Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Základní kódy ve zdravotním pojištění

16.5.2018, , Zdroj: Verlag Dashöfer

2018.10.11.05
Základní kódy ve zdravotním pojištění

Ing. Antonín Daněk

Pokud si blíže prohlédnete Poučení k formuláři Hromadné oznámení zaměstnavatele, tak zde naleznete více než dvě desítky kódů, které zaměstnavatelé vůči zdravotním pojišťovnám průběžně používají k oznamování nejrůznějších skutečností. Nicméně nejčastěji používanými jsou nepochybně kódy „P” a „O”, jejichž používání si v dalším textu blíže rozebereme na základě poznatků a zkušeností z praxe.

Správný způsob přihlašování a odhlašování zaměstnanců včetně nutnosti dodržet zákonnou osmidenní lhůtu pro plnění oznamovací povinnosti představuje jednu z nejdůležitějších činností zaměstnavatele ve zdravotním pojištění. Není-li zaměstnavatel při plnění svých povinností důsledný, může mu zdravotní pojišťovna uložit pokutu až 200 000 Kč. Nepřihlášením (anebo i opožděným přihlášením) zaměstnané osoby, za kterou platí pojistné stát, přichází zdravotní pojišťovna v roce 2018 nenávratně o měsíční platbu pojistného v částce 969 Kč za každého takového pojištěnce. A pokud zaměstnavatel osobu jako zaměstnance nepřihlásí vůbec, může způsobit zbytečný problém i samotnému zaměstnanci, který tak nemusí mít ve zdravotním pojištění řešen svůj pojistný vztah, což zdravotní pojišťovna časem v rámci výkonu své kontrolní činnosti snadno zjistí.

Ke splnění oznamovací povinnosti tedy používají zaměstnavatelé formulář Hromadné oznámení zaměstnavatele včetně Poučení, ve kterém jsou blíže rozvedeny funkce jednotlivých písmenných kódů.

NÁSTUP DO ZAMĚSTNÁNÍ A UKONČENÍ ZAMĚSTNÁNÍ

V souladu s ustanovením § 34 odst. 1 písm. c) ZP a § 36 ZP se v případě pracovního poměru považuje za den nástupu do zaměstnání den, který je takto uveden v pracovní smlouvě. Jelikož lze jako den nástupu do práce sjednat i den pracovního klidu, považuje se pro účely zdravotního pojištění za den nástupu zaměstnance do zaměstnání den vzniku pracovního poměru, uvedený v pracovní smlouvě.

Příklad č. 1

Zaměstnavatel uzavřel se zaměstnancem pracovní smlouvu od 1. ledna 2018, přičemž zaměstnanec nastoupil do zaměstnání v úterý dne 2. ledna.

Na základě výše uvedeného přihlásí zaměstnavatel tohoto zaměstnance u jeho zdravotní pojišťovny prostřednictvím kódu „P” k datu 1. 1. 2018.

Přihlašování zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti nebo dohody o provedení práce je zakotveno v ustanovení § 8 odst. 2 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ZVZP”), kdy zaměstnavatel přihlašuje zaměstnance u zdravotní pojišťovny dnem, ve kterém poprvé po uzavření dohody začal vykonávat sjednanou práci. Je-li například uzavřena dohoda o pracovní činnosti od pátku 1. 6. 2018 se zahájením práce v pondělí dne 4. 6., přihlašuje zaměstnavatel tuto osobu jako zaměstnance ke dni 4. 6. 2018 za předpokladu, že příjem dosáhne v měsíci červnu alespoň 2 500 Kč.

Odhlášení zaměstnanců činných na základě pracovní smlouvy nebo i některé z dohod se provede k poslednímu dni trvání pracovněprávního vztahu. Jestliže například byla dohoda o pracovní činnosti sjednána například do soboty 30. 6. 2018 a zaměstnanec naposledy pracoval v pátek 29. 6., použije zaměstnavatel kód „O” k datu 30. 6. 2018.

Trvá-li pracovní poměr a bude-li v jeho průběhu současně u téhož zaměstnavatele uzavřena na určitou dobu některá z dohod, nemá tato okolnost vliv na plnění oznamovací povinnosti zaměstnavatelem, přičemž nerozhoduje, zda je nebo není u této dohody dosaženo příjmu zakládajícího povinnost platit pojistné. Každý (typově odlišný) pracovněprávní vztah se posuzuje samostatně a osoba je jako zaměstnanec trvale přihlášena z titulu běžícího pracovního poměru. Z hlediska placení pojistného pak platí, že v měsících, kdy výší příjmu na dohodu vzniká pro zaměstnavatele povinnost platit pojistné, se příjem z dohody připočte k příjmu z pracovního poměru.

