dnes je 23.2.2019
Input:

Vedlejší pořizovací náklady v daňových a účetních souvislostech

8.2.2019, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Vedlejší pořizovací náklady v daňových a účetních souvislostech

Ing. Otakar Machala

Úvod do problematiky

Dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý nehmotný majetek a zásoby se s výjimkou majetku vytvořeného vlastní činností a majetku nabytého bezúplatně oceňují v souladu s § 25 ZÚ pořizovacími cenami. Pořizovací cenou se přitom dle téhož ustanovení zákona o účetnictví (ZÚ) rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen, a náklady s jeho pořízením související.

Cena, za kterou byl majetek pořízen, je v podstatě jasně dána prodejní cenou dodavatele, na které se smluvní strany dohodly. Naproti tomu náklady související s pořízením neboli vedlejší pořizovací náklady představují širokou škálu výdajů nezbytných k pořízení majetku. A právě těmto nákladům je věnován následující rozbor.

Tyto vedlejší pořizovací výdaje mohou souviset např. s:

  • výběrem dodavatele,

  • dopravou,

  • uvedením do užívání,

  • financováním pořízení atd.

Daňové hledisko

Z hlediska daně z příjmů platí, že vedlejší pořizovací náklady, které se stávají součástí ocenění daného majetku, jsou posuzovány podle charakteru a způsobu využití tohoto majetku. Je-li pořizovací cena majetku uznána z hlediska zákona o daních z příjmů (dále jen ZDP) jako daňový náklad, ať už jednorázově, nebo postupně formou daňových odpisů, představují vedlejší pořizovací náklady náklad daňový. V opačném případě do základu daně nevstoupí a jedná se o náklady nedaňové.

Příklad
Středisko Doprava společnosti Otava, a.s., zajistilo pro středisko Zásobování 1 000 kg výrobního materiálu v celkové nákupní ceně 30 000 Kč. V rámci této cesty dané vozidlo přivezlo rovněž obraz v ceně 10 000 Kč určený jako dar pro zástupce zahraničního obchodního partnera. Celkové náklady na dopravu ve výši 4 000 Kč byly jako vedlejší pořizovací náklady přiřazeny poměrně ve výši 3 000 Kč k ceně materiálu a 1 000 Kč k ceně obrazu. Hodnota 3 000 Kč tedy vstoupí do daňových nákladů v okamžiku spotřeby materiálu a hodnota 1 000 Kč bude v rámci ceny daru představovat nedaňový náklad podle § 25 odst. 1 písm. t) ZDP.

Co vstupuje do pořizovací ceny

Jak vyplývá z definice vedlejších pořizovacích nákladů v zákoně o účetnictví, může těmito náklady být obecně jakýkoliv náklad související s pořízením majetku. V rámci prováděcích předpisů k zákonu o účetnictví tuto problematiku upravuje zejména § 47 PVZÚ v případě dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku a § 49 PVZÚ v případě zásob. Důvodem je skutečnost, že v souvislosti s pořizováním majetku vzniká nejrozmanitější škála souvisejících nákladů.

I když se výčet těchto nákladů zdá rozsáhlý, nejedná se o vyčerpávající souhrn jednotlivých druhů nákladů, nýbrž pouze o příklady nejčastěji se vyskytujících vedlejších nákladů při pořízení majetku. Stejně je tomu i u nákladů, které sice mohou souviset s pořízením majetku, ale do jeho ocenění nevstupují. U nákladů, které nejsou uvedeny ani v jedné skupině, je tak třeba zkoumat, zda se v konkrétním případě jedná o náklad, bez kterého by majetek nebylo možné pořídit či zařadit do užívání.

Typy vedlejších pořizovacích nákladů

Mezi nejčastější náklady související s pořízením dlouhodobého majetku patří kromě dopravného další náklady na přípravu a zabezpečení pořízení majetku. Jedná se zejména o různé typy odměn za poradenské služby a zprostředkování, správní poplatky, expertizy, patentové rešerše, předprojektové přípravné práce apod.

Výpůjční náklady

V rámci českých účetních předpisů je velmi nekonzistentně řešena otázka kapitalizace (aktivace), tj. zahrnování do vstupní ceny tzv. výpůjčních nákladů. Tuzemské právní předpisy v oblasti účetnictví s tímto pojmem na rozdíl od předpisů mezinárodních vůbec nepracují. Podle IAS 23 představují výpůjční náklady úrok a ostatní náklady, které podnik vynaložil ve spojení s vypůjčením si finančních prostředků.

