ÚVOD
Skončení pracovněprávního vztahu, především pak pracovního poměru, přináší často velké emoce, někdy úlevu a zaměstnavateli v každém případě nezbytnou administrativu s tím spojenou. Tu lze spatřovat mj. v jeho povinnosti dle ustanovení § 313 odst. 1 zákona č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů, tedy povinnosti vystavit a vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání (v praxi pod zažitým pojmem "zápočtový list").
Výsledky kontrolní činnosti orgánů inspekce práce ukazují, že ne všichni zaměstnavatelé tuto povinnost beze zbytku plní a že zaměstnanci nevydají potvrzení o zaměstnání buď vůbec, nebo včas a že některé zápočtové listy neobsahují to, co by obsahovat měly, či právě naopak – je v nich zahrnuto něco, co tam nepatří. Občas se problematika související s potvrzením o zaměstnání dostane až před soud, zpravidla na základě žaloby zaměstnance na náhradu škody způsobené mu zaměstnavatelem porušením právní povinnosti.
Z výše uvedeného vyplývá, že z hlediska právní úpravy potvrzení o zaměstnání jsou zásadní tři otázky. První dvě se ptají společně, totiž kdy? Rozdíl je v tom, že ta první se váže na druh skončeného pracovněprávního vztahu, kdežto ta druhá jde po konkrétním čase vydání potvrzení o zaměstnání. Třetí otázka se zabývá povinným obsahem zápočtového listu. V následujících řádcích se též s pomocí soudní judikatury pokusím na položené otázky odpovědět.
Nejen zaměstnavatelé nad tím kroutí hlavou, ale je to tak. Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání má zaměstnavatel při skončení jak pracovního poměru, tak dohody o pracovní činnosti a dokonce dohody o provedení práce. Zejména u posledně zmíněného pracovněprávního vztahu je tato povinnost kritizována a je slyšet silný názor, že vydávat zaměstnancům potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce má jen zcela omezený význam a smysl. Ostatně praxe sama tomu přizvukuje, protože moje zkušenost je taková, že někteří zaměstnavatelé tuto povinnost vůbec neřeší a odmítají ji plnit pro její bezúčelnost, někteří vydávají zaměstnancům potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce jen na jejich žádost. A zejména u opakovaných a krátkodobých zaměstnání touto formou je to více než pochopitelné.
Povinnost vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání také při skončení dohody o provedení práce přinesla novela zákoníku práce s účinností od 1. 1. 2012. Byla v tom zřejmá návaznost na skutečnost, že rovněž z tohoto pracovněprávního vztahu se může zaměstnanec stát za určitých podmínek účastníkem nemocenského (a tím pádem i důchodového) pojištění a od této účasti se odvíjí mj. splnění podmínek pro vznik nároku na podporu v nezaměstnanosti. Leč zákoník práce v tomto smyslu bohužel nijak nerozlišuje.
Pracovněprávní veřejnosti je známo stanovisko AKV, Asociace pro rozvoj kolektivního vyjednávání a pracovních vztahů, že nevydáním potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce se zaměstnavatel dopouští sice porušení své zákonné povinnosti, s ohledem na minimální společenskou nebezpečnost takového jednání nelze ale hovořit o přestupku nebo správním deliktu, za který by mu měl orgán inspekce práce uložit pokutu. Co ale známo zcela není, je konkrétní praxe a přístup jednotlivých oblastních inspektorátů práce, natož pak judikatura správních soudů, pokud by se zaměstnavatel bránil uložené pokutě za takové porušení žalobou. Jedinou jistotou je proto změna zákona, která není ovšem na pořadu dne.
Troufám si tvrdit, že přinejmenším pomoci může zaměstnavateli to, prokáže-li, že zaměstnanec vydání potvrzení o zaměstnání při skončení dohody o provedení práce výslovně odmítl. S vědomím, že je mu vlastně k ničemu...
Časové vymezení "při skončení....." si mnozí zaměstnavatelé vykládají svérázným způsobem. Nejčastěji tak, že mají lhůtu 8 dnů od skončení pracovněprávního vztahu, aby zaměstnanci potvrzení o zaměstnání vydali. Jistě tušíte, s čím si to pletou. Jasnou odpověď na tyto rozpaky dal v jednom ze svých rozhodnutí Nejvyšší soud (jde o rozsudek ze dne 26. 3. 2013, sp. zn. 21 Cdo 907/2012), když dovodil, že povinnost zaměstnavatele vydat potvrzení o zaměstnání musí být splněna nejpozději v den skončení pracovního poměru.
Nutno podotknout, že slovíčko "nejpozději" naznačuje, že není vyloučeno, aby k vydání potvrzení o zaměstnání přistoupil zaměstnavatel s určitým předstihem. V praxi běžně nastávají případy, kdy pracovní poměr zaměstnance končí v jeho nepracovní den (např. uplynutím doby nebo dohodou v neděli), v tento den není u zaměstnavatele nikoho, kdo by mu zápočtový list vyhotovil a vydal, takže se vše odehraje zpravidla v předchozí pracovní den (v dané situaci v pátek). Takový postup shledávám zcela normálním, tím spíše, že během zbývajících dnů trvání pracovního poměru se až na výjimky nestane nic, co by mohlo ohrozit pravdivost obsahových náležitostí potvrzení o zaměstnání, a pokud se tak stane, holt se vydá potvrzení o zaměstnání nové…
