dnes je 28.3.2024

Input:

Změny v daňovém řádu v roce 2023

3.4.2023, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 11 minut

8.1 Změny v daňovém řádu v roce 2023

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Změny v daňovém řádu pro rok 2023

Pro rok 2023 opět nedochází ke změnám v daňovém řádu vyjma změn, které jsou spojeny s okruhem osob, kterým bude zřízena datová schránka ze zákona, tj. všem podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, které ji dosud neměly (např. společenství vlastníků jednotek, obecně prospěšné společnosti nebo společnosti zapsané ve spolkovém či nadačním rejstříku).

Důsledkem automatického zřízení datových schránek osobám, které ji dosud zřízenou neměly, jsou pak povinnosti uvedené v § 72 odst. 6 DŘ, a to povinnost podání veškerých formulářových podání pouze elektronicky. Nově se do příslušného ustanovení zákona přidává, že se takto nepřihlíží k datové schránce nepodnikající fyzické osoby, kterou lze znepřístupnit na žádost.

Znamená to tedy, že pouze osoby, které mají možnost svou datovou schránku znepřístupnit, nemají povinnost elektronického podání vůči správci daně. Okruh osob, které jsou povinny se správcem daně komunikovat elektronicky, se tak významně rozšíří.

Změny v daňovém řádu pro rok 2022

Daňový řád se pro rok 2022 nijak nezměnil, poslední zásadní úpravy měly účinnost k 1. 1. 2021. V důsledku této novelizace ovšem došlo k datu 28. 2. 2022 k "vypnutí" starého daňového portálu a dosavadních daňových informačních schránek (DIS) daňových poplatníků a současně byl spuštěn nový portál MOJE DANĚ a byly spuštěny nové daňové informační schránky (DIS+). Dosavadní uživatelé, kteří se do DIS přihlašovali na základě plných mocí, které se uplatňovaly u správce daně, neměli do DIS+ automaticky přístupy přiděleny. Tyto přístupy nově přidělují vlastníci těchto DIS+, tedy fyzické osoby podnikatelé anebo statutární orgány právnických osob, a sami si stanovují rozsah oprávnění pro takto ustanovenou novou pověřenou osobu.

Přístup do DIS+ právnických osob je možný mimo jiné přes přístupové údaje do datových schránek, identita přihlašovatele je pak ověřována dle registru obyvatel. Problémy s vlastním přihlášením do DIS+ tedy mají nejen původně zplnomocněné osoby, ale všechny osoby statutárních orgánů, které nejsou českými občany, tedy nejsou identifikování dle registru obyvatel. Tyto osoby se tak přes přístupové údaje přihlásí do své datové schránky, ale přes stejné přístupové údaje se již nepřihlásí do DIS+. Nemohou tak ani žádnou jinou osobu pověřit přístupem. Tato varianta přístupu byla veřejností velice kritizována a Finanční správa tak musela přijmout jiné opatření pro přístup do DIS+ zahraničním osobám. Postup pro tyto osoby je zveřejněn na úvodní straně portálu DIS+ v sekci nazvané Jak získat přístup do DIS+. Podmínkou přihlášení pomocí přístupových údajů přidělených Finanční správou ČR ovšem stále zůstává, že zahraniční fyzické osoby musí navštívit osobně svého správce daně, který jejich identitu ověří a přístupové údaje mu přidělí. Tyto přístupové údaje pak slouží toliko pro přihlášení do DIS+. Dalšími možnostmi přihlášení je pak identita občana (např. bankovní identita, eObčanka, mobilní klíč eGovernmentu nebo např. MojeID). Konkrétně se o daňové informační schránce hovoří v § 69 DŘ, § 69a DŘ a § 69b DŘ.

Změny v daňovém řádu pro rok 2021

Novela daňového řádu byla zveřejněna pod sněmovním tiskem 841/0. Schválený zákon byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů 19. 6. 2020. Změny v daňovém řádu patří k nejrozsáhlejším za celou dobu existence procesní daňové normy jak svým rozsahem, tak i významem. Přinesla velkou řadu novinek v podobě podpory elektronizace podání i správy daní, zjednodušila proces daňové kontroly a zrevidovala celkový sankční systém oběma směry, tedy jak vůči daňovým subjektům, tak i směrem vůči správci daně. Výraznou změnou je zavedení vrácení daňového odpočtu. Novela má za cíl motivovat daňové subjekty k využívání elektronické komunikace, kdy tato např. umožní prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmu. Byl zjednodušen proces daňové kontroly – její zahájení, seznámení s výsledkem kontrolního zjištění i její ukončení, byly nastaveny změny v postupu k odstranění pochybností a vztahu kontrolních postupů v rámci výzvy podle § 145 DŘ.

Novela se zaměřila také na sankční systém jak trestního charakteru (pokuty a penále), tak i úroků, kdy je umožněno, aby správce daně posečkal daňovému subjektu s úhradou nedoplatku i zpětně, a to ode dne splatnosti, čímž dojde k eliminaci či snížení dopadů úroků z prodlení, a posečkání nesmí překročit lhůtu pro placení daně (viz § 156). Do daňového řádu byl po dlouhých diskusích s odbornou veřejností zaveden institut zálohy na daňový odpočet (§ 174a DŘ), jehož cílem je umožnit dílčí vyplacení nárokovaného daňového odpočtu, který dosud nebyl stanoven; tedy v případech, kdy správce daně má pochybnosti pouze o části daňového odpočtu, nikoli o jeho celkové výši; nadměrný odpočet je tedy rozdělen na část "spornou" a část "nespornou", která by měla být daňovým subjektům vyplacena. Tato možnost dosud nebyla v daňovém řádu zavedena a znamenala citelný zásah do cash flow daňových subjektů, jak znázorňuje následující tabulka:

Změny v daňovém řádu pro rok 2021

V roce 2021 byl daňový řád novelizován dvakrát, a to poprvé s účinnosti od 1. 1. 2021 do 31. 5. 2021, nálezem Ústavního soudu č. 337/2019 Sb., ze dne 12. listopadu 2019, sp. zn. Pl. ÚS 19/17 ve věci návrhu na zrušení § 72 odst. 1 a 2 zákona č. 280/2009 Sb., daňový řád, ve znění zákona č. 458/2011 Sb.; a s účinností od 1. 6. 2021 zákonem č, 527/2020 Sb., kterým se mění zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, zákony související s přijetím zákona o evidenci skutečných majitelů a zákon č. 186/2016 Sb., o hazardních hrách, ve znění pozdějších předpisů. Tato malá věcná novela doplnila průlom do mlčenlivosti správce daně, aby bylo možno plnit oznamovací povinnost uvedenou v zákoně o evidenci skutečných majitelů, konkrétně se jednalo o doplnění bodu 4. do § 53 odst. 1 písm. c) DŘ.

Změny v daňovém řádu pro rok 2020

Hlavní očekávanou změnou v roce 2020 měla být nejrozsáhlejší novela daňového řádu za poslední léta. Ta byla sice Poslaneckou sněmovnou přijata, Senát ji však vrátil a Poslaneckou sněmovnou při opětovném hlasování neprošla. Vláda se pokusila ve zrychleném řízení novelu předložit do Parlamentu znovu s vypuštěním sporných bodů, které způsobily její nepřijetí. K datu redakční uzávěrky tohoto článku však změna daňového řádu zatím schválena nebyla. Jejím předmětem je především vyšší elektronizace styku s finančními orgány prostřednictvím daňových informačních schránek, dále podstatné snížení sankcí jak placených daňovým subjektem správci daně, tak mířících opačným směrem, tedy finančním úřadem daňovému subjektu. Dále přináší mnoho technických bodů, např. v oblasti zahajování a ukončování kontroly, kde je zřejmá snaha překladatelů zákona na omezení práv daňových subjektů a pohodlnější přístup státní správy. (Např. finanční úřad bude moci zahájit kontrolu korespondenčně apod.).

Do oblasti správy daní také zasáhl rozsudek Pl. ÚS 19/17 dne 12. listopadu 2019 zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb. Ten ruší § 72 odst. 1 DŘ k 31. 12. 2020. Ve stručnosti se dá shrnout, že informace, které požadují finanční orgány v nejrůznějších formulářích, nemohou být dány jen na momentální vůli finančních orgánů. Je proto třeba, aby odpovídající povinnosti ukládané daňovým subjektům byly stanovovány buď zákonem, nebo vyhláškou a nejen zveřejněním požadavků finanční správy či odpovídajícího formuláře na jejich webových stránkách. Konkrétní nové znění § 72 odst. 1 DŘ bylo právě předmětem sporů při projednávání výše zmiňované novely daňového řádu, která zatím nebyla po jejím opakovaném předložení

Nahrávám...
Nahrávám...