhradních dílů učených k výměně komponenty, obaly a obalové materiály, pokud nejsou účtovány jako dlouhodobý majetek nebo zboží,

  • další movité věci s dobou použitelnosti jeden rok a kratší bez ohledu na výši ocenění,

  • hmotné movité věci a jejich soubory s dobou použitelnosti delší než jeden rok, v ocenění stanoveném ve vnitřní směrnici účetní jednotky, o kterých bylo rozhodnuto, že vzhledem k ocenění nebudou zařazeny do dlouhodobého hmotného majetku a jsou považovány za drobný hmotný majetek, o kterém účetní jednotka účtuje jako o zásobách, pokusná zvířata,

  • náhradní díly se při komponentním odpisování převedou do DHM a odpisují se samostatně se stanovenou dobou životnosti společně s komponentou.

zboží:

obsahuje movité věci a zvířata, nabyté za účelem prodeje, pokud účetní jednotka s těmito věcmi a zvířaty obchoduje. Položka obsahuje dále výrobky vlastní výroby, které byly aktivovány a předány do vlastních prodejen, a zvířata vlastního chovu, která dospěla, byla aktivována a jsou určena k prodeji s výjimkou jatečných zvířat. Položka obsahuje též nemovité věci, které účetní jednotka, jejímž předmětem činnosti je nákup a prodej nemovitých věcí, nakupuje za účelem prodeje a sama je nepoužívá, nepronajímá a neprovádí na nich technické zhodnocení. Patří sem i právo stavby, pokud je pořízeno za účelem jeho prodeje.

b) vytvořené v účetní jednotce (zásoby vlastní činnosti)

  • nedokončená výroba

produkty, které prošly jedním nebo několika výrobními stupni a nejsou již materiálem, nejsou však dosud hotovým výrobkem; tato položka rovněž obsahuje nedokončené činnosti, při nichž nevznikají hmotné produkty,

  • polotovary

odděleně evidované produkty, to jsou polotovary, které dosud neprošly všemi výrobními stupni a budou dokončeny nebo zkompletovány do hotových výrobků v dalším výrobním cyklu,

  • výrobky

věci vlastní výroby určené k prodeji nebo ke spotřebě uvnitř účetní jednotky,

  • zvířata

mezi zásoby patří mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny, včetně jatečných zvířat, která nejsou vykazována jako dlouhodobý hmotný majetek ve třídě 0 nebo jako zásoby zboží ve třídě 1.

II. Oceňování

Zásoby se oceňují podle § 25 a § 27 ZoÚ§ 49 vyhlášky č. 500/2002 Sb., a to:

a) nakoupené – pořizovacími cenami,

b) vyrobené v účetní jednotce – vlastními náklady, reprodukčními pořizovacími cenami,

c) v případech bezúplatného nabytí – reprodukčními pořizovacími cenami.

Pro výpočet ceny zásob se při vyskladnění do spotřeby nebo při prodeji užívají různé oceňovací techniky: pevná cena, metoda FIFO, vážený aritmetický průměr.

Nakoupené zásoby

  • Pořizovací cena

Součástí pořizovací ceny zásob jsou též náklady související s jejich pořízením, zejména přepravné vyúčtované dodavatelem nebo provedené účetní jednotkou, provize, clo a pojistné. Součástí pořizovací ceny zásob nejsou zejména úroky z úvěrů a zápůjček poskytnutých na jejich pořízení, kurzové rozdíly, smluvní pokuty a úroky z prodlení a jiné sankce ze smluvních vztahů.

Pořizovací cenu zásob lze rozdělit na cenu pořízení nebo na předem stanovenou cenu pořízení a odchylku od skutečné ceny pořízení a náklady s pořízením související. Při vyskladnění zásob se tyto náklady, popřípadě odchylky rozpouštějí způsobem stanoveným vnitřním předpisem účetní jednotky.

Náklady na úpravy skladovaného materiálu nebo zboží se považují za náklady související s pořízením zásob a zvyšují ocenění zásob.

Nevyfakturované dodávky na konci účetního období se ocení podle uzavřené smlouvy, popřípadě podle jiných dokladů, které má účetní jednotka k dispozici.

V rámci jednoho analytického účtu zásob je nutné používat pouze jeden způsob ocenění.

  • Reprodukční pořizovací cena

Cena, za kterou by byly zásoby pořízeny v době, kdy se o nich účtuje, se používá u zásob pořízených bezplatně (darem), nalezených (přebytky zásob) a vložených do společnosti (pokud nejsou podle smlouvy oceněny jinak). Renovované náhradní díly, obnovené nástroje, odpad a zbytkové produkty vrácené z výroby či jiné činnosti se v případech, kdy vlastní náklady na jejich vytvoření nelze zjistit, ocení reprodukční pořizovací cenou.

Zásoby vytvořené vlastní činnosti

Zásoby vlastní činnosti se oceňují vlastními náklady – podrobněji např. u účtu 121.

Výrobou se rozumí i jiná činnost, při které nevznikají hmotné produkty

Nakoupená zvířata se oceňují pořizovací cenou, zvířata vlastního odchovu (příchovky) vlastními náklady nebo reprodukční pořizovací cenou v případech, kdy vlastní náklady nelze zjistit. Přírůstky zvířat se oceňují vlastními náklady.

Oceňovací techniky při vyskladnění zásob

Pokud nelze při vyskladnění konkrétní zásoby zjistit její individuální cenu při pořízení (a to lze jen ve výjimečných případech, například individuální šperky apod.) a ocenění přírůstků zásoby na skladě je odlišné podle jednotlivých nákupů od různých dodavatelů, je nutné vybrat (a prakticky realizovat) oceňovací techniku při vyskladnění, která nejvíce vyhovuje danému druhu zásob a popsat ji ve vnitropodnikové směrnici.

Legislativa nabízí tyto možnosti:

a) metodu váženého aritmetického průměru

Pořizování a naskladňování zásob je v ocenění pořizovacími cenami, které se liší podle toho, kdy a od koho byly zásoby pořízeny. Cena pro vyskladnění se počítá metodou váženého aritmetického průměru. Je možné použít klouzavý vážený aritmetický průměr, kdy se výpočet provádí při každém vyskladnění a lze jej používat bez omezení. Nebo se počítá tzv. prostý vážený aritmetický průměr, který se počítá minimálně jednou za měsíc a používá se pro výpočet ceny zásob při vyskladnění po celý následující měsíc.

b) metodu FIFO

Název metody je odvozen z angličtiny "first in, first out", což znamená "první dovnitř, první ven." Nejdříve nakoupené zásoby se při této metodě prodávají nebo vyskladňují jako první. Např. u prodávaného zboží se přiřadí automaticky nejstarší pořizovací cena, tzn., že stav zásob na skladě je oceněn pořizovacími cenami dosud nevyskladněných počátečních dodávek a všech ostatních dodávek, které v časové posloupnosti následovaly při nákupu na sklad později.

c) pevnou cenu

Při této metodě se syntetický účet zásob (účet 112 nebo 132) rozdělí na 3 analytické účty (AÚ):

  • AÚ pro pevnou cenu, kterou si stanoví účetní jednotka předem na určité období,

  • AÚ pro rozdíl mezi skutečnou pořizovací cenou a pevnou cenou,

  • AÚ pro vedlejší náklady na pořízení.

Ve vnitřní směrnici si musí účetní jednotka stanovit, jak bude rozpouštět odchylky. Nejčastěji se používá výpočet pomocí koeficientu:

Tímto vypočteným koeficientem se vynásobí úbytek zásob za dané období v pevných cenách a o výslednou částku se sníží analytické účty rozdílů.

Účetní jednotky nesmí měnit v průběhu účetního období způsoby oceňování. Změny realizované mezi účetními obdobími jsou přípustné jen z důvodu věrného zobrazení předmětu účetnictví. Tato zásada ale neznamená, že není možné v průběhu účetního období měnit úroveň oceňování, když je dodržována metoda oceňování.

Je nutné rozlišovat mezi změnou ve výši ocenění zásob a změnou metody, tj. změnou ve způsobu ocenění majetku. V průběhu účetního období nelze měnit metodu oceňování při vyskladnění např. z pevných skladových cen na průměrné ceny, ale je možné v rámci pevné ceny provést její úpravu.

Účetní metody, účetní odhady – podrobněji u účtu 427.

III. Účtové skupiny

O zásobách se účtuje průběžně způsobem A nebo periodicky způsobem B. Účetní jednotka může používat pro různé druhy zásoby různé způsoby. Ale při účtování podle míst uskladnění (odpovědných osob) může být uplatněn pouze jeden z uvedených způsobů.

Účetní souvztažnosti při užití způsobu A nebo B naleznete u účtů 112 Materiál na skladě132 Zboží na skladě a v prodejnách.

Způsob A

Průběžný způsob evidence zásob udržuje záznamy o nakoupených zásobách a o nákladech prodaných zásob na stále aktuální bázi. Tato evidence poskytuje maximum informací pro operativní řízení. Z účetnictví je možné v průběhu účetního období kdykoliv zjistit stav zásob na skladě a jejich hodnotu v korunách. Skutečný stav se porovnává se stavem účetním povinně k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Při nákupech se průběžně účtuje o pořízení zásob na sklad, do prodejny, a do nákladů se zásoby účtují až při jejich výdeji, vyskladnění, prodeji apod.

Způsob B

Periodický způsob evidence zásob nezajišťuje průběžné záznamy o pohybu zásob přímo v účetnictví. Stav zásob a náklady spojené s vyskladněním, prodejem se zaúčtují až na konci účetního období po realizované fyzické inventuře, jejíž výsledek je porovnán s údaji dle skladové evidence. Tento způsob se užívá tam, kde účetní jednotka nepotřebuje v průběhu účetního období informace o stavu zásob a je náročný při účtování k rozvahovému dni. Při nákupech se průběžně účtuje o pořízení zásob přímo do nákladů jako současný výdej (prodej) a na sklad, či do prodejny se převádějí až konečné zůstatky zásob při účetní uzávěrce.

Nahrávám...
Nahrávám...