Konkrétně se může jednat o:

  • úroky,

  • platby za bankovní záruky,

  • platby za otevření akreditivu,

  • bankovní poplatky,

  • kurzové rozdíly.

Mezinárodní účetní standardy ukládají přistupovat k výpůjčním nákladům z pohledu kapitalizace nebo účtování přímo do nákladů jednotně. V současné době podle IAS 23 platí, že přímo přiřaditelné výpůjční náklady se kapitalizují, tzn., že se stávají součástí pořizovací ceny majetku.

Nejednotnost pohledu českých právních předpisů na tzv. výpůjční náklady zejména v případě dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku je zřejmá z ustanovení § 47 PVZÚ. Podle § 47 odst. 1 písm. a) PVZÚ jsou součástí vstupní ceny vždy:

  • platby za poskytnuté bankovní záruky a

  • platby za otevření akreditivu.

Úroky jsou součástí vstupní ceny v případech, kdy tak rozhodne účetní jednotka, a kurzové rozdíly nejsou podle § 47 odst. 2 písm. c) PVZÚ součástí vstupní ceny nikdy a účtují se v rámci nákladů.

Při aplikaci práva na rozhodnutí o zahrnování úroků do vstupní ceny je třeba si uvědomit, že se jedná o účetní metodu – způsob oceňování majetku, který musí být konzistentní po celou dobu existence účetní jednotky. V duchu zásady stálosti používání účetních metod lze způsoby ocenění měnit pouze mezi jednotlivými účetními obdobími, a to za podmínek stanovených v § 7 odst. 4 ZÚ.

Nelze tedy doporučit postup, kdy v případě pořizování jednoho dlouhodobého hmotného majetku budou úroky součástí vstupní ceny a v případě pořizování dalšího dlouhodobého majetku budou úroky ponechány v nákladech. Rozhodnutí účetní jednotky týkající se postupu v případě účtování úroků souvisejících s pořízením majetku by mělo být součástí vnitřních účetních předpisů každého subjektu.

Je třeba zdůraznit, že veškeré typy nákladů, které tvoří součást ocenění majetku, vstupují do ceny majetku pouze do okamžiku uvedení tohoto majetku do stavu způsobilého k užívání.

Příklad
Společnost Xantipa, s.r.o., pořizuje v průběhu roku novou provozní budovu. Výstavbu financuje pomocí investičního úvěru. Náklady souvisejícími s úvěrem tvořily:

  • odměna za zprostředkování uzavření úvěru,

  • úroky.

Odměna za zprostředkování činila 700 000 Kč a byla splatná dlouho před zprovozněním budovy. Úroky vzniklé do doby uvedení budovy do stavu způsobilého k užívání činily 1 200 000 Kč, úroky vzniklé později 200 000 Kč. Protože účetní jednotka rozhodla (zejména kvůli významnosti částky), že úroky budou součástí vstupní ceny dlouhodobého hmotného majetku, zahrne do vstupní ceny majetku částku 1 900 000 Kč, tj. odměnu za zprostředkování úvěru a úroky vzniklé do doby uvedení budovy do stavu způsobilého k užívání.

Stejný postup se použije i u dalších plateb, jako např. u odvodu za dočasné odnětí zemědělské půdy zemědělské výrobě, poplatků za dočasné odnětí lesní půdy nebo úplat za poskytnuté záruky související s pořizováním majetku.

Příklad
Společnost Xantipa, s.r.o., získala výše uvedený investiční úvěr za daných podmínek pouze díky záruce partnerské společnosti Maryša, a.s., za splácení úvěru. Obě strany se dohodly, že za poskytnutí záruky náleží společnosti Maryša, a.s., měsíčně částka ve výši 0,1 % nesplacené výše úvěru k poslednímu dni daného měsíce. Protože v daném roce nebyl ještě úvěr splácen, činila úplata za poskytnutí záruky měsíčně 10 000 Kč. Jestliže tedy došlo k uvedení nové výrobní linky do užívání 1. 11. daného roku, bude úplata za poskytnutí záruky ve výši 100 000 Kč součástí vstupní ceny linky a úplata za listopad a prosinec ve výši 20 000 Kč bude součástí běžných daňových nákladů příslušného účetního období.

