Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základ DPH

22.3.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

Základ DPH

Ing. Jan Ambrož

Jedním ze stavebních kamenů fungování daně z přidané hodnoty je určení správné základny, ze které se vypočte výše daně. V zákoně o DPH proto nalezneme několik ustanovení obsahujících konkrétní a jasná pravidla.


Jedná se pro systém DPH skutečně o klíčovou oblast, proto byla již dříve poměrně dobře popsána a v posledních letech se objevují v novelách zákona o DPH pouze kosmetické úpravy,


Právní úprava

Základní pravidla jsou v zákoně o DPH uvedena v § 36 ZDPH, § 36a (cena obvyklá), § 37 (způsob výpočtu) a § 37a (zálohy). Pro některé specifické případy jsou k dispozici další paragrafy:

  • dovoz zboží (§ 38),

  • přijetí služby z EU a třetí země (§ 39),

  • pořízení zboží z EU (§ 40),

  • podmíněný režim osvobození od spotřební daně (§ 41).

Základ daně a výše DPH

V úvodu si musíme zdůraznit, že základ daně je samozřejmě veličinou pro plátce, který uskutečňuje zdanitelné plnění, aby byla zjištěna částka daně z přidané hodnoty na výstupu.

Osvobozená plnění

Je však neméně důležitý v případech, kdy je uskutečněno osvobozené plnění od daně, protože jde o podstatný údaj pro krácení nároku na odpočet DPH


Společnost Byty pečlivě sleduje hodnoty uskutečněných zdanitelných plnění (v úrovni bez DPH) a osvobozených plnění, neboť vstupují do výpočtu ročního koeficientu ovlivňujícího nárok na odpočet DPH.


Pro osvobozená plnění, v režimu „bez” nebo „s” nárokem na odpočet daně postupujeme při stanovení základu podle § 36, jak to též vyplývá z 51 odst. 2 a § 63 odst. 2 ZDPH.

Reverse charge

Výše základu DPH, kterou je povinen určit „dodavatel”, je nutná též u plnění v režimu přenosu daňové povinnosti. Příjemce plnění totiž vypočte daň z přidané hodnoty podle hodnoty základu DPH – viz například Reverse charge.


Společnost Stavba je povinna správně stanovit „cenu” svého uskutečněného plnění, tj. základ daně, ze kterého se vypočte daň na výstupu, přestože daňovou povinnost za ni musí splnit odběratel – je-li plnění v režimu přenosu daňové povinnosti.

Přefakturace v DPH

Do třetice si doplňme, že ne vše je „předmětem” daně z přidané hodnoty. Zvláštním případem je podle § 36 odst. 11 ZDPH tzv. přefakturace v DPH.

Platí, že se do základu daně nezahrnuje částka, kterou plátce:

  • obdržel od jiné osoby na úhradu částky vynaložené jménem a na účet této jiné osoby,

  • přijatá částka nepřevýší uhrazené částky za jinou osobu,

  • plátce si u plnění uhrazeného za jinou osobu neuplatní nárok na odpočet DPH.


Realitní kancelář zprostředkovává pro pana Nováčka prodej bytu. Podle kupní smlouvy hradí různé poplatky a kolky prodávající. Byt se podařilo úspěšně prodat a realitní kancelář účtuje své služby. Do základu daně nezahrne výše uvedené poplatky a kolky, které hradila jménem a na účet prodávajícího, neboť nejsou podle § 36 odst. 11 ZDPH součástí základu daně.

Obaly

V textu Zdanitelná plnění upozorňujeme na zvláštní přístup k určení základu daně pro dodavatele vratných obalů.


Zajímavostí je, že v souladu s § 36 odst. 10 může vzniknout záporný základ daně a záporná daň při „vyúčtování” za účetní období nebo kalendářní rok.

Specifický přístup

Pro cestovní služby (§ 89 odst. 3) a zvláštní režim pro obchodníky s použitým zbožím (§ 90 odst. 3) upravuje zákon o dani z přidané hodnoty při stanovení výše základu daně zvláštní pravidla.

Výklad

Zaměříme se na standardní postupy, jak se stanoví „obecný základ DPH” (A), výpočet daně ze základu a vliv záloh (B), cenu obvyklou (C).


Rozbor základů daně pro výše uvedená plnění, popsaná v §§ 38 až 41, naleznete v příslušných článcích.

(A) Obecný základ DPH

Pro běžná zdanitelná plnění platí jednoduchá zásada:

  • Základem daně je vše, co jako úplatu obdržel nebo má obdržet plátce za uskutečněné zdanitelné plnění, včetně částky za úhradu spotřební daně, od osoby, pro kterou je zdanitelné plnění uskutečněno, nebo od třetí osoby, bez daně za toto zdanitelné plnění.


V dalším textu si probereme několik vybraných problémových okruhů: celkový základ daně (A1), vedlejší výdaje (A2), slevy (A3), různé základy a sazby (A4), nákladovou cenu (A5).

