Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Žádost zaměstnavatele o poskytnutí dokladů k prokázání škody v důsledku pracovního úrazu

7.7.2017, , Zdroj: Verlag Dashöfer

7.5
Žádost zaměstnavatele o poskytnutí dokladů k prokázání škody v důsledku pracovního úrazu

JUDr. Věra Bognárová

Vzor

Žádost zaměstnavatele o poskytnutí dokladů k prokázání škody

v důsledku pracovního úrazu

Zaměstnavatel ………………………………………… (uvést jeho přesné označení, sídlo, IČ), zastoupený ………………………………………

a

Zaměstnanec …………………………… (jméno a příjmení), narozen dne ………………… číslo OP ………………….. trvale bytem ………………….…

Věc:

Vaše žádost o odškodnění pracovního úrazu ze dne………………….

Vážený pane,

dopisem ze dne ……. jste zaměstnavatele požádal o poskytnutí náhrady škody a nemajetkové újmy v důsledku pracovního úrazu, který se Vám stal dne ………. Mimo jiné požadujete náhradu nemajetkové újmy spočívající v bolestném.

Výši bolestného však ničím neprokazujete a žádný doklad (lékařský posudek) jste ke své žádosti nepřiložil.

Zaměstnavatel si je vědom své odpovědností za škodu vzniklou v důsledku shora uvedeného pracovního úrazu, výši požadované újmy za bolest však musíte doložit. Právo na náhradu za bolest se poskytuje zaměstnanci jednorázově ve výši stanovené nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání. Bodové ohodnocení bolesti se uvede v lékařském posudku o ohodnocení bolesti. Žádáme proto o předložení tohoto lékařského posudku.

Pokud tento lékařský posudek dosud nemáte, musíte o ohodnocení bolesti požádat svého ošetřujícího lékaře. Bez lékařského posudku, který stanoví postupem podle shora uvedeného nařízení vlády počet bodů zohledňujících bolest v důsledku pracovního úrazu, nelze tento druh náhrady poskytnout.

V ..................... dne ...................

.......................................

razítko zaměstnavatele

podpis oprávněného zaměstnance 

Právní úprava:

Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, v platném znění 

  • § 269 ZP

  • § 271c ZP

Nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve znění pozdějších předpisů

Komentář:

Stane-li se zaměstnanci pracovní úraz, je zaměstnavatel povinen zaměstnanci nahradit škodu nebo nemajetkovou újmu, která mu v důsledku tohoto pracovního úrazu vznikla. Zaměstnavatel odpovídá pouze za škodu, která vznikla při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Pracovním úrazem se podle § 271k ZP pro pracovněprávní vztahy rozumí takové poškození zdraví (nebo smrt zaměstnance), došlo-li k ní nezávisle na jeho vůli krátkodobým náhlým a násilným působením zevních vlivů při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním. Co se rozumí plněním pracovních úkolů, upravuje § 273 ZP, a jaké úkony jsou v přímé souvislosti s plněním pracovních úkolů, vymezuje § 274 ZP. Zaměstnavatel je pro případ povinnosti nahradit zaměstnanci škodu, případně i nemajetkovou újmu, pojištěn, v současné době u České pojišťovny, a. s., nebo Kooperativy, pojišťovny, a. s. Pravidla tohoto pojištění, výše pojistného a povinnosti pojišťovny a zaměstnavatele při realizaci tohoto zákonného pojištění upravuje vyhláška č. 125/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Zaměstnanci, který utrpěl pracovní úraz je zaměstnavatel v rozsahu, ve kterém za škodu odpovídá, povinen poskytnout náhradu za:

  • ztrátu na výdělku po dobu pracovní neschopnosti a po skončení pracovní neschopnosti,

  • bolest a ztížení společenského uplatnění,

  • účelně vynaložené náklady spojené s léčením,

  • věcnou škodu.

Jednotlivé náhrady jsou na sobě nezávislé. Jedná se o samostatná dílčí práva, což se projevuje i v tom, že jsou stanoveny jiné předpoklady jejich vzniku. Zaměstnanci, kterému se stane pracovní úraz, nemusí vzniknout právo na všechny dílčí náhrady, při každém druhu náhrady se musí zkoumat, zda právo na konkrétní náhradu vzniklo, tj. zda jsou splněny předpoklady upravené zákoníkem práce pro vznik konkrétního práva. Vznik škody a její výši je povinen prokázat zaměstnanec.

Náhrada za bolest představuje jednorázové odškodnění za bolest a poskytuje se nejméně ve výši upravené v nařízení vlády č. 276/2015 Sb., o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, ve

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: