dnes je 28.3.2024

Input:

Účtová třída 4

20.9.2017, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 29 minut

Účtová třída 4

Ing. Blanka Jindrová, Ing. Dagmar Procházková, Ing. Pavla Strakošová

I. Charakteristika

Ve 4. účtové třídě se zachycují vlastní zdroje a cizí dlouhodobé zdroje v členění:

a) vlastní zdroje:

skupina 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy

skupina 42 – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření

skupina 43 – Výsledek hospodaření

skupina 48 – Odložený daňový závazek a pohledávka

skupina 49 – Individuální podnikatel

b) cizí zdroje:

skupina 45 – Rezervy

skupina 46 – Dlouhodobé závazky k úvěrovým institucím

skupina 47 – Dlouhodobé závazky


Základní kapitál společnosti je součástí vlastního kapitálu, který dále tvoří:

a) kapitálové fondy,

b) fondy ze zisku,

c) výsledek hospodaření minulých let a běžného účetního období,

d) jiný výsledek hospodaření.

Vlastní kapitál tvoří zůstatky účtů účtové skupiny 41 až 43. Vlastní kapitál poskytuje důležitou informaci o účetní hodnotě účetní jednotky.

Vlastní kapitál společnosti může dosahovat i záporných hodnot, pokud společnost hospodaří se ztrátou.

Nesplní-li představenstvo akciové společnosti nebo jednatelé společnosti s ručením omezeným svoji povinnost podat insolvenční návrh (zákon č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení – insolvenční zákon), odpovídají věřitelům za škodu, která jim tím vznikne.


II. Oceňování

Dlouhodobé závazky (dluhy) se oceňují jmenovitou hodnotou. Cenný papír se při emisi (založení obchodní korporace, zvýšení základního kapitálu) oceňuje jmenovitou hodnotou, což je peněžní částka, která je na něm uvedena. Určení jmenovité hodnoty je věcí emitenta cenného papíru.


Cizí měna

Podle § 4 ZoÚ jsou účetní jednotky povinny vést účetnictví v peněžních jednotkách české měny a současně i v cizí měně u vyjmenovaného majetku a závazků.

a) ocenění majetku a dluhů k okamžiku uskutečnění účetního případu:

pro účely ocenění k okamžiku uskutečnění účetního případu může účetní jednotka použít pro přepočet cizí měny na českou měnu pevný kurz nebo aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou (podrobněji u obsahového vymezení účtové třídy 3),

b) ocenění majetku a závazků k okamžiku sestavení účetní závěrky:

pro účely ocenění k okamžiku sestavení účetní závěrky musí účetní jednotka použít aktuální denní kurz vyhlášený Českou národní bankou.

U kurzových rozdílů, které vznikají v průběhu účetního období při ocenění majetku a dluhů se uskutečněním účetního případu rozumí zejména splnění peněžitého dluhu, převzetí dluhu u původního dlužníka, vzájemné započtení pohledávek, úhrada úvěru nebo zápůjčky novým úvěrem nebo zápůjčkou a převod záloh a závdavků na úhradu pohledávek a dluhů.

Kurzové rozdíly nevznikají při oznámení o změně věřitele u dlužníka a u věřitele v případě, že za jeho dlužníka bude plnit jiný dlužník, při splácení peněžitých vkladů do obchodních korporací.


III. Účtové skupiny

A) Vlastní kapitál

41x – Základní kapitál a kapitálové fondy

411 – Základní kapitál

Základní kapitál obchodní korporace je souhrn všech vkladů (§ 30 ZOK).

Pro společnost s ručením omezeným je stanovena minimální výše vkladu 1 Kč, ledaže společenská smlouva určí, že výše vkladu je vyšší (§ 142 ZOK). Pro akciovou společnost je výše základního kapitálu alespoň 2 mil. Kč, nebo 80 000 EUR.

Pro komanditní společnost není předepsána povinná výše základního kapitálu.

U společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti se výše základního kapitálu zapisuje do obchodního rejstříku. U komanditní společnosti však nikoliv. V osobní společnosti ve formě veřejné obchodní společnosti není základní kapitál vytvářen povinně a vzniká pouze v případě, že se společníci zavážou ve společenské smlouvě vklady vložit. V družstvu je základní kapitál tvořen z členských vkladů členů.