Podmínka vzniku nákladu před uvedením majetku do stavu způsobilého k užívání v současné době platí pro všechny skupiny vedlejších nákladů.

Okamžik uvedení do stavu způsobilého k užívání

Pozor!
Z účetního i daňového pohledu se jako velmi důležité jeví správné určení okamžiku uvedení majetku do stavu způsobilého k užívání. V případě dlouhodobého nehmotného majetku se tímto okamžikem podle § 6 odst. 8 PVZÚ rozumí dokončení pořizovaného majetku a splnění stanovených funkcí a povinností stanovených právními předpisy pro jeho užívání.

V případě dlouhodobého hmotného majetku se tímto okamžikem v souladu s ustanovením § 7 odst. 11 PVZÚ potom rozumí dokončení věci a splnění technických funkcí a povinností stanovených zvláštními právními předpisy pro užívání (způsobilost k provozu). Chybné určení okamžiku uvedení do stavu způsobilého k užívání může mít z hlediska daně z příjmů dopad jak na správné stanovení vstupní ceny, tak na okamžik zahájení daňového odpisování.

Příklad
Vyjdeme z příkladu, v němž společnost Xantipa, s.r.o., uvedla provozní budovu do užívání 1. 11. roku 201X. Ve 2. pololetí roku 201X+1 proběhla ve společnosti kontrola daně z příjmů právnických osob. V rámci této kontroly bylo zjištěno, že společnost nechala posoudit provozní budovu z pohledu požárních předpisů až 10. 1. roku 201X+1, kdy také získala souhlas hasičů k užívání. V souladu s ustanovením PVZÚ tak správce daně neuznal jako okamžik uvedení do stavu způsobilého k užívání linky den 1. 11. roku 201X, ale až den 10. 1. roku 201X+1. Na základě této skutečnosti zvýšil základ daně roku 201X o hodnotu daňového odpisu provozní budovy a platbu za poskytnutí záruky společností Maryša, a.s., za totéž období.

Uvedením do stavu způsobilého k užívání je nabytí způsobilosti věc užívat, respektive nabytí provozuschopnosti věci z technického a právního hlediska bez ohledu na to, kdy se věc začne fakticky používat (provozovat, exploatovat, využívat).

Uvedení do stavu způsobilého k užívání pořizovaného majetku je vhodné doložit protokolem (zápisem) o předání a převzetí majetku mezi dodavatelem a odběratelem, popřípadě protokolem (zápisem) mezi oddělením účetní jednotky, které majetek vyrobilo, a oddělením, které bude majetek užívat. Protokol (zápis) by měl obsahovat i doložení okamžiku splnění povinností stanovených právními předpisy pro užívání daného majetku.

V souvislosti se zásadou, že vedlejší pořizovací náklady vstupují do ocenění majetku pouze za předpokladu jejich vzniku do okamžiku uvedení majetku do užívání, je třeba připomenout, že v praxi může nastat situace, kdy bude vstupní cena majetku změněna i po tomto datu. Jedná se zejména o případy, kdy dojde k zaevidování nákladu souvisejícího s pořízením vzniklého do okamžiku uvedení do užívání dodatečně (později). V těchto případech se postupuje podle § 29 odst. 7 ZDP, neboť dochází ke zvýšení vstupní ceny u již odpisovaného majetku z jiného důvodu, než je jeho technické zhodnocení, a odpis se stanoví ze změněné vstupní (zůstatkové) ceny při zachování platné sazby (koeficientu) podle § 31 ZDP nebo § 32 ZDP. Z účetního pohledu se bude ve své podstatě jednat o opravu chybného účtování.

Příklad
Obchodní společnost Investa, s.r.o., pořídila ve zdaňovacím období roku 201X novou třídicí linku na třídění druhotných surovin – barevných kovů. Linka byla uvedena do provozu 1. 11. 201X. V únoru 201X+1 obdržela účtárna se zpožděním fakturu – daňový doklad za revizi elektroinstalace (za 25 000 Kč bez DPH) na uvedené lince provedenou v říjnu 201X. V mezidobí se doklad omylem založil na investičním oddělení.