Příslušné dny, od kterých vzniká a ke kterým návazně zaniká povinnost zaměstnavatele platit část pojistného za jednotlivé skupiny zaměstnanců, jsou vymezeny v ustanovení § 8 odst. 2 ZVZP.

ODHLÁŠENÍ V PRŮBĚHU ZAMĚSTNÁNÍ

Je-li osoba zaměstnána na základě některé z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr a nastane situace, kdy v rozhodném období kalendářního měsíce:

  • poklesne příjem na dohodu o pracovní činnosti pod 2 500 Kč, nebo

  • u dohody o provedení práce bude zúčtováno maximálně 10 000 Kč,

musí být tato osoba jako zaměstnanec na příslušný kalendářní měsíc odhlášena. Pokud zaměstnavatel takto nepostupuje, může způsobit problém i zaměstnanci – kdyby totiž došlo k takovému odhlášení až s časovým odstupem, může se pojištěnec ocitnout v situaci, kdy nebude mít v daném měsíci řešen svůj pojistný vztah. V takovém případě bude zpětně zaregistrován u zdravotní pojišťovny jako osoba bez zdanitelných příjmů s povinností dodatečné úhrady měsíčního pojistného včetně penále.

VLIV „ROZHODNÉ ČÁSTKY” PŘÍJMU

U pracovní smlouvy nebo třeba i u odměn členů statutárních orgánů zakládá povinnost placení pojistného (a tedy i potřebu přihlášení osoby jako zaměstnance) jakákoli částka zúčtovaného příjmu. Jinak je tomu u dohod, kde je plnění oznamovací povinnosti přímo navázáno na výši příjmu.

Je-li například uzavřena dohoda o pracovní činnosti od 1. 4. 2018, přičemž příjem na tuto dohodu dosáhne (resp. převýší) 2 500 Kč až v červnu, oznámí zaměstnavatel zdravotní pojišťovně vznik zaměstnání kódem „P” až k 1. 6. 2018. Naopak, kdyby dohoda trvala do 31. 12. 2018 a příjem by od října poklesl pod 2 500 Kč, použil by zaměstnavatel kód „O” k datu 30. 9. 2018. Obdobný postup platí i pro dohodu o provedení práce, když vyměřovací základ nepřesáhne „rozhodnou částku” 10 000 Kč.

Upozorňuji, že od data 1. 1. 2015 se ve zdravotním pojištění pro účel vzniku zaměstnání sčítají v rámci rozhodného období kalendářního měsíce příjmy z více dohod o pracovní činnosti nebo dohod o provedení práce u jednoho zaměstnavatele.

Ve zdravotním pojištění se neřeší problematika tzv. zaměstnání malého rozsahu, ale pro vznik zaměstnání a účast zaměstnance na zdravotním pojištění tak u dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr vždy rozhoduje pouze výše příjmu zaměstnance.

NAVAZUJÍCÍ PRACOVNÍ POMĚRY

Z hlediska plnění oznamovací povinnosti je při navazujících pracovněprávních vztazích důležité, zda tyto na sebe plynule navazují či nikoli.

Příklad č. 2

Dohoda o pracovní činnosti byla sjednána do 30. 6. 2018. Ode dne 1. 7. 2018 je uzavřena nová dohoda o pracovní činnosti s tím, že zaměstnanec nastoupí do práce až dne 3. 7.

Při komunikaci se zdravotní pojišťovnou sdělí zaměstnavatel kódem „O” k datu 30. 6. 2018 ukončení jedné dohody a kódem „P” k datu 3. 7. 2018 nástup zaměstnance do zaměstnání (resp. zahájení práce) u další – nové - dohody. Podmínkou pro uplatnění tohoto postupu je skutečnost, že v každém z měsíců června a července bude dosaženo příjmu alespoň 2 500 Kč.

Odlišně by se postupovalo v situaci, kdyby zaměstnanec skutečně začal na základě nové dohody o pracovní činnosti pracovat již dne 1. 7. 2018. V takovém případě by zaměstnavatel nepodával zdravotní pojišťovně žádné oznámení, protože oba pracovněprávní vztahy na sebe plynule navazují.

ZMĚNA ZDRAVOTNÍ POJIŠŤOVNY ZAMĚSTNANCEM

Pokud zaměstnanec změní v průběhu zaměstnání zdravotní pojišťovnu, ovlivňuje toto jeho rozhodnutí placení pojistného zaměstnavatelem, který je plátcem pojistného za zaměstnance.

Podání informace o změně zdravotní pojišťovny má pro zaměstnavatele (i zaměstnance) klíčový význam, neboť zaměstnavatel musí následně přesměrovat platby pojistného zdravotní pojišťovně, ke