Další podrobnější úprava je v zákonu č. 90/2012 Sb., o obchodních korporacích:

a) společnost s ručením omezeným: § 132 až § 242 ZOK,

b) akciová společnost: § 243 až § 551 ZOK,

c) veřejná obchodní společnost: § 95 až § 117 ZOK,

d) komanditní společnost: § 118 až § 131 ZOK,

e) družstvo: § 552 až § 773 ZOK.


O základním kapitálu se účtuje:

a) při založení obchodní korporace,

b) při jeho zvyšování – ve společnosti s ručením omezeným dalšími vklady nebo z vlastních zdrojů společnosti, v akciové společnosti – upsáním nových akcií, z vlastních zdrojů společnosti, vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie, kombinovaným zvýšením,

c) při jeho snižování.

Zvýšení základního kapitálu, který ještě nebyl zapsán do obchodního rejstříku, se účtuje ve prospěch účtu 419 – Změny základního kapitálu; okamžik uskutečnění účetního případu volí účetní jednotka v závislosti na způsobu, zvyšování základního kapitálu s přihlédnutím k právní úpravě tohoto způsobu a to tak, aby bylo zajištěno správné vykázání struktury vlastních a cizích zdrojů, přičemž musí být vysoce pravděpodobné, že základní kapitál bude zvýšen. Na účet 419 – Změny základního kapitálu účtuje a. s. při snížení základního kapitálu až do okamžiku zápisu do obchodního rejstříku (ČÚS 012).

O zvýšení základního kapitálu je možné účtovat na účtu 411 až na základě zápisu změny do obchodního rejstříku. Účtování o tvorbě a změnách základního kapitálu je závislé na právní formě obchodní korporace.

Chybou je absence použití účtu 419 pro zápis změn ve výši ZK na základě notářského zápisu a účtování přímo na účet 411 do zápisu do obchodního rejstříku. Při sestavení řádné účetní závěrky pak dochází k nesprávnému vykázání jednotlivých složek vlastního kapitálu.


Chybou je i situace, kdy změna výše ZK je zachycena na účtu 419, ale nedojde po zápisu změny v obchodním rejstříku k přeúčtování na účet 411.

Pokud je ZK zvyšován upsáním nových akcií, musí být:

  • účtováno na základě rozhodnutí valné hromady na MD účtu 353 a na Dal účtu 419,

  • vklady splacené před zápisem do obchodního rejstříku musí být zachycené jako dluh na účtu 379 strana Dal a vloženým vkladem na straně MD,

  • současně se sníží pohledávka na účtu 353 na straně Dal a dluh na účtu 379 na straně MD.

Na účet 411 nepatří vklad tichého společníka, který je závazkem na účtu 479 (smlouva o tiché společnosti – § 2747 až 2755 NOZ).


412 – Ážio

Na tomto účtu se zachycuje emisní ážio a vkladové ážio v souladu s § 15 a 144 ZOK.

Emisní ážio nemůže být použito jako zdroj pro výplatu podílu na zisku.


413 – Ostatní kapitálové fondy

Na tomto účtu se zachycují ostatní kapitálové vklady peněžité i nepeněžité, které při jejich vytvoření nezvyšují základní kapitál účetní jednotky, nebyly vytvořeny ze zisku a není pro ně v předcházejících účtech této účtové skupiny samostatný syntetický účet. Patří sem příplatky akcionářů a společníků mimo základní kapitál.

Všechny operace zaúčtované na tento účet vyžadují podrobnou analytickou evidenci podle vkladatelů a jejich důsledné doložení doklady, na základě kterých byly zaúčtovány.


414 – Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků (dluhů) představují rozdíly vzniklé ze změn reálných hodnot některých finančních aktiv a finančních závazků (dluhů) v důsledku uplatnění ustanovení § 27 ZoÚ, tj. ocenění k okamžiku, ke kterému se sestavuje účetní závěrka. Rozdíl z přecenění na reálnou hodnotu, jenž zvyšuje nebo snižuje dosavadní ocenění určitého aktiva, vyplývá z držby aktiva, ne z jeho prodeje.

U účtů 061 a 062 dochází ke změně hodnoty ocenění ekvivalencí (ne ke změně ocenění reálné hodnoty). Ekvivalencí se rozumí, že majetková účast je při pořízení oceněna pořizovací cenou, která je k okamžiku sestavení účetní závěrky upravována na hodnotu odpovídající míře účasti účetní jednotky na vlastním kapitálu společnosti, v níž má účetní jednotka majetkovou účast. Pokud by podíl účetní jednotky na ztrátách vlastněné (spoluvlastněné) společnosti byl vyšší než hodnota účasti (nebo byl stejný) je majetková účast oceněna nulou a sledována v podrozvaze.