Náklady na revizi elektroinstalace vznikly před uvedením majetku do užívání, a v únoru 201X+1 tak bude částka 25 000 Kč účtována jako navýšení vstupní ceny majetku z jiných důvodů než z důvodu technického zhodnocení. Daňové odpisy budou v případě rovnoměrného způsobu odpisování vycházet z upravené (navýšené) vstupní ceny, ale bude použita sazba „v dalších letech odpisování”, tj. sazba uvedená ve 2. sloupci tabulek v § 31 ZDP. V případě zrychleného způsobu odpisování budou odpisy vycházet z upravené (navýšené) zůstatkové ceny a bude použit koeficient „v dalších letech odpisování”, tj. sazba uvedená ve 2. sloupci tabulky v § 32 ZDP.

Jestliže ovšem náklad vznikne skutečně až po uvedení majetku do užívání, platí zmíněné pravidlo, že vedlejší pořizovací náklady vstupují do ocenění majetku pouze za předpokladu jejich vzniku do okamžiku uvedení majetku do užívání, a takový náklad neovlivní ocenění majetku a zůstane zachycen v rámci příslušných nákladových účtů.

Příklad
Obchodní společnost Montas, a.s., pořídila ve zdaňovacím období roku 201X novou výrobní linku na výrobu stavebních hmot. Linka byla uvedena do provozu 1. 11. 201X. V únoru 201X+1 obdržela účtárna fakturu – daňový doklad za posouzení účinnosti této linky a ověření jejích skutečných parametrů ve srovnání s parametry uváděnými výrobcem strojní linky. Posouzení bylo provedeno v lednu 201X+1. Náklady na ověření účinnosti linky vznikly až po uvedení majetku do užívání a budou zaúčtovány jako provozní náklad, který bude zároveň z pohledu ZDP daňovým výdajem roku 201X+1.

Uvedení do stavu způsobilého k užívání u staveb

Při převodu vlastnictví k nemovitostem, které podléhají vkladu do katastru nemovitostí, se za okamžik uskutečnění účetního případu (splnění podmínek pro zařazení majetku do užívání) považuje den doručení návrhu na vklad katastrálnímu úřadu. Podmíněnost nabytí právních účinků vkladu do katastru nemovitostí se uvede na analytických účtech, inventurních soupisech a v příloze k účetní závěrce.

U nově pořizovaných staveb, u kterých není nutná kolaudace, již nemusí stavebník provést ani oznámení o záměru užívání stavby, neboť § 120 zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon – dále jen SZ) byl zrušen. V těchto případech je tedy možné v okamžiku splnění ostatních technických požadavků a právních předpisů stavbu užívat. Z důvodu průkaznosti je pro účely ustanovení § 7 odst. 11 PVZÚ vhodné provést o této skutečnosti písemný záznam.

U staveb, které podléhají kolaudačnímu řízení, se povoluje užívat stavby k určenému účelu kolaudačním souhlasem podle § 122 SZ. Pokud ke stavbě existuje kolaudační souhlas, je způsobilá k užívání od data právních účinků tohoto souhlasu. Od tohoto data je možné zařadit do dlouhodobého majetku i provozní technologie. Na základě kolaudačního souhlasu k užívání části nově pořizované stavby, schopné samostatného užívání, nelze tuto stavbu ani její část zařadit do dlouhodobého majetku.

Stavební úřad může na žádost stavebníka vydat časově omezené povolení k předčasnému užívání stavby i před jejím úplným dokončením podle § 123 SZ. Tato stavba není dokončená a nesplňuje podmínky pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání. K datu právních účinků povolení k předčasnému užívání stavby je ovšem možné zařadit do užívání nově pořizované provozní technologie, jako jsou výrobní zařízení, zařízení a předměty k provozování služeb, účelová zařízení a předměty, které jsou samostatnými movitými věcmi i přesto, že jsou pevně spojeny s budovou nebo se stavbou. Netýká se to technického vybavení stavebních děl, které je jejich nedílnou součástí.

Tyto nově pořizované provozní technologie je možné zařadit do užívání nejdříve k datu právních účinků povolení k předčasnému užívání stavby za předpokladu, že provozní technologie jsou dokončené a vyhovují technickým podmínkám užívání technologií. Pokud nebylo provedení zkušebního provozu uloženo stavebním povolením, může stavební úřad rovněž stanovit rozhodnutím, které je prvním úkonem v řízení, že kolaudační souhlas lze vydat jen po provedení zkušebního provozu. Taková stavba není dokončena a nesplňuje podmínky pro zařazení do užívání.

Pokud nabyté věci byly před nabytím uvedeny do stavu způsobilého k užívání a nevyžadují u nabyvatele splnění dalších podmínek (např. rekolaudace, montáž, apod.), lze je zařadit přímo do užívání.

Výhrada vlastnického práva

Zajímavá situace nastává v případech, kdy je při pořizování movitého majetku dodavatelským způsobem ve smluvním ujednání uvedena výhrada vlastnického práva dle § 2132 NOZa násl. V takovém případě přechází vlastnické právo k prodané movité věci na kupujícího až po splnění stanovených podmínek, nejčastěji po zaplacení ceny. Tato výhrada, respektive přechod vlastnického práva nejsou podmínkou pro zařazení dlouhodobého majetku do užívání.

Pozor!
Z daňového pohledu musí dát kupující pozor na fakt, že takovýto majetek lze daňově odpisovat až od okamžiku přechodu vlastnictví.

Projekty

Podnikatelé rovněž často chybují v případech, kdy před zahájením prací na výstavbě budovy či montáži investičního celku vybírali z několika variant projektů. Pokud dojde k zahrnutí hodnoty projektových prací do vstupní ceny majetku, pak často pouze projektu, podle kterého se akce skutečně realizuje. Součástí vstupní ceny jsou ovšem v souladu s ustanovením § 47 odst. 1 písm. d) PVZÚ i projektové práce včetně variantních řešení.

Příklad
Podnikatel pan Kulhavý, jehož firma se zabývá vývojem a distribucí počítačových programů, se rozhodl nechat postavit novou budovu pro administrativu a vývojové pracovníky.

Nechal zpracovat tři nezávislé projekty, z nichž vybral nejlepší k realizaci stavby. V rámci účtování nákladů na tyto projekty usoudil, že zatímco projekt, který je podkladem pro realizaci stavby, představuje výdaj související s pořízením majetku, náklady na neúspěšné projekty se stavbou nesouvisejí a představují běžný náklad.

Správce daně s odkazem na nedodržení ustanovení § 47 odst. 1 písm. d) PVZÚ o tyto náklady zvýšil panu Kulhavému základ daně z příjmů fyzických osob.

Pořizování majetku ze zahraničí

Určitá specifika vznikají při pořízení majetku ze zahraničí. V těchto případech je třeba si uvědomit, že za náklad související s pořízením majetku, včetně zásob, se mj. při dovozu majetku ze zemí mimo EU považuje podle § 47 odst. 1 písm. d) PVZÚ i clo uhrazené při dovozu. Není tedy možné zahrnout tento náklad přímo do běžných provozních nákladů.

Naproti tomu kurzové rozdíly představují běžný finanční náklad nebo výnos a do pořizovací ceny majetku nevstupují (viz výše). Z hlediska daně z

.
  1. Smlouva o poskytnutí užívacích práv k On-line produktu (dále také jen   "smlouva") se uzavírá na dobu určitou, a to na dobu předplatného uvedenou v objednávce a ve faktuře. 
  2. Dojde-li k objednání On-line produktu nakladatelství přes internet, vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím okamžikem odeslání objednávky učiněné v internetovém obchodu nakladatelství. Podmínkou odeslání objednávky je odsouhlasení těchto všeobecných obchodních podmínek pro On-line produkty (dále také "VOP-O"), které se tak stávají právně závazné pro obě smluvní strany. 
  3. V případě objednání On-line produktu jakýmkoli jiným způsobem vzniká smlouva mezi objednatelem a nakladatelstvím zaplacením zálohové faktury. Úhradou zálohové faktury se stávají VOP-O právně závaznými pro obě smluvní strany. 
  4. Ke vzniku smlouvy mezi nakladatelstvím a objednatelem dojde vždy s výhradou ztráty schopnosti nakladatelství smlouvu plnit. 
  5. Objednateli vzniká právo užívat On-line produkt po uzavření smlouvy, zaplacení ceny (předplatného) On-line produktu  a aktivaci přístupu objednatele do On-line produktu provedené nakladatelstvím.
    O aktivaci přístupu do On-line produktu je objednatel nakladatelstvím informován emailem a současně jsou mu zaslány pokyny k přihlášení do On-line produktu. Rozhodne-li se objednatel svého práva na užívání On-line produktu nevyužít, nemá tato skutečnost vliv na platnost smlouvy a povinnost objednatele platit cenu On-line produktu (předplatné). 
  6. Smlouva se vždy automaticky prodlužuje o další předplatné období, jehož délka je shodná s délkou předcházejícího  předplatného období, nedoručí-li nejpozději 6 týdnů před uplynutím předplaceného období uvedeného na faktuře jakákoli ze smluvních stran druhé smluvní straně emailem nebo dopisem učiněné oznámení, že o automatické prodloužení předplatného nemá zájem. V případě jednoměsíčního předplatného se šestitýdenní lhůta pro doručení oznámení zkracuje na 15 dní a ust. čl. 8 VOP-O se nepoužije. Obě smluvní strany s automatickým prodlužováním smlouvy výslovně souhlasí. Objednatel je povinen platit nakladatelství předplatné navýšené o DPH po celou dobu platnosti smlouvy. 
  7.  Nakladatelství je s ohledem na nárůst průměrného indexu spotřebitelským cen oprávněno zvýšit jednou ročně ceny předplatného na další předplatné období, maximálně však vždy o 3 % z  ceny předplatného předcházejícího předplatného období. 
  8. Nakladatelství odešle objednateli zálohovou fakturu na další předplatné období vždy nejpozději 4 týdny před koncem stávajícího předplaceného období. 
  9. Dojde-li ze strany objednatele k prodlení se zaplacením ceny předplatného, je nakladatelství oprávněno požadovat od objednatele zaplacení nákladů spojených s vymáháním každé pohledávky ve výši 1200 Kč v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 
  10. Objednatel je povinen nakladatelství bez zbytečného odkladu oznámit jakékoli změny údajů, které  uvedl při uskutečnění objednávky. 
  11. On-line produkt podléhá autorskoprávní ochraně. On-line produkt nesmí být objednatelem ani nikým jiným bez předchozího souhlasu nakladatelství jakkoli rozmnožován, rozšiřován, pronajímán, propachtován, vystavován či půjčován třetím osobám a jeho obsah nesmí být sdělován v jakékoli formě veřejnosti. 
  12. Právo užívat On-line produkt je nepřenosné. Není-li mezi stranami smlouvy ujednáno jinak (multilicenční ujednání obsažené ve faktuře), má právo užívat On-line produkt
    a) v případě objednatelů - fyzických osob pouze tato jedna fyzická osoba a b) v případě objednatelů - právnických osob pouze jedna fyzická osoba u objednatele. 
  13. Poruší-li objednatel toto podlicenční ujednání nebo poruší-li jinou svou zákonnou či smluvní povinnost podstatným způsobem, je nakladatelství oprávněno od smlouvy s    okamžitým účinkem odstoupit a zrušit přístup objednatele k On-line produktu formou deaktivace přístupu nebo přístupového jména a hesla objednatele. 
  14. Nakladatelství nenese jakoukoli odpovědnost za správnost či úplnost obsahu On-line produktu a za případnou škodu či nemajetkovou újmu způsobenou přímo či nepřímo užitím obsahu On-line produktu. Ustanovení § 2950 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se na odpovědnost nakladatelství neuplatní. 
  15. Nakladatelství odpovídá za to, že dostupnost On-line produktu nebude v průměru měsíčně nižší než 90%. Tato odpovědnost se však nevztahuje na kvalitu internetového připojení poskytovaného objednateli třetími osobami. Objednatel má právo odstoupit od smlouvy s účinky do budoucna, bude-li alespoň dva po sobě následující měsíce dostupnost On-line produktu nižší než 90 %. 
  16. V případě potřeby (oznámení, reklamace, stížnosti atp.) může objednatel kontaktovat nakladatelství na emailové adrese info@dashofer.cz nebo prostřednictvím kontaktů uvedených na www.dashofer.cz.  
  17. Není-li uvedeno jinak, mohou být veškerá oznámení adresovaná objednateli nakladatelstvím činěna ve formě elektronické zprávy adresované na emailovou adresu objednatele. Nakladatelství je dále oprávněno zasílat zálohové faktury a daňové doklady objednateli elektronicky, případně poštou. 
  18. Není-li v objednávce výslovně uvedeno jinak, má se za to, že objednatel je podnikatel a objednávku činí v souvislosti se svou podnikatelskou činností. V těchto případech se na právní vztah mezi objednatelem a nakladatelstvím neuplatní ustanovení § 1799 a § 1800 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Zákonná práva objednatelů - spotřebitelů nejsou tímto ustanovením dotčena. 
  19. Případné soudní spory vyplývající z právních vztahů mezi objednatelem a nakladatelstvím  bude rozhodovat obecný soud místně příslušný podle sídla nakladatelství. 
  20. Tyto všeobecné obchodní podmínky pro On-line produkty tvoří nedílnou součást smlouvy. Nakladatelství je oprávněno v případě potřeby tyto VOP-O jednostranně změnit. O takovéto změně bude objednatel vždy s dostatečným časovým předstihem písemně, elektronicky emailem anebo na internetových stránkách nakladatelství informován a bude mít možnost změnu VOP-O odmítnout a smlouvu z tohoto důvodu ukončit. 
  21. V případě rozporu mezi ustanovením smlouvy a těmito VOP-O má příslušné ustanovení smlouvy před VOP-O přednost . 
  22. Společnost Verlag Dashöfer, nakladatelství,spol.s r.o. se sídlem Praha 6 - Vokovice, Evropská 423/178, PSČ 160 00, IČ: 45245681, je zapsána u Městského soudu v Praze, oddíl C, vložka 7702.


Tyto obchodní podmínky si můžete vytisknout kliknutím na následující odkaz:
http://www.dashofer.cz/vop/online/vop-online.pdf.

.

Ochrana osobních údajů a jejich používání

Ochrana soukromí je záležitostí  důvěry a vaše důvěra je pro nás důležitá. Respektujeme vaše soukromí a při zpracování vašich osobních údajů dodržujeme zákonná právní předpisy týkající se ochrany osobních údajů, zejména tzv. GDPR (nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů)) (dále jen "Nařízení").

Chtěli bychom vás tímto informovat o našem nakládání s osobními údaji pro zajištění vaší informovanosti příp. pro získání souhlasu s jejich zpracováním.

1. Data a jejich využití 

Verlag Dashöfer, nakladatelství spol s r.o. jakožto Správce zpracovává osobní údaje za tímto účelem:

 

 

 

 

Výše uvedené údaje zpracováváme po dobu aktivní objednané služby a po dobu 5 let od ukončení objednané služby nebo nákupu singulárního produktu, nepožaduje-li právní předpis uchování smluvní dokumentace po dobu delší. V případě zpracování osobních údajů na základě uděleného dobrovolného souhlasu po dobu 5 let od udělení souhlasu.

Aktuální seznam našich zpracovatelů můžete nalézt zde.

2. Zabezpečení dat 

Ochrana vašich údajů je pro nás klíčová, proto vynakládáme maximální úsilí pro zajištění jejich bezpečnosti. Plně využíváme technická i organizační opatření pro prevenci neoprávněného přístupu k těmto datům a zamezení jejich zničení nebo zneužití. Způsoby zabezpečení vašich dat jsou také pravidelně kontrolovány.

Při zpracování údajů v plné míře využíváme možností pseudonymizace a anonymizace, abychom co nejvíce posílili jejich zabezpečení.   

 

3. Práva subjektů

Nad svými osobními údaji neztrácíte kontrolu. Můžete k nim kdykoliv přistupovat nebo je opravit. Jako subjekt zpracování osobních dat máte také následující práva: právo na potvrzení o zpracování a informace o tom, jaké osobní údaje o vás zpracováváme, na opravu, výmaz (pokud se nejedná o osobní údaje, které jsme povinni nebo oprávněni dále zpracovávat dle příslušných právních předpisů), omezení zpracování, přenos osobních údajů, námitku proti zpracování, podat stížnost u dozorového úřadu(ÚOOÚ), na účinnou soudní ochranu, pokud máte za to, že vaše práva podle Nařízení byla porušena v důsledku zpracování vašich osobních údajů v rozporu s tímto Nařízením. V případě zpracování na základě uděleného dobrovolného souhlasu máte také právo kdykoliv tento souhlas vzít zpět. 

V případě dalších dotazů ohledně zpracování osobních údajů nás můžete kontaktovat na info@dashofer.cz