dnes je 29.3.2024

Input:

Změny v daňovém řádu v roce 2021

17.5.2021, , Zdroj: Verlag DashöferDoba čtení: 9 minut

8.1 Změny v daňovém řádu v roce 2021

Ing. Zdeněk Burda, Ing. Romana Nováková

Změny v daňovém řádu pro rok 2021

Novela daňového řádu byla zveřejněna pod sněmovním tiskem 841/0. Schválený zákon byl odeslán k publikaci ve Sbírce zákonů 19. 6. 2020. Změny v daňovém řádu patří k nejrozsáhlejším za celou dobu existence procesní daňové normy jak svým rozsahem, tak i významem. Přinesla velkou řadu novinek v podobě podpory elektronizace podání i správy daní, zjednodušila proces daňové kontroly a zrevidovala celkový sankční systém oběma směry, tedy jak vůči daňovým subjektům, tak i směrem vůči správci daně. Výraznou změnou je zavedení vrácení daňového odpočtu. Novela má za cíl motivovat daňové subjekty k využívání elektronické komunikace, kdy tato např. umožní prodloužení lhůty pro podání daňového přiznání k dani z příjmu. Byl zjednodušen proces daňové kontroly – její zahájení, seznámení s výsledkem kontrolního zjištění i její ukončení, byly nastaveny změny v postupu k odstranění pochybností a vztahu kontrolních postupů v rámci výzvy podle § 145 DŘ.

Novela se zaměřila také na sankční systém jak trestního charakteru (pokuty a penále), tak i úroků, kdy je umožněno, aby správce daně posečkal daňovému subjektu s úhradou nedoplatku i zpětně, a to ode dne splatnosti, čímž dojde k eliminaci či snížení dopadů úroků z prodlení, a posečkání nesmí překročit lhůtu pro placení daně (viz § 156). Do daňového řádu byl po dlouhých diskusích s odbornou veřejností zaveden institut zálohy na daňový odpočet (§ 174a DŘ), jehož cílem je umožnit dílčí vyplacení nárokovaného daňového odpočtu, který dosud nebyl stanoven; tedy v případech, kdy správce daně má pochybnosti pouze o části daňového odpočtu, nikoli o jeho celkové výši; nadměrný odpočet je tedy rozdělen na část „spornou” a část „nespornou”, která by měla být daňovým subjektům vyplacena. Tato možnost dosud nebyla v daňovém řádu zavedena a znamenala citelný zásah do cash flow daňových subjektů, jak znázorňuje následující tabulka:

Změny v daňovém řádu pro rok 2020

Hlavní očekávanou změnou v roce 2020 měla být nejrozsáhlejší novela daňového řádu za poslední léta. Ta byla sice Poslaneckou sněmovnou přijata, Senát ji však vrátil a Poslaneckou sněmovnou při opětovném hlasování neprošla. Vláda se pokusila ve zrychleném řízení novelu předložit do Parlamentu znovu s vypuštěním sporných bodů, které způsobily její nepřijetí. K datu redakční uzávěrky tohoto článku však změna daňového řádu zatím schválena nebyla. Jejím předmětem je především vyšší elektronizace styku s finančními orgány prostřednictvím daňových informačních schránek, dále podstatné snížení sankcí jak placených daňovým subjektem správci daně, tak mířících opačným směrem, tedy finančním úřadem daňovému subjektu. Dále přináší mnoho technických bodů, např. v oblasti zahajování a ukončování kontroly, kde je zřejmá snaha překladatelů zákona na omezení práv daňových subjektů a pohodlnější přístup státní správy. (Např. finanční úřad bude moci zahájit kontrolu korespondenčně apod.).

Do oblasti správy daní také zasáhl rozsudek Pl. ÚS 19/17 dne 12. listopadu 2019 zveřejněný ve Sbírce zákonů pod č. 337/2019 Sb. Ten ruší § 72 odst. 1 DŘ k 31. 12. 2020. Ve stručnosti se dá shrnout, že informace, které požadují finanční orgány v nejrůznějších formulářích, nemohou být dány jen na momentální vůli finančních orgánů. Je proto třeba, aby odpovídající povinnosti ukládané daňovým subjektům byly stanovovány buď zákonem, nebo vyhláškou a ne jen zveřejněním požadavků finanční správy či odpovídajícího formuláře na jejich webových stránkách. Konkrétní nové znění § 72 odst. 1 DŘ bylo právě předmětem sporů při projednávání výše zmiňované novely daňového řádu, která zatím nebyla po jejím opakovaném předložení přijata.

Také další nález Ústavního soudu II. ÚS 819/18 ze dne 22. února 2019 přinesl velkou nelibost finančních orgánů. Pokud totiž finanční úřad prověřuje nadměrný odpočet DPH a o jeho části nemá pochybnosti, zatímco o další části je má, doposud čekal s vyplacením celého nadměrného odpočtu až na skončení celého prověřování, jeho nezpochybňovanou část zbytečně zadržoval. Ústavní soud došel k názoru, že takovýto postup je neústavní a nařídil, aby nesporná část nadměrného odpočtu byla vyplácena ihned. Finanční orgány se odmítly tímto názorem řídit a spolehly se na to, že zmíněnou otázku vyřeší ve výše zmiňované zatím nepřijaté rozsáhlé novele daňového řádu formou tzv. „zálohy na daňový odpočet”. Rozhodnutí Ústavního soudu jim přitom nedávalo možnost odložit řešení daného problému již více než o rok od zmíněného nálezu. V praxi je tak nutné, aby se daňový subjekt domáhal svých práv soudně, protože finanční orgány prostě zmíněný závazný názor Ústavního soudu nerespektují.

Z přijatých novel daňového řádu od posledního vydání tohoto článku (pro rok 2019) tak zbývá novela č. 111/2019 Sb., která se týká zpracování osobních údajů správcem daně v návaznosti na předpisy GDPR, kterou uvádíme v dalším textu v samostatném heslu Zpracování osobních údajů správcem daně.

Konečně, oblast správy daní byla dotčena i opatřeními z důvodu koronaviru. V této souvislosti však nedošlo ke změně daňového řádu. V oblasti posečkání daně či povolení úhrady daně ve splátkách nebyl změněn zákon vůbec, lze jen doufat, že finanční orgány budou s ohledem na danou situaci postupovat vůči daňovým subjektům vstřícně.

Diskutovanou otázkou byla též možnost podat daňové přiznání k dani z příjmů právnických a fyzických osob později, než obvyklého 1. dubna i bez využití možnosti zastupování daňovým poradcem. Ani zde daňový řád změněn nebyl, lhůta pro podání přiznání zůstala 1. dubna 2020, metodicky však bylo nařízeno prominout pokutu za opožděné tvrzení daně i úrok z prodlení za pozdní placení daně, pokud daňový subjekt svoji povinnost

Nahrávám...
Nahrávám...