dnes je 28.3.2024

Input:

Závodní stravování - problematika daní z příjmů

21.8.2019, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

Závodní stravování – problematika daní z příjmů

Jaroslava Pfeilerová

Právní úprava
Právní úprava:

  • Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších právních předpisů

    • § 6 odst. 1, 2, 7, 9 písm. b) – Příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky

    • § 24 odst. 2 písm. j) bod 4, bod 3 a § 24 odst. 2 písm. zh) – Výdaje (náklady) vynaložené na dosažení, zajištění a udržení příjmů

  • Pokyn GFŘ D-22 k jednotnému postupu při uplatňování některých ustanovení zákona č. 586/1992 Sb.

  • Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů

    • § 22–24 – Co lze upravovat v kolektivní smlouvě, postup při uzavírání kolektivní smlouvy, nároky, které vznikly z kolektivní smlouvy

    • § 42 – O pracovní cestě

    • § 78 – Pro účely pracovní doby a doby odpočinku je pracovní doba

    • § 88–89 – Přestávky na jídlo

    • § 99 – Opatření týkající se hromadné úpravy pracovní doby

    • § 156–189 – Náhrada výdajů poskytovaných zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce (náhrada cestovních výdajů)

    • § 236 – Stravování zaměstnanců

    • § 305 – O vnitřním předpisu

    • § 321 – O kontrole dodržování pracovněprávních předpisů odborovými orgány

    • § 362 – Sjednal-li zaměstnanec několik pracovních poměrů, posuzují se práva…

  • Vyhláška Ministerstva práce a sociálních věcí, kterou se pro účely poskytování cestovních náhrad stanoví výše sazeb stravného

Popis operace:

Žádný právní předpis neukládá zaměstnavateli povinnost zajišťovat zaměstnancům stravování nebo jim na stravování přispívat. Zákoník práce stanoví zaměstnavateli pouze povinnost zaměstnancům stravování umožnit (ve všech směnách). Celá řada zaměstnavatelů však stravování zaměstnancům zajišťuje dobrovolně. Podmínky pro poskytování tohoto zaměstnaneckého benefitu zaměstnavatelé většinou upraví vnitřním předpisem, který podle individuálních potřeb zaměstnavatele stanoví organizaci a financování stravování.

Stravování zaměstnanců je možné za splnění stanovených podmínek daňově zohlednit. Vlastní daňový režim je ovlivněn mimo jiné výší příspěvku, formou plnění a způsobem zajištění stravování.

Podle forem zajišťování lze stravování rozdělit do dvou skupin:

  1. Stravování poskytované ve vlastním zařízení závodního stravování,
  2. Stravování poskytované prostřednictvím jiných subjektů.

Ad. 1 Provoz vlastních zařízení závodního stravování

Zaměstnavatel může zaměstnancům přispívat na stravování ve vlastním stravovacím zařízení. V souladu s pokynem D-22 se daňovými výdaji za provoz vlastního stravovacího zařízení rozumějí výdaje spojené s provozem kuchyně, jídelny, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídla zabezpečován jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení. Daňovými náklady jsou např. mzdy a další výdaje spojené s personálem kuchyně, energie, vybavení kuchyně apod.

Hodnotu potravin nelze zaměstnavatelem primárně daňově uplatnit, ale tyto náklady mohou být zcela nebo z části hrazeny zaměstnancem. V tomto případě jsou náklady vynaložené zaměstnavatelem na potraviny daňově účinné do výše příspěvku přijatého od zaměstnance. Hodnotu potravin, kterou nepokryje příspěvek zaměstnance zaměstnavatel, hradí z nedaňových nákladů, případně z některého z fondů (např. FKSP, sociální fond). V případě, že je stravování zaměstnancům zajištěno ve vlastním stravovacím zařízení prostřednictvím jiných subjektů formou služby (nikoli však na základě smlouvy o pronájmu), jsou daňově účinné také náklady spojené s provozem stravovacího zařízení.

Pokyn D-22 upřesňuje, že obdobně budou daňově posouzeny i výdaje na stravování zaměstnanců v zařízení poskytujícím služby veřejného stravování (např. restaurace a hotely).

Ad. 2. Závodní stravování poskytnuté prostřednictvím jiných subjektů

Za stravování zajištěné zaměstnavatelem prostřednictvím jiných subjektů se považují následující případy:

  • zabezpečení závodního stravování v provozovnách veřejného stravování nebo v restauračním zařízení na základě zaměstnavatelem nakoupených stravenek nebo elektronických karet,

  • stravování smluvně zajištěné zaměstnavatelem v zařízení jiného provozovatele závodního stravování,

  • zajištění závodního stravování dovozem stravy jiným provozovatelem a její výdej ve vlastní jídelně,

  • závodní stravování ve vlastním zařízení pronajatém jinému subjektu na základě smlouvy o pronájmu.