(A1) „Celkový” základ daně

Součástí základu daně jsou podle § 36 odst. 3 ZDPH:

  • jiné daně, poplatky nebo jiná obdobná peněžitá plnění,

  • dotace k ceně,

  • vedlejší výdaje, které jsou účtovány osobě, pro niž je uskutečňováno zdanitelné plnění, při jeho uskutečnění,

  • při poskytnutí služby i materiál přímo související s poskytovanou službou,

  • při poskytnutí stavebních a montážních prací spojených s výstavbou, změnou dokončené stavby nebo v souvislosti s opravou stavby pak konstrukce, materiál, stroje a zařízení, které se do stavby jako její součást montážními a stavebními pracemi zabudují nebo zamontují (viz Stavebnictví - DPH).

Novela 2017

K poslednímu bodu bylo doplněno, že se jedná o práce provedené na dokončené stavbě nebo spojených s výstavbou.

Dotace

Musíme správně interpretovat znění zákona o DPH, není dotace jako dotace… V článku Dotace upozorňujeme na povinnost zahrnout do základu daně případnou dotaci, je-li plnění poskytováno se slevou z ceny a výše slevy se váže k jednotkové ceně plnění.


Společnost Mléko dodává do základních škol mléko; jednotková cena dodávaného balení je 10 Kč bez DPH. Dodavatel však dostává dotaci k ceně, která činí 2 Kč. Základ daně pro odvod DPH představuje částka 10 Kč bez DPH, přestože je dodavateli fakturováno za jedno balení osm korun v úrovni bez DPH.


Za dotaci k ceně se nepovažuje zejména dotace k výsledku hospodaření a na pořízení dlouhodobého hmotného a dlouhodobého nehmotného majetku.


Společnost Mléko obdržela dotace na pořízení nové stáčírny a také na provozní náklady. Tyto dotace neovlivní výši daně na výstupu, neboť nevstupují do základu daně.

(A2) Vedlejší výdaje

V praxi se nejvíce chybuje, když se do základu daně nezahrnou vedlejší výdaje, jimiž jsou například náklady na balení, přepravu, pojištění a provize. Uveďme si konkrétní příklad.


Společnost Velkoobchod dodala zboží za 200 000 Kč v úrovni bez DPH. Jestliže je součástí obchodních podmínek také právo účtovat vedlejší náklady, musíme zvýšit základ DPH. Je-li balné a pojištění ve výši 10 000 Kč, základ daně činí 210 000 Kč a daň je 44 100 Kč.


Není vůbec podstatné, že společnost Velkoobchod nabízí v ceníku zvlášť různé položky. Například jednotkovou cenu zboží, náklady na manipulaci a balení atd. Základ daně musí tvořit součet všech položek, neobsahuje jen katalogovou cenu zboží.


Budete-li řešit, co je či není vedlejšími „náklady”, někdy se jeví jako „plnění”, dodržujte teoretické obecné kritérium:

  • Takové položky (plnění) jsou součástí základu daně, jestliže slouží zejména pro uskutečnění plnění hlavního.

(A3) Sleva

Podle § 36 odst. 5 ZDPH platí, že sleva není součástí základu daně, jestliže je poskytnuta k datu uskutečnění zdanitelného plnění. Pokud by šlo o „dodatečnou slevu”, hovoříme o opravě základu a výše DPH.


Rozdílný přístup potvrzuje následující vzorový příklad.


Společnost Velkoobchod dodala v lednu 2018 zboží za 200 000 Kč bez DPH (daň stanovena zezdola). V případě, že bude uznána reklamace například v červnu 2018, snížení ceny je opravou základu daně a promítne se v daňovém přiznání. Dodavatel vystaví opravný daňový doklad.

Kdyby se obdobná dodávka uskutečnila s tím, že podle ceníku společnosti náleží odběrateli sleva 10 %, základ daně by ke dni uskutečnění zdanitelného plnění byl 180 000 Kč v úrovni bez DPH.

(A4) Různé základy a sazby DPH

V praxi se běžně setkáme se situacemi, kdy u jednoho plnění je více odlišných základů daně a sazeb daně.

Jiné základy DPH

Pokud plátce uskuteční plnění s různými základy daně, „skutečný” základ daně určíme pro jednotlivá plnění v poměrné výši.


Společnost Zdravotechnika prodává zdravotnická zařízení a poskytuje související služby. Pokud je podle smlouvy a jiných dokumentů jasné, že například sjednaná cena ve výši 400 000 Kč bez DPH obsahuje: plnění osvobozené (100 000 Kč), se základní sazbou (200 000 Kč) a sníženou sazbou (100 000 Kč), daň na výstupu činí 57 000 Kč.

Jiné sazby DPH

Dalším případem, kdy zákon o DPH stanoví podmínky pro určení základu daně, je podle § 36 odst. 7 ZDPH situace, kdy je za uskutečněná plnění určena celková cena nebo hodnota, která zahrnuje dodání zboží nebo poskytnutí služby s různými sazbami DPH, popřípadě osvobozená od daně.


Základ daně se pro jednotlivá zdanitelná plnění vypočte v poměrné výši odpovídající poměru cen zjištěných podle zvláštního právního předpisu jednotlivých plnění k celkovému součtu těchto zjištěných cen.

V