Nepřístupný dokument, nutné přihlášení
Input:

Zboží v EU

2.9.2016, , Zdroj: Verlag Dashöfer

4.90 Zboží v EU

Ing. Jan Ambrož, Mgr. Radmila Kulková

V tomto obecném článku popisujeme modely, které jsou aplikovány pro pohyb zboží mezi jednotlivými členskými státy („JČS”) EU. Základními jsou tzv. dodání a pořízení zboží, které jsou vysvětleny v článcích Zboží v EU - pořízení a Zboží v EU - dodání.

Výklad doplňujeme o poznámky k přemístění zboží, k tzv. zjednodušenému postupu (třístranný obchod), dopravním prostředkům, montáži a instalaci.


Právní úprava

V zákoně o DPH jsou k tomuto tématu nejdůležitější ustanovení: obecně určení místa plnění u dodání zboží (§ 7 ZDPH) a u pořízení zboží (§ 11), co je pořízením zboží (§ 16), stanovení dne D při dodání zboží (§ 22) a pořízení zboží (§ 25), pravidla pro vystavování daňových dokladů (§ 27 a násl.), obecně pro základ daně (§ 36 a násl.) a u pořízení zboží (§ 40), osvobození při dodání zboží (§ 64) nebo pořízení zboží (§ 65).

Pro specifické případy nutno zmínit zejména ustanovení ke zjednodušenému postupu (§ 17) a k pořízení dopravních prostředků (§ 19).


Samozřejmě se aplikují další obecná ustanovení zákona o DPH, například u oprav základu daně nebo zařazení plnění do daňového přiznání aj.


Jiná pravidla uplatňujeme v DPH u poskytování nebo pořizování služeb (viz Služby v EU a třetí země).

Dovoz a vývoz

Je nutné zdůraznit, že nesmíme zaměňovat pohyb zboží mezi JČS se vztahy s partnery mimo EU, kterým se věnují texty Dovoz zboží a Vývoz zboží.

Třetí země

Pro účely DPH můžeme celosvětový prostor rozčlenit na tři samostatné oblasti:

Tuzemsko  Evropská unie   Třetí země   

Pohybem zboží v EU rozumíme jen jeho pohyb uvnitř Evropského společenství („EU”), jehož územní působnost je definována v § 3 ZDPH. Hovoříme o intrakomunitárních plněních, která mohou mít různou podobu.

Varianty

Z pohledu České republiky může jít o následující varianty pohybu zboží:

  • pořízení zboží (je upraveno v § 16 ZDPH); kterým rozumíme „dovoz” zboží z JČS s tím, že toto zboží bylo nakoupeno od osoby registrované k dani v jiném členském státě a v rámci koupě bylo odesláno nebo přepraveno z JČS do tuzemska, resp. do odlišného členského státu,

  • dodání zboží do JČS, které je zrcadlovou variantou vůči pořízení zboží (viz výše); z pohledu tuzemského plátce realizujícího dodání do JČS půjde tedy o prodej zboží osobě registrované v JČS s tím, že toto zboží bylo v bezprostřední souvislosti s prodejem odesláno nebo přepraveno z tuzemska do JČS pro kupující osobu registrovanou k dani v jiném členském státě,

  • ostatní pohyby zboží; do této kategorie lze zařadit zejména 2 specifické případy:

a) tzv. triangulace (třístranný obchod) při dodání zboží uvnitř území EU, pro který se uplatní zjednodušený postup podle § 17 ZDPH,

b) dodání/pořízení nového dopravního prostředku, které má z pohledu DPH speciální, samostatnou úpravu v § 19 ZDPH.

Co rozumíme výše uvedenými pohyby zboží, si vysvětlíme v další části, a to z pohledu tuzemského subjektu.

Pořízení zboží

I pro režim tzv. pořízení zboží musí být splněna základní podmínka, resp. charakteristika dodání zboží, tj. že „kupující” nabývá právo nakládat se zbožím jako vlastník.