ÚJ, které neobchodují s CP nebo je běžně nevlastní, zapomínají CP a podíly přeceňovat na reálnou hodnotu. Další problém bývá v tom, že ÚJ chybně posuzují zařazení CP a podílů, a pokud účtují o přecenění na reálnou hodnotu, zachycují přecenění výsledkově, místo rozvahově. To má dopad do výsledku hospodaření, a tím i do daňových nákladů (výnosů) a do základu daně.

Chybou je i to, když ÚJ účtují o přecenění na reálnou hodnotu pouze v případě, kdy došlo ke zvýšení reálné hodnoty a při snížení reálné hodnoty neúčtují o změně vůbec.

Pro změny v ocenění na reálnou hodnotu musí být vedeny samostatné analytické účty k účtům přeceňovaného majetku. ÚJ někdy účtují pouze na jednom syntetickém účtu, kde na MD je původní pořizovací cena a další operace z přecenění na reálnou hodnotu jsou zachyceny na tomto účtu na straně MD nebo Dal. Správně má být pořizovací cena zachycena na jednom analytickém účtu po celou dobu vlastnění CP a podílů a na dalším analytickém účtu se zachycují změny z reálné hodnoty. Klíčové je účtování na analytikách, při rozvahovém reálném přecenění při prodeji nebo jiném úbytku se takto zaúčtovaný rozdíl zruší souvztažně s analytickým účtem příslušného finančního majetku.

Na účtu 414 jsou dále realizovány účetní operace související s přeceněním ekvivalencí u podílů zachycených na účtech 061 – Podíly – ovládaná nebo ovládající osoba a 062 – Podíly – podstatný vliv. V těchto případech nejde o přecenění na reálnou hodnotu.

Použije-li ÚJ metodu ekvivalence, je povinna ji použít pro ocenění všech majetkových účastí (§ 27 odst. 5 ZoÚ).


416 – Rozdíly z ocenění při přeměnách obchodních korporací

V případě přeměn obchodních korporací účetní jednotka využije tohoto účtu při vykázání úbytku alikvotních částí nezaúčtovaných oceňovacích rozdílů u majetku a závazků (dluhů) v mezidobí ode dne následujícího po rozvahovém dni (pokud se rozhodný den nebude shodovat se dnem otevření účetních knih, který následuje po rozvahovém dni) pro ocenění do rozhodného dne, pokud účetní jednotka použije způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) ZoÚ (bod 2). Pokud si účetní jednotka zvolila způsob ocenění podle § 24 odst. 3 písm. a) ZoÚ (bod 1), využije tento nový účet pouze tehdy, existuje-li posudek znalce k rozhodnému dni a na základě tohoto ocenění jmění by došlo k úbytku oceňovacího rozdílu k nabytému majetku.

Na tento účet patří pouze oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům majetku a závazků (dluhů), které byly vykázány v účetní závěrce využité pro ocenění jmění pro projekt přeměny obchodní korporace, v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne.

Rozvahovým dnem pro ocenění se rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti. Rozhodným dnem fúze, rozdělení a převodu jmění na společníka se rozumí den, od něhož se jednání zanikající nebo rozdělované obchodní korporace považují z účetního hlediska za jednání uskutečněná na účet nástupnické obchodní korporace nebo přejímajícího společníka.

Na tento účet nepatří změny ocenění majetku a závazků (dluhů) účetní jednotky, ke kterým dochází v případě změny právní formy.


417 – Rozdíly z přeměn obchodních korporací

Na tomto účtu se sledují rozdíly z rozvahových operací vzniklé například vyloučením vzájemných pohledávek a dluhů nebo případné rozdíly plynoucí například z vyloučení aktiv a pasiv, která se v souladu s vyhláškou a zákonem nevykazují.

Na účet nepatří rozdíly z rozvahových operací, které souvisejí se změnami ve vlastním kapitálu. Uvedené úpravy se nepoužijí při změně právní formy a přeshraničním přemístění sídla.


418 – Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách obchodních korporací

Na tomto účtu se sledují rozdíly mezi oceněním majetku a dluhů v účetnictví účetní jednotky stanovené vyhláškou při přeměně obchodní korporace podle zákona o přeměnách k rozvahovému dni pro ocenění. Rozvahovým dnem pro ocenění se podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. rozumí den, k němuž byla sestavena účetní závěrka využitá pro ocenění jmění posudkem znalce pro projekt přeměny společnosti.

Oceňovací rozdíly, které se vztahují k úbytkům majetku a dluhů v období ode dne následujícího po rozvahovém dni pro ocenění do rozhodného dne, patří na účet 416.

Při přeshraniční přeměně obchodní korporace, z titulu změny právní formy, přeshraničního přemístění sídla nebo z titulu převodu jmění na společníka, který nevede ani nepovede účetnictví po zápisu přeměny do obchodního rejstříku, se neúčtuje o oceňování majetku a dluhů reálnou hodnotou.

Ke změně ocenění majetku a dluhů účetní jednotky nedochází v případě změny právní formy.


419 – Změny základního kapitálu

Komentář, chyby a nesprávnosti k tomuto účtu jsou uvedeny u účtu 411.


42x – Fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření

421 – Rezervní fond

Na tomto účtu se zachycuje dobrovolná tvorba a čerpání rezervního fondu, které se řídí společenskou smlouvou, stanovami, rozhodnutím valné hromady nebo členské schůze, popřípadě představenstva akciové společnosti. Fond je určen ke krytí ztrát společnosti nebo k opatřením, která mají překonat nepříznivý průběh hospodaření společnosti.


423 – Statutární fondy

424 – Ostatní fondy

Na těchto účtech se zachycuje tvorba a čerpání statutárních fondů a ostatních fondů, které se tvoří ze zisku u obchodních korporací vždy podle uzavřené společenské smlouvy, přijatých stanov a vnitřních směrnic. Fondy tvoří jen ty obchodní korporace, které předpokládají, že je budou využívat například k poskytování různých výhod zaměstnancům.

Statutární fondy nesmí být tvořeny souvztažně na MD účtů nákladů a výnosů. Lze je vytvářet jen z nerozděleného zisku po zdanění. K účtům by měla být vedena analytická evidence podle stanov či společenské smlouvy společnosti, ve kterých je vymezeno, k jakým účelům lze fondy použít.

Další složky vlastního kapitálu:
427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

428 – Nerozdělený zisk minulých let

429 – Neuhrazená ztráta minulých let

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let

Podle § 15a vyhlášky č. 500/2002 Sb. se v rozvaze vykazuje položka v pasivech ve skupině vlastního kapitálu „A.IV.3. Jiný výsledek hospodaření minulých let”.; na účtu 427 – Jiný výsledek hospodaření minulých let se zachycují rozdíly ze změn metody, část odložené daně vztahující se k minulým obdobím a významné opravy v důsledku nesprávného účtování nebo neúčtování o nákladech a výnosech minulých účetních období. Podrobněji viz účet 427.

431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

Výsledek hospodaření běžného roku se zúčtovává (převodem obratů na účtech tříd 5 a 6) při uzavírání účetních knih na účet 710 – Účet zisků a ztrát. Po otevření účetních knih je výsledek hospodaření z minulého účetního období vykázán jako počáteční zůstatek na účtu 431. Tento účet nesmí mít na konci následujícího účetního období zůstatek. Na základě usnesení valné hromady se rozhodne o jeho rozdělení nebo převedení. Pořadí rozdělení závisí na usnesení valné hromady: např. převod podílu na zisku společníkům (akcionářům), tvorba fondů, úhrada ztráty minulých let, zvýšení základního kapitálu nebo převod na účet 428 – Nerozdělený zisk minulých let.

432 – Rozhodnutí o zálohách na výplatu podílu na zisku

Na účtu 432 se v návaznosti na ZOK účtuje k okamžiku rozhodnutí příslušného orgánu společnosti o výši zálohy na výplatu podílu na zisku souvztažně se závazkovým účtem, např. 364 – Dluhy ke společníkům obchodních korporací při rozdělování zisku.


B) Cizí zdroje

45x – Rezervy

Rezervy se vytvářejí v souladu se zásadou opatrnosti. Rezervy jsou určeny k pokrytí závazků nebo nákladů, jejichž povaha je jasně definovaná a u nichž je k rozvahovému dni buď pravděpodobné, že nastanou, nebo jisté, že nastanou, ale není jistá jejich výše nebo okamžik jejich vzniku.

K rozvahovému dni musí rezerva představovat nejlepší odhad nákladů, které pravděpodobně nastanou, nebo v případě závazků částku, která je zapotřebí k vypořádání. Rezervy nesmějí být použity k úpravám hodnot aktiv.

V účtovém rozvrhu máme definovány následující rezervy

451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů

452 – Rezerva na důchody a jiné dluhy

453 – Rezerva na daň z příjmů

459 – Ostatní rezervy

a) Zákonné rezervy

451 – Rezervy podle zvláštních právních předpisů (zákonné rezervy)

Účetní jednotky, které vytvářejí rezervy v souladu se zákonem č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, nebo např. zákonem č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), zachycují tvorbu, čerpání, použití nebo rozpuštění rezerv na tomto účtu (tzv. zákonné rezervy). Pro ostatní rezervy, které nejsou upraveny „zákonem o rezervách”, je vhodné užívat jiný syntetický účet (v našem účtovém rozvrhu účet 459 – Ostatní rezervy), protože náklady související s tvorbou rezerv nad rámec zákona o rezervách jsou daňově neuznatelné.

Rezervy podléhají dokladové inventuře a nejméně při každé inventarizaci ověřuje účetní jednotka jejich výši a odůvodněnost. Podle § 57 vyhlášky č. 500/2002 Sb. se tvorba rezerv účtuje na vrub nákladů, jejich použití, snížení nebo zrušení pro nepotřebnost ve prospěch nákladů. Rezervy nesmějí mít aktivní zůstatek a převádějí se do následujícího účetního období.

Další analytické účty se vytvářejí minimálně podle druhu rezervy. U podnikatelských subjektů se tvoří rezerva na opravy hmotného majetku, v závislosti na předmětu podnikání mohou účetní jednotky tvořit dále zákonné rezervy např. na pěstební činnost, odbahnění rybníka, na sanaci pozemků dotčených těžbou a na vypořádání důlních škod.

Oprávněnost tvorby rezervy musí účetní jednotka doložit, protože tvorba nebo užití zákonných rezerv má vliv na základ daně z příjmů. Současně se informace o rezervách, údaje o jejich tvorbě a užití, uvádí v komentáři v příloze v účetní závěrce.

Náklady, na jejichž úhradu se vytvořily rezervy, se musí přednostně uhradit z těchto rezerv; rezervy se zruší ve stejném období, kdy pominuly důvody, pro které byly vytvořeny.

Na účet 451 se zachycuje pouze tvorba a čerpání takových rezerv, které jsou upraveny zákonnými předpisy – nejčastěji podle zákona č. 563/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů (např. rezervy na opravy hmotného majetku, pěstební činnost, odbahnění rybníka, sanaci pozemků dotčených těžbou apod.).

U zákonných rezerv chyby nebývají v zaúčtování, ale v nedodržení podmínek tvorby a použití těchto rezerv, které není v souladu se zákonnými předpisy. Dopad těchto chyb je především do základu daně z příjmů, protože při tvorbě a rozpouštění rezerv se jedná o náklady daňové uznatelné.

Rezerva na opravy hmotného majetku

Při tvorbě rezervy na opravy DHM účetní jednotky postupují v souladu s § 7 ZoR.

Nelze tvořit rezervu na majetek, který je určen k likvidaci, na opravy majetku, které se pravidelně opakují a na opravy v důsledku škody.

Zákonem o rezervách je také omezena maximální doba tvorby rezervy, a to podle zařazení majetku do odpisové skupiny (např. u majetku zatříděného ve 2. odpisové skupině je maximální doba tvorby rezervy 3 zdaňovací období, ve 3. odpisové skupině 6 zdaňovacích období atd.).

Účetní jednotka, která využije metodu komponentního odpisování podle § 56a vyhlášky č. 500/2002 Sb., neúčtuje o rezervě na opravy hmotného majetku.

Podle § 7 odst. 4 ZoR musí být převedeny peněžní prostředky v plné výši rezervy připadající na jedno zdaňovací období na samostatný účet v bance se sídlem na území členského státu EU, který je veden v českých korunách nebo v eurech a je určen výhradně pro ukládání prostředků rezerv, a to nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání. Nebudou-li peněžní prostředky v plné výši rezervy převedeny na samostatný účet nejpozději do termínu pro podání daňového přiznání, rezerva se zruší ve zdaňovacím období, za které se toto přiznání podává. Oprava se provádí v řádném daňovém přiznání.

Nahrávám...
Nahrávám...