Závislá činnost - příjmy, které nejsou předmětem daně
RNDr. Josef Novák CSc.
Pro kategorii příjmů ze závislé činnosti, tj. příjmů zařazených v dílčím základu daně § 6 ZDP, platí specifická pravidla.
Nahoru Co je předmětem DPFO?
Předmět daně z příjmů fyzických osob je definován v ZDP v paragrafu třetím s tím, že přehled příjmů, které nejsou předmětem daně u fyzických osob, obsahuje § 3 odst. 4 ZDP.
Nahoru Předmět vs. osvobození
Připomínáme, že je-li určitý příjem předmětem daně, stále se nemusí stát součástí daňového základu, protože může být osvobozen od daně (viz Závislá činnost - příjmy osvobozené).
Zvláštnost příjmů ze závislé činnosti potvrzuje ustanovení § 6 odst. 7 ZDP, které vylučuje ze zdanění – tj. nejsou předmětem daně z příjmů fyzických osob – celou řadu dalších příjmů, přestože jednoznačně souvisí s příjmy ze závislé činnosti.
Jak vyplývá z dále uvedeného výkladu, některé tyto položky lze do určité míry nazvat „benefity”. Protože nejsou předmětem daně, neřešíme výši zdanění a ani návaznosti na zákonné pojistné.
Tím více je nutné věnovat těmto příjmům zvýšenou pozornost – na jedné straně optimalizují ve skutečnosti „čisté” příjmy zaměstnanců, na straně druhé nesmí jejich využitím docházet k obcházení zákona o daních z příjmů.
Nahoru Co není předmětem příjmů ze závislé činnosti?
Jde zejména o následující „příjmy”:
-
náhrady cestovních výdajů,
-
náhrady osobních ochranných pracovních prostředků,
-
provozní zálohy,
-
náhrady za opotřebení vlastního zařízení,
-
povinná plnění zaměstnavatele pro výkon práce.
Charakteristika příjmů vyňatých z předmětu daně z příjmů ze závislé činnosti vychází z povahy těchto příjmů a pracovněprávního vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem. V další části se budeme věnovat některým nejčastěji se vyskytujícím případům.
Podle § 6 odst. 7 písm. a) ZDP nejsou předmětem daně zaměstnance náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše stanovené nebo umožněné zvláštním právním předpisem pro zaměstnance zaměstnavatele.
Dále vyjímáme z předmětu daně hodnotu bezplatného stravování (jídla) poskytovaného zaměstnavatelem na pracovních cestách a paušalizované cestovní náhrady dle ustanovení § 182 ZP.
Problematiku nealkoholických nápojů a stravování na pracovištích řeší v § 6 odst. 9 ZDP jako plnění osvobozené od daně (jsou tedy předmětem příjmů ze závislé činnosti).
V ustanovení § 24 odst. 2 písm. zh) ZDP jsou stanoveny u zaměstnavatele za daňově uznatelné náhrady cestovních výdajů poskytované zaměstnancům v souvislosti s výkonem závislé činnosti „do výše stanovené zvláštním právním předpisem”.
Cestovní náhrady nad stanovené limity (jiné a vyšší náhrady) podléhají u zaměstnance zdanění a zahrnují se také do vyměřovacích základů pro pojistné na sociální zabezpečení a všeobecné zdravotní pojištění.
Jedná se o celou škálu různých titulů vyjímaných z předmětu daně podle příslušných nařízení vlády – poskytování osobních ochranných pracovních prostředků, mycích, čisticích a dezinfekčních prostředků.
Uvedené se týká i nákladů na udržování osobních ochranných pracovních prostředků, hodnoty stejnokrojů a za stanovených podmínek hodnoty pracovního (jednotného) oblečení určeného zaměstnavatelem pro výkon zaměstnání včetně příspěvků na jejich udržování.
Ze zákona tedy vyplývá, že předmětem daně není pracovní oblečení a pracovní obuv, ale je zřejmé, že jeho vymezení může být velmi různorodé, a to podle povahy činnosti zaměstnavatele.
Podle pokynu D-6 má jít o „jednotné pracovní oblečení (stejnokroje)”. Může se to týkat například zaměstnanců prodejních jednotek, ubytovacích zařízení a pohostinství apod., jestliže toto oblečení plní funkci zejména reklamní, propagační a organizační.
Nahoru Vnitropodniková směrnice
Měla by vždy být zpracována vnitropodniková směrnice pro využívání pracovního oblečení, včetně parametrů pro jeho množství aj. Požaduje se také jasná identifikace…