Aby se jednalo o pořízení zboží a nikoli pouze „klasické” dodání zboží, musí však jít o „koupi” (nabytí práva nakládat se zbožím jako vlastník) od osoby registrované k dani v jiném členském státě a současně musí být zboží pro „kupujícího” odesláno nebo přepraveno z tohoto jiného členského státu do státu od něj odlišného (zpravidla do tuzemska).

Přeprava zboží

Přeprava nebo odeslání z jiného členského státu musí být navíc zařizována dodavatelem (osoba registrovaná v JČS), nebo pořizovatelem anebo třetí osobou, která byla zmocněna buď dodavatelem, nebo pořizovatelem.


Podle § 16 ZDPH je zřejmé, že pořízením zboží není například: dodání zboží s instalací a montáží, dodání zboží soustavami nebo sítěmi, zasílání zboží a „přemístění” zboží pro účely uvedené v § 13 odst. 7 ZDPH (tzn. odeslání či přepravu zboží za účelem dodání zboží s instalací, přechodné užití zboží v jiném členském státě na dobu nepřekračující dobu 24 měsíců, vývozu zboží, za účelem dodání zboží soustavami nebo sítěmi atd.).

Přemístění zboží

Za pořízení zboží je však považováno přemístění zboží plátcem (nebo osobou registrovanou v JČS a nemající sídlo v tuzemsku, popř. zahraniční osobou povinnou k dani) pro uskutečňování ekonomických činností v tuzemsku a to za podmínky, že zboží je odesláno nebo přepraveno z jiného členského státu do tuzemska.


Ve stejném duchu je za pořízení zboží považováno přemístění zboží z JČS do tuzemska, přičemž toto zboží bylo odesláno ze třetí země, tuzemský plátce uskutečnil dovoz tohoto zboží v JČS a přeprava zboží byla ukončena v tuzemsku.

Dodání zboží

Jde-li o pohyb zboží opačný, tj. z tuzemska do jiného členského státu, hovoříme o dodání zboží, pokud je zboží skutečně odesláno nebo přepraveno do JČS.

Podstatné je, že při splnění podmínek stanovených v § 64 ZDPH je takové plnění osvobozeno od daně s nárokem na odpočet. (Osvobození se zde odvíjí od skutečnosti, že daň z uskutečnění takového plnění totiž přiznává pořizovatel, pro kterého je daná transakce pořízením zboží – viz výše).

Daňové povinnosti

Z výše uvedeného vyplývá a v kontextu pravidel přenosu daňové povinnosti platí, že subjekt pořizující zboží je povinen přiznat daň.

Jde o systém reverse charge, jak potvrzuje následující schéma pozice tuzemského subjektu X.CZ:

Pořizovatel zboží X.CZ – pořízení zboží z EU   
1) Daňová povinnost   2) Nárok na odpočet   
Povinnost přiznat daň na výstupu   Právo uplatnit nárok na odpočet DPH   

V konkrétních textech rozebíráme pravidla pro odvod DPH a podmínky nároku na odpočet DPH, zejména v článku Zboží v EU - pořízení.

Osvobození od daně

Samozřejmě, jak je uvedeno výše, je-li tuzemský subjekt „dodavatelem”, je v jiné (obrácené) pozici:

Dodavatel zboží X.CZ – dodání zboží do EU   
1) Nárok na odpočet   2) Daňová povinnost   
Právo uplatnit nárok na odpočet DPH při nákupu dodávaného zboží   Dodání osvobozeno od povinnosti odvést DPH   

Ostatní pohyby zboží

Dále krátce komentujeme třístranný obchod, zasílání zboží, dopravní prostředky a dodání zboží s montáží a instalací.

Třístranný obchod

S cílem zmírnit administrativní dopady je při návazných dodáních zboží za určitých okolností povolen tzv. zjednodušený postup. Tento upravuje ustanovení § 17 ZDPH. Ve zjednodušeném režimu pro tzv. třístranný obchod se nemusí splnit všechny povinnosti platné pro běžná jednotlivá dodání zboží v rámci Evropského společenství.