Při této formě zajištění stravování zaměstnanců může zaměstnavatel daňově uplatnit 55 % ceny jednoho hlavního jídla (nominální hodnoty stravenky). Uplatněná částka však nemůže přesáhnout 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance neziskových organizací při trvání pracovní cesty 5–12 hodin, které je stanoveno v zákoníku práce. Příspěvek na stravné lze uplatnit jako daňový výdaj, pokud přítomnost zaměstnance v práci během stanovené směny trvá alespoň 3 hodiny. Daňově také nelze uplatnit příspěvek zaměstnanci, kterému v průběhu pracovní směny vznikl nárok na stravné podle zákoníku práce.

Bude-li při nerovnoměrném rozvržení pracovní doby v souladu se zákoníkem práce směna včetně přestávky v práci delší než 11 hodin, považuje se za daňový výdaj příspěvek na další jedno jídlo. Směnou se v souladu s ustanovením § 78 odst. 1 písm. c) ZP rozumí část týdenní pracovní doby bez práce přesčas, kterou je zaměstnanec povinen na základě předem stanoveného rozvrhu pracovních směn odpracovat.

Vyhláška MPSV č. 333/2018 Sb., pro rok 2019 stanoví pro neziskovou sféru při pracovní cestě trvající 5 až 12 hodin stravné v rozmezí 82 Kč až 97 Kč. Ze znění ZDP vyplývá, že zaměstnavatel může v roce 2019 zahrnout do nákladů snižujících daňový základ 70 % z částky 97 Kč, tj. 67,90 Kč. Vzhledem ke skutečnosti, že MPSV vydává na začátku každého roku novou vyhlášku a sazby stravného upravuje, je potřebné daňově účinnou částku stavování pravidelně přehodnocovat.

Pokud je 55 % ceny jednoho hlavního jídla v průběhu jedné pracovní směny nižší než limit 70 % stravného pro zaměstnance neziskové sféry, lze v daňových výdajích uplatnit jen těchto 55 % hodnoty jídla.

Cenou hlavního jídla se při zajištění stravování prostřednictvím stravenek nebo elektronických karet rozumí cena jídla, kterou zaplatí zaměstnavatel, tj. včetně poplatku za zprostředkování prodeje stravenek.

Souvztažnosti:

Č.  Účetní případ  MD  DAL  
1.   Faktura za stravenky včetně provize      321   
2.   Cena stravenky bez provize – nominální hodnota   213      
3.   Provize 55 %   518 DN      
Provize 45 %   518 NN      
4.   DPH   343      
5.   Prodej stravenek zaměstnancům   335   213   
Příspěvek zaměstnavatele 55 % (v roce 2016 max. 58,10 Kč za jednu stravenku)  527      
Příspěvek ze sociálního fondu   427      
Příspěvek nad limit 55 %   528      
Úhrada zaměstnancem   211   335   

V praxi je využíván také postup, kdy zaměstnavatel zaúčtuje do daňových nákladů celou hodnotu stravenky a 45 % hodnoty stravenky, kterou uhradí zaměstnanec, účtovat do zdanitelných výnosů (vždy je nutné sledovat i další limity stanovené daňovým zákonem, v roce 2019 nemůže hodnota jedné daňově uplatněné stravenky přesáhnout částku 67,90 Kč).

Analytické účty:

Účetní jednotka člení jednotlivé nákladové a výnosové účty pro daňové účely. Závazky eviduje podle jednotlivých věřitelů.

Účetní doklady:

Účetní jednotka účtuje na základě faktury od dodavatele se všemi náležitostmi účetního dokladu. Příjmy a výdaje v hotovosti účtuje na základě příjmových a výdajových pokladních dokladů, úhrady prostřednictvím peněžních ústavů na základě příslušného výpisu z účtů. Účetním dokladem je také vnitřní účetní doklad. Účtování o poskytování závodního stravování probíhá v souladu s ujednáním v kolektivní smlouvě nebo s nařízením stanoveným vnitřním předpisem.

Nejčastějąí chyby
Nejčastější chyby:

  • V souladu s ust. § 236 odst. 3 ZP lze na základě ujednání v kolektivní smlouvě nebo nařízením ve vnitřním předpisu poskytnout cenově zvýhodněné stravné také bývalým zaměstnancům zaměstnavatele, kteří u něj pracovali v době odchodu do starobního důchodu nebo do důchodu pro invaliditu třetího stupně, zaměstnancům, kteří jsou dočasně pracovně neschopní nebo čerpají řádnou dovolenou. Na straně zaměstnanců je toto plnění (v nepeněžní podobě) osvobozeno od daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. Pokud však zaměstnavatel zajišťuje toto stravování prostřednictvím jiných subjektů (např. formou stravenky), nebudou splněny podmínky v ust. § 24 odst. 2 písm. j) ZDP bod 4 a zaměstnavatel nebude moci související náklady daňově uplatnit (např. přítomnost zaměstnance v práci

Nahrávám...
Nahrávám...