dnes je 28.3.2024

Input:

Vyplaceno omylem - Několik postřehů o odpovědnosti mzdové účetní

19.5.2010, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 6 minut

Bezdůvodné obohacení

     Na každého zaměstnance i zaměstnavatele se vztahuje § 324 zákoníku práce, které odkazuje na ustanovení občanského zákoníku (§ 451 a násl.). Občanský zákoník stanoví, že bezdůvodným obohacením je majetkový prospěch získaný plněním bez právního důvodu, plněním z neplatného právního úkonu nebo plněním z právního důvodu, který odpadl, jakož i majetkový prospěch získaný z nepoctivých zdrojů. Dále stanoví, že kdo se na úkor jiného bezdůvodně obohatí, musí obohacení vydat. Právní důvod chybí kupříkladu pro poskytování cestovních náhrad, jestliže zaměstnanec nebyl na služební cestě, důvod pro poskytování mzdy nelze nalézt, jestliže zaměstnanec byl v pracovní neschopnosti, a tudíž mu nevznikl nárok na mzdu atd. Analogicky bude nazíráno i na přeplatky na mzdě a na jiných pracovněprávních plněních, které vznikly chybou mzdové účetní.

     Vrácení neprávem vyplacených částek může však zaměstnavatel na zaměstnanci požadovat, jestliže zaměstnanec věděl nebo musel z okolností předpokládat, že jde o částky nesprávně určené nebo omylem vyplacené, a to ve lhůtě tří let od jejich výplaty. Pokud však zaměstnanec nevěděl a ani nemohl vědět, že mu vyplacené částky nepřísluší, nelze jejich vrácení právní cestou požadovat. Má se za to, že tyto částky zaměstnanec v dobré víře přijal.

     Uveďme několik příkladů, kdy neúmyslnou chybou mzdové účetní vznikne přeplatek na mzdě a na náhradě mzdy při dočasné pracovní neschopnosti (dále jen „DPN“) a kdy přeplatky budou posuzovány jako bezdůvodné obohacení zaměstnance a kdy nikoli.

Příklad č. 1

Zaměstnanec v měsíci odpracoval pouze polovinu fondu své pracovní doby a zbytek měsíce byl nemocen. Nepředložil doklad o trvání pracovní neschopnosti ke 14. kalendářnímu dni trvání DPN, a proto mzdová účetní nemohla vyplatit náhradu mzdy při DPN. Pochybila však a vyplatila zaměstnanci celou mzdu. Zaměstnanec obdržel výplatní pásku, na které byly uvedeny údaje o odpracované době a výši mzdy odpovídající této odpracované době. Zaměstnanec přijal výplatu a nevšiml si chyby. V následujícím měsíci při likvidaci náhrady mzdy při DPN mzdová účetní zaregistrovala vzniklý přeplatek a chtěla ho vrátit.

V daném případě je evidentní, že z výplatní pásky jednoznačně vyplývá, že přeplatek vznikl neoprávněným přiznáním celé mzdy a že zaměstnanec by měl přeplatek vrátit, neboť věděl, kolik hodin odpracoval a za kolik hodin obdržel mzdu. I když je přeplatek naprosto zřejmý, nelze jej bez písemného souhlasu zaměstnance srazit. Musí být tedy uzavřena dohoda o srážkách ze mzdy. Pokud však v takovém případě zaměstnanec souhlas se srážkou ze mzdy odmítne, dá se předpokládat, že v případě soudního sporu by bylo rozhodnuto v neprospěch zaměstnance, protože s použitím ustanovení § 324 zákoníku práce (respektive § 451 a následujících občanského zákoníku) lze takovou skutečnost posoudit jako bezdůvodné obohacení na úkor zaměstnavatele, kdy zaměstnanec po část měsíce nepracoval, a proto mu za tuto dobu nenáleží mzda. Mzdová účetní nesmí kompenzovat vzniklý přeplatek na mzdě s případným nedoplatkem náhrady mzdy při DPN.

     Patrně stejně by byl hodnocen případ, kdy zaměstnanec v rámci kalendářního měsíce nebyl nemocen a ani v předchozích měsících nebyl nemocen a za měsíc obdržel kromě celé mzdy ještě náhradu mzdy při dočasné pracovní neschopnosti. I v tomto případě by bylo možné přeplatek na náhradě mzdy při DPN srazit jen s písemným souhlasem zaměstnance.

     Jiná situace je, pokud zaměstnanec dostane náhradu mzdy při DPN a zpětně bude zjištěno, že mu náhrada náleží pouze v 50% výši. Pak zaměstnavatel bez souhlasu srazí náhradu mzdy při DPN, na kterou zaměstnanci nárok nevznikl (viz § 147 odst. 1 písmeno e) ZP). Obdobně se bude postupovat v případě porušení léčebného režimu, kdy zaměstnavatel poslední den v rámci 14denního období zjistí porušení léčebného režimu a část náhrady mzdy již byla vyplacena. Zaměstnavatel má právo bez souhlasu srazit část náhrady nebo celou náhradu, pokud došlo k porušení léčebného režimu zaměstnancem.

     Jiný případ lze však spatřovat v situaci, kdy v předchozích měsících měl zaměstnanec pracovní neschopnost a mohl se proto domnívat, že v inkriminovaném měsíci, kdy mu účetní vyplatila kromě celé mzdy ještě určitý doplatek náhrady mzdy při DPN, je jeho celkový příjem správný. Zde bychom těžko vyvraceli argument, s nímž se zaměstnanec bude obhajovat, že v dobré víře přijal. Obdobně tomu bude při chybě vzniklé při výpočtu průměrného výdělku, při chybných výpočtech příplatků za práci přesčas, v noci, ve ztíženém a zdraví škodlivém prostředí, za práci ve

Nahrávám...
Nahrávám...