Na druhé straně lze zjednodušený postup uplatnit pouze, jsou-li splněny předně určené charakteristiky a podmínky dotčených obchodních transakcí a to jak co do pohybu zboží, tak co do zúčastněných subjektů.

Pohyb zboží je naznačen na následujícím schématu:

Třístranný obchod je jednoznačně charakterizován existencí tří subjektů („1, 2 a 3”), konkrétním pohybem zboží a oběhem daňových dokladů („DD”).

Principy

V podstatě může jít o 2 jinak relativně samostatné obchodní transakce, kde je ale zboží dodáno z prvního členského státu („1”) do třetího členského státu pořizovateli zboží („3”), ale je objednáno a zajištěno osobou ve druhém členském státě („2”). Aby mohlo dojít k naznačenému zjednodušení ve zdanění, musí se splnit dané podmínky:

  • jde o tři osoby registrované v různých členských státech,

  • přeprava zboží probíhá mezi osobami „1” a „3”,

  • jde o dodání téhož zboží.


V zákoně o DPH, v § 17 odst. 2 až 4 jsou jasně popsány osoby: Prodávající, Kupující a Prostřední. Také je zdůrazněno, že při tomto zjednodušeném režimu se nesmí osoba prostřední registrovat k dani v členském státě kupujícího (3) a uplatnit osvobození od daně při pořízení zboží v tomto členském státě za podmínek platných v tomto členském státě.


Povinnosti a práva zúčastněných osob si uvedeme na příkladu.


Osoba registrovaná k dani v ČR („B”) zabezpečuje zboží pro osobu registrovanou k dani na Slovensku („C”). Zboží pro slovenského odběratele pořizuje český subjekt od osoby registrované v Rakousku („A”). Zboží bude přepraveno z Rakouska od subjektu A přímo na Slovensko subjektu C. Povinnosti jednotlivých subjektů jsou následující:

Společnost A přepraví zboží společnosti C. Povinností A je vystavení daňového dokladu pro osobu B – uvede identifikaci této osoby, kód typu transakce pro zjednodušený třístranný obchod. O plnění vede evidenci, v daňovém přiznání a souhrnném hlášení (kód „0”). Uskutečněné plnění je pro tuto společnost v úrovni bez DPH.

Společnost B objednává a dodává zboží pro společnost C. Nejedná se o standardní „pořízení” a „dodání” zboží. Proto v daňovém přiznání k DPH uvádíme jen informativní údaje, nikoliv v části daňová povinnost (výstup) a nárok na odpočet daně (vstup). Plnění se uvádí též do souhrnného hlášení (kód 2). Společnost B má povinnost vystavit kupujícímu daňový doklad se sdělením, že se jedná o třístranný obchod a uvést stejní DIČ na tomto dokladu jako oznámila prodávajícímu (A).

Třetí osoba, společnost C, je pořizovatelem, tj. příjemcem zboží. Společnost C je povinna přiznat daň a má nárok na odpočet daně za standardních podmínek, přiznává na Slovensku daňovou povinnost, uplatní sazbu daně zde platnou. Nárok na odpočet daně má za standardních podmínek. Plnění proto uvede v daňovém přiznání, v části daň na výstupu, případně daň na vstupu.


Tuzemský plátce daně z přidané hodnoty může být samozřejmě součástí třístranného obchodu na jakékoliv pozici; nejen jako prostřední osoba podle předchozího příkladu, ale též jako dodavatel (A) nebo pořizovatel zboží (C).

Tzv. prostřední osoba uskutečňuje „plnění osvobozené při pořízení” zboží, ale pro toto osvobození je nutné splnit všechny podmínky stanovené zákonem § 17 ZDPH.


V zákoně o DPH je na více místech uvedeno, že výše popsané režimy DPH se uplatní za podmínky, že osoba registrovaná v JČS není osvobozenou osobu: dodavatel z JČS podle § 16 odst. 1 ZDPH, nebo prodávající (u třístranného

 
 Napište nám
 Děkujeme, na Váš podnět budeme reagovat do 24 hodin v rámci pracovního týdne.
Input: